Kapitola
Z
Modely emoční inteligence
Aljoscha C. Neubauer // Harald ľreudenthaler
Institute of Psychology University of Graz, Rakousko
souhrn
fE115, m ^Ä^-lň
Koncept emoční inteligence (El s«»T       . s|ozkv které m regu,a e
sledních letech obrovskoo P°P"la*"pr j ou: posouzen, a ijg™ dm |et pozde,,
formulovali Peter Salovey a John Wfafc z těchto sloW Mu;frfácí
emocí a využití emocí [s dalším de'e.n'73kpfedstavni řtf HEIS). Modely
tito autuři mudihkovali původ", V rz.      P -m emocn,      9 ||kovanvm|
Emoffana/ Intdligence Scate [HultifaMo         jsou os   ,e   v Ry s 0.
a měření, která navrhl Mayer «nS^'pehiedu modelu E      V lem (vyvinutym
modely schopností v oblastí ELV'WP' modE|) a ry   ym ™ fl vnímana
věišími smíšenými modely E10*tu ^rf****^ Kromě "Tľ,"
Petridesem a Furnhamem). Slovo *          ti a dala* V rozdl|y tyka|la
iako soubor [zčásti již dobře známych         (y „kázány U " vení mDdelu vání konceptuálních rozdílů mez,                otázky CV*1 se přístupů k měření. A konečne schopností a smíšených modelů.
53
2.1 Úvod
Lidská iiilcli^ciicc !)•,(,-,
k'"'^"kHm,. S......',„ teorePŮcMU,álnlch rozdflfl k ""Jíastěji studovaný*
testů kognitivních s.........„ ,U. fkl;» V a empiricky prokázaná užiteenos
& Hun er, 1998). Nókt,,,- |    ,   u        dokumentovány (např. Scbmi*
Í   "»',"........>d" tvrdí, že .lwlf- *> IflJ. oonr-ku.l úzký koncept-
v práci, není pMifdoSlUvní ilně predikuje «**
I,','^otě (Brody i 92 '7 rdikát0re™ úspěšného fungov^ vání pouze na kognitivní i JeSi P°dl« tohoto názoru nezávisí toto M*»
genci-.ale spg na relativné novém (a r......:'
se) konstruktu emoční i,„
Cose^favýv7etóh^hg"nCe(E,»' ' myutnTn-k^ I'"""-!'"'-' částečně vysledovat k
agence ěS^ŠT '"<"> "> 'n »í    Vi" k"ih" /;""""""'/ "'"'""'""n ""•>■ V v,      '^|s     "O). Ta  "    1 '"teligence: Proé může být <■"'<' laděných knih   " '""'"vský zájemf. v mnoha zemích stala be**»
konc7pM^^s,0Pis«ckých a„win'!?.doprová«....."•'„„,,, pop^.
Pedání je , ^ "y<h lillk show 7?'* *taU. kreslených vtipů. • * že klas i k, sS !n ' d<Uežit*než kZT™6     >*"«'<' zjednodušuj^ významný zbívaífí? ^T*8* zivotniST' intel«^e. Vzhledem k ^ aprionSSÍ P°.dfl ma O. I k     "'''h P°uz« * 20%, Goleman tvrdí, » ***ti*U$&^ "'■> na S ^manová tvrzení založena *J a"*>b„,,si ikciU- ""^"""vou v, i, yd' aktech. *lá se i přesto Prav ^ této knize , ; ,"' t"Surove" vídv v r " nad ran»* kognitivní I«»"f2j védecké I 1 záfo vědeckěVs^'e.man<>vě knize nepatrně, P"df
«etoe studie XovaV?11" akad«n 4   ""','!'' Nedávno se v přehle^
sPÍs oež že v ,    ř**Pta»W? u ^akademických knih obj<*' ^ných módění "n^,i",oda »C„ ' 7adonaUza<* vaUdizaci a o* .\ 1995; May,.,- g, Sall   ? Bar"On, igq?8*0' co El Je. bylo navržen., m* K ""Klely lze klasil , T <W7; SalovevlV)w * W. 1997; Golema"'
«V»>,   . ' atd,.,clv"" Poměyrně^yeí' IW0; W«isig„or. 1998). I 2l"»<»b; viz u4,;-''i       '""'"o* ,?¥J      odd«ených skupin, ledjří*? "oslí May,,,, a s-1     "thall,r * N,      ' M:tV",-, Salovey & Caruso, 2««»* tilk význan, u^iuT"''ÍM" «*i»U i s výjimkou modelu
n"si""'1 cha™ k , ;;',st"'k'« «■„.£ ,k ;i r"/í"
<MU" (rozsahem) k', M""'!l^ **«p.lo ?  taě zahrnuJ' «rokou škálo os , mň™"í IX S„,r?,,, ""•■'Wťallzaeí,;       v"'s"* smSené modely El se '"1 ""!t0<lv' >*«"..:,u,     "'"'lly ^dy , '  ; kr s °W«dem na navržené nosí" "•"nítifch schop„ostíeIy Sd'""'"«t e    '';'>" El spoléhají na sebepPP'^
Tat0 kaPi»la n,i, - "a výkonové metody
a Mayera (l<ino 1   11lv:í » |)f,v,„i„-
"kognitivní,,,,, 4   *'"voye II997 ' Ídk" " IÍI90, pozměněném 0J0*S
""" ""Kielu ,n„  ;Tiln'''m l;ly7» a Bar-Onově d?9" I0Ční(a sociální) inteligence. Navfcjs»u
54
Z   MODELY I M11 IN I INU I U. I NI I
itředí Oj Boyatzis, Goleman & Rhee, lu popsány dva přístupy v pracovním pro- konceptuflnfch 2000; Dulewicz & Higgs, 2000), aby se i wMy (např. Go eman;
základů lil. Zejména další modely E, í«dj^^ li(,„,l,l,(lí,, podnětemikpřfliS Cooper & Sawaf; Weisinger), se nestarý |)l|(l(,m(, zabývat pouze okrajově, mnoha komentářům. Těmito modely sm podrobněji, se může obrátit
i když čtenář, který by se s nimi [f^k&   :{ llft straně 215, v 9. kapitole kdřívo dloviiným zdrojům (viz toKeui anton. Péreze, Petridese& Furnnamaj.
2.2   Původní mode. emořní inteligaoco Saloveye a Mayera (1990J
„i ..ni dlouhou a kontroverzní historii tazka vztahu mezi mtoligencí a emocem' 20)(2; Mayor » kl,l 2000a)
ve s......cnosti i v,- vedeckých s|m,čili existující tW****™
V roce L990 Peter Salovey a John May .ionality na osobnost a na-
lit .,„,, „blM;„óho vlivu e n<      ) konceptů totehgeace a emocí,
značili nový koncept syntézy^ «'* * |ako řídícího prvku integrují-Navrhli první publikováno, lo"*^! individuálních rozdílu v« čího ohromné, ale roztříštěno nno*^a ^způsobovat scj.m. schopnosti ípmoH^ Bn,!l,:'!\',l f duševní procesy týkajíc, m omocnn.h Podle tohoto systému tvořijad.o I. '£ Tyto procesy jsou: a posou-Utformací. které jsou představ.,ly vU hu „mocí a 0) vyuz.l. emoc
zení a vyjadřování emocí, b „brázku 2.1, dvě tyto vetve soda
adaplivn... způsobem. Jak l'^v< voy , M»yor tak rozhsuj, n.ez, dvěma děl, ve vztahu k se<f a k '»'«'7'" ,^ ™ ,k,cí ěi emocí druhýeb Udí Na mž» způsoby vnímání a regulace vlasttfclnm ^ m d , d|,, „, sl| „ větvi („„souzení a vyjadřováni) s . M**      (||., se snaží začlenil radu dob,
v vnímam a mtí"------      „    m„rikko so i a u.-.".-—----- »
usouzení a vyjadřován,) se 1 .duOto ^ smlží zaŕ|en,t radu dobre.
•Dální versus neverbálni"»^    1 ! souz(,ní ,M,,n,-í osUUni.J. ve v, rbato, známých konstruktů výzkumu emo ■ konstruktem <w«l.«.
rovině je například ztotožňované s dob' „bsahuje ctyfi subfoktory,
Obrázek 2.1 také ukazuje, ze I.w. « uzívání svých emoc, pruž,,,
podle nichž jsou lidí s vyšší IJ 11«**' b»08l a um«j. mohvovat Plánují, tvoř věji myslí.jsou žo emočně mtoLgenlm „soby
sebe „statní. Navíc tento model p <-dP Patffsen, a správne vniman,
by měly být zvlášť schopné ýu'!j^ .a, vyjadřování a sdělován, ostat,,,,,,, když a pnsouzení vlastních emocí, bij h ^ * „ rrakce na ne sociálno
je to třeba,.:) správné rozpozná ...„„„,,.., vlastmch a druhycl /a adaptivním způsobem, d) uc.niia ■ * f vlastn, nálady a nálady
účelem dosažení konkrétních <:  ' '^„f problémů motivaci adaptivního ostatních) a e) využití vlastních em chování (viz Mayer & Salovey.
Model emoíní inteligente Saloveye i Mayiri z roku 1990
Z.2.1   Operarionalízace a validizace konceptu
Ke /hodnocení složek El, které identifikovali, navrhli Salovey a May*' ^gfe^ několik přístupů, které lze rozdělit na sebepopisné metody a meto J^vší^ schopností (viz Neubauer & Freudenthaler, 2001). Salovey a Mayer P ^aye*' ukázali, jak lze i takto rozdílné stránky Kl měřil jako schopnosti (nai ocelní DiPaolo & Salovey, 1990; viz také Mayer & Geher, 1996). Ve SV<*V KOir práci však zvažovali sebepopisné metody také při hodnocení P^'/'! u£enýc ceptů (např. empatie, emoční expresivity či regulace nálad) jako Pn( 1 ukazatelů schopností vztahujících se k emocím. sob('P(!'
V době, kdy byla tato práce napsána, byla navržena pouze Jeda ^ j^ pisná metoda (a žádné měření výkonu), která měla explicitně mon    • -ntc' původně formulovali Salovey a Mayer (1990). Jedná se 0 měření etfl ^ ^eji ligence jako vlastnosti Schutteho a kol, (1998) - příbuzný, ale pojw ^ayeť3" vymezeny dotazník (Slil; viz také Trait Mela Mood Scate Saloveye,
56
MODELY EMOČNÍ INTELIGENCE
' nalvzv které byly uplatněny Goldnnuu, Turveye & ľ»lľai,. '^S'^^ioW A,,.l,.rs..n.2(H.2; IVM-i
u dat ze Slil. různých autorů (např.'Ciarroc. . .....g „(Miřiný,„ ,,,,,,,„,,
des&Furnham, 200(1; Schutte^kol.. M struktUru schopnosti
otázky faktorů. Navíc tato ^f^"yem a Mayerem.....>0). an. na
vztahujících sc k emocím. navr/.c'      M ,„.,,. existenci koherentní oblasti emoční u™ h
2.Z.2   Kritika a reakce na ni
cc.É   Kntma a «««« ■■- - ,iM;l„ maj( mezi k«n-
Obé vétve modelu EI90 (posouzení . vyH■ míst(, TřoU včlev však
strukty,^
byla /řásu krituována ptoffl pozornost a    < ^
-lloxihi ita plánovaní . .pí <■*'»<     , , vnlííl-„njusuosl.cle mu *a,zeleva\o«
chologických konstruktů jak     1 ftjCován    /   | V Neubauer
objasňoval, úlohu EL Navu        n()V()ll formou inteligence ivi/
vyvolává otázky, zda j<- vůbec ^       loyor, 2001).......       ^ R1 smvsluolně
& Freudenthaler, 2««2\VV...A.,Vivrdí Mayer a SíiIí
se HI významně blíži aai»u« k^-- f pouze novou 'V''""-"^ y klm;
Maye7a Salovey (1993], tvnu z*M p^márně^emocn
inteligence, protože se h ^ »      )rob,,„,fl. " v   ditu ve vztahu ke
jsou součást, osobná   as<n    ^ ^ ^ 10/ suj, f y
sociální Inteligence. El by w galovey ! 597 • ; J Caruso
kognitivní inteligenci (viz Mayer ^ ^ a uvažovánl q nice ini y protože zahrnuje vnímaní vm ,  ...J:„„x.,.<
& Salovey, 1999) A
Loze zahrnuje viinu""* -
alovey, 1999). ,. í)93) tvrdí, že El představuje jedinečne
\ konečně Mayer a Salovey ">"m z nl,ování emočních informaci, fcanismy, které mohou byt zakiau .    1 bráljako ?ouhrn
Docházejí tím tedy také k ^^ostŕ a nadání, ale jako inteligenci, která sociálně kýžených osobnostních ^f*^^cí. V jistém smyslu tak tento obohacuje zpracování určitého d uhu 111 _ ^ vý/kumu aby
výklad představuje první vynie/en     <       .{ ,„0dely lil-rozhodl mezi modely schopnosti a srn.
57
UVQD
v,.......,„„,,!"' H**era » Salm,, (19,7)
' iv,,|.v< i a oalovev nřnriotrt -i. . "'I'1'""'1 E" (zde jako EI97) k7 přePracovanou a vylepšenou koncep;
schoj.....sta odlišuje......| khisi.u ,!'    "",l"'""lisnň vymezuje lil jako duševní
!;'''""•^tory eysenckovskéhrPpNC,?lněB,nočních osobnostních vlastností.
Z'1'"/ •■''"""'.v n........vynechává I, ™, vlastnos« Velké pětky a mnoho dalších
"í obrf ku 2. i a zahrnuje novou oM»        V,H"V """'"i" ' ''"ku I W> (W*» ^?Př<>">Went0 emotích (M l   f'víU'h,,jfcÍ!i<! k vvk""". pojmenovanou i;lk"ls'"' amocních schopnlt ^'"V"v' l997> v EI97 autoři denijUJI , f1"'11 .....gií) vfitví ■!v^ x ÍKS Iz'' ES?tíělit do ,-i.vř tříd, aspetóí
"s,l!;:!';:<l:i"y 0,1 "uy««555»«mm . emocí*
' k'"' l9?9; 2(1(1.....■ V rámci k v i,   Vyssim ........stem (viz také May"
m hopnost,, které se liší, u£g^J»» "»'««í»V čtyři reprezentati^ Větev 1 {vnímání, posuzován' vvv"j"v.vch předchůdci (viz obr. W-
'"•'vání emoěních informacíTl0''^emot*> z"l""".....ni1'1" " ''"T,'
'">""""• Tyto Sl0žk s JJJ''obsahuje zákhchn dov,'dnosli v, v/la " k schopnosti rozlišova m, i s':l'"»""«'i identifikovat emoce n *"b" v*í(l'"'""í Pocitů 1 v ' h;n"?n,i' ""Příkla,! ěestné versus """ jsou ezbytaym předpokladem hÍ5 Tyl" z;ik'<"l"í vstupní procetf Větev II     10-k        1'"»' "én u (M"lv ' í" dování emočních infor»* '"I''"'"""'""''        Z" Sil'"vey. Gamso & Sitarenios, 200«; ■ .ivrhuje různě <nn„ěn ', Z^6      emocí k lepšímu usu/ova
I acovám emocí. Tato vetev„h"?-.ktol" Pomáhají při ro/umov** I In ,tyill lnrwnm      1 *v,*sahUje emoc        J zl„,,o.
Větev     I,,'"'"ly "suz"^ín.-1,   ; I! 'I'1^        které mohouusnadnov»« n     '"''m™'<w''''»'' aS   kl,IVnf Wr"K IndukUvní usuzován ;
s n ,':;Z,lm6ní a "vaLl , ' z""l^ivnís(|1„pm>sTi včetně abstrakt scnopnost označovat emo™       "mocích. Mez tvlo složkv patWJ8*
Větev wZ2yšlenáf    ;        ? '"""^      ""Mnbnd pí-lnalv «"*
.....••••• ^:zcí)T^ena s<*°p"°*
ó, o' I!'' ," s,'h»Pnn ob' f "'"'llaz"'" k emočnímu a Intel**0. 3^^rMs,»^tt,v^,M'kroéUejšídovednost, od lovánfm . ~ k(' ■s"|a)piHK,i ,(.vi"'i pocitům - jak příjemným. «" Wan    ,!(,rZ'tiV,ll'd' «»> •    ",nr -<lat vlastní i ostatních P<£.
nn n",       aVUj<! , ,'"""^nín, negativních. Tato
a>   by      ^"vnfch ía     f U',,,l'"h^ faktorů véetné n.oliva""' ' IM      \rk ™:h»P«>. Pocí;^'lJ« ^a rozpoznal a vyrovná ' y  • 2(,(» I; Mayer a kol., 20^fŠně zvliWat a vyrovnávat se S n""1
r n
2   MIMII'l Y I MľlľNI IN 11 I I h I NI I
°BRAZEKZ.Z
Model emoční Inteligenci Meyere e Selowyi t reku 1997
Vnímáni, posuzováni a vyjadřováni emoci
i
Srŕiopnost Identifikovat fmnce ve vlastních 'Vrtkých stavech, Pocitech.) myšlenkách.
Schopnost Identifikoval emoce druhých lílJI v kresbŕ, v umŕnl atd. prostřednictvím (Bzyka, zvuku, vzhledu a chování.
Silmpnust správnŕ vyj.idinv.il eiinii ľ ,i vyjadřovat potřeby VZtahU|ÍCl se k temlo
podtOm.
Schopnosl rozlisoval
lllľ.-l splavným
a nesprávným řl
cestným a nei eslnýni vyiadiiivannn eiinii i
Emoční podpora myšlení
Emoce usnadňuji myšleni směřováním Pozornosti k dôležitým informacím
Emoce jsou dostatečně jasné a dostupné, lze je používat jako pomůcky k usuzování o pocitech a vybavováni pocitu.
Změny nálad mění pohled jednotlivce z optimistického v pesimistický, podporují schopnost vidět věci z různých Úhlů.
_l
Umocní stavy v různé míře podporují konkrétní přístupy k problémům, jako např štěstí usnadňuje induktivní usuzování a tvořivost.
Schopnost označovat emoce a rozpoznávat vztahy mezi slovy a emocemi, jako je vztah mezi tím mít někoho rád a milovat někoho.
Schopnost interpretovat významy emocí ve vztazích, např. že smutek často doprovází ztrátu.
Schopnost porozumět sloiitým pocitům: současné pocity lásky a nenávisti nebo směsice, jako je úcta kombinovaná se strachem a překvapením.
Schopnost rozeznávat pravděpodobné přechody mezi emocemi, jako je přechod od hněvu ke spokojenosti nebo od hoěvu k hanbě.
Promyšlená regu.ace emocí podporující emocnía
intelektový růst
Schopnost zůstat otevřený pocitům, a fo příjemným 1 nepříjemným.
Schopnost promyšleně se poddat emoci oebo získat od ní odstup podle toho, jakou má informační či užitnou hodnotu.
Schopnost promyšleně sledovat emoce ve vztahu k sobě i k ostatním, uvědomovat si, nakolik jsou jasné, typické, vlivně či rozumné.
Schopnost zvládat vlastní emoce a emoce ostatních zmirňováním negativních emocí a posilováním pozitivních, aniž by docházelo k vytěsňování či zveličování informací, které možná nesou.
59
t UVUD
2.3.1   Jak blízko k sobě mají El a standardní kritéria inteligenC •
Mayer a jeho kolegové v sérii nedávných prací (napr. Mayer & Sal e'ptu8#" Mayer a kol., 1999, 2000a, 2001) tvrdí, že jejich přepracovaná kon^^ zace nyní splňuje důležitá kritéria, která jednoznačně radi El mezi       y n«í-inteligence. Kritéria, k»«M-;í citují, se týkají koncepce, korelace a vyv . sledujících pasážích stručně tato kritéria vyložíme.
Koncepční kritérium. Autoři tvrdí, že El se skládá z nuly pojmově soU^?6^teré duševních schopností a poukazují na různé stránky uvažování o emo    »j,l(M-é lze jasno odlišit od osobnostních vlastností a nadání. Navíc vetve • navrhli, zahrnují procesy, které jsou všeobecně povazovány za ustf ^ayn^ systému inteligence. Patří sem abstraktní porozumění či usuzování ja ^g^b rysy systému, na němž se podílí několik dalších funkcí: zpracováni _ gOOD' informací, /pracování znalostí a meta/pracování (Mayer a kol., 20   ' '  ^ ye Podle Mayera a Saloveye tak může být El použita jako soubor schop vztahu k emocím, které mají jasně definované výkonovú komponen . •
Korelační kritérium. Mayer a kol. uvádějí, že lil popisuje soubor složek;ouj- ^ schopností, mezi nimiž je poměrně úzký vzájomný vztah a kteró in,irn?0iigonť° s dalšími druhy inteligence. Mírnó korelace naznačují, že nova, in |()ľ0m patří do oblasti inteligence a že se od již definovaných a měřeny1■ ^yia liší. Toto zjištění je důležité proto, že kdyby byly korelace příliš ^P^poJ6** by tu možnost, že nová inteligence se dostatečně neliší od tradiční inteligence.
měla W
Vývojové kritérium. Jestliže se El řídí tradičním modelem inteligent e, * ^e so měnit s věkem a se zkušenostmi, /a tímto účelem model Mayera a 2 9tjrji předpokládá, že hladina El jednotlivce by se měla s věkem a se /kuMoUboľU zvyšovat. Mayer a Salovey předpokládají, že \\\ je spíš odrazem ^( k(.cíni získaných dovedností, které se rozvíjejí zkušeností a sociálními inter (viz Davies, Stankov & Hoberts, 1998; Schaic, 2001), než vrozených kých dovedností. Navíc třetí větev (porozumění emocím) odráží Přf ^ayer zpracování emocí s ohledem na získaný základ emočního poznání (ví a kol., 2001). Na základě těchto tvrzení bychom mohli čekat, Že El lí zvlášť blízký vztah ke krystalické inteligenci.
2.3.2  Qperacionalizace a konceptuálni validizace
-it p°u/,L'
Mayer a Salovey (1997) tvrdí, že existenci El mohou ukázat a do*a ^ocí*11 psychometrické výkonové testy navržených schopností ve vztahu -J^ /\by které umožňují rozlišovat mezi správnými a nesprávnými odp°v '
BQ
I   Mllllf I Y I Míl TN I IN I I I II.I NI I
.        moření, kterou toto tvrzení naznačuje, vyvinuli zaplnil] mezeru v metodácn mi , lu(vUhívm-v Scale (Vícefaktorovou
Mayer a kol. (1999) 12 výkonových úkolů, které
škálu emoční inteligence; MEIS) skládající
mají měřit čtyři větve EI97:
v, k ,      které měří schopnost identifikovat emoce
1. Větev I se skládá ze čtyř testů, Ktei-e
ve tvářích, v hudbě, v (?^*!/mídímôflt schopnost asimilovat emoce
2. Větev II obsahuje dva úkoly, Kteire
do procesů vnímáni avk(^^hnřinotfcfch schopnost, uvažovat o emocích
3. Větev III se skládá ze čtyř ukolfl noanoi
a rozumět jim. ci-hnnnosl respondentů zvládal, své vlastni
4. Větev IV měří dvěma úkoly schopno.
emoce a emoce ostatních. .. .
inteligence, kdo lze obvyklo celkem snadno Na rozdíl od oblasti kognitivní mwh^ v přfp.ldo omoví nká/alo, žo
určit správnost odpovědi / nl,'(lls 'Mr,hrws & Roberts, 2001). V současno je to složitější (diskuse viz Zeidner, < době se sledují Iři přístupy:
vi-í nrlnovědie skórována podle poměru účastníků, L Skupinový konsenzus: každá odpoví j
~ ......^
kteřf odpověděli st<yn«. 2- Expertní skórování: správná odpověd je určena na zaklade konzultace S odborníky v oblasti, kteří řeknou, která odpověď je nejlepšY/správná (v případě MEIS sloužili jako experti první dva autoři), cílově kritérium- správná odpověď je určena v souladu s cílovou osobou, erá emoci prožívá. V subtestech vnímání emocí v hudbě, kresbo a přídích testu MľíS identifikovali nej lepší odpovědi skladatelé, výtvarníci
Cílové kritérium: správ která e
bězích
a spisovatelé. validizaci výchozího modelu lil) využili
K empirické validizaci Mhlh u «' f ul analýzu, z níž vyplynuly tři faktory: Mayer a kol. (1999) exploracm taKu ■ mftnř (>nlocím, zvládání emocí),
vnímaní emocí, asimilace m"01 i - ^      ^ (od f    ()      (j<) r _ Q.49),
Jelikož korelace těchto tri taxioi .1.,,^.,,, 7    získali iedinv obcemi
prov( fakto
Etoberts, Zeidner a MattneYL? T Na rozdíl od zjištění Mayera a kol. byly vnímání, porozumění, zvládan^ližně r()Vnoměrně třemi získanými faktory. Ivě subškály asimilace syceny prw       ěnf mygiení a jednání představuje <dá se tedy, že použití emoci     hulící či vyžadující schopnosti ve vztahu faktorově) složitou doménu 0,)St.     vlVh Konfirmační faktorová analýza k emocím na. všech třech ostat .inu 1      ^     ^ roberts a k()| (2()()1, vřflk konsenzuálních i (expertních skon ,        ljíik()va|a navrženou strukturu čtyř jako nejpřijatelnější testovaný 1 faktorů
61
uvrju
Situaci dále zhodnotili Cia ;| k,,l (1999) zjistUi že vír i an aCaputi (2000). Ve shodo s Mayerem
coždál Potvrzuje emoční fakľ MEIS byla sycená první, hlavní složkou.
P°uze dva faktory které n v9' Kromě faktoru g však hýli schopni získat Úkoly navržené k méření Z i vnimáníe™°ct a regulace/zvládání emoci syceny jak faktorem vnímw l,  emocía Porozumění emocím byly výrazně
Obecně tato zjištění h regulace-cePtuálnívaliditu alesDoň°T mjí předP°klad obecného faktoru El a kon-Konceptuální validita ie vil ÍVe (vmm;í»'' a zvládáni/regulace emoci . větve. Navíc všeobecné hoHní ' n,adále Poněkud sporná v případě II. a 11 ■ "l,,,íll»i« různé \mA^ZT-"sUx MEIS "(l ^bertse a kol. (2001)také Některá měření schop,mstí* "J,rí so k Problémům měření a skórovány (Ciarrochi a kol., 2000) tSÍ? U,p,roblematická vzhledem k nízké reliabilitě skórováním subškál jsou rtSa < wFelace mo/i konsenzuálním a expertní* me* obě™ metodami skonv-'"     než aby usPokojivě prokazovaly soulad
Navíc měření El koi v/l;il'.v k premenným dalšfrh^!?!?1 a exPertaími skůry ukazuje na různá Podupy skérování Ikh|„ ľ"'1 s" tak Poněkud nejisté, zda tyto dva
M.V vyřešili některé / - i,     "s"'""' "W-
,,(Stu Ml!ls- vyvinuli Maye *U'. ".ni'f« zlepš.....sychometrické vlastnosti
9ence Test (Mayerúv-Saíove^ r^^ovey-Caruso Emotional InteU^ Mayer a kol., 2<)<>0|); test emoíni Inteligence; MSCIi •
''" MSCElTjson vyuzta dvano*?6'' ?alove* Caruso & Siíarenios, 2003). senzu, kterýje za|(JZ(,n ™» »■hjp, skórování a) kritériu,,, obecného konsenzu odborníků, kiertH ""' 201)0 úíasinfku.:l "» kriwíril" i Society „I Resi!ilI.d, ,„ J; «to<n na hodnocení 21 členů [nternationd Wz Mayer , k(J,„ 2()(             (Mn/.i.,Ilr(ldní s,)olecnosti     výzkl„„ emocí,
" " Poničen expertů, Ä*" T" ■"*■**» každá odpověďskóroV^a
s"ub°™ skórů zjistili M*iver n u i v "edávné analýze korelace
koeHcle„, [ = 0.91 „ zvýšinou^ k,°' '*<><«» překvapivé vysoký korolačn.
•■■k vsak npoz,,rňojí ZeľdTer   t l'1^ <Vft vztahu k MEIS). • y uka/,že      Ji^aner ako,. 2(101K j(, J koll!ZÍoh,
"v  koreluj,,, se svý,„        .       S" k<""'epl.uálně výrazné shoduje době     "Vil Sknlal- -Bez taÄíS?je vVechsler. Kaufm „,,' a StaaW*
H ";zi" ■že se po^dé ho^r-"ivr,ií zeidn» ••'ki11" -j"
; ,l;0Z''atky "'"«"•> kon"       ^ela jiného, a Ink není **** k.     '• s'2(,ř(»- lceptu-jakoje El, který by je spojoval"
.. N<» závěr této í<«h i,_______        . j 1
zaver iói x '■»"■>,,
M;'V'^<r před sľ"" ''V n,ě|„     . '        ".Vj,- spojoval" l/.ee......
Výkonového i. První ■, ■    r<!í«no Zu ,
ZJi5tň"'. kle :ky -""atus MSn ľľ"wv něk,, i l)'ik.ov,,n»« snahu o vyvinutí validitu.      by P^vrzovakS1' s* *Wä „ t ''.""""chjako problematický
^oJÄk,n^ávislýctľvýzkumnýci K(' vlastnosti a konstruktovou
?   MIJIII I Y I MIII'NI IN 11 I II.I NI I
Bar Onúv smíšený model emoční inteligence
Na rozdíl od konceptualizace EI jako schopnosti Mayera a Saloveye nespojuji smíšené modely (např. Bar-On, 1997; Cooper & Sawaf, 1997; Goleman, 1995, ,(^«S; Weisinger, 1998) El výlučně s emocemi nebo s inteligencí. Místo toho tvrdí, že se často používá jako označení rozmanité skupiny osobnostních charakteristik které mohou předvídat úspěch v pracovním i béžném životě". PPótože mezi smíšenými modely se Bár-Onóvtí (Ť997) K^čepfíiálízaci El věnuje ve vědecké literatuře největší pozornost a jako jediná byla podpořena empirickými zjištěními, je to model, o kterém zde pojednáme především.
Na rozdíl od Saloveye a Mayera, kteří tvrdí, že základem lil jsou schopnosti, Bar-On (1997) definuje El jako „celou řadu nekognitivních způsobilostí, kompetencí a dovedností, které ovlivňuji' připravenost jedince úspěšně se vyrovnávat s nároky a tlakem prostředí" (s. 14). Podle Bar-Ona, klinického Psychologa, je El velmi důležitá, protože odpovídá na otázku: „Proč jsou někteří lidé schopní uspěl, v životě lépe než druzí?"
Bar-On přezkoumal osobnostní charakteristiky, které determinují úspěch jedince nad rámec kognitivní inteligence, a identifikoval pět obecných dimenzí. Tyto dimenze, které se dál dělí na 15 subškál, považuje za klíčové faktory El. 'sou to:
1 ■ Intrapersonáiní dovednosti zahrnující;
■ sebeúclu (uvědomění si sebe samého, porozumění sobě a přijetí sebe
samého), KJ    „ . -  ,   , , ,
■ vědomí vlastních emocí (uvědomeni si vlastních emoci a porozumění
Jim),
■ asertivita (vyjadřování vlastních emocí, myšlenek, potřeb a tužeb),
■ sebeaktualizace (určování vlastního směřování, sebekontrola a svobodná emoční závislost).
2. Interpersonální dovednosti zahrnující:
■ empatii (uvědomění si emocí ostatních a schopnost porozumět jim),
■ sociální odpovědnost (být prokazatelně konstruktivním členem vlastní
sociální skupiny),
■ interpersonální vztahy (utvářeni a udržovaní mtimních vztahů).
}- Adaptabilita zahrnující:
■ řešení problémů (konstruktivní řešení osobních a sociálních problémů),
■ testování reality (potvrzování vlastních myšlenek a pocitů),
■ flexibilitu (modifikaci vlastních pocitu, myšlenek a chovaní podle měnících se okolností).
53
I UVDD
4- Zvládání stresu zahrnující;
■ toleranci vůči stresu f»ir« -
■ ovládání iinnnl/M7   V      a l)0/i,ivi1' /vládáni stresu),
vlastních emocí)  l0dolavaní;| odložení impulzu či pudu a ovládáni
5- 0b«cná nálada zahrnující;
■ optimíľmuM
v        , s,ll<"'<>van, pozitivních postoiů)
v roce 2000 Bar-On oř i 1     J '
delu EITato Pozměněna přoP™<»vanou konceptualizaci tohoto tno-ľ,lloím'a sociální inteUgfin^Ce?tUalÍ2ace' kte™ autoři nazvali „modelem rémitG komPonentami iZ? ' °?sahuJe deset komponent původního modelu-ľmpatie« ínterPersonálnív^iľ e?Cta' vôdom'' vlastních omočí, asertivita, tování nudity, flexibilita ľ ľ' tolerance vůči stresu, ovládání impulzů, tf-m?d<1>u <lJs«>hoaktualiy'•, • 11 p,robtómú. Dalších pět komponent původního a štěstí) so nyní považuie :!;;'u,/ílvis,»«U sociální odpovědnost, optimismus <!m,,č,lí a sociální i.ueiig,;n(!"s ''"J^MtuM prvky než za konštitučnípriM
s:tll"PeratÍOnalÍZaCeakon«P^'níva,idita
^'juojako model Maveni •, i i "*mt Aby svůj j    ""f vyžaduje i Bar-Onfiv model nový nástfd
J l ''oku 1997 zhodnotil, vyvinul EmotU^ ^tou raklorovdlna,™"'£    °,;'iíh" kvocientu; ĽQ-i; 1 W)o 133 polo***. v   Bar-On. Brwon. Ä m"dl" více méně empiricky potvn»»
(tj-obecné) Hj,.,!,,,,,. Ulkwy skor položek predstavuje indikátor celkové u validity z hlertici,   , •
»«WÄÄ.^ «^7, uved, korelace až r . <£
' lakl'"-y HQ-I a ^,        ;Via'--0» (1997) uvedl korelace až r - 0* P«   snou metodou. V re á    ňľ, ľ" a sP°Meností v práci zjištěnou sob S ľ dV0u «** t al' ,   ,t0,StUdii *".nmli Petrides s Pan*"*' u' ľt ' ľSObno^ch mu ' VZtílh ">««' Skálami líQ-i a měřením dobr v  , ľlalälV" «ÄS ZJiSlf",f na faktorové anály
ň od    , °VSk,;m faktorovZt T'" P'"""^ na izolovanost faktoru M
studie 2). Dalž Xi          <StUdÍe 1 >■         iako v pčtiľaktorov ľiíí '     *H a "sob,   ,,ľ  "v""n v^'k»" mnohoíetoou kolinearrt "frnéaž vysoké korelaľeTÄ^' D*wda a llart (20001 záznamy 1*""«- stejné jak , ,   '/« * neuroticismem, extraverzí, vlídný symptomatol,,,,!,- „ L.,Í7Í" ""Salivní korel,......ir, , ...,.........r „„maticko'
I   MIHU l Y I MIHNI IN (I I II.I NI l
Skladě těchto /.jištění, především vzhledem jnivm-zí a sebeovládánún). Na/.   « fc Äyfi    že EQ-j můžeme
k vysoké korelaci s „/.kosi. N , nrlimlidsimi.
/ velké části považovat za mů u laosi
2.4.2   Omezení a kritické otázky
■ • 7Ahrnuie nejen duševní schopnosti ve vztahu Bar-Onova konceptualizace » dQVedn0Stj (např. asertivltu) a rysy, které k emocím, ale také širší soci'' se týkají osobnostních rysů (např.
nejsou definované jako schopnos rgtéstí optimismus). Existují tedy i ná-ovládání impulzů) a chromekyon ''-^„á ]1(\m- /(.,,|a na.,„,stě (viz Neubauer zory, že pojem emoční in te^f!Ce, gj^v které Bar-On navrhuje, skutečně & Freudenthaler, 2002). Ne e m
hreudenthalcr, zuwsj.        - , k emo{mfm procesům (např. nošení
aji přinejlepším pouze nepruny '^jrukl tedy ,10inůžc být emoční. Další problémů či testování reality). «      > k(o|.(, s(1 (ykajr pľ0ferovanýeh
složky neoznačuji schopnost, ;/Unr 0(ípově(ln()st), a konstrukt tedy nezpůsobů chování jedince ,napt* S(..ldatelj zabývajícími se inteligencí panuje může být inteligencí. I kdy/ nie/i < ^ dikovat kromě inteligence další značná shoda v tom, že úspěcn uhlasí s klasifikací těchto rysů jako vlastnosti, většina z nich duia/i úvodního) konceptu lil Saloveye a Ma-složek inteligence. Kritika 000 . 20()i) pjatí () to více pro Bar-Onův model, yera (např. Weber & Westmeyei < . fW(moční konstrukty označovat za
Lze-li schopnosti a vlastnosti a í■ ■ .n6) hranice takových psychologických emoční inteligenci, kde se nae'ia/* ho|()gj0 osobnosti jednoduše doménou konstruktů? Je tedy pak celá oblast psy
emoční inteligence?
2.5   Konceptuálni přístupy k emoční inteligenci v prostředí organizaci
•, .ntinlizaci lil, která zahrnovala čtyři shluky Boyatzis a kol. (2000) navrhli kom- < ^..^ uv6domení a sociální do-scbopností(tj.sebeuvědomem,s-J'0 ' ' dv()U dimenzích. zejména a) selľ vodnosti), které se navzájem oam j ,a(.c fii řízení (viz také Goleman, versus druhý a b) n>zpc)znanij<; ' ' r_()nova smíšenóho modelu obsahují 1998, 2001). Podobně jako v pi'pa . nty> které se neomezují výlučně tyto čtyři shluky kompetenci ru/n sebeuv8domônO. ale vztahují
na schopnosti ve vztahu k ^1,,(''(u4'( např. vůdcovství, zvládání konfliktů se spíš k širším sociálním doveda motivačním konstruktům (napr. rozvoj druhých lidí) nebo k ^b iciativa, cílevědomost)^ Empirické analýzy sebevědomí, orientace na ^y]}^oU takzvaného Dotazníku emočních schop-navržené konceptualizace El m
G5
úvod
ností (určeného ke zhodnor< -
organizace práce; viz také Qt navrhovaných složek schopností z hlediska zjiStění a nepodařilo se iim nnt Pí°la Pérez a koL) Přinesly nekonzistentní také iMatthews, ZeidnaA nu    U Qavrhovanou strukturu schopností (viz
co se týče vliv., EIna -        ' 2002)-a Higgs (2000) další relativná11V-Vkon v organizaci, představili Dulewicz ,owicz a llerbert (nanř D.,i« •' °/sa,,,ý konceptuální přístup. Několik let Du-íden«fikaci schopností vTx      ; Dulewicz& Herbert, 1999) pracovali a vyvinuli Dotazník pracoval  ,!,íljí vztah k "spěchu v rámci organizace, 1 k;"<l<; ze 40 schopností I     Sc™Pností (Job Competencies Survey; JCS). k(,»" daného manažera a \X &?Un jediný sk<* sloučením hodnocení vý" rozd™ dál tyto schopnosti n!^, ľ nedavné studii Dulewicz a Higgs (2000) fkuP^, tedy schopností emn^wladě obsahové analýzy do třech dal*** (MQ). šestnáct ze 40 ShZÄ (*Q)' íntelektových (IQ) a manažersky kám existujících, smíšenJ ' ľ   ľ íedP°kládaným vztahem k různým s\f' srh;>'),;os,i 1:1 Ki-vnm.a^ ľ M     EI) bvl° klasifikováno do šesti shluků ^dnost a asertivita enlrfľUS ÚSpôch' odoln°st, vliv a přizpůsobivost * ,M'I|,;U|* dalších exisiuiú- i T m"sus íntegrita, vůdcovství) Podobně jako nostiEQ ,-elai.ivně rozsahy^!E5?l,ých modelů E1 postihují vybrané schop-J2?^0) chování. Aby v ■ k ľi ""^ indiv^lních rysů hodnot a Ion" vahditu tří různých typů ^^  m,,'»'; cestovat prediktiVni/přírůstkoVOU t n .ako kombin,tce       , MsTsU' ^ -úhrnné skóry škál EQ, IQ a M°' s dlouhodobým manažersS schoPn°stí eq + iq a En + [q + mq korelovány že IK^J^r1- S ™m násobnéirľ£esní anaW ; dvo" sloučených škáhí    ffľ S^pností (eq, [Q, mq hodnocené oddě^ě fc^8 Postupu v í+ IQ' EQ + ,(^ +       s« významně podíloji n*
Z šter    rľ *    ľ>rngaľ2aCÍ Děhem Sed^ ^ °dP°ľ 10
kombľn kaZOm PWrflXv/vľ r'1'1"- ,)(kII<' ,)ul"wi<^ « Hi^JsoU tato k0mb^van, různých typť  Í^ E1, stejně jako postulované dřin"'*1'
' l,Srh°Pn»stípři predikci úspěchu.
26  Obecná diskuse
Tři *' j
I^S^^Ä F a Mayera konečně ****
1....v,' , I (,"l,!1"<'"»vu p,,,,, ;, k,'"ky Jdoucí k íyvinutí pwnW*^ »g    ; .....byla. ,,,zvfři I ^.ᙫ-v8decká tvrzeni o II, i když sama Sjg*
íeňôväné aS? diskusi „ tomto k(,llslrllki.i. V p.*'*1" "baceno v té. ľ dVěmasm^ SrÄ * '-'-'išování mezi dvéma rů*<
mod«fyschCn^ (V|)y modelů bývalí označovány rflg* Zdt'™<> modely p,"     " ^ smíšenémodely El (Mayer í
v"lh«lynu hovoří,, lil výlučně 'jak" ° k(,nSt
I   M U [] I ( Y 1 MllfNl IN I N IM NI i
El jako schopnosti, modely druhého typu umožňuj/ mnohom širší kombinaci různých (zčásti starších a zavedených) osobnostních rysů pod spoločným ná zvmi Fl. Petrides a Furnham (2001) s onledem ňä různě1 přístupy k měřeni Fl žaíaraznují konceptuálni rozlišování mezi rysovou II & Hl jako schopnosti či způsobem zpracováni informaci. Autoři navrhují, že přístup zaměřený na rysy řadí El do osobnosti, včetně různých dispozic chovania schopností sebehodnocení, které by měly být měřeny sebepopisnými testy. Vezmeme-li v úvahu, že inteligence a osobnost představují nezávislé konstrukty, měla by se rysová El vztahovat výlučně k rozměrům osobnosti, a ne ke kognitivní inteligenci. Petrides a Furnham navrhují svůj formální rysový model El jako rámující vodítko integrace a systematízace výzkumu různých aspektů lil obsažených v existujících smíšených modelech. Naproti lomu El jako schopnost je vnímaná jako kognitivně-emoční schopnost, která patří mezi schopnosti, jež by měly hýl měřeny výkonovými testy, lil jako schopnost by tedy měla míl vztah primárně ke složkám kognitivní inteligenci', když mezi modely schopností a smíšenými modely El (nebo rysovými loiíely El) existují zásadní rozdíly, co se týče koneeptualizn.ee a opera-ionalizace, tyto modely se vzájemně nevylučují, ale spíš se ve složkách vztahujících se k emocím vzájemně doplňují (viz Ciarrochi a. kol., 2000; Petrides ív Furnham, 2001). Téměř všechny existující koncepty a nástroje lil pokrývají alespoň čtyři oblasti vztahující se k emocím, které jsou výsledkem faktorové kombinace; dvou dimenzí seli'versus druhý a rozpoznám/uvědomění versus regu Ince/říze ní: a) rozpoznání či uvědomění si vlastních emocí, b) rozpoznání či uvědomění si emocí druhých lidí, c) regulace či řízení vlastních emocí a d) regulace či řízení emocí druhých lidí. I když sebepopisné metody možná jsou při měření schopností vztahujících se k emocím ovlivněny osobnostními vlastnostmi, někteří autoři (napr. Mayer a kol., 2000b; Neubauer & Freudenthaler, 2001) se domnívají, že mají /é kladné stránky, a neměly by být zcela ignorovány. Mohou a) poskytnout ílevantní informace o vnitrních procesech a zkušenostech, které nelze mě-
"•'lh' L hnrfnne.ftTiť validiív vvkoiwtvvch
2. I m< cion
yer své
relevantní mlormmw ........
řit výkonovými testy, b) mohou být použity k hodnoceni validity výkonových testů a c) mohou přímo či nepřímo přispět k predikci životního úspěchu. 3. V současné době probíhá diskuse o tom, zda je vhodné používat pojem šené modely či rysové modely lil. Zastánci modelu schopností,
lil pro smisene m<>u< . ;lfl y ()blasli kognitivní inteligence, jsou toho stejně jako vetsinn 0í ' (.e b mfíl bý, vyhrazen výlučně pro výkonově názoru, že pojem iiHeji g . konstrukty (někteří teoretici dokonce tvrdí, že orientované psy""10^'' ()U/0 pojmem pro koncept klasické kognitivní inteligence by mela ioy ^<in(íh() mouelu či rysového modelu lil souhlasí, inteligence). Zastanci (gtaré . nQvé) OS()bnoslnf rysy
aby lil byla zastřešujíc.. P ^ zdůrazňují vy/nam užití různých Petrides a Furnham Vk()nslnlktň kiov6 s0 vztahují ke schopnostem pojmů pro verbálni W .,|„.rnntivními označeními: kognitivně-emoční versus vlastnostem, ru/i>      ' účinnost (emotionnl self-efficacy) pro
schopnost pro první & emoem
druhý konstrukt.
67
4. i v oblasti konceptů El jako schopnosti clošlo k určitému Ppj^teratura mezení subfaktorů, které by měly být zahrnuty do oblasti b s\0/.ky .iak° na téma vývoje modľlu a novější empirická data naznačují, ^^ono^0 vnímání emocí a řízení/regulace emocí lze operacionalizoyatve oS^atjiíco testech a lze je jasně prokázat faktorovou analýzou. Užiteřn0 ^ podp°ra složek, kterou naznačili Mayer a Salovey (1997), zejména em^{0k stttd& myšlení a porozumení emocím ajejic/i anaiijfza, zpochybnilo n ^ ^ ^iilS) současné postavení těchto faktorů (alespoň jejich operaciona i je nejednoznačné. mnoho otá"
5. ,le zřejmé, že v posledních dvaceti letech zaznělo na adresu ■ j^et6 zek. Na mnohé /. nich upozorňuje zvláštní vydání sborníku ŕJfW s|)(,riiík11-/.koumá El. Zde jsou některá z podnětných témat uvedených v
t ázka ^
a) Snad nejdůležitější otázkou týkající se nového konceptu El je cSisU1' vergentní a diskriminační validity, .lak zapadá El do přem^H^ty, i>ľ; jících psychologických konstruktů? Co se týče konvergentní ^tecp^. Čité korelace se složkami kognitivních schopností stejně J^j^mU1* osobnostními vlastnostmi již byly prokázány. Co se týče dis .u^tíi>n; validity, je třeba klást si otázku: Jaký vztah má El k dalším k0*a? Ja* jako jsou například moudrost, sociální inteligence, odolno5 tvrdí Schaie (2001), čekáme na důkaz, že MEIS a MSCED noduše výkonovými testy zavedených osw*~~ Z pohledu l/arda, osvícena zda se El není1'-1
/   MHU! I Y I M11 ľ N I IN II M dl NI I
d) /ojíněna, s ohledem na otázky, které vyplýval /. vetvi II a III modelu EI97 poznamenali Zeidner a koľ (2001), že ve skutečnosti je možná velkáčásl emočního asociálního poznám Implicitní a procesní. Tvrdí, že lidé získávají emoční a sociální dovednosti (zejména neverbální), které ie často obtížné verbalizovat. Člověk může mít skvělé akademické poznatky o emocích, aniž by se v sociálních interakcích choval emočně inteligentně V takovéto případe by současným metodám hodnocení mohla unikal řada významných implicitních složek El.
Komplexním problémem v oblasti Bije• D^rta^ «P»Iohlivýrh psychontótrfc-kýeh nástrojů Stale /bývá určit, zda MEIS a MSUd .jeeme dostupne nástroje, modelu EI97, skutečně reprezentují tutoschopnost .nebo zda. p(Hi/.<m,draz(y. poznatky, které člověk nasbíral v různých situacích (Zeidner a kol. 2001). Současné nástroje měření lil jsou prevažne krystalické; otázkou zůstává, zeb, by mohly být v budoucnosti navrženy více tlmdní testy BI tedy testy emočního usuzování. Opět si tu můžeme všimnout silné vzájemné závislosti mezi teoretizovaním a měřením; v tamta.případě posunuly nástroj e měření (MEIS a VISCEIT) lil výrazně jedním směrem, aniž by předem vyřešily, zda by El měla více odpovídat Quidním, či krystalickým íormáin schopnosl^ To má důle* té důsledky pro otázku kulturní relativity a spravedlnosti, /eidner T^Tmt^lofmi ™ skutečnost, že krystalické testy/koncepee i'Mhk.MľlS^S(;iíľľ) možná v extrémní míře závisejí na kultuře. Mnohá pře svědčení západních kultur nemusejíplatit pro východní kultury, zatímco změny v čase je snadnější postihnout (v dobách totalitních režimů jsou ruzne fonnv sociální-pmočnflio chování povazovaný za více emočně inteligentní nez v i á ľdíSe a podobně). Jak tvrdí Zeidner a kol. (200 „Slabinou lil a podobných konstruktů adaptace je. ze emoem, s, nace c ... mterpersona In, situace jsou možná příliš rozsáhlé a no d ostatečně definované, aby představovaly slaWlíií Maroky na adaptaci" (s. 273) a „nem dnes jasne, co presne se míní pojmem Eľ' (s. 273).
2.7 Závěry
.,     .     .... „.;„„. ,„-,.([ sebou několik konceptuálnlch přístupů k mode-
či i y so v é ni ode I y lil. S možnou výjimkou integrujícího prístupu I etndese ci rysové moi< y koncepce a modely Id jsou jaks. soběstačné
d burnhama(2001) se zcia, z icMm h|(íclisku (tj jsou silně ľ0.
v tom, že staví P^f^Ä mftřen0. Vzhledem k tomu, že výzkum vázány s navrženy,   . as i    J Uo    st    sáffl () S()b- považovat
kognitivní mtehgence začal poaoDi • ^ rM)()?] riosilri nř|irJ(itílV(W
za c
y     I S   lúk u -0,-nili Matthews a koí. (2002), dosud postaven, nyujiy. mu      ,, {     vycházejí z príbuzných oblasti, piko
modely postrádají integrující wuj
G9
' UVDD
f 1 j vý/.kui»»
le psychologie emocí a biologické přístupy. Touto cestou se u > ul)ŕľid kognitivní inteligence. Od počátku se výzkum H) po mnoha o» trokturáU» psychometrickou rostou, a tak je v něm silný důraz kladou hologickýcP aspekty, přičemž výzkum vývojových aspektů, biologických, psy biopSycho-a sociologických korelátů se objevil až pozdéji. Například v pí 0bjevUy logických korelátů so první snahy vysvětlit IQ z biologického nw ^ ^0to p0-až v sedmdesátých letech 20.století (Neubauer & Fink, 200b). llU,si hledu má El před sebou ještě, dlouhou cestu. Na straně vstupu lí mgly být konstrukt lépe propojen s psychologií emocí nebo v m byt z j.um by být nastaveny biologické koreláty; behaviorálně-geneucky y ^gtupů zhodnotit otázku vlivu přírody versus výchovy; a tak dále. Co se ^    \;\. Ja» (účinku), musí badatelé /koumat psychologické i sociologické kul'()(jp0vcd^1 upozornili Matthews a kol. (2002), měl by takový výzkum Poino;L výSledk^,n na některé důležité otázky: „Je El fundamentální schopnosti? Je ' • základních psychologických faktorů?" (s. r>:* 1). k 0h*°t
Tyto otázky směřují snad k nejklíčovějšímu tématu: vzhlea     ^ u>()ľii ské rozmanitosti existujících psychologických konstruktů a za psy('^°' zůstává otevřená otázka, zda El skutečně popisuje novou smyslup oZna^ logickou charakteristiku lidských bytostí, neho zdaje to pouze nov ^pat existujících konstruktů. V podobném duchu bychom mohli ta k ^^péSw jako pokus o obnovení zájmu o příbuzný, ale historicky poneku ^„kcP1? koncept sociální inteligence. Jakmile bude vztah mezi těmito dv i^žka**1?' objasněn a integrující snahy vymezí hranice mezi El ajejínu P° v;ic1(inú"n měly by všechny další snahy směřovat k vyvinutí reUabUníc i vali(l»ta výkonových nástrojů měření El. Pokud se u nich prokáže přírůst J^mo^1' nad rámec zavedených konstruktů, jak z oblasti schopností, ta pak se prokáže užitná hodnota konceptu El.
LITERATURA
Bar-On, U. (1997). Baron Emotional Quotienl Inventory (EQ-i): ľechnical manua •
Canada: Multi-Health Systems. , rmotia*1*
Bar-On, 15. (2000). Emotional and sociál inteliigence: Insights from the Emotlona ;///(/(,„(r--inventory. In R. Bar-On & .1.1). A. Parker (Eds.), The handboo* o/emotiona/ w ^gflpfi 77/con/. depelopment, assessment, and appfication al home, schooí, and m " (pp. 363-388). Sun Francisco: Jossey-Bass. . sSi0n ^
Bar-On, R., Brown, J.M., Kirkcaldy, B.D., 8, Thomé, E.P. (2000). Emotional e*pr® mventort implications for oceupational stress; An application of the Emotional Quotien (EQ-i). Pcr.sořin/tí/y and Individual DijOTerences, 2S, 1107-1118. . „;1i
Boyatzis, R.E., Goleman, I)., 8. Uher, k.s. (2000). Clustering competence in emo
intelligence: Insights from the Emotional Competence Inventory. In R- Barmgnť. & J.D.A.Parker (Eds.), ľhe handboo* o/emotional inteHiaence: rheory,      3£2). S;llí assessment, and application a( home, schooí, and in the loorfcplace (pp-34á Francisco: Jossey-Bass.
<'   M II II I I Y I Mlll'NI IN I I I Mil Nl I
Brody, N. (\l)tr>). Intelligence (2nd ed.). London: Academic Press.
Ciarrochi, J., Chan, A. Y. c, & Caputi, P. (2000). A n-iiiral rvaluaiion ol ihr emotional Intelligent
construct. Personality and Individual Differences, 28, 539 561 Ciarrochi, J., Doane F, P., & Anderson, S. (2002). Emotional Intelligence i.....lorates the
relationship between stress and mental health, Personality and Individual Differences, 32,
197-209.
Cooper, l(. K.. «x, Sawaf, A. 11007). Executive BQ: Emotional intelligence in leadership and
organizations. New York: Grosset/Putnam, Davies, M. Stankov, \..,& Roberts, R.D. (1998). Emotional Intelligence: In search of an elusive
construct. Journal of Personality and Social Psychology, 75, 989 1015. Dawda I)., & Hart S. D. (2000). Assessing emotional intelligence: Reliability and validity of the
Bar-On Emotional Quotient inventory (EQ-i) in university students. Personality and
Individual Differences, 28, 797-812. Dulewicz, S.V. (1998). Personal Competency Framework Manual. Windsor, I IK: ASE. Dulewicz, S.V., & Herbert, P. .I.A. (1999). Predicting advancement to senior management from
competencies and personality data: A 7-year follow-up study. British Journal of
Management, 10, 13-22. Dulewicz, S.V., <v Higgs, M.J. (2000). Emotional Intelligence: A review and evaluation study.
Journal of Managerial Psychology, 15, ,'541-,'{72. Freudenthaler, II. II., & Neubauer, A.C. (2001). Emotionale Intelligenz [Emotional intelligence].
In M. 15 Seiwald, J.Guthke, H. Petermann,.). F. Beckmann & M. Roth (Eds.), 6. Arbeitstagung
der Fachgruppe für Differentielle Psychologie. Persönlichkeitspsychologie and
Psychologische Diagnostik der Deal sehen Gesellschaft für Psychologie (pp. 46-48). Leipzig,
Germany: Leipziger Universitätsverlag. Goleman, l).'< I TO. Emotional intelligence: Why it can midier more than It). New York: Bantam
Books.
Goleman, I). (1998). Working with emotional intelligence. New York: Bantam.
Goleman D (2001) An El-based theory of performance. In C.ChernissÄ D. Goleman (Eds.), The emotionally intelligent workplace: How to select for. measure, and improve emotional intelligence in individuals, groups, and organizations (pp. 27-44). San Francisco: Jossey-Bass.
Izard, C \: (2001). Emotional intelligence or adaptive emotions? Emotion, I. 249-257. Matthews, G., Zeidner. M., & Roberts, R.D. (2002). Emotional intelligence. Science and myth.
Cambridge, MA: MIT Press. Mayer ,1 I) (2001). A field guide to emotional intelligence. In J. Ciarrochi.,). P. Fergus.
& .1.1). Mayer (Eds.), Emotional intelligence and everyday life {pp. 3-24). New York:
Psychology Press.
Mayer I I) (2002) Foreword. In L E. Barrett K P. Salovey (Eds.). I he wisdom in feeling: Psychological processes in emotional intelligence. New York: Guilford Press.
Mayer. 1.1). Caruso, I). R., & Salovey, P. (1999). Emotional intelligence meets traditional standards for an intelligence. Intelligence, 27. 267-298
Mayer I I)  DiPaolo M  Ä Salovey, P. (1990). Perceiving affective content in ambiguous visual stimuli: A component of emotional intelligence. Journal of Personality Assessment, 54.
772-781. .,    .,. .
Mayer, J. I).. & Geher, G. (1996). Emotional intelligence and the identification ol emotion.
Intelligence, 22. 89-113. . , „
Mayer, .J.D.. & Salovey. P. (1993). The intelligence ol emotional intelligence. Intelligence. 17,
433_442
Mayer I I)  & Salovey P. (1997). What is emotional intelligence? In P.Salovey 8i I). I. Sluyler (Eds.), Emotional development and emotional intelligence: Educational implications (pp. 3-31). New York: Basic Books.
71