Dědické právo ZÁK. Č. 89/2012 SB., OBČANSKÝ ZÁKONÍK ZÁK. Č. 292/2013 SB., O ZVLÁŠTNÍCH ŘÍZENÍCH SOUDNÍCH Pozůstalost - Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní - Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci - Komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím Dědické nástupnictví - sukcese - některá práva a povinnosti po smrti fyzické osoby zanikají - plnění vázané pouze na dlužníka, plnění osobnostní povahy – bolestné - většina práv však přechází na další osoby - dědice - dědictví se nabývá smrtí zůstavitele (úmrtní list, prohlášení za mrtvého) - zemřelá osoba – zůstavitel Předpoklady dědění - Smrt fyzické osoby - Existence pozůstalosti =) dědictví - Existence způsobilého dědice - Právní důvod dědění ( dědická smlouva, závěť, zákon) - Přijetí nebo odmítnutí dědictví Princip univerzální sukcese - práva a povinnosti tvoří nerozlučný celek - dědí se jak aktiva, tak pasiva zůstavitele - nelze si z dědictví vybrat, co se mi hodí -) „ber vše nebo nic“ Způsobilý dědic - Jen ten, kdo se dožil smrti zůstavitele - Osoba fyzická (i tzv. nasciturus – je –li mu dědění ku prospěchu) - Osoba právnická ( dědí-li na základě závěti nebo dědické smlouvy) - Právnická osoba může vzniknou i po smrti zůstavitele, stává se způsobilým dědicem pokud vznikne do 1 roku od smrti zůstavitele Nezpůsobilý dědic - nedědí ten, kdo: -) se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu, úmyslného trestného činu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul Dědění a domácí násilí - Probíhá-li v den zůstavitelovy smrti řízení o rozvod manželství zahájené na zůstavitelův návrh podaný v důsledku toho, že se manžel vůči zůstaviteli dopustil činu naplňujícího znaky domácího násilí, je zůstavitelův manžel vyloučen z dědického práva jako zákonný dědic Zneužívání rodičovské odpovědnosti - Byl-li rodič zbaven rodičovské odpovědnosti proto, že ji či její výkon zneužíval nebo že výkon rodičovské odpovědnosti z vlastní viny závažným způsobem zanedbával, je vyloučen z dědického práva po dítěti podle zákonné dědické posloupnosti Řízení o dědictví (tzv. dědické řízení) - probíhá před soudem - soud pověří notáře, aby jménem soudu provedl úkony v řízení o dědictví, notáře si nelze vybrat - soud rozhodne o dědictví – „co komu připadne“ Činnost notáře v dědickém řízení - Rozvrh mezi notáře (podle obvodu okresního soudu) - Pověření jiného notáře (z důvodu průtahů) - Převzetí věci = povinnost - Kdo platí notáře? Poplatek z dědictví platí nabyvatel (resp. poměrně několik nabyvatelů) - Výše se odvíjí od hodnoty dědictví, na základě vyhlášky - Daně se neplatí žádné, dědická daň byla zrušena. Nabyté dědictví je u fyzických osob osvobozeno i od daně z příjmu Průběh dědického řízení - Oznámení úmrtí – matrika pošle příslušnému soudu úmrtní list - Pověření notáře - Notář pozve nejbližší osoby (cca měsíc po úmrtí) , většinou osoba vypravující pohřeb, snaha o označení potenc. dědiců – z centrální evidence obyvatel, dotazem, probíhá předběžné šetření - Notář dohledává majetek – centrální evidence závětí – neoficiální seznam závětí, které byly uloženy u notáře (ne všechny!!), dotazy na banky, katastr nemovitostí, evidence motorových vozidel -) soupis pozůstalosti - ) pak postupuje dle posloupnosti : dědická smlouva, závěť, zákonné skupiny Konečné jednání - notář již má kompletní přehled o počtu dědiců, rozsahu majetku, pohledávek (cca 3 – 4 měsíce předběžného šetření) - sezve všechny dědice na společné jednání – informace o majetku, čtení závěti, listiny o vydědění - informace o postupu při určování, komu připadne dědictví, pokud se nedohodnou jinak (!) - vyzve k uzavření dohody o vypořádání dědictví (včetně dluhů) -) dohodnou se – notář vydává usnesení o schválení dohody o dědictví -) nedohodnou se – notář vydává usnesení o dědictví dle závěti, dědické posloupnosti apod. Lze podat odvolání k soudu (který ustanovil notáře) Oceňování majetku z pozůstalosti - Hodnota majetku a veškerých pohledávek se oceňuje ke dni smrti zesnulého - byty, movité věci - zpravidla není potřeba znalecký posudek – odborné vyjádření realitního makléře, obvyklá prodejní cena apod. - domy, pozemky – notář pořizuje znalecký posudek Výhrada soupisu pozůstalosti - Dědic má právo vyhradit si soupis pozůstalosti, uplatní-li je do jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud o tomto právu vyrozuměl. Jsou-li pro to důležité důvody, soud lhůtu dědici prodlouží - Právo na výhradu soupisu lze uplatnit prohlášením učiněným ústně před soudem, anebo prohlášením zaslaným soudu v písemné formě. Vyhradí-li si dědic soupis s výhradami nebo podmínkami, nepřihlíží se k nim.. Neuplatnění výhrady soupisu pozůstalosti - Neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu - Neuplatnilo-li výhradu soupisu více dědiců, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně - uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. To platí i v případě, že soupis pozůstalosti nařídil soud v zájmu osoby pod zvláštní ochranou Zřeknutí se dědického práva - dědického práva se lze předem zříci smlouvou se zůstavitelem - Smlouva vyžaduje formu - působí zřeknutí i proti potomkům - zřekl-li se někdo dědického práva ve prospěch jiné osoby, má se za to, že zřeknutí platí, jen stane-li se tato osoba dědicem. Odmítnutí dědictví - Dědic může dědictví odmítnout ústním nebo písemným prohlášením k soudu - Do 1 měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví vyrozuměn. Z důležitých důvodů může soud lhůtu prodloužit - Nepominutelný dědic může dědictví odmítnout s výhradou povinného podílu - Dědictví nemůže odmítnout dědic, který svým počínáním dal najevo, že dědictví nechce odmítnout Odmítnutí dědictví - K odmítnutí dědictví nemůže dědic připojit výhrady nebo podmínky - nemůže odmítnout dědictví jen zčásti. Taková prohlášení nemají účinky odmítnutí dědictví. - Prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat. Totéž platí, prohlásí-li dědic, že dědictví neodmítá. Ochrana práv zůstavitele v zařízení - Sepsal-li zůstavitel závěť v době, kdy byl v péči zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, nebo kdy jinak přijímal jeho služby, a povolal-li za dědice nebo odkazovníka osobu, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána nebo v něm jinak působí, je povolání těchto osob za dědice nebo odkazovníka neplatné, ledaže se tak stalo závětí učiněnou ve formě veřejné listiny - Mohl-li však po ukončení péče takového zařízení bez obtíží pořídit ve formě veřejné listiny pořízení se považují za platná Vzdání se dědictví - Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice (ne kohokoli!) - učiní-li tak nepominutelný dědic, vzdává se tím také práva na povinný díl s účinností i pro své potomky Právní důvod dědění Dědí se (dle přednosti): - na základě dědické smlouvy - ze závěti - ze zákona - důvody mohou působit i vedle sebe - dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu – odúmrť Dědická smlouva - dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice a druhá strana to přijímá - vyžaduje formu veřejné listiny - dědickou smlouvu může uzavřít zletilý zůstavitel, který je plně svéprávný; je-li zůstavitel ve svéprávnosti omezen, může dědickou smlouvu uzavřít a závazek z ní změnit se souhlasem opatrovníka - lze ji uzavřít i mezi manželi či snoubenci Omezení dědické smlouvy - Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle - Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí Dědění ze závěti závěť = testament, poslední vůle, poslední pořízení - Jednostranný - kdykoli odvolatelný - projev vůle o tom, komu má v případě smrti připadnout majetek pořizovatele - ryze osobní právní úkon, nelze pořídit v zastoupení Dědění ze závěti - Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují, jsou závěti neplatné - závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl Způsobilost pořídit závěť - Svéprávná osoba starší 18 let (zplnoletnění osoby starší 16 let) - Nezletilý starší 15 let pouze formou notářského zápisu Forma závěti - holografní - napsaná celá vlastní rukou pořizovatele, jím vlastnoručně podepsaná, datum pořízení - allografní – jinak než vlastní rukou pořizovatele - v době podpisu přítomni dva svědci, stvrzují, že před nimi zůstavitel závěť podepsal - Závět pořizovatele, který nemůže číst nebo psát – 3 svědci, čitatel, pisatel, svědek - Závěť formou notářského zápisu - e- nástroje – např: https://goodbye.cz/zaveti/ Vedlejší doložky závěti Zůstavitel může uvést v závěti : - podmínku - doložení času - příkaz Kdy se k těmto doložkám nepřihlíží: - zřejmé obtěžování dědice (zůstavitelova svévole), odporuje veřejnému pořádku, je nesrozumitelná, zůstavitel ukládá dědici, aby uzavřel či neuzavřel manželství, popřípadě aby v manželství setrval, anebo aby manželství zrušil Úlevy při pořizování závěti - Privilegovaná forma závěti - kdo je pro nenadálou událost v patrném a bezprostředním ohrožení života, má právo pořídit závěť ústně před třemi současně přítomnými svědky. Totéž právo má i ten, kdo se nachází v místě, kde je běžný společenský styk ochromen následkem mimořádné události a nelze-li po něm rozumně požadovat, aby pořídil v jiné formě Nepominutelní dědicové - V případě pořizování závěti nebo dědické smlouvy: -) nezletilým potomkům zůstavitele se musí dostat aspoň tolik, kolik činí 3/4 dědického podílu ze zákona -) zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí 1/4 jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků Vydědění Zůstavitel může vydědit potomka, který mu: - neposkytl potřebnou pomoc v nouzi - o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl - byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze - vede trvale nezřízený život Přežije-li vyděděný potomek zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického. Odkaz - Zůstavitel v závěti nařídí určité osobě (dědici), aby odkazovníku vydala předmět odkazu - Každému z dědiců však musí zůstat alespoň ¼ dědictví nezatížená odkazy - Odkaz lze odvolat Odkazovník - Není to dědic – odkazem se nabývá věc od dědice - Neřeší se zde pasiva pozůstalosti, nelze odkázat dluhy - Příkaz vůči dědici může být dán i tak, aby věc vydal ze svého majetku (nikoli z pozůstalosti) Dědění ze zákona - Není –li sepsána dědická smlouva, závěť, nebo pokud jsou, ale neplatné - 6 dědických skupin - ) nastupují postupně, jedna po druhé. Vždy se nabídne celé dědictví příslušnému dědici (dědicům) , který „je na řadě” První dědická skupina - Dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo registrovaný partner, každý z nich stejným dílem - Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti - Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. Druhá dědická skupina - Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel (registrovaný partner), zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele - dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví Třetí dědická skupina - Nedědí-li manžel (registrovaný partner) ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele - Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti Čtvrtá dědická skupina Nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině dědí ve čtvrté skupině stejným dílem prarodiče zůstavitele Pátá dědická skupina - nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. - Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina - Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá. - Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany. Nedědí-li ani jedna dvojice téže strany, připadá dědictví dvojicím druhé strany ve stejném poměru, v jakém se dělí o polovinu dědictví, která jim připadá přímo Šestá dědická skupina - Nedědí-li žádný z dědiců páté třídy, dědí v šesté třídě děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele, každý stejným dílem - Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti -) Pokud se nenajde žádný dědic ze skupin 1 – 6, dědictví připadá státu – odúmrť. - Pokud jsou v odúmrti dluhy, uspokojí se poměrně k aktiv dědictví. Často se stane, že věřitelé nedostanou vše, často nedostanou vůbec nic (pokud jsou v dědictví jenom dluhy) Ochrana oprávněného dědice - zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má - tzv. nepravý dědic má právo, aby mu oprávněný dědic nahradil náklady, které na majetek z dědictví vynaložil - Kdo v dobré víře něco nabyl od nepravého dědice, jemuž bylo dědictví potvrzeno, je chráněn tak, jako by to nabyl od oprávněného dědice = ochrana třetí strany