Totální instituce a disabilita Vězení, ústavy Erving Goffman, 1961, Asylums Všeobkličující charakter, omezují kontakt s vnějším světem víc než jiné instituce Souvisí se vznikem moderního státu (vězení, vojenské instituce, psychiatrické léčebny) Prostor je fyzicky vymezen Vše se odehrává na jednom místě Pod dohledem jedné autority Člověk spí, baví se, pracuje, odpočívá na jednom místě, nelze se svobodně pohybovat neustálé přítomnosti dalších jedinců, se očekává podobné chování klíčové - zvládání mnoha lidských potřeb pomocí byrokratické formální organizace spojení atributů obytné komunity a formální organizace - sociální hybridy chovanci a zamestnanci hierarchicky nerovné, zaměstnancům připisujeme roli dominantní, nadřízenou, zatímco od chovancií se očekává pozice podřízená, ve skupině kontrolovaných Obě skupiny jsou však na sobě riíznými zpiísoby závislé a právě ve vzájemné interakci utvářejí (každá svými specifickými strategiemi) prostor totální instituce Dohled Jedinec je nucen obývat omezený prostor s lidmi, s nimiž by za jiných okolností kontakt z riízných diívodií nevyhledával. Spolu chovanci ale i zaměstnanci Pohledu/dohledu jsou vystaveny intimní vztahy jedince, a to i ty přesahující prostor totální instituce (cenzura dopisního kontaktu - vězení, dohled nad návštěvami). Sebedohled Uvnitř totální instituce jsou doposud spolehlivé fungující normy nahrazeny jasné danou autoritou dohledu: jedinec je nucen neustále po očku sledovat, zda jeho chování bude nebo nebude následováno kritikou či trestem. Jakýkoli zamestnanec má určité právo disciplinovat jakéhokoli chovance, jehož život v totální instituci tak miíže být provázen chronickým strachem z porušení pravidel a následného trestu. Těžké vyjádřit popuzení, rozmrzelost, ironii či pohrdání, všechny tyto obranné mechanismy mohou být příčinou dalšího útoku, další penalizace. Tyto faktory přispívají k narušování autonomie já. Goffman rozlišuje dva typy adaptace v totální instituci, a to adaptaci primární a sekundární Skrze primární adaptaci se člověk v totální instituci stává pouhým článkem, jen jedním v řadě chovanců, které je třeba regulovat - s cílem dosáhnout co nejefektivnější nápravy a segregace od majoritní společnosti V procesu primární adaptace se lidé ocitají v pozici, kdy musí částečně akceptovat zaměstnanecký pohled na své touhy, přání a potřeby a za uspokojení těchto potřeb vyjádřit alespoň minimální vděčnost a projevit chuí spolupracovat. Zúčastríuje-li se jedinec aktivit plánovaných vedením, jakoby tím přijímal fakt, že je určitým typem osoby přebývající ve specifickém prostředí. sekundární adaptace - mody chování, které jedince staví mimo institucí předepsanou roli a identitu, únikové světy (kolektivních nebo individuálních) Sekundární adaptaci tvoří praktiky, které nejsou namířeny přímo proti zaměstnancům, ale které vězrfiím umožríují získat zakázaná uspokojení či získávat povolená uspokojení zakázanými prostředky. Goffman rozlišuje dva druhy sekundárního přizpůsobení, tzv. podryvné, kdy je záměrem participantů z totální instituce uprchnout nebo radikálně pozměnit její strukturu, a tzv. přizpůsobení poklidné, které stejně jako primární adaptace zapadá do oficiálních struktur instituce. Totální instituce výrazně pozměrlíuje, či na určitý čas totálně odsouvá dvě instituce, které před vstupem do vězení podstatně strukturovaly jedincovu každodenní realitu, tedy rodinu a práci. Vyvlastnení proces vyvlastnení jedince, kdy je aktér pomalu zbavován dosavadní koncepce já, dosavadní identity. Toto vyvlastnení rolí označuje Goffman pojmem „občanská smrt"; chovanec zakouší nejen dočasnou absenci práv a rolí, které do té doby považoval za samozřejmé, omezení kontaktu s významnými druhými Pomocí přijímacích procedur nastává tzv. mortifikace (umrtvování), jedinec je „programován", „zastřiháván", „rámován" do podoby snáze zpracovatelné administrativním aparátem byrokratické formální organizace proces opoušténí jedinečného, k čemu mél človék citovou vazbu (jméno, osobní véci), a přejímání néčeho jiného, co má charakter spíše univerzální, mnohokrát opakovaný a opakovatelný (uniforma). Nahrávka z vězení • První den u vychovatelky • Od 17.30 do 20:09 Stručné shrnutí projektu Životní příběhy Projekt umožní lidem s postižením vytvořit výzkumnou skupinu a společně s výzkumníky, studenty a umělci obohatit odborné i veřejné povědomí o zkušenost lidí se zdravotním postižením. Výstupy ze společného autobiografického a archivního výzkumu budou využity při práci na odborné knize a článcích, jakož i při přípravě vysokoškolských vzdělávacích kurzů a kurzu celoživotního vzdělávání. Čtenáři a posluchači snadno dostupných materiálů o lidskoprávních aspektech života s postižením - komiksu, série podcastů a webových stránek - dostanou příležitost seznámit se s životními příběhy, které do veřejné debaty dosud nezasáhly. Přínosem projektu je vytvoření prostoru jak v odborném tak i ve veřejném povědomí pro hledání lepších forem soužití a nalezení účinných způsobu narušování ticha, které životy lidí s postižením dosud obklopovalo. Ústavy Domov pro osoby se zdravotním postižením Je zaměřen na podporu a péči pro osoby s různými stupni mentálního postižení, často v kombinaci s dalšími zdravotními či fyzickými omezeními. Tento typ pobytu je určen pro osoby, které potřebují trvalou podporu a péči. g Safari Soubor Úpravy Zobrazení Historie Záložky Okno Nápověda ^ H © ů -A- + Q E] A sreview.soc.cas.cz ô © iS IS Q DeepL (Jr DR The Guardian m windy G fotky [2! phrasebank L J WOS MU Q Google Maps Bj* idos sil ČSOB ^ Google Scholar H/l erasmus =. Líbrary Genesis (Jj Atlas online 2 B F I T HM H D » ^ Facebook ^ Facebook ^ Facebook „Všechno stejný, všechno zastavený": Karanténa v „dom... FW Sociologický časopis liR.] Czech Sociological Review O titulu v Archiv " Pro autory v A - EN Aktuální číslo Online first Archiv roč.59 (2023): 5 4 3 2 1 roč.58 (2022): 6 5 4 3 2 1 roč.57 (2021): 6 5 4 3 2 1 roč.56 (2020): 6 5 4 3 2 1 roč.55 (2019): 6 543 2 1 roč.54 (2018): 6 543 2 1 ...celý obsah Seznam knih k recenzi Licenční podmínky Sociologický časopis Ciech Sociological Review ar— 5-JJ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 2022, 58(5): 563-585 DOI: 10.13060/csr.2022.029 „Všechno stejný, všechno zastavený": Karanténa v „domově" pro lidi označené za postižené Michal Synek1 , Dana Hradcová2 , Radek Carboch2 ' Centrum pro teoretická studia, Společné pracoviště UK a AV ČR, Praha 2 Fakulta humanitních studií UK, Praha While many evaluations of the response from residential social services to the COVID-19 pandemic have pointed to high mortality rates and human rights violations, some have given a positive assessment of their performance. Whatever the verdict, it is a fact that the clients of residential social services were subject to stricter and longer lockdown measures than the rest of the population. Our ethnographic research describes the lockdown technologies used at Home F, a residential institution for people identified as disabled. Setting out from the assumption that freedom is not the antithesis of some united regulatory regime but is the result of the intersection of various repertoires and logics of influence, the research analyses the 'passages' that regulate relations between the clients and their surroundings before and during the pandemic. It shows that the regulatory mechanisms that were put in place to facilitate an effective pandemic response do not constitute a new apparatus but only an intensification of technologies already in place. With the aim of mitigating risk, they delegitimise the needs of clients, render relations dependent on obedience, and pass moralised judgements on behaviour. Such 'pedagogical arrangements' cause emotional suffering and do not leave much space for freedom. In the discussion in the article we link our findings to the current debates about the productivity of power and (post)critical pedagogy, concluding that while pedagogy necessarily accompanies the management of risks, a critical gesture that delegitimises the interests and opinions of the objects of pedagogy may not be the most appropriate pedagogical method available. Klíčová slova: residential institutions, COVID-19 pandemic, lockdown measures, risk management, building maintenance, pedagogical relations, post-critical pedagogy Vloženo: 31. říjen 2021; Revidováno: 4. říjen 2022; Přijato: 4. říjen 2022; Zveřejněno online: 31. říjen 2022; Zveřejněno: 10. listopad 2022 Q Sdílet... 0 * i n = - * © ^ M c ř Zobrazit citaci Stáhnout citaci