3. Lidská práva Definice - Práva fyzických osob, která vyplývají z pouhé příslušnosti k lidskému rodu - Někdy se nazývají základní práva, přirozená práva - Týkají se různých oblastí, v nichž jedinec nemá podléhat kontrole státu, pokud zároveň respektuje právní předpisy. - Vyplývají z lidské přirozenosti a principů humanity. -) Základním východiskem je pojem „svoboda“ = stav bytosti jednající pouze ze své vlastní vůle, nezávisle na jakémkoli vnějším donucení + lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. - Svoboda jednotlivce je omezena pouze svobodou a právy ostatních lidí. - Hlavní cíl lidských práv - chránit slabší, bezbranné, ty, kteří se nemohou bránit. - Lidská práva platí pro každého jedince stejně a to bez ohledu na: -) rasovou příslušnost -) barvu pleti -) pohlaví -) jazyk …..a další ! např.: náboženství, národnost, majetek, místo narození, stav, gender Charakteristika lidských práv: - univerzální - platná pro všechny - nezrušitelná a nezcizitelná - nelze je žádným způsobem odejmout - nepromlčitelná - člověk o ně nemůže přijít tím, že je nevykonává - nezadatelná -člověk se jich nemůže vzdát Vývoj lidských práv: - středověká společnost – zakotvení nerovnosti a nesvéprávného postavení člověka ve spol. v podobě nevolnictví a otroctví - - 18. stol. – vzrůstal zájem o lidská práva – Velká francouzská revoluce - 2. světová válka – ) po ukončení války se zrodilo současné pojetí lidských práv Světové dokumenty důležité pro vývoj konceptu lidských práv - 1948 – Všeobecná deklarace lidských práv v roce - zásadní dokument, který upravil lidská práva, schválena Valným shromážděním OSN (Z 58 členů OSN :48 pro, 0 proti, 8 se zdrželo, 2 nehlasovali) den jejího vyhlášení = 10. prosinec, slavíme jako Mezinárodní den lidských práv - Zakotvil „nadzákonnost“ lidských práv - 1950 – Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod – přijata Radou Evropy - Československo bylo roku 1992 vůbec prvním státem střední a východní Evropy, který se stal stranou Úmluvy (úmluva byla ratifikována 18. března 1992 a publikována pod č. 209/1992 Sb.) - = lidskoprávní dokument upravující závazky jednotlivých smluvních států + vzniká Evropský soud pro lidská práva · povinnost respektovat lidská práva (čl. 1) · právo na život (čl. 2) · zákaz mučení (čl. 3) · zákaz otroctví a nucených prací (čl. 4) · právo na svobodu a osobní bezpečnost (čl. 5) · právo na spravedlivé řízení (čl. 6) · uložení trestu jen na základě zákona (čl. 7) · právo na respektování soukromého a rodinného života (čl. 8) · svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání (čl. 9) · svoboda projevu (čl. 10) · svoboda shromažďovací a sdružovací (čl. 11) · právo uzavřít manželství (čl. 12) · právo na účinný právní prostředek nápravy (čl. 13) · zákaz diskriminace (čl. 14) – platí subsidiárně k ostatním právům zaručeným Úmluvou - 1966 - Mezinárodní pakt o občanských a politických právech – mezinárodní smlouva OSN vyhlášená v našem právním řádu jako Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1976 Sb. - 1966 - Mezinárodní pakt o hospodářských a, sociálních, kulturních právech – mezinárodní smlouva OSN vyhlášená v našem právním řádu jako Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 120/1976 Sb. - 1989 – Úmluva o právech dítěte – OSN - 1 právo na život - 2 právo na jméno - 3 právo poznat své rodiče a být jimi vychováván - 4 svoboda projevu a svobodný přístup k informacím - 5 svoboda myšlení a náboženského vyznání - 6 svoboda sdružování a pokojného shromažďování - 7 právo na ochranu soukromí - 8 právo na ochranu před násilím, ponižováním a vykořisťováním - 9 právo na zajištění ochrany a pomoci poskytované státem, pokud je dítě zbaveno rodinného prostředí - 10 duševně nebo tělesně postižené děti mají právo prožít plný a řádný život - 11 právo na ochranu zdraví a využívání zdravotnických zařízení - 12 právo na výhody sociálního zabezpečení - 13 právo na životní úroveň potřebnou pro jeho rozvoj - 14 právo na vzdělání - 15 právo na používání vlastního jazyka - 16 právo na odpočinek a volný čas - 17 právo na ochranu před nebezpečnou prací - 18 právo na svobodu projevu -) stanoveny výslovné povinnosti státu: přijmout opatření ke snížení úmrtnosti, zajištění lékařské pomoci, bezplatné vzdělávání atd. · -) další zásady: Rodiče mají zodpovědnost · za výchovu dítěte · za zabezpečení životních podmínek potřebných pro rozvoj dítěte · Dítěti, které žádá o postavení uprchlíka, musí být poskytnuta humanitární pomoc · Výchova dítěte má · směřovat k rozvoji talentu a schopností dítěte a přípravě na zodpovědný život · posilovat úctu k lidským právům, vlastní kultuře a jazyku a k životnímu prostředí -) založen Výbor OSN pro ochranu práv dítěte Jde o „mezinárodní smlouvu“ a tudíž zavazuje státy, nikoliv jednotlivce k jejímu plnění. Pokud stát některé své závazky vyplývající pro něj z „úmluvy“ přenáší na jednotlivce, musí tak činit s ohledem na jejich práva a povinnosti. - Součástí našeho právního řádu: Sdělení č. 104/1991 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o právech dítěte Další mezinárodní „úmluvy“, smlouvy, které jsme ratifikovali a staly se tak součástí našeho právního řádu: - Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému, či ponižujícímu zacházení - Úmluva o právním postavení uprchlíků, atd. Lidská práva v ČR Vnitrostátní úprava - východiska: - čl. 1 Ústavy - Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana - čl. 10 Ústavy - Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je ČR vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva - čl. 10a Ústavy - Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. K ratifikaci této mezinárodní smlouvy je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu - čl. 112 Ústavy - Ústavní pořádek České republiky tvoří Ústava, Listina základních práv a svobod… Hlavní dokument: Listina základních práv a svobod ČR - ) USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky -) Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. a ústavního zákona č. 295/2021 Sb. - Souvislost s dalšími právními předpisy: nejvyšší právní síla + zakotvení v občanském zákoníku: „§ 2 NOZ - Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit“ - Je složena z preambule a 6 hlav, které se věnují 5 okruhům práv. 1. Základní lidská práva a svobody - právo na život - právo na osobní svobodu - právo na lidskou důstojnost - právo na ochranu jména a osobních údajů - právo na svobodu pohybu 2. Politická práva - právo na svobodu projevu - právo na informace - právo petiční - právo shromažďovací - právo volit 3. Práva národnostních a etnických menšin - právo na rozvoj vlastní kultury - právo na vzdělání v mateřském jazyce - právo na jeho užívání v úředním styku 4. Hospodářská, sociální a kulturní práva - právo na svobodnou volbu povolání - právo podnikat - právo pracovat - právo na odměnu za práci - právo na pracovní podmínky - právo na ochranu rodiny - právo na vzdělání 5. Právo na soudní a jinou právní ochranu - možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu - právo obviněného odepřít výpověď - právo na obhajobu - presumpce neviny - nikdo nesmí být 2x souzen za totéž Dodržování lidských práv na úrovni ČR - obecné soudy - Ústavní soud - upraven v hlavě čtvrté Ústavy - zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu - řízení o ústavní stížnosti -) stížnost může podat FO nebo PO, jestliže tvrdí,ž e pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci („zásah orgánu veřejné moci“) bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. -) nutné zastoupení advokátem. -) ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje - Evropský soud pro lidská práva - Vznikl na základě Evropské úmluvy o lidských právech - každý smluvní stát je zastoupen jedním soudcem (v současnosti přes 40 soudců) - Stížnost FO (PO) směřuje proti smluvnímu státu - lhůta pro podání = 6 měsíců, od dne kdy bylo přijato poslední vnitrostátní rozhodnutí - O přijatelnosti stížností rozhoduje tříčlenný Výbor, který ji může jednomyslně odmítnout nebo přijmout. - Věc pak postupuje sedmičlennému Senátu, jenž rozhodne o jejím meritu. - Po vynesení rozsudku sedmičlenným Senátem mohou (ve výjimečných případech) sporné strany do tří měsíců ještě podat žádost o projednání před tzv. Velkým senátem - dojde-li ESLP k závěru, že došlo k porušení Úmluvy, konstatuje její porušení (náprava je ne členském státě) + může přiznat přiměřené zadostiučinění - řízení není podobně jako u ÚS zpoplatněno - Veřejný ochránce práv = ombudsman Působí k ochraně osob před nečinností úřadů nebo jejich jednáním, pokud je v rozporu s právem a neodpovídá principům demokratického právního státu - vydává stanoviska, nerozhoduje přímo - V ČR je zřízen institut veřejného ochránce práv od roku 2000 Dodržování lidských práv na mezinárodní úrovni: - Komise pro lidská práva – nejvýznamnější orgán OSN, který sleduje dodržování lidských práv - Evropský soud pro lidská práva – viz. výše - Amnesty International – nezávislá organizace, zvláště se zaměřuje na podporu a ochranu politických vězňů X Mezinárodní trestní soud (Haag) – vznik 2002, jediný stálý mezinárodní soud s jurisdikcí stíhat a trestat jednotlivce zodpovědné za mezinárodní trestné činy genocidy, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a od roku 2010 definovaný zločin agrese.