Rodinné systémy a domácí násilí Mgr. Zuzana Žoudlíková, Mgr. Mária Chocholáčková 6.11.2024 Obsah přednášky 1.Definice DN a statistiky 2.Zuřivec – film + práce s ním 3.Vliv násilí v rodině na děti 4.Služby pro děti Definice Za násilí má vždy odpovědnost člověk, který se ho dopouští! Násilí je čin namířený proti druhému člověku, který mu má ublížit, způsobit bolest, zastrašit ho nebo ponížit, aby jednal proti své vůli, respektive aby nejednal podle své vůle. (Isdal, 2000) Domácí násilí jsou veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického, ekonomického či dalších forem násilí, k němuž dochází v rodině nebo v domácnosti anebo mezi bývalými či stávajícími manžely, partnery či osobami blízkými, bez ohledu na to, zda násilná osoba sdílí nebo sdílela společnou domácnost s obou ohroženou tímto násilím. (Akční plán prevence dom. a genderově podmíněného násilí) Senzitivita vůči fenoménu i informovanost o dané oblasti jsou v ČR poměrně nízké, tolerance vůči partnerskému násilí je v ČR poměrně vysoká! Každý může mít jinou představu, co to vlastně je, můžeme se odrazit od nějakých obecných definic Násilí je „záměrné použití nebo hrozba použití fyzické síly proti sobě samému, jiné osobě nebo skupině či společnosti osob, které působí nebo má vysokou pravděpodobnost způsobit zranění, smrt, psychické poškození, strádání nebo újmu“^[1] (definice Světové zdravotnické organizace WHO). Často mnohem kontrolovanější a účelovější, než si myslíme (nejde úplně o afektivní formu násilí) (Čírtková) Spíše než na cíl bychom se měli zaměřovat na důsledek činu (aktéři násilí to nevnímají tak, že chtějí někomu ublížit), podstatou je MOC (Isdal). Násilí vs sebeobrana – kdo má moc? je vztah rovnocenný? *Provedené výzkumy však opakovaně poukazují na to, že senzitivita vůči fenoménu i informovanost o dané oblasti jsou v ČR poměrně nízké, tolerance vůči partnerskému násilí je v ČR poměrně vysoká. (https://www.tojerovnost.cz/wp-content/uploads/2021/06/Analyza-existujicich-vyzkumu-v-oblasti-partn erskeho-nasili.pdf) Formy násilí Fyzické násilí Psychické násilí Sexuální násilí Materiální násilí Latentní násilí (Násilí je možné zastavit – Úřad vlády ČR, 2022) Násilí je čin namířený proti druhému člověku, který mu má ublížit, způsobit bolest, zastrašit ho nebo ponížit, aby jednal proti své vůli, respektive aby nejednal podle své vůle. (Isdal, 2000) Domácí násilí jsou veškeré akty fyzického, sexuálního, psychického, ekonomického či dalších forem násilí, k němuž dochází v rodině nebo v domácnosti anebo mezi bývalými či stávajícími manžely, partnery či osobami blízkými, bez ohledu na to, zda násilná osoba sdílí nebo sdílela společnou domácnost s obou ohroženou tímto násilím. (Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí) Fyzické násilí – násilné držení, strkání, třesení, tahání za vlasy, bití, kopání, užití zbraní, vražda apod. Psychické násilí – využívané na zvládnutí vlastních emocí (např. z vlastního strachu udělám problém s důvěryhodností partnera*rky) -přímá/nepřímá výhružka („To tě radši zabiju než abych tě nechal odejít.“, „Tak se zase uklidníme, jo?) – pro ostatní nemusí být postřehnutelná -degradující a ponižující chování – i před kamarády, dětmi apod. -kontrola – např. i co si obléká partner*ka -patologická žárlivost -izolace – buď jako druh násilí, který zvyšuje závislost na tom, kdo násilí páchá, nebo způsob, jak ho zakrýt -emoční násilí – arogantní postoj, „psychohry“ (gaslighting), zákazy o příkazy Sexuální násilí – nejvíce psychicky destruktivní? – zasahuje nejintimnější rovinu a zároveň existenciální rozměr (reprodukce) Materiální násilí – ničení věcí Latentní násilí – hustá „atmosféra“, pocit, že k něčemu brzy dojde, ale nevíme kdy, součást je strategické chování za účelem se vyhnout potenciálnímu spouštěci (nebo naopak „vyprovokování“, aby už bylo po tom?) Vyjma psychického násilí se zřídka setkáváme jen s jedinou izolovanou formou, pravidlem bývá jejich kombinace. Prevalence •Obecná prevalence napříč výzkumy je 17 – 40 % žen a 10 – 38 % mužů -oběťmi DN se častěji stávají osoby, které mají s určitou formou násilí zkušenosti už od dětství -jenom cca 10 % žen a 2-3 % mužů násilí ohlásí – snaha utajit, stud, nedůvěra v policii apod. •Každá 3. žena v ČR (18+) zažila v průběhu života v partnerském vztahu DN, 32 % žen (15+) v ČR má zkušenost s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany partnera, 47 % žen zažilo nějakou z forem psychického násilí •Na 14,5 miliardy Kč ročně byly odhadnuty ekonomické dopady DN (za rok 2012) -pracovní neschopnost, nemocenská a dalších sociální dávky, náklady na léčení a krizovou pomoc apod. Zdroje: 1.https://www.tojerovnost.cz/wp-content/uploads/2021/06/Analyza-vyskytu-a-latence-DN.pdf 2.https://www.tojerovnost.cz/wp-content/uploads/2021/06/Analyza-existujicich-vyzkumu-v-oblasti-part nerskeho-nasili.pdf 3.https://www.profem.cz/shared/clanky/422/EkonomDopadyDN-Zdravi_WEB.pdf (2016) 4.https://www.persefona.cz/source/pdf/Fra%20results%20-%20countries%20summery.pdf 5.https://www.tojerovnost.cz/wp-content/uploads/2021/06/Analyza-ekonomickych-dopadu-DN.pdf 6.https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pruzkum-obeti-domaciho-nasili-je-v-cesku-kazda-sesta-zena-_2 01510131246_mhromadka  44 % respondentů má nějakou zkušenost, každá 6. žena je obětí, zřejmě klesá častost fyz. nás. X roste psych. nás., největší překážkou v hlášení je rozpoznání DN Reprezentativní statistiky dlouhodobě uvádí, že v ČR se více než 16% populace nad 15 let setkalo s nějakou formou domácího násilí. •Jedna z pěti žen v EU zažila fyzické anebo sexuální násilí ze strany bývalého nebo současného partnera Pravděpodobnost být napaden/-a, poraněn/-a, usmrcen/-a v kruhu rodiny je v ČR 3x větší než pravděpodobnost napadení neznámým člověkem. (Novotný, Zapletal: Kriminologie, Praha, 2001) Statistika o domácím násilí a rodině •Jak často si myslíte, že jsou děti oběťmi nebo svědky DN? • •V 80 % rodin, v nichž dochází k násilí mezi partnery, žijí děti •U 89 % se domácí násilí odehrává přímo před zraky dětí •U 42 % jsou děti nejen svědky, ale také jako oběti násilí ze strany agresora •73 % dětí – obětí má fyzické následky (modřiny, škrábnutí, popáleniny,…) à je možné si toho všimnou zvenčí • • • Další statistiky •Vědecké studie prokázaly, že v 70 % případů žen zažívajících násilí, jsou týrány také děti. (1) •Zkušenost s násilím má pro děti vždy negativní důsledky, jak v případě přímého, tak nepřímého násilí. 10 až 30 % dětí a mladých lidí se stává během dětství nebo dospívání svědkem domácího násilí. (2) •V 45,2 % případech domácího násilí mezi partnery bylo svědkem i dítě (děti), z toho v 2,9 % případů došlo k fyzickým zraněním dítěte. (3) •Z 300 oslovených dětí z rodin, kde bylo domácí násilí, 283 (94 %) bylo svědky domácího násilí namířeného na jejich matky. Všechny z těchto dětí jsou svědky psychického násilí, fyzický útok na svou matku zažilo 33,6 % dětí. Pachatelé domácího násilí týrají své děti ve 40 – 60 % případů. (4) •Zároveň 73 % matek, které byly oběťmi fyzického a/nebo sexuálního násilí ze strany partnera, uvádí, že alespoň jedno z jejich dětí vědělo, že k takovému násilí dochází. (5) 1.(Bowker – Arbitell – McFerron: On the relationship between wife beating and child abuse. In: Yllö K. – Bograd M. (eds.): Feminist perspectives on wife abuse. London, 1989.) 2.(Kavemann – Kreyssig: Handbuch Kinder und häusliche Gewalt. Wiesbaden, 2006) 3.(proFem, 2014) 4.(Rosa, 2007) 5.(Násilí na ženách: průzkum napříč EU, 2014) Zuřivec •Nápad stvořit příběh, který bude reflektovat domácí násilí z pohledu dítěte, se zrodil v Norsku během skupinových terapií pro děti, které zažily násilí v rodinách. Stále se objevovalo jedno téma, které děti trápilo, a to byla vina za násilí, které se odehrávalo v jejich rodině à napsali o tom norskému králi •„Nevím, jaké to je zažívat násilí, ale jedno vím jistě – násilí není vaše vina.“ - •Reflexe vlastních postojů k násilí •Moje zkušenost s násilím •Co mě na tématu láká/přitahuje/zajímá? •Jaký mám vztah k násilí? • • 1.Představení filmu 2. Rozdělení do 3členných skupin 3. Reflexe vlastních postojů – v trojicích – my budeme obcházet skupinky a pozorovat, trochu se zapojovat, pomáhat rozproudit diskuzi… - 10 – 20 minut - oznámíme 10 minut, budeme počítat, že to může být trochu více, maximálně 20´ 4. Ve skupině rozlosovat 1-2-3 čísla. Zadání •1 Jak myslíte, že se cítí matka a o co se snaží? • •2 Jak myslíte, že se cítí Boj a o co se snaží? • •3 Jak myslíte, že se cítí otec a o co se snaží? • •+ všichni sledujte, jaké druhy násilí se ve filmu objevují • Pouštíme film Otázky ve skupince •1. Jak myslíte, že se cítí matka a o co se snaží? •2. Jak myslíte, že se cítí Boj a o co se snaží? •3. Jak myslíte, že se cítí otec a o co se snaží? •Pro všechny: -Jaké druhy násilí ve filmu vidíte? -Jak poznat, že je Bój vystaven násilí? (sousedka, ostatní lidé zvenku) -Co Bój potřebuje? -Čí odpovědnost je situaci řešit? -Jak by se dala situace řešit? -Jak mluvit s Bójem, matkou a otcem o násilí? • • Otázky necháme ve skupince prodiskutovat – max 10 minut, pak vyzveme, aby sdíleli na co přišli všichni společně Společná reflexe • •Na co jste ve trojicích přišli? •Jaké to pro vás bylo slyšet perspektivu všech zúčastněných? •Co pro vás bylo zajímavé, nečekané, obtížné? • Příklad perspektiv •Alex: mám z táty strach. Někdy je zlý. Uhodil mámu a mně dá někdy facku. Bolí to. •Otec: Jednou jsem mu musel ukázat, že to myslím vážně. Chytil jsem ho za ruku a odtáhl do pokoje a někdy ho prostě musím postrčit. Ale nemyslím to špatně. Je to jen když neposlouchá. •Alex: Má tak velké ruce. Často hází věcmi, někdy praští do dveří nebo do stolu. A jednou mámě rozbil telefon. •Otec: Lepší si to vybít na věcech. Já nejsem žádný násilník. •A: Máma pak nemohla zavolat do školy, že přijdu pozdě a dlouho neměla telefon. •Otec: Stalo se to párkrát. Vybuchnu, ale rychle to přejde a pak je to v pohodě. •A: Táta je někdy super hodný a pak se najednou naštve. Pořád musím dávat pozor. Dokážu mu to číst ze zad. Jsem rád když se nehrbí. •Otec: Já si myslím, že ho to nijak neovlivnilo. Dávám si pozor, aby když se hádáme, tak Alex spí. A když jsem to tenkrát přehnal, tak ráno nic neříkal. Máme se spolu skvěle. Hodně si hrajeme. Určitě se mě nebojí. Tím jsem si jistý. Jak to může vypadat na první pohled Mapování jako základ terapeutické práce s násilím jako transgeneračním fenoménem https://uploads-ssl.webflow.com/612ca84c365129cb60d559dc/6447bdb9ce5b77517fe38491_Potr%CC%8Cebujes% CC%8C%20terapii.png Vliv násilí v rodině na děti •ACE studie •Vývojové, emocionální, kognitivní, sociální, behaviorální hledisko •Syndrom CAN •Na koho se obrátit Dopady na děti §ACE studie •Dlouhodobá studie, n = 17000 ​ •Souvislost mezi ACE skórem v dětství a psychickými a somatickými nemocemi a sociálními problémy v dospělosti •Zažívat násilí v rodině v dětství je největší prediktor úmrtí v nižším věku než je běžné​ •Velký vliv na vývoj nervové soustavy à dopad na to, jak poté procházíme životem •https://www.youtube.com/watch?v=ZdIQRxwT1I0 • Zdroj studie: https://cosiv.cz/cs/2021/10/14/ace-study-jak-negativni-zkusenosti-v-detstvi-ovlivnuji-nas-dalsi-ziv ot/ Vliv traumatu na mozek: https://www.youtube.com/watch?v=ZdIQRxwT1I0 •Vystavení negativním zkušenostem v dětství → ↑ rizikové chování, nemocnost a chronické zdravotní obtíže → předčasné úmrtí v dospělosti •↑ počet a závažnost zdravotních a sociálních důsledků v dospělosti •Následky dlouhodobého stresu, kterému je dítě vystaveno, se často projeví až̌ v průběhu života -problémové chovaní, nezdravý životní styl, užívání návykových látek, psychické potíže, neschopnost zvládat stres a špatný zdravotní stav •Až o 20 let dříve umírají lidé, kteří zažili šest a více typů NZ z dětství Závěry studie https://cosiv.cz/cs/2021/10/14/ace-study-jak-negativni-zkusenosti-v-detstvi-ovlivnuji-nas-dalsi-ziv ot/ V ČR celkem 62 % respondentů zažilo jednu ze sledovaných negativních zkušeností, 27% zažilo 2-3 negativní zkušenosti, 4 a více typů negativních zkušeností v dětství zažívalo dokonce 10 % dotázaných. https://cosiv.cz/wp-content/uploads/2021/10/Infografika14_updated-768x432.png https://cosiv.cz/wp-content/uploads/2021/10/infografika13-768x432.png Kuva Specifický vzorek české studie - studenti VŠ (v “běžné” populaci čísla možná ještě vyšší?)  není reprezentativní pro celou populaci Výzkum v ČR Výzkum Sofa – Society for all • •děti jako oběti domácího násilí = ohrožení syndromem CAN • • • • • • • • •děti jako svědci domácího násilí = sekundární oběti The Differences Between Discipline and Child Abuse Děti, které jsou svědky DN, vykazují obdobně závažné emoční příznaky jako děti, které byly samy týrány či zneužívány! Zkušenost s násilím má pro děti vždy negativní důsledky, jak v případě přímého, tak nepřímého násilí! Děti a DN Často jsou děti taky zataženy do konfliktu jako „rukojmí“ a „prostředek“ k manipulaci s obětí CAN •= Child Abuse and Neglect •Druhy -Tělesné týrání -Pohlavní zneužívání (bezdotykové, kontaktní) -Citové týrání -Zanedbávání (tělesné, citové, výchova a vzdělání) -Systémové týrání • •Základy krizové práce -Mapování, ale pozor na sugestibilitu (netvoříme příběh za dítě, otevřené otázky) -Základ je důvěra (nezpochybňujeme) -Sejmutí zodpovědnosti a viny! -Hledáme dospělé spojence, se kterými si je dítě blízké -Popisujeme oznamovací povinnost a další kroky, oceňujeme vyhledání pomoci Možné symptomy CAN •Výčet: https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/child-abuse/symptoms-causes/syc-20370864 - dobré pro praxi se informovat •Karta KID: https://www.societyforall.cz/karta-kid •Přítomnost var. znaků neznamená s jistotu přítomnost týrání • •Někdy chování rodičů vysílá varovné signály o zneužívání dětí, mezi varovné signály patří rodič, který: •Projevuje malý zájem o dítě •Zdá se, že není schopen rozpoznat fyzické nebo emocionální utrpení u dítěte •Obviňuje z problémů dítě •Důsledně dítě zlehčuje nebo nadává a popisuje ho negativními pojmy, jako je „bezcenné“ nebo „zlé“ •Očekává, že dítě bude rodičům věnovat pozornost a péči, a zdá se, že žárlí na ostatní členy rodiny, kteří dostávají pozornost od dítěte •Používá tvrdou fyzickou disciplínu •Vyžaduje nepřiměřenou úroveň fyzického nebo akademického výkonu •Výrazně omezuje kontakt dítěte s ostatními •Nabízí protichůdné nebo nepřesvědčivé vysvětlení dětských zranění nebo žádné vysvětlení https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/child-abuse/symptoms-causes/syc-20370864 https://www.societyforall.cz/karta-kid Děti coby svědci nebo oběti DN •vyšší riziko opakování modelu násilného chování v dospělosti à „Děti vidí, děti činí“ • •cyklus násilného chování může pokračovat v další generaci • •buď jako oběť nebo jako násilník • •Manipulování rodičem/rodiči – rozpolcenost -à Snaha vytvořit bezpečné a přijímající zázemí • Viz první bod – velmi časté, hodně to pozorujeme u našich klientů, že znají násilí (v nějaké podobě) ze svého dětství Dlouhodobé důsledky u dětí •emoční poruchy •poruchy chování •úzkosti, deprese •agrese •nízká sebeúcta •nízká sebekontrola •nebo naopak přehnané sebeovládání •stažení se, apatie, extrémní nesmělost • •Vznik traumatu – např. Trauma očima dítěte - Levin Peter A., Klineová Maggie (2012) •https://www.youtube.com/watch?v=xYBUY1kZpf8&t • §Vývojové hledisko •opožďování ve vývoji (řeč, hygienické návyky, emotivita je plochá, aj.) •věku nepřiměřená zralost • § •Emocionální •Neujasněné pocity hněvu •Smutek, sklíčenost •Strach •Uzavřenost •Pocity viny •Pocity studu •Přílišné sebeovládání •Nedostatečné sebeovládání •Nízké sebevědomí •Kognitivní •Neschopnost se soustředit •Snížená motivovanost k výkonu •Nižší výkonnost obecně •Nespavost, noční děsy •Poruchy paměti •Opoždění řeči •Únava ve škole •Sociální •Snížená sociální kompetence •Nedostatek empatie •Nedostatečná sebeúcta •Problémy v interakci •Snížená adaptabilita •Snížená schopnost samostatného rozhodování ¡ •Behaviorální •Agresivní chování •Nekontrolovatelné chování •Předvádění se •Otupělost, letargie •Extrémní nesmělost, apatie •Zneužívání návykových látek •Opakování naučeného násilného chování • ¡ Služby pro děti •OSPOD •Sociální pracovníci a kurátoři •Dětské krizové centrum •Ambulance dětských psychologů •Neziskové organizace (v Brně např. Ratolest, Spondea, Práh JM, v Praze známá Locika) •Linka bezpečí (zdarma do 26 let) • Použitá literatura •Barvíková, J., Paloncyová, J. (2016). Děti, rodiče a domácí násilí. VÚPSV, Praha. •Bednaříková, Z.; Macková, K.; Wünschová, P.; Bláhová, K. (2009). Domácí násilí: Zkušenosti z poskytování sociální a terapeutické pomoci ohroženým osobám. Praha: Acorus. •Dohnal, D., Hokr Miholová, P., Šprincová, V., Domesová, S. (2017). Analýza výskytu a latence domácího násilí v partnerských vztazích. Úřad vlády ČR. •Marvánová-Vargová, B.; Pokorná, D.; Toufarová, M. (2008). Partnerské násilí: oběti partnerského násilí. Násilí mezi rodiči očima dětí. Pachatelé partnerského násilí. Praha: Linde.