Státní rozpočet ˙ největší část příjmů rozpočtové soustavy ˙ je nejdůležitějším finančním nástrojem vlády ˙ je nejvýznamnějším nástrojem stabilizační politiky ˙ nenávratným způsobem přerozděluje významná část HDP Státní rozpočet je: ˙ Centralizovaný peněžní fond ˙ Nejdůležitější bilance státu - příjmy a výdaje st. rozpočtu závazně člení rozpočtová skladba -- třídění dle kapitol, druhové, funkční (členění nenávratných výdajů) - vzhledem k objemu st. rozpočtu je významná výše jeho deficitu a výše tzv. skrytého dluhu ˙ finanční plán - nabývá podoby rozpočtového zákona - za plnění odpovídá ministerstvo financí - vláda je většinou zmocněna provádět v případě potřeby dílčí úpravy rozpočtu - po skončení období se sestavuje závěrečná bilance skutečného plnění st. rozpočtu -- tzv. státní závěrečný účet ˙ významný nástroj rozpočtové politiky - cílem je vyrovnaný rozpočet - pokladní plnění se uskutečňuje na účtech peněžního ústavu centrální banky - všechny příjmy a výdaje se realizují zpravidla na jednom běžném účtu v zúčtovacím centru, jedná se o clearingový účet tzv. Státní pokladny -- v ČR nazývaný souhrnný účet Výdaje st. rozpočtu - na vládní nákupy -- zajištění veř. statků státem -- tzv. alokační výdaje - na financování běžných a kapitálových potřeb neziskových organizací, které stát zřídil pro zabezpečení veřejných statků - na peněžní transfery pro obyvatelstvo - formou dotací na výrobu některých výrobků pro domácnosti - formou dotací ekologických - redistribuční výdaje Dotace mohou být: a) Účelové -- převažují u kapitálových dotací ˙ podmíněné x nepodmíněné ˙ omezují pravomoc místních orgánů x umožňují vládě kontrolu b) Neúčelové -- převažují u běžných dotací Trendy ve výdajové stránce rozpočtu: ˙ Růst výdajů - mandatorních transferových plateb obyvatelstvu - na dluhovou službu ˙ Decentralizace financování potřeb na nižší vládní úrovně a územní samosprávu ˙ Podíl vládní poptávky na agregátní poptávce je ve vyspělých zemích ve výši 15 -- 20% příjmy st. rozpočtu Daňové - pojistné na sociální zabezpečení (pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění) - příspěvek na státní politiku zaměstnanosti - pojistné na veřejné zdravotní pojištění - cla - místní poplatky Nedaňové - příjmy ve formě uživatel. poplatků, z pronájmu státního majetku Tendence v příjmové straně SR ˙ běžné příjmy (daně cca 58 %) + příspěvky na soc. zabezpečení se podílejí (38 %) - tj cca 95% na celkových příjmech ˙ kapitálové příjmy jsou velmi malé (Fond národního majetku) ˙ tempo růstu daň. příjmů ve st. rozpočtu se snižuje Státní rozpočet v ČR v současné době Příjmy Výdaje: Běžné: Běžné: - daňové - svěřené daně - alokační: - sdílené daně (daň mzdy a platy z příjmů, DPH) povinné pojistné za zam. - cla materiálové - pojistné soc. zabezpečení energie apod. a přísp. na stát. politiku - redistribuční: zaměstnanosti transfery -- dotace - neúčelové - správní poplatky - účelové - nedaňové - příjmy z pronájmu majetku OS, PO, podnikům, - od OS, PO, od podniků obč. sdruž., obcím a krajům, - odvody ČNB mimorozpočt. fondům - přijaté úroky úroky - přijaté sankce za porušení sociální dávky rozpočtové kázně platby do zahraničí - ostatní ostatní Kapitálové: Kapitálové: - z prodeje nemovitého majetku - na hmotný a nehmotný majetek - z prodeje akcií a majetkových - nákup CP podílů - poskytnuté investiční účel. dotace - příjmy z emise st. obligací OS, PO, obcím a krajům - přijaté splátky z vládních úvěrů, - invest. půjčky různým subjektům půjček - splátky úvěrů, půjček Ostatní Ostatní OS = organizační složka PO = příspěvková organizace Trendy vývoje st. rozpočtu Graf: Vývoj deficitu veřejného sektoru (% HDP) v ČR Vývoj deficitu veřejného sektoru (% HDP) v ČR ˙ Tok výdajů st. rozpočtu je během roku poměrně rovnoměrný, avšak v závěru roku objem výdajů vzrůstá. ˙ Rozhodující objem výdajů SR ČR představují běžné výdaje (1993 -- 2000 -- 88 %, v poslední době tvoří cca 98 %) ˙ celkové výdaje st. rozpočtu vzrostly za poslední roky o více jak 20 %, neinvestiční transfery obyvatelstvu vzrostly o téměř 30 %, příjmy st. rozpočtu vzrostly pouze o cca 15 %. ˙ Od roku 1995 stoupá podíl mandatorních výdajů (největší skupina peněžní transfery obyvatelstvu) a ostatních obligatorních výdajů -- tzv. quasi mandatorní výdaje Srovnání EU 25 - výše deficitu a dluhu +-----------------------------+ +-------------------------------------+ | Dluh (% HDP) - 2004 | | Přebytek/Deficit (% HDP) - 2004 | |-----------------------------| |-------------------------------------| |Estonsko |4,9% | |Finsko |2,1% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Lucembursko |7,5% | |Estonsko |1,8% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Lotyšsko |14,4% | |Švédsko |1,4% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Litva |19,7% | |Irsko |1,3% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Slovinsko |29,4% | |Belgie |0,1% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Irsko |29,9% | |Španělsko |-0,3% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Česká republika |37,4% | |Lotyšsko |-0,8% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Velká Británie |41,6% | |Lucembursko |-1,1% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Dánsko |42,7% | |Rakousko |-1,3% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Polsko |43,6% | |Slovinsko |-1,9% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Slovensko |43,6% | |Litva |-2,5% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Finsko |45,1% | |Nizozemí |-2,5% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Španělsko |48,9% | |Dánsko |-2,8% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Švédsko |51,2% | |Portugalsko |-2,9% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Nizozemí |55,7% | |Česká republika |-3,0% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Maďarsko |57,6% | |Itálie |-3,0% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Portugalsko |61,9% | |Velká Británie |-3,2% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Rakousko |65,2% | |Slovensko |-3,3% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Francie |65,6% | |Německo |-3,7% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Německo |66,0% | |Francie |-3,7% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Kypr |71,9% | |Kypr |-4,2% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Malta |75,0% | |Maďarsko |-4,5% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Belgie |95,6% | |Polsko |-4,8% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Itálie |105,8% | |Malta |-5,2% | |-------------------+---------| |-----------------------+-------------| |Řecko |110,5% | |Řecko |-6,1% | |-------------------+---------| +-------------------------------------+ |Průměr EU |51,6% | +-----------------------------+ Zdroj: Eurostat Zdroj: Eurostat Mimorozpočtové fondy ˙ státní mimorozpočtové fondy ˙ rozpočty zdravotních pojišťoven ˙ fond sociálního zabezpečení ˙ účelové fondy obcí, případně vyšších stupňů územní samosprávy ˙ svěřenecké fondy Mimorozpočtové fondy jsou součástí rozpočtové soustavy, protože: ˙ jsou zřizovány podle zákona (v ČR je každý fond zřizován zvláštním předpisem) ˙ hospodaří s veřejnými prostředky ˙ mohou mít finanční vztah k příslušnému veřejnému rozpočtu (např. v ČR platby veřejného zdrav. pojištění za tzv. stát. pojištěnce) Velký počet mimorozpočtových fondů se nedoporučuje, protože: ˙ je problematické zvolit vhodné příjmy, a to s ohledem na jejich objem i dynamiku v čase ve vztahu k financování dané potřeby ˙ fond tak nemusí pokrýt dané potřeby ˙ uplatňuje se zde přísná účelovost -- možnost financování pouze předem stanovených druhů potřeb Mimorozpočtové fondy zvláštního druhu jsou v transformačních ekonomikách privatizační fondy (v ČR Fond národního majetku). Mezi nejznámější státní fondy patří: ˙ Státní fond životního prostředí (Ministerstvo životního prostředí) ˙ Státní fond kultury (Ministerstvo kultury) ˙ Státní fond rozvoje bydlení (Ministerstvo pro místní rozvoj) ˙ Státní fond dopravní infrastruktury (Ministerstvo dopravy a spojů) ˙ Národní fond (Ministerstvo financí) -- specifické postavení - Upravuje zákon o rozpočtových pravidlech - financování realizace společných rozvojových programů v ČR - Fond rezerv a rozvoje -- fond vytvářený územně samosprávními celky Zdravotní pojišťovny - trendy - zvyšuje se objem nezaplacených závazků zdravotních pojišťoven vůči zdravotnickým zařízením - část pojištěnců přechází od VZP k zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám (u VZP -- cca 80 % pojištěnců tvoří pojištěnci starší 60-ti let) - rostou nedoplatky na zdravotním pojištění - rostou pohledávky po lhůtě splatnosti Rozpočty územní samosprávy v ČR Rozpočet obce Příjmy: daňové příjmy -- přes 50 % rozpočtu (sdílené a svěřené daně) + místní poplatky, tzv. vlastní místní daně nedaňové příjmy -- pronájem z majetku, příjmy z prodeje neinvestičního majetku, příjmy z uživatelských poplatků za veřejné statky a za ostatní služby, např. stravování ve školních jídelnách, odvoz komunálního odpadu apod. dotace z rozpočtové soustavy -- většinou ze SR (nárokovatelé dotace x nenárokovatelné dotace) Výdaje ˙ běžné -- související s financováním veřejných statků -- cca 2/3 celkových výdajů rozpočtů obcí ˙ kapitálové výdaje ˙ alokační výdaje -- výdaje na zabezpečení potřeb veřejného sektoru -- část výdajů má charakter mandatorních výdajů (např. likvidace komunálního odpadu, oprava a údržba pozemních komunikací apod.) ˙ redistribuční výdaje v podobě sociální výpomoci (poskytování výpomoci nad rámec dávek státní sociální podpory) - nejsou objemově významné Státní finanční aktiva ˙ přebytky státního rozpočtu z minulých let ˙ cenné papíry ˙ pohledávky státu z poskytnutých úvěrů a návratných finančních výpomocí ˙ majetkové účasti státu ˙ zvláštní účet důchodového pojištění Státní finanční pasiva ˙ přímé závazky státu u bank ˙ závazky z emitovaných dluhopisů ˙ jiné závazky státu Státní pokladna ČR ˙ řídí rozpočtovou likviditu ˙ státní pokladně, která spravuje peněžní prostředky, vede ČNB tzv. souhrnný účet ˙ státní pokladna může dočasně volné peněžní prostředky krátkodobě investovat ˙ zabezpečuje provedení emise st. dluhopisů