Persefona_PPT_sablona.jpg Právní rámec pomoci obětem domácího násilí Soukromoprávní aspekty I. Mgr. Iva Černá Lambova 27. 11. 2024 Kterých soukromoprávních oblastí se dotýká DN? •ochrana osobnosti člověka •manželství •poměry mezi předky a potomky •bydlení •vlastnické a spoluvlastnické právo •dědické právo •závazky – smlouvy, dluhy •a dalších…. Jaké otázky si klade oběť domácího násilí? Když se oběť DN rozhodne vztah ukončit •Rozchod/ rozvod s násilným partnerem • •Úprava vztahů k dětem • •Bydlení • •Finanční zajištění • •Rozdělení společného majetku • Právní pomoc Bezplatné právní poradenství Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů a ani si nemůže zajistit poskytování právních služeb jinak, má právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti určila advokáta k poskytnutí a) orientační právní porady podle § 18a nebo b) právní služby podle § 18c Orientační právní porady (§18a) – min.30 max 120 minut/rok, jedná se o poradu informativního charakteru Právní služby - servis jakékoliv právní pomoci, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů, zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech či činnost opatrovníka. Rozdíl ČAK x Pro Bono – ČAK určí advokáta, který se bude případem zabývat (nejčastěji podle zaměření a místa výkonu advokacie), Pro Bono vyvěsí ve své databázi konkrétní případ a advokáti se SAMI přihlásí, jestli to někdo chce dělat. Manželství vs. nesezdané soužití Práva a povinnosti manželů - § 687 a násl. OZ – ukázat v zákoně! (1) Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. (2) Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. § 688 Manžel má právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. § 689 Manžel je povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a které žije spolu s manžely v rodinné domácnosti, a popřípadě dalších členů rodiny. SJM Co patří do sjm? Vše, co nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou: -toho, co patří osobní potřebě jednoho z manželů -Nabyl darem, děděním, odkazem jen jeden z manželů -Náhrada nemajetkové újmy na svých přirozených právech -Nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví -Nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výlučného majetku Součástí společného jmění jsou i podíly v obchodních společnostech nebo družstvu Součástí společného jmění jsou i dluhy převzaté za trvání manželství – 2 výjimky: 1)Dluhy se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku 2)Dluh převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž by se jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny Povinnosti a práva manželů dle občanského zákoníku § 687 (1) Manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. (2) Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. § 688 Manžel má právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech. § 689 Manžel je povinen při volbě svých pracovních, studijních a podobných činností brát zřetel na zájem rodiny, druhého manžela a nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a které žije spolu s manžely v rodinné domácnosti, a popřípadě dalších členů rodiny. • • Úprava vztahů k nezletilým dětem Opatrovnické řízení •příslušný je obecný soud nezletilého dítěte – soud, v obvodu kde nezletilé dítě bydlí •zahájení na návrh i bez návrhu •uplatňuje se vyšetřovací zásada – soud není vázán podaným návrhem •dítě je v řízení zastoupeno soudem ustanoveným opatrovníkem (OSPOD), nikoliv rodičem •soud musí v rozhodnutí upravit péči o dítě a výživné, může upravit i styk dítěte s rodiči • • • • Péče o dítě §907 a nasl. Společná péče - V zákoně pojem společné péče není nijak specifikován soud nevydá žádné konkrétní rozhodnutí o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů (Ze soudního rozhodnutí pouze plyne, že se dítě svěřuje do společné péče rodičů) nejsou nastavena žádná pravidla ohledně péče o nezletilé dítě, výživného či styku. Pokud jsou rodiče se schopni na otázkách týkajících se dítěte shodnout, jedná se o nejvhodnější způsob úpravy poměrů dítěte po rozvodu. Za typický příklad: 1)dochází k rozvodu rodičů, avšak tito zůstávají i po rozvodu bydlet v jedné nemovitosti 2)dítě je již blízko věku zletilosti a péče rodičů již je fakticky vykonávána zcela minimálně, protože dítě tráví většinu či všechen čas mimo místa bydliště rodičů, např. z důvodu studia či práce v jiném místě či dokonce již z důvodu samostatného bydlení. Avšak i v těchto situacích se musí rodiče být schopni dohodnout rovněž v otázce plnění vyživovací povinnosti vůči dítěti. Asistovaný styk styk pod dohledem. V těchto případech je druhý rodič oprávněn se setkávat s dítětem pouze za přítomnosti třetí osoby (druhého rodiče, osoba z řady příbuzných, osoby cizí - sociální pracovník, pedopsycholog) obtížné situace, kdy je styk dítěte s druhým rodičem žádoucí, avšak s ohledem na okolnosti (ať již na straně dítěte či druhého rodiče) není možné povolit styk druhému rodiči samotnému. Nejčastěji – dítě není na druhého rodiče zvyklé (nebýval doma, nestaral se) Vyživovací povinnost •rodič je povinen vyživovat dítě dokud není schopno se samo živit – vyživovací povinnost nezaniká nabytím zletilosti dítěte • •životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů • Pozn.: Zletilé dítě žádá o výživné v samostatném řízení mimo opatrovnického řízení. V tomto řízení není zastoupeno OSPODem ani druhým rodičem. Úprava styku s dítětem •domluva •„úzký“ styk, „široký“ styk, asistovaný styk •zákaz styku •podmínky styku – předání, místo, přítomné osoby •brání-li rodič, který má dítě v péči, druhému rodiči trvale nebo opakovaně ve styku s dítětem, je to důvod pro nové rozhodnutí soudu ohledně péče o dítě • Vztahy v širší rodině Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí. •Sociálně-právní ochranou dětí ( §1 odst. 2) se rozumí zejména •ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, •ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, •působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny, •zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině. • Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Ukázat zákon o sociálně právní ochraně dětí Orgány sociálně-právní ochrany dětí •krajské úřady •obecní úřady obcí s rozšířenou působností •obecní úřady •Ministerstvo práce a sociálních věcí •Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí •Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu •obce v samostatné působnosti •kraje v samostatné působnosti •komise pro sociálně-právní ochranu dětí •další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny • Na koho se sociálně-právní ochrana zaměřuje? •Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti, •a) jejichž rodiče 1. zemřeli, 2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo 3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti; •b) které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy; •c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky podle zákona upravujícího přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití; •d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte; •e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu; •f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců; •g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami; •h) které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu; •pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. • Opatření sociálně-právní ochrany dětí •preventivní a poradenská činnost – vyhledávat děti dle §6, působit na rodiče, aby plnili svoje rodičovské povinnosti, projednat s dítětem nedostatky v jeho chování, pomoc rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů při péči o dítě… •ukládání výchovných opatření – napomenutí, dohled nad dítětem, povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, mediaci nebo terapii… •opatření na ochranu dětí – funkce opatrovníka, podávání návrhů na soud (např. nařízení ústavní výchovy, předběžného opatření…)… •činnosti při svěření dítěte do péče jiné osoby – pěstounská péče, osvojení, ústavní a ochranná výchova • Zákon o soc.-pr. Ochraně dětí •Předběžné opatření upravující poměry dítěte (§ 452 a násl. ZŘS) –ocitlo-li se nezletilé dítě ve stavu nedostatku řádné péče nebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo byl-li narušen –umístění do vhodného prostředí (nebo i do pěstounské péče na přechodnou dobu) –jen na návrh OSPOD –soud rozhoduje bezodkladně, nejpozději do 24 hodin od podání návrhu –trvá 1 měsíc, lze prodlužit opakovaně do celkové doby trvání max. 6 měsíců (pak lze výjimečně prodloužit jen tehdy, nebylo-li z vážných důvodů a objektivních příčin možné v této době skončit důkazní řízení ve věci samé) – • Předběžná opatření •Předběžná opatření podle OSŘ (§ 74 a násl.) –je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků –jen na návrh –soud rozhodne bez jednání (jen na základě listin!) –soud rozhoduje bezodkladně, nejpozději do 7 dní od podání –zejména, aby rodič platil výživné v nezbytné míře, možné také předběžné svěření dítěte do péče a úprava styku – – • •zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních •§ 383 a následující •příslušnost soudu – poslední společné bydliště/soud druhého manžela (žalovaného) •zahájení jedině na návrh manžela (jednoho nebo společně) •soud nařizuje jednání a vyslechne účastníky Rozvod manželství: procesní otázky Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. • • Rozvod manželství: občanský zákoník „Nesporný“ rozvod (§ 757 OZ) •1) oba se chtějí rozvést (společný návrh/připojení manžela k návrhu) •2) ke dni zahájení řízení manželství trvalo nejméně 1 rok a manželé spolu déle než 6 měsíců nežijí •3) dohodli se na poměrech nezletilých dětí •4) dohodli se na úpravě majetkových poměrů, bydlení, případně výživného •dohody schvaluje soud, písemná forma + úředně ověřené • „Sporný“ rozvod •v souvislosti s rozvodem není podstatná vina na rozvratu manželství •soud zjišťuje pouze to, zda existuje kvalifikovaný rozvrat manželství a jeho příčiny •nejčastější příčiny: rozdílné povahy obou manželů, alkoholismus, nevěra, neschopnost společného rozhodování o záležitostech manželství a rodiny nebo nefungující soužití ve společné domácnosti „Ztížený rozvod“ Tento typ rozvodu je spíše výjimečný. Půjde o situaci, kdy jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí, neboť se mu jeví jako nespravedlivý. Často se jedná o manžela/-ku, který se výhradně staral o domácnost, nepracoval a je na druhém manželovi/-ce zcela finančně závislý. Obvyklé jsou případy manželství starších osob, v němž manželé strávili celý svůj život a očekávají pomoc a oporu ve stáří. Ztížený rozvod chrání toho z manželů, který se rozvodu brání, neboť rozvod by pro něj znamenal závažné finanční, bytové, osobní a další komplikace. Návrhu na rozvod soud nevyhoví, pokud sice existuje mezi manželi tzv. kvalifikovaný rozvrat, avšak zároveň jsou splněny všechny následující podmínky: jeden z manželů se rozvodu brání (nesouhlasí s rozvodem), manžel, který se rozvodu brání, není tím, kdo zapříčinil rozvrat manželství, manželovi, který se rozvodu brání, by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, a jsou zde mimořádné okolnosti, které svědčí pro zachování manželství. Právní úprava rozvodu v České republice nezná absolutní zákaz rozvodu, proto soud manželství rozvede i v případě, že jsou splněny výše uvedené podmínky, pokud spolu manželé nežijí po dobu delší než tři roky, a zároveň jsou splněny podmínky pro sporný rozvod. • • • •Děkuji Vám za pozornost a přeji hezký zbytek dne! • • • • • •