Deontologie (teorie racionální povinnosti) - je nauka o povinnostech (z řec. deon - povinnost)

Jednání může být morální nebo nemorální samo o sobě na základě své imanentní povahy a nezávisle na následcích. 

Důležitý je úmysl jednajícího, nikoliv výsledek jednání. 

Např.: Dodržet slib, respektovat práva druhých je žádoucí nikoliv proto, že by takovéto jednání garantovalo dobré výsledky, ale proto, že jde o plnění povinnosti. 

Představitel: Imanuel Kant (1724 - 1804) 

- úcta k člověku jako k bytosti schopné sebedeterminace

- každý člověk má přírodní a rozumovou složku a tuto přírodní empirickou rovinu je schopný přesáhnout

- člověk tedy není motivován k činu pouze libostí a nelibostí (přírodní složka - motivace k náklonnosti), ale i čistým (tj. smyslově neinstrumentalizovaným) rozumem (tj. motivace z povinnosti)

- motivace z čistého rozumu nepředpokládá nic empirického, neslibuje osobní prospěch nebo materiální statky. Je to čistá povinnost, nepodmíněný příkaz, tedy kategorický imperativ. Kategorická motivace z rozumu prostě vyplývá z rozumové povahy člověka.

"Jednej tak, aby maxima tvé vůle vždycky zároveň mohla být principem obecného zákonodárství."

(maximy - životní pravidla - mého jednání mají být takové, aby je bylo možné zobecnit)

"Jednej tak, abys používal lidství jak ve své osobě, tak i v osobě každého druhého, vždy zároveň jako účel a nikdy pouze jako prostředek."

(neměli bychom tedy jednat s druhými lidmi jen jako s objekty nebo prostředky pro naše vlastní cíle - Kantovské etice je cizí představa, že účel světí prostředky)

Výhodou deontologické etiky je jasné oddělení povinnosti od užitečnosti a osobního zájmu, což by mělo předcházet předpojatosti a diskriminaci. Nevýhodou je určitý formalismus, který se může projevit rigidním plněním toho, co je bez ohledu na následky považováno za povinnost, a obtíže při určování toho, co je vlastně onou povinností v určité situaci. Kritikové poukazují na to, že lidé které motivuje k jednání instinkt, zvyk nebo soucit, mohou být lidštější než lidé, kteří jednají jen na základě abstraktního smyslu pro povinnost.