SOCb2002 Sociální hnutí a politický protest Přednáška 8: Sociální hnutí a třída Teorie •Oddělování odborového protestu a „jiných“ hnutí •Současné odborové hnutí – západní vs. východní Evropa (inkluze, korporativismus, post-socialismus) •Studia sociálních hnutí – potlačení tématu ekonomického protestu •Současné empirické přístupy: zdroje, příležitosti, křivdy, identity, rámování •Od protestů ke stávkám, od stávek k protestům •Ekonomika jako zdroj protestů vs. rámování (třída vs. národ) Mobilizace založené na sociální stratifikaci •Vzpoury otroků •Selská povstání (v českých zemích od 16. století, proti povinnosti roboty, poddanství atp.) •Dělnické protesty (mj. v Česku během Velké hospodářské krize 30. let 20. století) •Hobsbawm: Sociální zbojnictví, tajná vesnická společenství, rolnická revoluční hnutí, mafie, preindustriální městské gangy Obsah obrázku text, plakát, oblečení, obraz Popis byl vytvořen automaticky Konec hnutí třídy? •Marx: hnutí třídy (třída o sobě a pro sebe) •Althusser: naddeterminace třídního boje •Gramsci: role idejí •Po 2. světové válce: průmyslový pluralismus, „demokratický třídní boj“, post-materialismus •Kritika neomarxistů a teoretiků nových sociálních hnutí (přerozdělování vs. uznání) •Nástup neoliberalismu 80. let 20 století, pád „východního“ socialismu •Teorie nových sociálních hnutí •… a jejich kritika: •- normativní nespokojenost stojící údajně za vznikem NSH může být považována za víceméně konstantní historickou okolnost •- Příliš vágní tvrzení o původu NSH v nástupu post-industriální společnosti – chybí empirické důkazy, využívají se neoperacionalizovatelné předpoklady, přehání se míra nespokojenosti při vzniku NSH Současná „hnutí třídy“ •Occupy Wall Street •Následek tzv. Velké recese 2007/2008 •Inspirováno Arabským jarem (a evropskými protesty proti škrtům) – masové okupace veřejných prostor (náměstí, parky) •Obava z fungování globálního finančního systému, ekonomických a sociálních nerovností, podkopávání demokracie •Cíle: zdanění bohatých, regulace finančního průmyslu • •Hnutí proti úsporným politikám (anti-austerity) •Hlavně po Velké recesi 2007/2008 • •Městské nepokoje, velké stávky •Francie, Velká Británie (2005, 2011, 2022-2023 atd.) • Ekonomický protest a stávky v ČR 2 dny - 25. až 26. března 1996 - Začala stávka zdravotníků za zvýšení platů. Zdravotní sestry začaly stávkovat v 06:00, pak se přidali lékaři. V nemocnicích byl zajištěn víkendový provoz. Stávky se zúčastnili zaměstnanci asi 130 nemocnic ze 199 - celkem asi 60 procent zdravotníků. 5 dní - 4. až 8. února 1997 - Stávka železničářů měla trvat 48 hodin, byla ale několikrát prodloužena. Stávky se zúčastnila asi polovina zaměstnanců ČD. Některé zdroje odhadovaly škody na zhruba miliardu korun. 16 dní - 6. až 21. března 1997 - Pracovníci olomouckého dopravního podniku zahájili časově neomezenou stávku za vyšší platy. Stávku chtěli odboráři první den přerušit a jednat o požadavcích. Radní podmiňovali jednání jen ukončením stávky, kterou označili za nezákonnou. Městskou dopravu zabezpečovali řidiči ČSAD. Stávka byla ukončena až 21. března ve 23:59 po příslibu zvýšení mezd o 14 procent. 41 dní - 1. ledna až 10. února 2001 - V České televizi vyhlásila stávku Nezávislá odborová organizace ČT v reakci na krizi, která zasáhla organizaci po odvolání generálního ředitele Dušana Chmelíčka a jmenování Jiřího Hodače do této funkce. Zaměstnanci během stávky i nadále zajišťovali vysílání. Stávku ukončili 10. února poté, co den před tím poslanci zvolili prozatímním ředitelem ČT Jiřího Balvína. 06 dní - 1. až 6. června 2011 - V Ostravě stávkovali zaměstnanci tamního dopravního podniku za zvýšení platů. Tramvaje a autobusy jezdily během protestní akce podle nedělního jízdního řádu. Odboráři se domohli navýšení platů o pět procent od příštího roku. Strategie českého socioekonomického protestu 1989-2022