Persefona_PPT_sablona.jpg
Právní rámec pomoci obětem domácího a sexuálního násilí
Trestněprávní aspekty
11. 12. 2024, Brno
Mgr. Hana Jandová

Trestní řízení je zákonem upravený postup příslušných orgánů státu (tzv. orgánů činných v trestním
řízení), jehož cílem je zjistit, zda byl spáchán trestný čin, zjistit jeho pachatele, uložit mu
podle zákona trest nebo ochranné opatření a toto rozhodnutí vykonat, popřípadě zařídit jeho výkon.
Trestní odpovědnost se zakládá na spáchání skutku se znaky odpovídajícími skutkové
podstatě nějakého trestného činu, ať už úmyslného nebo z nedbalosti, a to příčetnou osobou starší
15 let. U osob mladistvých musí dle zákona o soudnictví ve věcech mládeže navíc dojít k naplnění
podmínky dostatečné rozumové a mravní vyspělosti. Dojde-li pak v trestním řízení k uznání viny,
může být pachateli uložen trest.
Skutková podstata je souhrn typických, základních, právně relevantních znaků určitého právního
institutu (například: trestného činu). Pokud osoba naplní svým jednáním takové znaky (například
spáchá trestný čin), naplní skutkovou podstatu, což s sebou přináší právní následky stanovené
příslušnou právní normou.

Trestné činy
spojené s domácím násilím
•vražda
•ublížení na zdraví
•zbavení osobní svobody
•omezování osobní svobody
•vydírání
•útisk
•porušování domovní svobody
•znásilnění
•sexuální nátlak
•pohlavní zneužití
•opuštění dítěte nebo svěřené osoby
•
•zanedbání povinné výživy
•týrání svěřené osoby
•týrání osoby žijící ve společném obydlí
•ohrožování výchovy dítěte
•maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání •násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci
•nebezpečné vyhrožování
•nebezpečné pronásledování
•

§ 199 Týrání osoby žijící ve společném obydlí
(1) Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí, bude potrestán
odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví,
c) spáchá-li takový čin nejméně na dvou osobách, nebo
d) páchá-li takový čin po delší dobu.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v
odstavci 1
a) těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob, nebo
b) smrt.
§ 198 Týrání svěřené osoby
(1) Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok
až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem,
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví,
c) spáchá-li takový čin nejméně na dvou osobách, nebo
d) páchá-li takový čin po delší dobu.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v
odstavci 1
a) těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob, nebo
b) smrt.
§ 185 Znásilnění
(1) Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu
styku, nebokdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v
odstavci 1
a) souloží nebo jiným pohlavním stykem provedeným způsobem srovnatelným se souloží,
b) na dítěti, nebo
c) se zbraní.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let,
b) spáchá-li takový čin na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení,
zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je omezována osobní
svoboda, nebo
c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v
odstavci 1 smrt.
(5) Příprava je trestná.
§ 186 Sexuální nátlak
(1) Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu
sebeukájení, k obnažování nebo jinému srovnatelnému chování, nebo kdo k takovému chování přiměje
jiného zneužívaje jeho bezbrannosti,
bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán pachatel, který přiměje jiného k pohlavnímu styku, k pohlavnímu
sebeukájení, k obnažování nebo jinému srovnatelnému chování zneužívaje jeho závislosti, nebo svého
postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v
odstavci 1 nebo 2
a) na dítěti, nebo
b) nejméně se dvěma osobami.
(4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní,
b) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 na osobě ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody,
ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné nebo ústavní výchovy anebo v jiném místě, kde je
omezována osobní svoboda, nebo
c) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny.
(5) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let, nebo
b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví.
(6) Odnětím svobody na deset až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v
odstavci 1 nebo 2 smrt.
(7) Příprava je trestná.
§ 187 Pohlavní zneužití
(1) Kdo vykoná soulož s dítětem mladším patnácti let nebo kdo je jiným způsobem pohlavně zneužije,
bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až osm let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v
odstavci 1 na dítěti mladším patnácti let svěřeném jeho dozoru, zneužívaje jeho závislosti nebo
svého postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v
odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na deset až osmnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v
odstavci 1 smrt.
(5) Příprava je trestná.
§ 201 Ohrožování výchovy dítěte
(1) Kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že
a) svádí ho k zahálčivému nebo nemravnému životu,
b) umožní mu vést zahálčivý nebo nemravný život,
c) umožní mu opatřovat pro sebe nebo pro jiného prostředky trestnou činností nebo jiným
zavrženíhodným způsobem, nebo
d) závažným způsobem poruší svou povinnost o ně pečovat nebo jinou svou důležitou povinnost
vyplývající z rodičovské zodpovědnosti,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Kdo umožní, byť i z nedbalosti, dítěti hru na výherním hracím přístroji, který je vybaven
technickým zařízením, které ovlivňuje výsledek hry a které poskytuje možnost peněžité výhry, bude
potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ze zavrženíhodné pohnutky,
b) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu,
c) spáchá-li takový čin opětovně, nebo
d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
§ 353 Nebezpečné vyhrožování
(1) Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým
způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo
zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, spáchá-li čin
uvedený v odstavci 1
a) jako člen organizované skupiny,
b) vůči dítěti nebo těhotné ženě,
c) se zbraní,
d) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, nebo
e) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k
záchraně života nebo ochraně zdraví nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně
života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo
uloženou mu podle zákona.
§ 354 Nebezpečné pronásledování
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak
kontaktuje,
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu,
a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o život a
zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v
odstavci 1
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,
b) se zbraní, nebo
c) nejméně se dvěma osobami.
§ 177 Útisk
(1) Kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl,
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu, nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Oznamovací povinnost

V situacích, kdy zájem na ochraně oběti nebo zájem na potrestání pachatele převažuje nad právem
jednotlivce se svobodně rozhodnout. Vyjadřuje závažnost trestného činu pro společnost. Zájem na
ochraně oběti – překažení TČ, zájem společnosti na potrestání pachatele – oznámení TČ. Chráněné
zájmy – právo na život a zdraví, právo na svobodu, právo osob svěřených do péče jiné osoby na
slušné zacházení.
§ 367 Nepřekažení trestného činu
(1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin vraždy (§ 140),
zabití (§ 141), těžkého ublížení na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení
(§ 149), nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy (§ 159), neoprávněného
odebrání tkání a orgánů (§ 164), obchodování s lidmi (§ 168), zbavení osobní svobody (§ 170),
zavlečení podle § 172 odst. 2 a 3, loupeže (§ 173), braní rukojmí (§ 174), vydírání podle § 175
odst. 3 a 4, neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 180 odst. 4, znásilnění (§ 185),
pohlavního zneužití (§ 187), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), týrání svěřené osoby (§
198), krádeže podle § 205 odst. 5, zpronevěry podle § 206 odst. 5, podvodu podle § 209 odst. 5,
pojistného podvodu podle § 210 odst. 6, úvěrového podvodu podle § 211 odst. 6, dotačního podvodu
podle § 212 odst. 6, legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 4 a 5, padělání a
pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§
234), neoprávněné výroby peněz (§ 237), zneužití informace v obchodním styku podle § 255 odst. 4,
zneužití postavení v obchodním styku podle § 255a odst. 3, poškození finančních zájmů Evropské unie
podle § 260 odst. 5, porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262),
porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního
obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti
s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného
ohrožení (§ 272), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby
a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného
materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282), nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými
a psychotropními látkami a s jedy (§ 283), získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem,
civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny
(§ 292), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§
312), účasti na teroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace
terorismu (§ 312e), vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f), sabotáže (§ 314),
vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), válečné zrady (§ 320), násilí proti
orgánu veřejné moci podle § 323 odst. 3 a 4, násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 3 a 4,
přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), násilného překročení státní hranice podle § 339 odst.
2 a 3, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 4, vzpoury
vězňů (§ 344), neuposlechnutí rozkazu podle § 375 odst. 2 a 3, zprotivení a donucení k porušení
vojenské povinnosti podle § 377 odst. 2 a 3, porušování práv a chráněných zájmů vojáků stejné
hodnosti podle § 382 odst. 3 a 4, porušování práv a chráněných zájmů vojáků podřízených nebo s
nižší hodností podle § 383 odst. 3 a 4, zběhnutí (§ 386), ohrožování morálního stavu vojáků podle §
392 odst. 2, genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny
lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), styků ohrožujících mír (§ 409),
použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§
412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo zneužití
mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, a spáchání nebo dokončení takového
trestného činu nepřekazí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na
některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li trestný čin překazit bez značných
nesnází nebo aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné
závažné újmy nebo trestního stíhání. Uvedení osoby blízké v nebezpečí trestního stíhání však
nezbavuje pachatele trestní odpovědnosti, týká-li se nepřekažení trestného činu vlastizrady (§
309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), účasti na
teroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu (§
312e), vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316),
genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402),
agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a
nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění
v prostoru válečných operací (§ 414) a zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415
odst. 3.
(3) Překazit trestný čin lze i jeho včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu;
voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.
§ 368 Neoznámení trestného činu
(1) Kdo se hodnověrným způsobem dozví, že jiný spáchal trestný čin vraždy (§ 140), těžkého ublížení
na zdraví (§ 145), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení (§ 149), obchodování s lidmi (§
168), zbavení osobní svobody (§ 170), braní rukojmí (§ 174), zneužití dítěte k výrobě pornografie
(§ 193), týrání svěřené osoby (§ 198), padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření,
padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), neoprávněné výroby peněz (§ 237), porušení
předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při
vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským
materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení
a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), vývoje,
výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní
látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a
zvláštního štěpného materiálu (§ 282), získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem,
civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny
(§ 292), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§
312), účasti na teroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace
terorismu (§ 312e), sabotáže (§ 314), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317),
válečné zrady (§ 320), přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), genocidia (§ 400), útoku proti
lidskosti (§ 401), apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné
války (§ 406), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné
krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414) nebo
zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst. 3, a takový trestný čin neoznámí
bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka,
nadřízenému, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z
těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.
(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li oznámení učinit, aniž by sebe nebo
osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního
stíhání.
(3) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 nemá advokát nebo jeho zaměstnanec, který se dozví o
spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem advokacie nebo právní praxe. Oznamovací povinnost
nemá také duchovní registrované církve a náboženské společnosti s oprávněním k výkonu zvláštních
práv, dozví-li se o spáchání trestného činu v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v
souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství. Oznamovací povinnost trestného činu
obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 a zbavení osobní svobody (§ 170) nemá též osoba poskytující
pomoc obětem trestných činů.

Způsoby zahájení
trestního řízení

Forma podání:
•písemně
•ústně
Posuzuje se dle obsahu, ne názvu.

Fáze
trestního řízení

Přípravné řízení – dělí se na dvě fáze – prověřovací a vyšetřovací. Činnosti prověřování a
vyšetřování má zpravidla na starost policejní orgán, nad kterým vykonává dozor státní zástupce.
Státní zástupce následně také rozhoduje, zda dojde k podání obžaloby k soudu.
V této fázi je možné sjednat dohodu o vině a trestu mezi obviněným a státním zástupcem, čímž se
celé trestní řízení urychlí. Sjednávání se účastní i poškozený, dohodu o vině a trestu musí
schválit soud.
•Fáze prověřování – začíná sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem.
Spočívá  v objasňování skutečností, nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (např. ohledání
místa činu, zajišťování otisků prstů nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů.
Prověřovací fáze končí zahájením trestního stíhání, kdy následuje fáze vyšetřovací, nebo
nezahájením trestního stíhání z důvodu postoupení věci příslušnému orgánu (např. přestupky),
odložení věci pro nepřípustnost či neúčelnost stíhání, pro nezjištění skutečností, jež by
opravňovaly zahájení trestního stíhání (poškozený může do 3 dnů podat stížnost), případně dočasné
odložení věci, pokud je třeba další objasnění.
•Fáze vyšetřování – začíná usnesením o zahájení trestního stíhání. Policejní orgán vyhledává důkazy
k objasnění trestného činu (výslechy svědků, ohledání věcí, obstarání znaleckých posudků). Končí
podáním obžaloby, odklonem (dohoda o vině a trestu, podmíněné zastavení trestního stíhání),
postoupením věci jinému orgánu, zastavením trestního stíhání, přerušením trestního stíhání.
Řízení před soudem – přednesení obžaloby, nárok na náhradu škody, provádění důkazů (výslechy
obžalovaného, svědků, znalců, předkládání posudků a věcných či listinných důkazů), návrhy na
doplnění dokazování, závěrečné řeči, prohlášení o dopadech trestného činu na život poškozeného.
Následně soud rozhodne – vrácení věci státnímu zástupci, zastavení trestního stíhání, podmíněné
zastavení trestního stíhání, schválení narovnání, přerušení trestního stíhání, rozhodnutí rozsudkem
(pokud nenastala žádná z předchozích situací).
Opravné prostředky – odvolání (proti rozsudku), stížnost (proti usnesení), odpor (proti trestnímu
příkazu). Podává se proti nepravomocnému rozhodnutí ve stanovené lhůtě.
Vykonávací řízení – cílem je realizace obsahu rozhodnutí, zpravidla tedy výkon trestu či ochranného
opatření.

Osoby, které se účastní TŘ
a jejich zastoupení


Oběť jako poškozený a svědek
•práva podle zákona o obětech trestných činů
•vyrozuměn o konání hlavního líčení
•právo navrhovat důkazy
•právo klást otázky při výslechu
•právo vyjadřovat se k ostatním důkazům
•obdrží rozsudek
•právo podat odvolání do rozhodnutí o náhradě škody
•právo nahlížet do spisu a dělat si z něj opisy
•právo na zmocněnce a důvěrníka
•

Mezi základní práva obětí trestných činů dle zákona o obětech trestných činů patří právo na
respektování osobnosti a důstojnosti, zdvořilý a šetrný přístup, právo na informace, odbornou
pomoc, ochranu před hrozícím nebezpečím, ochranu soukromí, peněžitou pomoc a právo na ochranu před
druhotnou újmou.
Obětí se rozumí fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, zejména
způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil.
Zvlášť zranitelnou obětí:
•dítě,
•osoba, která je vysokého věku nebo je postižena fyzickým, mentálním nebo psychickým hendikepem
nebo smyslovým poškozením, pokud tyto skutečnosti mohou vzhledem k okolnostem případu a poměrům
této osoby bránit jejímu plnému a účelnému uplatnění ve společnosti ve srovnání s jejími ostatními
členy,
•oběť trestného činu obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku ), trestného činu znásilnění (§
185 trestního zákoníku), trestného činu týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), trestného
činu týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku) nebo trestného činu
teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku),
•oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestného činu, který zahrnoval
nátlak, násilí či pohrůžku násilím, trestného činu spáchaného pro příslušnost k některému národu,
rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo oběť trestného činu
spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny, jestliže je v konkrétním případě zvýšené
nebezpečí způsobení druhotné újmy zejména s ohledem na její věk, pohlaví, rasu, národnost, sexuální
orientaci, náboženské vyznání, zdravotní stav, rozumovou vyspělost, schopnost vyjadřovat se,
životní situaci, v níž se nachází, nebo s ohledem na vztah k osobě podezřelé ze spáchání trestného
činu nebo závislost na ní.
Práva zvlášť zranitelné oběti:
•Právo na bezplatnou právní pomoc
•Právo na zabránění kontaktu s pachatelem
•Právo na ochranu při výslechu nebo podání vysvětlení – např. policista pohlaví, jakého si zvolíte,
výslech provádí zpravidla osoba k tomu zvlášť vyškolená
•Právo na zastupování zmocněncem bezplatně – ve všech fázích, může být advokát, příbuzný, známý,
může být zároveň důvěrníkem
•Právo na doprovod důvěrníkem
Každou osobu, která se cítí být obětí spáchaného trestného činu, je třeba považovat za oběť,
nevyjde-li najevo opak nebo nejde-li zcela zjevně o zneužití postavení oběti podle tohoto zákona.
Existují-li pochybnosti o tom, zda je oběť zvlášť zranitelnou, je třeba ji za zvlášť zranitelnou
považovat. Na postavení oběti nemá vliv, pokud nebyl pachatel zjištěn nebo odsouzen.
Policie České republiky, orgány činné v trestním řízení a další orgány veřejné moci, subjekty
zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů, poskytovatelé zdravotních služeb,
znalci, tlumočníci, obhájci a sdělovací prostředky mají povinnost respektovat osobnost a důstojnost
oběti, přistupovat k oběti zdvořile a šetrně a podle možností jí vycházet vstříc. Vůči oběti
postupují s přihlédnutím k jejímu věku, zdravotnímu stavu včetně psychického stavu, její rozumové
vyspělosti a kulturní identitě tak, aby nedocházelo k prohlubování újmy způsobené oběti trestným
činem nebo k druhotné újmě.
Policie České republiky, orgány činné v trestním řízení a subjekty zapsané v registru poskytovatelů
pomoci obětem trestných činů mají povinnost srozumitelným způsobem informovat oběť o jejích právech
a umožnit jí jejich plné uplatnění. Na žádost oběti jsou tak povinny učinit i opakovaně.
Mezi práva obětí trestných činů náleží:
právo na poskytnutí odborné pomoci (§ 4 – 6),
právo na informace (§ 7 – 13),
právo na ochranu před hrozícím nebezpečím (§ 14),
právo na ochranu soukromí (§ 15 – 16),
právo na ochranu před druhotnou újmou (§ 17 – 22),
právo na peněžitou pomoc (§ 23 – 37).
Ministerstvo spravedlnosti podporuje činnost subjektů poskytujících pomoc obětem trestných činů,
a to poskytováním dotací ze státního rozpočtu, kterou mohou získat jen akreditované subjekty.
Subjekt, který hodlá poskytovat pomoc obětem trestných činů a získat dotaci ze státního rozpočtu na
svou činnost, se musí akreditovat pro jednu nebo dvě služby, kterými jsou poskytování právních
informací a restorativní programy. Služby psychologického a sociálního poradenství jsou oprávněny
obětem poskytovat subjekty, které získaly oprávnění pro poskytování sociálního poradenství a služeb
sociální prevence na základě rozhodnutí o registraci podle zákona upravujícího poskytování
sociálních služeb.
Ministerstvo spravedlnosti vede registr poskytovatelů pomoci obětem trestných činů.

Předběžná opatření
 v trestním řízení

Předběžná opatření lze uložit výlučně obviněnému, a to již od zahájení trestního stíhání. Předběžné
opatření pak trvá, dokud to vyžaduje jeho účel, nejdéle však do právní moci rozsudku nebo jiného
rozhodnutí, jímž řízení končí.
Obviněnému lze předběžné opatření uložit jen, jestliže
zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl
spáchán, má všechny znaky trestného činu a že jej spáchal obviněný; a zároveň
z jednání obviněného nebo z jiných skutečností vyplývá důvodná obava, že obviněný bude opakovat
trestnou činnost, pro kterou je stíhán, anebo dokoná trestný čin, o který se pokusil nebo který
připravoval nebo kterým hrozil; tedy jsou-li u obviněného dány vazební důvody dle § 67 písm. c)
trestního řádu a
uložení předběžného opatření vyžaduje potřeba ochrany zájmů poškozeného, který je fyzickou osobou,
osob jemu blízkých nebo to vyžaduje ochrana zájmů společnosti, a to za předpokladu, že s ohledem na
osobu obviněného a na povahu a závažnost trestného činu nelze v době rozhodování dosáhnout účelu
předběžného opatření jiným opatřením.
Účelem těchto předběžných opatření je tak prozatímně upravit poměry nebo vztahy obviněného s obětí
nebo jiným poškozeným, aby bylo zabráněno obviněnému v pokračování v trestné činnosti nebo aby byla
odstraněna její příčina nebo podmínka. Pro případ, že obviněný následně uložené předběžné opatření
a jeho podmínky nedodržuje, může příslušný orgán činný v trestním řízení rozhodnout jednak o
uložení pořádkové pokuty, uložení jiného druhu předběžného opatření nebo o vzetí obviněného do
vazby, a to za podmínek stanovených trestním řádem.
Druhy předběžných opatření
Trestní řád upravuje devět druhů předběžných opatření, přičemž tento výčet je konečným a nelze ho
jakkoliv rozšiřovat.
§ 88d - Zákaz styku s určitými osobami
Uvedené předběžné opatření spočívá v nepřípustnosti jakéhokoli kontaktování nebo vyhledávání
poškozeného, osob mu blízkých nebo jiných osob, zejména svědků, a to i prostřednictvím sítě
elektronických komunikací nebo jiných obdobných prostředků. O užití tohoto předběžného opatření lže
uvažovat například u trestného činu nebezpečné pronásledování či nebezpečné vyhrožování, dále u
trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, ale i v případě trestného činu pohlavního
zneužití. Předběžné opatření pak dopadá nejen na situace přímého kontaktu, ale například i toho
nepřímého, kdy se obviněný snaží kontaktovat určité osoby prostřednictvím 3. subjektu.
§ 88e - Zákaz vstupu do obydlí
Zákaz vstupu do obydlí spočívá v nepřípustnosti vstupu obviněného do společného obydlí obývaného s
poškozeným a jeho bezprostředního okolí, a v nepřípustnosti zdržovat se v takovém obydlí. Jakmile
je obviněnému oznámeno rozhodnutí o zákazu vstupu do obydlí, je povinen neprodleně opustit obydlí,
a to i jeho bezprostřední okolí v rozsahu usnesením vymezeném a zdržet se vstupu do těchto prostor
po celou dobu trvání předběžného opatření. Z důležitých důvodů však může být obviněnému umožněno v
průběhu trvání zákazu vzít si z obydlí věci, které jsou nezbytné pro jeho podnikání či pro výkon
povolání, a to za přítomnosti orgánu činného v trestním řízení či za přítomnosti pověřeného
probačního úředníka. Co se týče uplatnění tohoto předběžného opatření v praxi, i zde přichází do
úvahy využití zejména u případů domácího násilí, v případě útoku na život či zdraví, či u
nebezpečného vyhrožování.
§ 88f - Zákaz návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a
styku s určitými osobami
Účelem uvedeného předběžného opatření je zákaz účasti obviněného na akcích různého charakteru,
velmi často půjde o opatření zamezující účasti na sportovních zápasech či závodech, může jít o
návštěvy restaurací a barů, diskoték či plesů. Návštěvy daných akcí pak mají úzkou souvislost právě
s obviněným páchanou trestnou činností; obviněný se například dopouští opakovaně trestného činu
výtržnictví na fotbalových utkáních. Krom trestného činu výtržnictví bude toto předběžné opatření
aplikovatelné i v případech trestného činu ublížení na zdraví, poškození cizí věci, vydírání, ale i
omezování osobní svobody.
§ 88g - Zákaz zdržovat se na konkrétně vymezeném místě
Daný zákaz cílí na situace, kdy je páchání trestné činnosti obviněného spojeno s konkrétním místem,
oproti zákazu vstupu do obydlí je koncipováno šířeji, fakticky se může jednat o jakékoliv místo. V
rámci předběžného opatření může být vymezeno jak jedno místo, tak i vícero různých míst, která
spolu ani nemusí nikterak souviset, musí ale souviset s trestnou činností páchanou obviněným.
§ 88h - Zákaz vycestování do zahraničí
Předmětem je, jak už název napovídá, zákaz spočívající ve vyslovení nepřípustnosti vycestovat za
hranice České republiky. Právní úprava tohoto předběžného opatření je však prakticky totožná s
právní úpravou Zákazu vycestování do zahraničí dle § 77a trestního řádu, ostatně i § 88h odst. 2
uvádí, že na postup při uložení předběžného opatření se užijí ustanovení § 77a přiměřeně. Vzhledem
ke skutečnosti, že trestní řád dále v § 73 odst. 5 upravuje možnost nahrazení vazby opatřením dle §
73 odst. 1 za současného uložení omezení spočívajícího právě v zákazu vycestování do zahraničí,
domnívám se, že předběžné opatření spočívající v zákazu vycestovat je pro praxi prakticky
nadbytečné, když se mnohem více nabízí užití tohoto institutu jako možné nahrazení vazby útěkové,
než jako prostředek k ochraně poškozených.
§ 88i - Zákaz držet a přechovávat věci, které mohou sloužit k páchání trestné činnosti
Zákaz se dotýká věcí, které vzhledem ke své povaze nebo zjištěným okolnostem mohly být určeny k
páchání trestné činnosti a současně je dána taková obava z hrozícího opakování či pokračování v
takové trestné činnosti, z dokonání trestného činu, o který se obviněný pokusil, nebo spáchání
trestného činu, který připravoval nebo kterým hrozil. Užití předběžného opatření bude přicházet do
úvahy mj. jak v případech drogových trestných činů, tak i majetkových. Jako příklad lze uvést stroj
k padělání prostředků nebo zařízení pro výrobu omamných a psychotropních látek.
§ 88j - Zákaz užívat, držet nebo přechovávat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky
O tomto zákazu je možné rozhodnout v případě, kdy byl trestný čin, pro který je obviněný stíhán,
spáchán v souvislosti s požíváním alkoholických nápojů nebo užíváním jiných návykových látek a
současně je dána obava z hrozícího opakování nebo pokračování v takové trestné činnosti, z dokonání
trestného činu, o který se obviněný pokusil, nebo spáchání trestného činu, který připravoval nebo
kterým hrozil. Použitelnost tohoto předběžného opatření v praxi je velmi široká, může jít jednak o
trestné činy spáchané pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky, ale i trestné činy, jejichž
spáchání ovlivňuje fakt, že obviněný je dlouhodobým uživatelem návykových látek, což se podepisuje
na jeho jednání. Lze si tak představit i užití v případech, kdy obviněný spáchá trestný čin
krádeže, byť ne pod vlivem návykové látky, ale spáchá ho proto, aby si trestnou činností zajistil
prostředky na obstarání návykové látky.
§ 88k - Zákaz her a sázek
Zákaz her a sázek se vysloví v případech, kdy souvisí hazardní hry, sázky nebo hraní na výherních
hracích přístrojích s trestnou činností obviněného. Půjde tak typicky o trestnou činnost spojenou s
gamblerstvím, tedy chorobnou závislostí na hraní hazardních her. Do úvahy zde tak přicházejí
majetkové trestné činy, jako je zpronevěra či krádež, kterou obviněný páchá, aby si obstaral
finanční prostředky pro další hazardní hraní.
§ 88l - Zákaz výkonu konkrétně vymezené činnosti
Tento zákaz se vysloví, souvisí-li výkon činnosti, ke které je třeba zvláštního oprávnění,
povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis, s trestnou činností obviněného, a současně
je dána obava, že dalším výkonem této činnosti hrozí opakování nebo pokračování v takové trestné
činnosti, z dokonání trestného činu, o který se obviněný pokusil, nebo spáchání trestného činu,
který připravoval nebo kterým hrozil. V případě uložení tohoto předběžného opatření je třeba míti
na paměti, že toto opatření nelze zaměňovat s trestem zákazu činnosti, když například předběžným
opatřením není možné uložit zákaz výkonu zaměstnání, povolání či funkce, což v případě trestu
zákazu činnosti možné je. K otázce činností, které mohou být tímto předběžným opatřením zakázány,
lze uvést například řízení motorových vozidel (ale za předpokladu, že se nejedná o zaměstnání
obviněného) či zákaz výkonu funkce statutárního orgánu, naopak nelze zakázat výkon činnosti
soukromých lékařů, advokátů, notářů, znalců, či tlumočníků.
Závěr
Přestože byla předběžná opatření do trestního řádu zakotvena již před 6 lety, jejich aplikace v
praxi je stále spíše výjimkou než běžnou praxí, a to i přes to, že úprava předběžných opatření je
poměrně obšírná a v řadě případů může efektivně fungovat jako možný institut nahrazující vazbu.

Vykázání

Co znamená pojem vykázání
Vykázání je opatření, kterým se může násilné osobě na stanovenou dobu zakázat přístup do společného
obydlí a jeho bezprostředního okolí a také zakázat navazování kontaktu s osobou ohroženou.
Po dobu trvání vykázání se osobám ohroženým domácím násilím věnují pracovníci intervenčního centra
a poskytují sociální, psychologické a právní poradenství.
O vykázání může rozhodnout:
Policista – je oprávněn (ne povinen) využít toto opatření, a to na základě vyhodnocení aktuální
situace, zpravidla bezprostředně po incidentu (v případech, kdy hrozí nebezpečí páchání dalšího
násilí).
Orgán činný v trestním řízení (tj. policista nebo státní zástupce) - je oprávněn tak učinit, je-li
pachatel stíhán pro trestný čin a je nebezpečí, že bude v násilí pokračovat.
Civilní soud – rozhoduje o vykázání prostřednictvím tzv. předběžného opatření v případě, kdy o to
navrhovatel (ohrožená osoba) požádá formou návrhu, ve kterém uvede důvody pro jeho vydání.
Význam vykázání pro osoby ohrožené domácím násilím
Vykázání vytváří možnost pro zásah státu do vztahu osob, mezi nimiž dochází k domácímu násilí, a to
zásadním způsobem, že se násilná osoba vykáže na určitou dobu ze společného obydlí.
Vykázání se děje bez ohledu na vůli ohrožené osoby, tudíž není vyžadován její souhlas.
Vykázání vytváří ohrožené osobě jistý časový prostor, během něhož má možnost bez psychického či
jiného nátlaku násilné osoby pochopit situaci, ve které se nachází, uspořádat si vlastní
záležitosti za využití např. návrhu na rozvod manželství, podání trestního oznámení atd., a to za
pomoci specializovaných pracovišť, které poskytují pomoc osobám ohroženým domácím násilím.
V případě, že dojde k rozhodnutí o vykázání je ohrožená osoba kontaktována do 48 hod od vydání
rozhodnutí pracovníky intervenčního centra, kteří ohrožené osobě pomohou zorientovat se v její
situaci, informují ji o možnostech dalšího řešení, poskytnou sociální, právní a psychologické
poradenství. Případně zprostředkují i návazné odborné služby a azylové ubytování.
Ohrožená osoba tedy nemusí sama pomoc a informace vyhledat, ale pomoc je jí nabídnuta, formou přímé
poradenské pomoci, pracovníky intervenčního centra.
Práva a povinnosti vykázané osoby
Opustit neprodleně prostor vymezený policistou v potvrzení o vykázání.
Zdržet se vstupu do prostoru vymezeném v potvrzení o vykázání.
Zdržet se styku a navazování kontaktu s ohroženou osobou.
Vydat policistovi na jeho výzvu všechny klíče od společného obydlí, které drží.
Násilná osoba je oprávněna:
Vzít si ze společného obydlí, před jeho opuštěním, věci sloužící osobní potřebě (např. hygienické
potřeby, oblečení, léky a zdravotní pomůcky, mobilní telefon), osobní cennosti a osobní doklady.
Vzít si jedenkrát v průběhu vykázání, v přítomnosti policisty, ze společného obydlí věci sloužící
osobní potřebě, osobní cennosti a osobní doklady a věci nezbytné pro podnikání nebo pro výkon
povolání.
Ověřit si provedení vykázání na čísle tísňového volání 158.
Vyzvednout si kopii úředního záznamu o vykázání.
V případě policejního vykázání podat proti vykázání námitky, a to ústně na místě nebo písemně do 3
dnů ode dne převzetí potvrzení o vykázání.
Ohrožená osoba je oprávněna:
Informovat Policii ČR v případě, že násilná osoba poruší své povinnosti vyplývající z vykázání (za
účelem vlastní ochrany).
Podat u příslušného okresního soudu návrh na vydání předběžného opatření, za účelem prodloužení
vykázání (pokud je návrh podán v průběhu vykázání, prodlužuje se původní doba 10 dnů až do
pravomocného rozhodnutí soudu o podaném návrhu).
Pro více informací, k Vašim možnostem souvisejícím s prodloužením vykázání (až na 6 měsíců) a
podáním návrhu na předběžné opatření, se obraťte na specializovaná pracoviště (kontakty na ně
najdete zde).

Persefona_PPT_sablona.jpg
Děkuji za pozornost