ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ 2 Uveřejnění oznámení 2 Oznámení a náležitosti 2 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. 3 PODÁNÍ NABÍDKY.. 4 Lhůty pro podání nabídky. 4 POSUZOVÁNÍ A HODNOCENÍ NABÍDEK.. 5 Posuzování nabídek. 5 Hodnocení nabídek. 6 Zvýhodnění některých uchazečů a zájemců v zadávacím řízení 7 Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek. 7 UKONČENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ 7 Rozhodnutí o přidělení 8 ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ Průběh zadávacího řízení od jeho zahájení až po ukončení je pro všechny účastníky řízení upraven v části třetí zákona (§ 41-71). V § 41 jsou stanoveny dva způsoby zahájení zadávacího řízení, a to uveřejněním oznámení a výzvou k jednání. Není ponecháno na vůli zadavatele, který způsob zahájení zadávacího řízení v konkrétním řízení zvolí, nýbrž je stanoveno, že v otevřeném řízení, v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním zadavatel musí zadávací řízení zahájit uveřejněním oznámení, zatímco v jednacím řízení bez uveřejnění zadavatel musí zadávací řízení zahájit výzvou k jednání učiněnou jednomu dodavateli nebo několika dodavatelům. Uveřejnění oznámení Uveřejnění oznámení konkrétního zadávacího řízení se uskutečňuje vždy na centrální adrese prostřednictvím internetu -- k tomu viz nařízení vlády č. 168/200 Sb., o centrální adrese. U nadlimitních veřejných zakázek se uveřejnění oznámeného zadávacího řízení uskutečňuje jednak na centrální adrese, jednak v Úředním věstníku Evropské unie prostřednictvím Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství. Kromě toho je zadavateli ponechána možnost uveřejnit oznámení konkrétního zadávacího řízení i jiným způsobem, ovšem při dodržení podmínek stanovených u nadlimitních veřejných zakázek. Oznámení a náležitosti Obsah a náležitosti oznámení nejsou v zákoně taxativně stanoveny. Písemná forma pro oznámení konkrétního zadávacího řízení Ministerstvu pro místní rozvoj není v zákoně stanovena. Lze však předpokládat, že takové oznámení budou zadavatelé činit buď písemně nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu. Oznámení zadávacího řízení Ministerstvu pro místní rozvoj je třeba považovat za právní úkon, neboť je nezbytným předpokladem pro jeho uveřejnění, a tedy pro zahájení zadávacího řízení. Význam omezení týkající se formy oznámení se však zadavatelům stanoví v § 5 vyhlášky č. 240/2004 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou zadavatelé povinni vyplnit a odeslat formuláře pro uveřejnění oznámení zadávacího řízení v listinné podobě, v elektronické podobě nebo dálkovým přístupem s přímým vyplněním formuláře v informačním systému centrální adresy. ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Rozhodujícím podkladem pro vymezení předmětu veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky je zadávací dokumentace. Zadávací dokumentace veřejné zakázky by měla být v mnoha případech součástí dokumentace projektu, resp. akce. Jako projekt by měla být připravována, resp. plánována a pokud možno řízena, většina akcí většího i menšího rozsahu. Vztah mezi projektem a veřejnou zakázkou je v České republice vymezen zejména v odborné literatuře. Skutečnost, že "veřejné projekty" jsou zpravidla realizovány formou "veřejných zakázek", je sice zdánlivě zřejmá, avšak v praxi není dosud často správně chápána. Nejvhodnější praktické vymezení tohoto vztahu je dosud zřejmě obsaženo v citované vyhlášce Ministerstva financí. Zadávání veřejných zakázek ve smyslu předchozí i nově platné tuzemské legislativy, slučitelné s legislativou Evropské unie, je poněkud izolovaně (věcně správně) orientováno na nákup předmětu veřejné zakázky, tzn. Dodávky zboží, poskytnutí služeb nebo provedení stavebních prací. Potřeba komplexní přípravy celého akvizičního procesu, včetně uplatnění principů projektového řízení, je stále většině tuzemských zadavatelů velmi vzdálená. V české zadavatelské praxi převládá stále "předem plně naplánovaná", mnohdy málo reálná (viz výsledky kontrol NKÚ) strategie realizace projektu dodavatelem prostřednictvím jedné komplexní veřejné zakázky, např. charakteru stavebních prací (stavebních změn dokončené stavby). Zákon však umožňuje i aplikaci strategie "postupné zadávání veřejných zakázek" nebo jejich částí, např. prostřednictvím manažera projektu, který rozdělí zejména výstavbový projekt do účelných "bloků" a postupně zadává proveditelné veřejné zakázky -- nebo části jedné veřejné zakázky -- v souladu s vývojem a řízením projektu. Ani podrobný obsah a rozsah zadávací dokumentace stavby, který stanoví prováděcí vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 239/2004 Sb., nebrání zadavatelům ve volbě racionální strategie realizace projektu. Obsah a rozsah zadávací dokumentace předmětu podlimitní veřejné zakázky menšího rozsahu, charakteru dodávky zboží nebo obstarání služeb, může samozřejmě odpovídat přiměřeně jednoduchému zabezpečení příslušného nákupu. PODÁNÍ NABÍDKY Nabídka je zároveň definována jako návrh smlouvy podaný uchazečem o otevřeném řízení, užším či jednacím řízení s uveřejněním. Nabídku však nelze ztotožňovat s návrhem na uzavření smlouvy, který je upraven v občanském zákoníku, neboť nabídka má svá zákonem stanovená specifika. Nabídka by měla splňovat veškeré požadavky zadavatele, které stanovil v oznámení daného zadávacího řízení a zadávací dokumentaci. Nesplnění těchto podmínek má za následek vyřazení předmětných nabídek a následné vyloučení uchazečů, kteří tyto nabídky podali z další účasti v zadávacím řízení. Nabídka se podává v písemné formě, a to buď v listinné podobě s originálem podpisu osoby oprávněné jednat jménem dodavatele nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu. O možnosti elektrického podání nabídky může rozhodnout zadavatel, který tuto skutečnost uvede v oznámení zadávacího řízení. Nabídky je nutné překládat vždy v českém jazyce, přičemž zadavatel může v oznámení zadávacího řízení požadovat předložení nabídky rovněž v dalším jazyce. Každý dodavatel je oprávněn podat pouze jednu nabídku s tím, že nabídka obsahující varianty se považuje za jednu. Nabídka musí obsahovat identifikační údaje o uchazeči, včetně osobních údaje. Lhůty pro podání nabídky Lhůty pro podání nabídky stanoví zadavatel v oznámení otevřeného řízení a ve výzvě k podání nabídky v užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním. Lhůtu stanoví podle druhu a charakteru veřejné zakázky, zejména s ohledem na její složitost, tak, aby měli jednotliví dodavatelé a zájemci pokud možno dostatečnou dobu pro zpracování nabídky. Tabulka pro jednotlivé lhůty pro podání nabídky : Jednací řízení Otevřené řízení Užší řízení s uveřejněním minimálně 52 dnů minimálně 40 dnů minimálně 40 dnů Nadlimitní veřejná zakázka (lze zkrátit na 22 (lze zkrátit na 26 (lze zkrátit na 26 dnů) dnů) dnů) Podlimitní veřejná minimálně 36 dnů minimálně 20 dnů minimálně 20 dnů zakázka Lhůta pro podání nabídky počíná běžet dnem následujícím po dni uveřejnění oznámení otevřeného řízení v případě otevřeného řízení. U řízení užšího a jednacího řízení s uveřejněním počíná tato lhůta běžet dnem následujícím po dni odeslání výzvy k podání nabídek. POSUZOVÁNÍ A HODNOCENÍ NABÍDEK Jak už bylo uvedeno, nabídky se podávají písemně. V zákoně je popsán pouze postup při otevírání obálek s nabídkami, které byly podány v listinné podobě. Postup v případě elektronického podání nabídky zákon výslovně nestanoví, a je tedy nezbytné postupovat analogicky. Nabídky se podávají v uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky. Na obálce musí být rovněž uvedena adresa , na níž lze nabídku vrátit. Obálky se otevírají v den, který je uvedený v oznámení zadávacího řízení, a to nejpozději do 30 dnů po lhůtě pro podání nabídek stanovené zadavatelem. Komise je povinna o otevírání obálek protokol, ve kterém jsou uvedeny identifikační údaje jednotlivých uchazečů, včetně některých údajů osobního charakteru. Posuzování nabídek Komise jednotlivé nabídky podané uchazeči posuzuje z hlediska splnění podmínek uvedených v oznámení zadávacího řízení. V této fázi komise rovněž posuzuje, zda jsou nabídky v souladu se zadávací dokumentací. Komise vyřadí všechny nabídky, které nesplňují zadávací podmínky. Dále komise posuzuje výši nabídkových cen ve vztahu k předpokládané ceně předmětu veřejné zakázky. Obsahuje-li některá nabídka mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je komise povinna vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění v jí stanovené lhůtě (minimálně 7 dnů ode dne doručení této žádosti). Pokud uchazeč mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve stanovené lhůtě neodůvodní nebo jeho důvody shledá komise jako neopodstatněné, jeho nabídku vyřadí. Je-li kritériem pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky nejnižší nabídková cena, je zadavatel povinen informovat Evropskou komisi o vyřazení nabídek z důvodu mimořádně nízké ceny. Hodnocení nabídek Hodnocení nabídek provádí komise podle kritérií, která zadavatel stanovil v oznámení zadávacího řízení. Základním kritériem pro zadání veřejné zakázky může být buď ekonomická výhodnost nabídky, nebo nejnižší ceníková cena.Toto základní kritérium volí zadavatel podle druhu a složitosti předmětné zakázky, s ohledem na rozsah požadavků, které vymezují její předmět Vedle ceny volí zadavatel další kritéria, a to s přihlédnutím k charakteru konkrétní veřejné zakázky, Lze předpokládat, že mezi často využívaná kritéria budou patřit například: o Provozní náklady o Vlastnosti předmětu veřejné zakázky o Požadavky na údržbu o Doba provedení díla, požadované služby/doba dodání o Smluvní úprava záruky za jakost díla/dodávky/poskytované služby o Smluvní úprava zajišťovacích a sankčních instrumentů o Zohlednění ekologických postupů při provádění díla o Druh a rozsah pojištění předmětu veřejné zakázky Pro hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti komise využije bodovací metodu, která je popsána ve vyhlášce č. 240/2004 Sb. Bodovací metoda spočívá v tom, že komise pro hodnocení nabídek použije bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100 bodů s tím, že každé jednotlivé nabídce je podle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost dané nabídky v rámci tohoto dílčího kritéria. Zvýhodnění některých uchazečů a zájemců v zadávacím řízení Pokud se otevřeného či užšího řízení účastní dodavatel, který zaměstnává více než 50 % občanů se zdravotním postižením, potom musí komise nabídkovou cenu jím předloženou ohodnotit jako nejnižší, nepřekročí-li nejnižší nabídkovou cenu předloženou ostatními uchazeči o více než 20%. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, kterou pořizuje komise, obsahuje: o Seznam posuzovaných nabídek o Seznam vyřazených nabídek s odůvodněním o Výsledek hodnocení o Složení hodnotící komise Tato zpráva, podepsaná všemi členy komise, je předána zadavateli včetně nabídek a ostatní dokumentace o veřejné zakázce, jakmile komise ukončí svou činnost. UKONČENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ Základní zásadu pro postup zadavatele při přidělení veřejné zakázky, tedy při rozhodování zadavatele o tom, kterému z uchazeč bude přidělena určitá veřejná zakázka obsahuje ! 65 odst.1. Podle tohoto bezesporu kogentního ustanovení je zadavatel v případě zadání veřejné zakázky na základě ekonomické výhodnosti nabídky povinen přidělit veřejnou zakázku uchazeči, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější; v ostatních případech je zadavatel povinen přidělit veřejnou zakázku uchazeči, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. Vzhledem k takto jednoznačně a kategoricky stanovené povinnosti zadavatele lze usuzovat, že zadavatel není oprávněn rozhodnout odchylně od výsledku hodnocení nabídek, ke kterému došla hodnotící komise a který je obsažen ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek Rozhodnutí o přidělení Zadavatel je povinen rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky vybranému uchazeči neprodleně zaslat také všem ostatním (neúspěšným) uchazečům, kteří nebyli ze zadávacího vyloučeni (viz § 61 odst. 5). V rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky vybranému uchazeči je zadavatel povinen uvést: o Identifikační údaje o vybraném uchazeči včetně osobních údajů v rozsahu uvedeném v § 60 odst. 1 o Údaje z (vybrané) nabídky, které byly předmětem hodnocení podle stanovených kritérií o Odůvodnění zadání (přidělení) veřejné zakázky vybranému uchazeči a odmítnutí ostatních uchazečů Součástí rozhodnutí musí být rovněž vyhodnocení pořadí nabídek ostatních uchazečů. Je zřejmé, že pokud zadavatel -- patrně jen v jednacím řízení bez uveřejnění -- sjedná smluvní podmínky pouze s jediným zájemcem, nemá zadavatel povinnosti podle § 65 odst. 2. Rovněž je zřejmé, že povinnosti podle § 65 odst. 2 má zadavatel i v případech, kdy zadávací řízení končí uzavřením rámcové smlouvy. Použitá literatura: + Mgr. Johan Justin a kolektiv -- VEŘEJNÉ ZAKÁZKY od A do Z; Verlag Dashöfer (2004) + Zákon 40/2004 Sb