Persefona_PPT_sablona.jpg Právní rámec pomoci obětem domácího násilí Mgr. Iva Černá Lambova 4. 12. 2024 Soukromoprávní aspekty II Střídavá péče: judikatura ÚS •Nález ÚS ze dne 26. května 2014, sp. zn. I. ÚS 2482/13 •-> střídavá péče jako prioritní volba: •Je-li svěření dítěte do péče každé z (potenciálních) osob v jeho nejlepším zájmu, pak je zpravidla v jeho nejlepším zájmu svěření do péče všech těchto osob současně, neboť jen takto jsou zajištěny podmínky pro všestranný rozvoj dítěte a jen takovým postupem lze minimalizovat zásah do rodinného života dítěte. •(...) pokud jsou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat, pokud oba mají o jeho výchovu zájem (§ 26 odst. 2 zákona o rodině) a pokud oba dbali kromě řádné péče o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní (§ 26 odst. 5 zákona o rodině), svěření dítěte do střídavé péče by mělo být pravidlem, zatímco jiné řešení je výjimkou, která vyžaduje prokázání, proč je v zájmu dítěte jiné řešení. •nevyhoví rodiči žádajícímu střídavou péči, musí být podrobně a přesvědčivě odůvodněno a musí být náležitě vyloženo, na základě jakých skutečností nebylo v konkrétním případě rodiči vyhověno a jaké kroky byly podniknuty k případnému odstranění daných překážek. •kritéria: pokrevní pouto, přání dítěte, míra zachování identity dítěte a rodinných vazeb, schopnost osoby zajistit vývoj dítěte a jeho potřeby •střídavou péči a priori nevylučuje: -velká vzdálenost mezi bydlišti rodičů (x 2 školy) -špatná komunikace (výjimečně: ten, kdo nebrání) -nevůle rodičů -nevůle dítěte (důležitý názor OSPOD) -nízký věk (ačkoli považován za nevhodný) • vždy rozhodující je zájem dítěte • Výzkumy: střídavá péče •Mgr. Petr Fučík, PhD. •https://evs.fss.muni.cz/stridava •https://journals.muni.cz/socialni_studia/article/view/32988 • •,,Nárůst významu sdíleného rodičovství je nevyhnutelným důsledkem vysoké rozvodovosti ve spojení se silným rodičovským závazkem, proto nejde o módní vlnu, ale trend, s nímž je třeba počítat. Z rozsáhlého přehledu zahraniční literatury plyne, že tvrzení o obecné škodlivosti střídavé péče nejsou v souladu s naprostou většinou dat. Naopak velká část studií ukazuje, že pokud se rodiče rozejdou, v průměru jsou na tom o něco lépe děti ve střídavé péči než ty, které zůstaly s jedním rodičem.‘‘ Bydlení •Manželé -rodinná domácnost= skutečné soužití i hospodaření -nájemní právo jednoho à společné nájemní právo (§ 745 OZ) • - před i po uzavření manželství • - zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně -výlučné vlastnictví jednoho à právo bydlení druhého (§ 744 OZ) • - nelze např. vyměnit zámky • - druhý je v postavení ručitele •ochrana rodinné domácnosti (§ 747 OZ) • = omezení práva disponovat bytem/domem (zdržet se, předejít ohrožení) • - nesmí bez souhlasu druhého zcizit či zřídit právo neslučitelné s bydlením manželů ledaže zajistí bydlení obdobné, vypovědět nájem X •opuštění rodinné domácnosti (§ 699 OZ) • relativní neplatnost Rodinná domácnost – skutečné soužití trvalého charakteru. Je pojmově spjata s manželstvím, nemohou ji tak vytvořit partneři. Podmínkou je rovněž společné hospodaření. Bydlení •nesezdané soužití •– výlučné vlastnictví nebo nájemní smlouva jednoho z partnerů •– spoluvlastnictví nebo společný nájem •– žaloba na vyklizení •mezigenerační bydlení •- Věcná břemena •možnosti po odchodu od násilné osoby •– rodina, azylové domy, domy pro matky s dětmi, nájemní bydlení, sociální byt… • Finanční prostředky •možnost vlastních finančních zdrojů •rodina •výživné •- na dítě: > výživné na manžela •- na manžela: zásadně stejná hmotná a kulturní úroveň (§697 OZ) •- na rozvedeného manžela: a) není schopen se sám živit b) původ v manželství c) lze spravedlivě požadovat + max 3 roky po rozvodu (§ 760, 762 OZ) • •sociální dávky (příspěvek na bydlení) -primárně se má starat rodič -návrh na rozvod, čestné prohlášení….. -vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob § 697 Výživné mezi manžely (1) Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. (2) Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném. § 760 Výživné rozvedeného manžela (1) Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. (2) Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod. (3) Pro vyživovací povinnost rozvedených manželů platí obdobně obecná ustanovení o výživném. § 761 (1) Rozsah vyživovací povinnosti a způsob poskytování výživného se řídí dohodou manželů nebo rozvedených manželů; ujednají-li si, že se výživné nahradí odbytným, zanikne právo rozvedeného manžela na výživné poskytnutím odbytného. (2) Nedojde-li k dohodě rozvedených manželů o výživném, může potřebný bývalý manžel navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud. § 762 (1) Nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu. (2) Dopustil-li se bývalý manžel vůči druhému manželovi jednání, které naplňuje znaky domácího násilí, nemá právo na výživné podle odstavce 1, ač by jinak podmínky přiznání práva na výživné splňoval. § 763 Právo rozvedeného manžela na výživné zanikne, uzavře-li oprávněný rozvedený manžel nové manželství, nebo vstoupí-li do registrovaného partnerství. Společné jmění manželů •zákonný režim x smluvený x založený rozhodnutím soudu •ZÁKONNÝ •vše, co nabyl jeden/společně za trvání manželství; výjimky: –osobní potřeba –dar, dědictví –náhrada nemajetkové újmy na svých přirozených právech –právní jednání vztahující se k výlučnému vlastnictví jednoho z manželů –náhrada za poškození, zničení nebo ztrátu výhradního majetku jednoho z manželů •+ zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů (např. nájemné z bytu) •+ podíl na obchodních společnostech a družstvech • • – Společné jmění manželů • součástí SJM jsou i dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže: • a)se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny • •částky výdělku, platu, mzdy a zisku se stávají součásti SJM v okamžiku, kdy se o jejich získání manžel zapříčinil a) SJM - ano nebo ne? • •Lednice zakoupená z výplaty manžela •Chata zděděná po otci •Auto manželky zakoupené před sňatkem •Nájemné za byt zděděný po babičce •Vánoční prémie •Mobil •Obraz darovaný manželům k příležitosti zasnoubení • • • - Správa SJM • •dohodou •společně a nerozdílně •běžné záležitosti – není třeba jednat společně či se souhlasem manžela •nikoli běžné záležitosti v zájmu rodiny – společně (lze žalovat na náhradu souhlasu) •jednání bez souhlasu – lze se dovolat relativní neplatnosti • Vypořádání SJM • a)Dohoda b)Rozhodnutí soudu c)Fikce vypořádání po 3 letech zániku SJM: –hmotné věci jsou ve vlastnictví toho, kdo je užívá –ostatní hmotné i nehmotné jsou nadále v podílovém spoluvlastnictví, podíly stejné • Vykázání •§ 44 a násl. zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR –lze i v nepřítomnosti NO či zpětně –10 dní (příp. do nabytí právní moci o nařízení PO) –potvrzení o vykázání/úřední záznam -> vymezení prostoru policistou –poučení vykázané osoby o jejích právech a povinnostech (námitky, klíče, doruč. adresa, možnost vzít si věci, ubytování…) –poučení ohrožené osoby o jejích právech a povinnostech (především možnosti podání návrhu na PO, využití dalších služeb) –do 24 hodin zašle policista úřední záznam o vykázání IC, soudu, příp. OSPODu –do 3 dnů kontrola – •§ 60a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách –Do 48hod. po doručení úředního záznamu o vykázání je IC povinno nabídnout pomoc ohrožené osobě důvodný předpoklad nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti § 44(1) Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn vykázat tuto osobu z bytu nebo domu společně obývaného s útokem ohroženou osobou (dále jen „společné obydlí“), jakož i z bezprostředního okolí společného obydlí. Policista je oprávněn tuto osobu vykázat i v její nepřítomnosti. (2) Vykázání trvá po dobu 10 dnů ode dne jeho provedení. Tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby. Podáním návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu 12) v průběhu vykázání se doba vykázání prodlužuje do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tomto návrhu. (3) Vykázání oznámí policista ústně vykázané i ohrožené osobě a vyhotoví potvrzení o vykázání, které jim předá proti podpisu. Součástí potvrzení o vykázání je vymezení prostoru, na který se vykázaní vztahuje, uvedení totožnosti ohrožené a vykázané osoby, poučení o právech a povinnostech vykázané osoby a adresa útvaru policie, u kterého si může vyzvednout kopii úředního záznamu o vykázání. Odmítne-li ohrožená nebo vykázaná osoba potvrzení o vykázání převzít nebo odmítne-li písemně potvrdit jeho převzetí, policista tuto skutečnost uvede v úředním záznamu. (4) Není-li vykázaná osoba vykázání přítomna, poučení o jejích právech a povinnostech v souvislosti s vykázáním jí policista poskytne při prvním kontaktu. Je-li to možné, policista této osobě předá potvrzení o vykázání, v opačném případě ji poučí o možnosti převzít potvrzení o vykázání a kopii úředního záznamu o vykázání u příslušného útvaru policie; součástí poučení je i údaj o adrese tohoto útvaru. (5) Nesouhlasí-li vykázaná osoba s vykázáním, může proti němu na místě podat námitky, které policista uvede v potvrzení o vykázání. Policista námitky předá bez zbytečného odkladu krajskému ředitelství příslušnému podle místa vykázání (dále jen „příslušné krajské ředitelství“). Vykázaná osoba může dále do 3 dnů ode dne převzetí potvrzení o vykázání podat příslušnému krajskému ředitelství námitky písemně. Lhůta pro podání námitek počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy došlo k převzetí potvrzení o vykázání a je považována za dodrženou, jsou-li námitky nejpozději v její poslední den předány k poštovní přepravě nebo podány u příslušného krajského ředitelství. O tomto právu policista vykázanou osobu poučí před předáním potvrzení o vykázání. (6) Shledá-li příslušné krajské ředitelství, že podmínky pro vykázání nebyly splněny, vykázání ukončí a o této skutečnosti vyrozumí ohroženou a vykázanou osobu bez zbytečného odkladu. § 45(1) Vykázaná osoba je povinna a) opustit neprodleně prostor vymezený policistou v potvrzení o vykázání, b) zdržet se vstupu do prostoru podle písmene a), c) zdržet se styku nebo navazování kontaktu s ohroženou osobou, d) vydat policistovi na jeho výzvu všechny klíče od společného obydlí, které drží. Policista vykázanou osobu poučí o následcích neuposlechnutí výzvy podle písmene d) 13). (2) Vykázaná osoba má právo a) vzít si ze společného obydlí věci sloužící její osobní potřebě, osobní cennosti a osobní doklady před splněním povinnosti podle odstavce 1 písm. a), b) vzít si v průběhu vykázání ze společného obydlí věci podle písmene a) a věci nezbytné pro její podnikání nebo pro výkon povolání; právo lze uplatnit jedenkrát a pouze v přítomnosti policisty, policista o výkonu tohoto práva ohroženou osobu předem informuje, c) ověřovat provedení vykázání zejména na čísle tísňového volání 158, d) vyzvednout si kopii úředního záznamu o vykázání u příslušného útvaru policie. (3) Policista poskytne vykázané osobě bez zbytečného odkladu informace o možnostech jejího dalšího ubytování a v souvislosti s tím nezbytnou součinnost. Od této osoby dále vyžádá adresu pro doručování. § 46Policista poučí ohroženou osobu o a) možnosti podání návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu 12), b) možnosti využití psychologických, sociálních nebo jiných služeb v oblasti pomoci obětem násilí a c) následcích vyplývajících z uvedení vědomě nepravdivých údajů, k nimž policista při vykázání přihlíží. § 47(1) Územní rozsah prostoru, na který se vykázání vztahuje, určí policista podle míry požadavku účinné preventivní ochrany osoby ohrožené útokem. Je-li v důsledku vykázání ohrožen provoz objektu nebo znemožněn výkon zaměstnání vykázané osoby, policista o této skutečnosti bezodkladně vyrozumí provozovatele objektu nebo zaměstnavatele vykázané osoby za účelem přijetí potřebných opatření. (2) Při provádění úkonů souvisejících s vykázáním policista zajistí přítomnost nezúčastněné osoby; to neplatí, hrozí-li nebezpečí z prodlení. (3) Do 24 hodin od vstupu policisty do společného obydlí zašle policista kopii úředního záznamu o vykázání příslušnému intervenčnímu centru 14) a soudu, který je příslušný k rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu 12). Pokud ve společném obydlí žije nezletilá osoba, zašle kopii úředního záznamu o vykázání v této lhůtě i příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. (4) Policista ve lhůtě 3 dnů od vykázání provede kontrolu, zda vykázaná osoba dodržuje povinnosti vyplývající z vykázání. (5) O provedených úkonech a opatřeních provede policista úřední záznam. Předběžné opatření ve věci ochrany před DN •§ 400-414 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních •osvobozeno od soudního poplatku •pomocí vylíčení a přiložených důkazů nutno OSVĚDČIT skutečnosti: –u DN – o nesnesitelnosti společného bydlení navrhovatele a odpůrce z důvodu tělesného nebo duševního násilí –u stalkingu – o nežádoucím sledování či obtěžování •přílohy/důkazy – lékařské zprávy, úřední záznam o vykázání, zprávy od Policie obsahující hodnocení Policie, úřední záznam o podání vysvětlení, čestná prohlášení, výslech svědků –v případě stalkingu – výpisy z telefonu, kopie e-mailů atd. • • • • • • historie, vývoj vztahu, incidenty (četnost/intenzita), poslední událost, důvody strachu, plány do budoucna, NO maří/nemaří, vztah k nemovitosti, děti PO - rozhodnutí soudu •Rozhodnutí do 48 hodin •Vyhoví x zamítne x odmítne •Trvá 1 měsíc od vykonatelnosti (příp. + zbylá doba vykázání) –vykonatelnost vydáním •Soud v součinnosti s příslušnými orgány veřejné moci vykáže NO •Možnost odvolání do 15 dnů –nemá odkladný účinek –soud I. stupně věc předloží krajskému soudu do 15 dní, krajský soud do 7 dnů rozhoduje –není povinen zaslat účastníku řízení odvolání, účastník tak nemá možnost se vyjádřit! –dovolání nelze •Prodloužení doby trvání PO –V případě trvajícího ohrožení –Nutno podat před uplynutím doby trvání měsíčního PO –Samotné podání automaticky prodlužuje dobu trvání PO do doby rozhodnutí soudu –Soud rozhodne do 2 měsíců –Soud prodlouží jen na dobu nezbytně nutnou, max. 6 měsíců celkově –Na návrh může soud PO zrušit – • Prodloužení - soud může nařídit jednání PO - petit •Vzhledem k tomu, že je nutné prozatímně upravit poměry účastníků, neboť hrozí závažná újma na zdraví a tělesné integritě navrhovatelky a s ohledem na skutečnost, že je závažným způsobem ohrožena její důstojnost navrhuji, aby soud vydal usnesení, kterým nařídí toto • • p ř e d b ě ž n é o p a t ř e n í : • I.(Odpůrci), nar. , se přikazuje opustit společné obydlí, jeho bezprostřední okolí, zakazuje se mu zdržovat se ve společném obydlí a vstupovat do něj. II.(Odpůrci), nar. , se zakazuje vstup do společného obydlí, jeho bezprostředního okolí a zdržování se tam. III.(Odpůrce), nar. , je povinen zdržet se setkávání (a navazování kontaktu s navrhovatelem jakýmkoli způsobem). IV.(Odpůrce) , nar. , je povinen zdržet se nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatele jakýmkoliv způsobem. • Řízení před civilními soudy •zahájení řízení – okamžikem, kdy soudu došel návrh na zahájení řízení (žaloba) •výzva protistrany k vyjádření se •dispoziční zásada •jednání –zásada veřejnosti –zásada ústnosti •vyhlášení rozsudku à doručování – 30 dní •právní moc – 15 dní od doručení rozhodnutí (odvolací lhůta) dispoziční zásada Dokazování •není potřeba dokazovat skutečnosti obecně známé či shodná tvrzení účastníků •důkaz – všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci –výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků •právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům •dokazování soud provádí při jednání •zásada volného hodnocení důkazů Opravné prostředky •Odvolání –odkladný účinek –15 dní od doručení rozhodnutí –adresovat soudu, jehož rozhodnutí napadá –výstupy – odmítnutí x zamítnutí x vrácení soudu 1. stupně x změna rozhodnutí •Dovolání –nemá odkladný účinek –2 měsíce od doručení rozhodnutí odvolacího soudu –Nejvyšší soud ČR –nutnost zastoupení – Zastupování •Zastoupení před soudem není povinné –s výjimkou dovolání •Advokát –odměna (smluvní nebo dle advokátního tarifu) –ustanovení bezplatného zástupce (ČAK) •Obecný zmocněnec –omezená možnost • • Náklady v soudním řízení •hotové výdaje účastníků a jejich zástupců – poštovné, jízdné, náhrada hotových výdajů zástupců •soudní poplatek – výše dle typu řízení, určena zákonem, nezaplacení poplatku brání pokračování řízení –osvobození od soudních poplatků, které zohledňuje sociální poměry účastníka nebo důvody obecného zájmu •ušlý výdělek •náklady důkazů –svědečné –náhrada hotových výdajů a ušlého výdělku –znalečné – náhrada hotových výdajů a odměna –provedení navrženého důkazu •odměna za zastupování, je-li zástupcem advokát, notář – sazba je stanovena podle advokátního tarifu v závislosti na počtu úkonů •náhrada nákladů řízení – zásada úspěchu ve věci • Děkuji Vám za pozornost a přeji krásný zbytek dne