Soubor kontrolních otázek k tématu Rozhodčí smlouva 1. Stanov minimální základní podmínky pro možnost konání rozhodčího řízení 2. Co je cílem rozhodčí smlouvy, mezinárodní rozhodčí smlouvy 3. Odliš rozhodčí smlouvy, ujednání o rozhodčím řízení a smlouvu s rozhodcem ad hoc Uveď situace, kdy se jednotlivé typy ujednání používají 4. Je nutné, aby se rozhodčí smlouva týkala jen závazků ze smlouvy nebo i vzniklých jinak. Odůvodni 5. Uveď příklady mezinárodního prvku v rozhodčí smlouvě 6. Smlouva o rozhodci - definice, příklady v zákonech 7. Rozhodčí doložka - definice, příklady v zákonech 8. Neomezený kompromis - definice, možnost uzavření z pohledu českého práva 9. Časové momenty vzniku rozhodčí smlouvy - uveď příklady a vhodnost 10. Posuď tvrzení: a) Rozhodčí smlouva je institutem procesního práva. Smluvní prvky jsou nezajímavé. b) Rozhodčí smlouva je smlouva jako každá jiná. Řídí se proto, pokud obsahuje mezinárodní prvek, zákonem o mezinárodním právu soukromém. Všechny její části mohou být podřízeny jinému právu. c) Jde o smíšenou smlouvu, kde je rozhodující stanovisko fora. 11. Posuď tvrzení: a) Rozhodčí smlouva je smlouvou zcela závislou na smlouvě hlavní. Pravidelně totiž tvoří jednu z doložek této smlouvy. Pokud dojde ke vzniku sporu o platnost například smlouvy kupní, nelze spor nikdy řešit v rozhodčím řízení, neboť jde současně o spor o platnost rozhodčí smlouvy. b) Z důvodů integrity řízení i jiných (pokud souhlasíš, uveď kterých), je nutné posuzovat rozhodčí smlouvu i ve formě rozhodčí doložky jako samostatné ujednání. Pro to hovoří řada důvodů (pokud souhlasíš, uveď kterých). c) České právo zastává koncepci autonomie rozhodčí doložky. Odůvodni i na ustanovení zákonů. 12. Co je to arbitrabilita sporu. Příklad arbitrability objektivní a subjektivní. Arbitrabilita sporu v případě rozhodčí smlouvy s mezinárodním prvkem. Uveď příklad zákonných ustanovení. 13. Arbitrabilita z pohledu ZRŘ a) vymezení sporů majetkových b) příklady sporů z provádění konkursu a vyrovnání a výkonu rozhodnutí c) vymezení termínu "smír" - pohled procesní, po hled hmotněprávní d) vymezení dalších podmínek přípustnosti spor e) jsou arbitrabilní spory týkající se například platnosti odstoupení od smlouvy. f) Posuď doložku: Veškeré spory z plnění smlouvy budou řešeny v rozhodčím řízení. Je v tomto případě možné řešit spor týkající se platnosti smlouvy? Odůvodni. Pokud ne, navrhni lepší formulaci. 14. Vztah výlučné pravomoci soudu a arbitrability sporu. 15. Urči právní režim ostatních prvků rozhodčí smlouvy. Vysvětli rozsah příslušného ustanovení ZRŘ. 16. Vytkni vady následující doložce: Veškeré spory budou řešeny v rozhodčím řízení. 17. Newyorská úmluva a forma: vysvětli termín "vykonatelnost rozhodčí smlouvy". 18. Je soudce povinen zohlednit platnou rozhodčí smlouvu ex offo nebo jen na návrh strany. 19. Vymez obsah "písemné" formy dle Newyorské úmluvy. 20. Rozbor § 3 ZRŘ - interpretace termínu písemné - navrhni lepší formulaci. Určí příklad výjimky z písemné formy. 22. Je možná následná písemná konfirmace rozhodčí dohody? 23. Je strana povinna předložit spor rozhodci existuje-li platná rozhodčí doložka. Pokud tak neučiní, jaké jsou následky. Ze strany soudu atd. 24. Existuje platná rozhodčí doložka. Strana předloží nicméně spor soudu obecnému. Druhá strana namítne nedostatek pravomoci. Na znění ZRŘ, OSŘ, Evropské úmluvy, Newyorské úmluvy vymodeluj následný postup. 25. Existuje platná rozhodčí doložka. Strana předloží nicméně spor soudu obecnému. Soudu je známa skutečnost, neboť doložka je obsažena ve smlouvě hlavní předložené jako důkaz v této věci. Mohou se strany rozhodnout, že budou pokračovat před soudem obecným? Nebo musí soudce ex offo zastavit řízení. Kontrolní otázky k tématu Řešení sporů 1. Posuď následující doložky, urči typ řízení, uveď zda mohou v případě zahájení sporu dle nich (při splnění dalších podmínek) vytvořit situaci pro úspěšné uplatnění námitky rei vindicatae. Uveď v případech rozhodčího řízení i typ řízení (ad hoc, u stálého soudu). a) Veškeré spory budou řešeny smírně. Každá ze stran navrhne po jednom z členů smírčího senátu. Ti se pokusí v době do 30 dnů dosáhnout dohody mezi stranami. b) Veškeré spory budou řešeny v rozhodčím řízení. Každá ze stran bude jmenovat po jednom z rozhodců. Ti budou jmenovat předsedu senátu. c) Veškeré spory budou řešeny v rozhodčím řízení. Každá ze stran bude jmenovat po jednom z rozhodců. Ti budou jmenovat předsedu senátu. Senát bude postupovat dle Pravidel Rozhodčího soudu u MOK v Paříži. d) Veškeré spory vyplývající ze smlouvy budou řešeny v litigačním řízení u Rozhodčího soudu při MOK v Paříži. e) Veškeré spory vyplývající z této smlouvy s výjimkou sporů týkajících se její platnosti budou řešeny u stálého rozhodčího soudu v Praze. 2. Uveď, zda je možné, aby z pohledu českého práva byla realizována tzv. smíšená forma řízení typu med-arb apod. Pokud ano, odůvodni. Pokud ne, odůvodni. 3. Bylo by možné z pohledu českého procesního práva realizovat tzv. last - offer - arbitration? č. Uveď rozdíly mezi zahájením řízení před mediátorem a před rozhodcem ( z pohledu českého práva). 5. Uveď rozdíly mezi zahájením řízení před rozhodcem a před soudcem (z pohledu českého práva). Kontrolní otázky k tématu Právo rozhodné v mezinárodním rozhodčím řízení 1. Význam fora (otázky, které jsou ovlivněny místem řešení sporů) 2. Způsoby určení fora (v řízení ad hoc, v řízení před rozhodčími soudy). 3. Teritoriální pojetí a promítnutí tohoto přístupu do určení procesních norem. 4. Smluvní pojetí a promítnutí tohoto přístupu do určení procesních norem. 5. Delokalizace, denacionalizace. 6. Rozbor z pohledu české úpravy - ZRŘ pro fázi nalézací, Newyorské úmluvy i ZRŘ pro fázi uznání a výkonu. 7. Platí následující tvrzení: § 19 ZRŘ umožňuje v případě řízení s mezinárodním prvkem volbu i zahraničních procesních norem jako celku. Pokud souhlasíš, odůvodni. Pokud nesouhlasíš, odůvodni rovněž. 8. Posuď vztah § 19 k § 30 ZRŘ. Platí tvrzení: "Otázky neupravené ZRŘ se řídí přímo OSŘ"? 9. Projev teritoriálního přístupu k určení rozhodného práva pro meritum sporu. 10. Projev smluvního přístupu k určení rozhodného práva pro meritum sporu. 11. Rozbor české úpravy pro fázi nalézací - Evropská úmluva, ZRŘ, ZMPS 12. Rozbor české úpravy pro fázi uznání a výkonu - Newyorská úmluva, ZRŘ 13. Posuď tvrzení: Česká úprava v ZRŘ umožňuje přímou volbu lex mercatoria. 14. Posuď tvrzení: Česká úprava v ZRŘ naprosto znemožňuje aplikaci lex mercatoria. 15. Posuď tvrzení: Česká úprava neumožňuje stranám dohodnout rozhodování jako amiable compositeur. 16. Posuď situaci: V průběhu meritorního rozhodování sporu rozhodce navrhl stranám, aby se dohodly na rozhodování dle zásad spravedlnosti. Bylo to možné? 17. Posuď tvrzení: Strany se dohodly na řízení dle zásad spravedlnosti. Rozhodce uvedl, že nebude aplikovat ZRŘ ani OSŘ a bude rozhodovat dle zásad spravedlnosti i procesní otázky. 18. Posuď: s veřejnoprávními normami je v rozhodčím řízení (mezinárodním) zacházeno naprosto stejně jako v řízení před obecnými soudy. 19. Posuď tvrzení: arbitrabilita končí tam, kde začínají veřejnoprávní normy. 20. Uveď příklad rozdílu mezi zohledněním účinků veřejnoprávních norem a uplatněním veřejnoprávních nároků 21. Zhodnoť z pohledu českého práva následující ujednání, která se objevila ve smlouvě: "Rozhodci budou postupovat v řízení dle slovenského práva" "Rozhodci budou spor rozhodovat ex aeque et bono." "Tato smlouva se řídí přednostně svými ustanoveními a obchodními zvyklostmi. V mezerách se použije slovenského práva" Kontrolní otázky pro téma Vybrané otázky průběhu rozhodčího řízení 1. Posuď tvrzení: Rozhodčí řízení je alternativou k řízení soudnímu. Jako takové se projevuje nesamostatností vůči řízení soudnímu. Soudy mají přímé kontrolní pravomoci např. pro rozhodnutí o zrušení pravomoci rozhodců. 2. Uveď obsah jednotlivých zásad ovládajících rozhodčí řízení. 3. V dosahu českého práva uveď rozdíly mezi zahájením řízení před rozhodcem ad hoc a před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR. č.Jaké jsou účinky zahájení řízení před rozhodci. Existují rozdíly v zahájení před rozhodci a před soudem. Existují rozdíly v zahájení před rozhodcem a před mediátorem? 5. Ve smlouvě byla obsažena následující doložka: Veškeré spory budou řešeny ve smírčím řízení realizovaném u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR. Strana podala namísto toho návrh u Krajského soudu v Brně. Co by měl učinit soudce? 6. Ve smlouvě byla obsažena následující doložka: Veškeré spory budou řešeny v rozhodčím řízení realizovaném u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR. Strana podala na místo toho návrh u Krajsého soudu v Brně. Co by měl učinit soudce? A to ex offo nebo na návrh stran. 7. Ve smlouvě existuje následující rozhodčí doložka: Veškeré spory budou řešeny u rozhodčího soudu při MOK v Paříži. Strana podala návrh na zahájení řízení u Krajského soudu v Brně. Posuď následující situace: a) strana B nepodá námitku nepravomoci soudu před zahájením řízení ve věci samé. Podá ji až v rámci odvolacího řízení. b) strana B podá námitku nepravomoci soudu v průběhu jednání ve věci samé. c) strana B podá námitku nepravomoci soudu včas. Je soud obecný povinen zastavit řízení? Uveď důvody proč ano, resp. proč ne. Odůvodni na ustanovení příslušných norem. 8. Kdy se vydává usnesení a kdy rozhodčí nález? 9. Je možné pojmout do rozhodčího nálezu smír? Je tato úprava stejná s řízením procesním? 10. Je možné usnesením zastavit rozhodčí řízení? Je možné usnesením ukončit rozhodčí řízení? Je možné vydat rozhodčí nález jen o nákladech řízení? 11. Probíhá rozhodčí řízení. Je vydán: a) rozhodčí nález, v němž je konstatováno, že strana A škodu způsobila a škoda existuje. b) rozhodčí nález, v němž je konstatováno, že strana A je povinna zaplatit částku Kč 2000,- z titulu slevy z kupní ceny. O náhradě škody bude rozhodnuto v dalším rozhodčím nálezu. Kvalifikuj oba rozhodčí nálezy. Proti kterému z nich je možné podat návrh na zrušení? 12. Rozhodce nepodepsal rozhodčí nález. Je tento platný? 13. Je možné vydat rozhodčí nález bez odůvodnění? 1č. Je možné: a) nejprve vyhlásit rozhodčí nález a následně jej vydat písemně? b) jen vyhlásit rozhodčí nález bez písemného vyhotovení 15. Kdy nabývá rozhodčí nález účinků pravomocného soudního rozhodnutí? Kdy je soudně vykonatelný? Kdo jej opatřuje doložkou o právní moci? Soubor kontrolních otázek k tématu Vztah soudů rozhodčích a obecných 1. Jakými prostředky se v dosahu českého práva projevuje pomocná funkce soudů ve fázi při zahájení řízení, v průběhu řízení, po vydání rozhodčího nálezu? 2. V případě předběžného opatření, je možné, aby bylo v dosahu českého práva vydáno rozhodci samými. Odůvodni. Kdo může navrhnout vydání předběžného opatření? Mohou to být rozhodci nebo strany či obojí? Odůvodni. 3. Proč je nutné upravit zbavení mlčenlivosti rozhodce? 4. Posuď situaci, kdy rozhodce jmenovaný do senátu dá tzv. votum separatum. Protože se mu nelíbí nález, poskytne rozhovor televizi Prima, kde vysvětlí svůj postoj a sdělí své výhrady vůči ostatním rozhodcům. V případě, že se řízení konalo na území ČR, vymodeluj správný postup rozhodce. 5. Strana odmítá dobrovolně poskytnout důkaz. Jaké má možnosti rozhodce? Může jí například udělit pokutu? 6. Jaké instituty spadají do tzv. kontrolní funkce soudů? 7. Kdy se v dosahu českého práva může projevit teprve kontrolní funkce soudů? Je platné následující ustanovení smlouvy: "Strany se vzdávají práva podat návrh na zrušení rozhodčího nález" a ustanovení "Strany se vzdávají možnosti přezkoumat rozhodčí nález jinými rozhodci". Odůvodni. 8. Jaký rozhodčí nález může podléhat zrušení. V této souvislosti vymez termíny: - český rozhodčí nález a teritoriální omezení výkonu kontrolních pravomocí státu - konečný rozhodčí nález - rozhodčí nález (posuď například: smír uzavřený mimo rozhodčí řízení, smír uzavřený před rozhodci a včleněný do usnesení, smír uzavřený před rozhodci a začleněný do rozhodčího nálezu) 9. Kdo může iniciovat zrušení rozhodčího nálezu. Jak? 10. Které důvody jsou pouze důvody relativními? Proč? 11. Posuď tvrzení: a) Pokud nepodám námitku nearbitrability sporu ještě před zahájením jednání o věci samé, nemohu již v budoucnu úspěšně podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu. b) Podám-li námitku podjatosti rozhodce, ta je zamítnuta předsedou rozhodčího soudu usnesením, mohu podat návrh na zrušení usnesení. Není pravdou, jak tvrdí Rozehnalová, že musím čekat a podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu. c) Je-li zrušen rozhodčí nález pro nearbitrabilitu sporu, musím podat nový návrh na věcně, místně a funkčně příslušný obecný soud. d) Je-li zrušen rozhodčí nález pro nezpsůobilost rozhodce být rozhodcem, nestanoví zákon vůbec postup po zrušení. 12. Porovnej důvody pro zrušení rozhodčího nálezu uvedené v ZRŘ a v Evropské úmluvě 13. Posuď: a) Je-li v zemi vydání podán návrh na zrušení rozhodčího nálezu, je nutné v zemi výkonu přerušit řízení. b) Je-li v zemi vydání podán návrh na zrušení rozhodčího nálezu, je možné jej klidně v zemi výkonu uznat a vykonat. Odůvodni na ustanoveních zákona či úmluv. 14. Zrušený rozhodčí nález není možné nikdy vykonat či uznat a vykonat. Posuď s přihlédnutím k mezinárodně právní praxi. 15. Nestihnu-li lhůty uvedené pro podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu, resp. druhá strana dříve podá návrh na výkon, nemám již možnost se nikterak bránit proti procesním chybám odůvodňujícím jinak zrušení rozhodčího nálezu. Uveď úvahu na téma vztah zastavení nařízeného výkonu a zrušení rozhodčího nálezu. 16. Jakými procesními normami a konkrétně jakými předpisy se řídí v případě uznaní cizího rozhodnutí jeho výkon v ČR? Kontrolní otázky k tématu Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů 1.Pokud jde o univerzální unifikace uznání a výkonu (vykonatelnosti), existuje obecně větší vůle států uznat a vykonat cizí rozhodčí nálezy než rozhodnutí soudů. Uveď proč. 2. Uveď rozdíly mezi pojmy uznání, vykonatelnost, výkon. Které z nich jsou známy českému právu? Dle kterého práva je vždy realizován výkon rozhodnutí či rozhodčího nálezu? 3. Jaký dosah může mít proces uznání rozhodčího nálezu? Jaký jej má v dosahu českého práva. Uveď příklad na právních úpravách. č. Jaký rozhodčí nález podléhá v ČR procesu uznání a výkonu? 5. Jaké "cesty" lze využít pro uznání a výkon cizího rozhodčího nálezu v ČR? Uveď vzájemný vztah mezi nimi. Dokumentuj na konkrétních ustanoveních. 6. Jaké výhrady je možné uplatnit při použití Newyorské úmluvy. 7. Uveď znaky rozhodčího nálezu, který může podléhat uznání a výkonu dle Newyorské úmluvy. 8. Newyorkská úmluva upravuje m.j. i vykonatelnou rozhodčí smlouvu. Které znaky rozhodčí smlouvy upravuje. Koho zavazuje příslušné ustavení. Jaký vliv může mít nedodržení ustanovení o rozhodčí smlouvě na uznání a výkon. 9. V režimu Newyorské úmluvy posuď následující tvrzení: a) Pokud nedoržím písemnou formu dle článku II, nelze mezi státy vázanými Newyorskou úmluvou úspěšně žádat o uznání a výkon. b) Newyorská úmluva zavazuje stát uznat a vykonat rozhodčí smlouvu tím, e obsahuje povinnost pro státy. c) Neyorská úmluva stanoví povinnost uznat a vykonat. Vlastní podmínky pro povolení uznání a výkonu jsou dány národním právním řádem. d) Důvody pro odepření uznání v Newyorské úmluvě je třeba interpretovat jako demonstrativní výčet. e) Určit, která ze stran nese důkazní břemeno v případech uvedených v článku V. f) Odliš iniciaci k odepření dle článku V.1. a V.2. U stejných článků odliš i právní řád, o který se skupiny důvodů opírají. 10. Posuď nearbitrabilitu sporu jako důvod pro odepření uznání a výkonu (z pohledu rozhodného práva, iniciace - odlišení důvodu V.1. a V.2.) 11. V řízení před rozhodci došlo k níže uvedeným skutečnostem. Uveď, zda by mohly být důvodem pro odepření uznání a výkonu. a) Strana žalovaná mající sídlo na území jiného státu než je lex arbitri neobdržela předvolání. Bylo vydáno rozhodnutí pro zmeškání. b) Rozhodčí senát byl sestaven náhradním způsobem (rozhodce byl jmenován předsedou rozhodčího soudu v souladu s Pravidly stálého rozhodčího soudu), protože strana žalovaná nejmenovala rozhodce, i když jí byla výzva k jmenování řádně a včas doručena. c) Rozhodci provedli řízení bez ústního slyšení stran, jen na základě písemných dokumentů. Strany si toto nedohodly. Právní řád státu fora dovoluje toto jen se souhlasem stran. Právní řád místa výkonu toto dovoluje na uvážení rozhodců. d) strana podala návrh na zrušení rozhodčího nálezu. e) rozhodčí nález byl zrušen v jiném státě než je stát vydání. f) doložka zněla: Veškeré spory týkající se případné náhrady škody budou podřízeny rozhodčímu řízení. V proběhlém rozhodčím řízení bylo rozhodováno jednak o platnosti smlouvy, jednak i o náhradě škody. Rozhodčí nález obsahoval obě rozhodnutí. Kontrolní soubor otázek k tématu - Rozhodci 1. Uveď rozdíl mezi ustanovováním rozhodce ad hoc a rozhodce působícího v rámci stálého rozhodčího soudu. Jaká rizika se sebou nese rozhodčí řízení ad hoc v případech ustavení rozhodce společnou vůlí stran až po vzniku sporu? 2. Je možné, aby si strany stanovily před vznikem sporu, v rozhodčí smlouvě, již konkrétního rozhodce? Uveď příklad doložky. 3. Je možné, aby v rozhodčím řízení vnitrostátním byl jmenován jako rozhodce cizí státní příslušník? Odůvodni na ustanovení ZRŘ a Evropské úmluvy. Může tato skutečnost způsobit, že ze sporu vnitrostátního se stal spor mezinárodní? 4. Kterým právním řádem se řídí způsobilost osoby býti rozhodcem? Z pohledu českého práva urči, co musí osoba splňovat jako rozhodce? 5. Posuď z pohledu českého práva platnost následující doložky: Veškeré spory z této smlouvy budou řešit pánové Novák, Procházka, Okurka a Hrolík. 6. Je možné, aby strana jmenovala svého právního zástupce jako rozhodce? Pokud ano, proč. Pokud ne, proč? 7. Firma ABC si vytvořila seznam svých rozhodců. Do svých smluv dávala následující doložku: Veškeré spory ze smlouvy budou řešeny v rozhodčím řízení jedním rozhodcem. Ten bude vybrán se seznamu rozhodců, uloženém na sekretariátě ředitele firmy ABC. Posuď tuto doložku z pohledu českého práva. 8. Strany si daly do smlouvy doložku: Veškeré spory z této smlouvy bude řešit pan XY. Po uzavření smlouvy se na něj začaly obracet s různými žádostmi o tom, zda má význam nebo nemá význam řešit spor v rozhodčím řízení. Když se XY bránil, že jim nebude odpovídat, bylo argumentováno, že se přece stal rozhodcem. Posuď situaci. 9. Přijala jsem funkci rozhodce. Mohu se jí vzdát? Odůvodni na ustanovení zákona. 10. Uveď řádné způsoby ustavení rozhodce. U soudu stálého i ad hoc. 11. Uveď náhradní způsoby.U soudu stálého i ad hoc. 12. Kdy je rozhodce povinen nepřijmout funkci? 13. Uveď důvody a postup pro vyloučení rozhodce. 14. Odliš rozhodčí smlouvu od ujednání o mezi rozhodcem a stranami. 15. Co znamená princip "pravomoc-pravomoc" 16. Existuje rozhodčí smlouva. Strana přesto žaluje u soudu obecného. UveĎ normy, které řeší tuto situaci mezinárodně a vnitrostátně. Modeluj postup soudu. 17. Existuje rozhodčí smlouva. Strana A podá návrh k rozhodci, strana B namítne neplatnost smlouvy a nepravomoc rozhodce. Modeluj situaci a odůvodni na příslušných ustanoveních zákona či úmluv. 18. Existuje rozhodčí smlouva. Strana A podá návrh k rozhodci, strana B namítne, že nemínila tento rozhodčí soud, ale jiný, ve vedlejším městě. Modeluj situaci a odůvodni na příslušných ustanoveních zákona či úmluv. 19. Rozhodci posoudí rozhodčí smlouvu jako platnou. Jedna ze stran je stále nespokojena. Může se proti tomuto odvolat? Může podat na soud obecný návrh na zastavení rozhodčího řízení? Nebo vlastně kdy se může teprve bránit?