Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomickými subjekty s cílem stabilizovat makroekonomický vývoj. Typy fiskální politiky ˙ Expanzivní ˙ Restriktivní Rozdíl mezi rozpočtovou a fiskální politikou Rozpočtová politika fiskální politika Teoretická východiska klasické finance keynesiánské finance Zaměření realizace alokačních a mikroeko. stabilita redistribučních záměrů a stimulace kompetentní subjekty ministerstvo financí vláda vztah k rozpočtu vyrovnanost je prioritou není prioritou vztah k veřejným výdajům jako suma G+Tr pouze G vztah k veřejným příjmům daně (TA) tzv. čisté daně (TA-Tr) G- vládní výdaje na nákup statků a služeb Tr - transfery Rozpočtový deficit je výrazem krátkodobé rozpočtové nerovnováhy ˙ státní rozpočet ˙ rozpočty územní samosprávy ˙ mimorozpočtové fondy Veřejný rozpočet: ˙ vyrovnaný, ˙ přebytkový ˙ schodkový Prohlubování deficitu: Příjmy Výdaje Stagnují rostou Rostou pomaleji než výdaje rostou rychleji než příjmy Klesají rostou Klesají rychleji než výdaje klesají pomaleji než příjmy Současná teorie veřejných financí člení deficit na: ˙ Strukturální Strukturální rozpočet propočítává, jaké by byly státní příjmy, výdaje či deficity, kdyby ekonomika fungovala na hladině potenciálního produktu ˙ Cyklický Cyklický rozpočet je rozdíl mezi skutečným (zachycuje skutečné výdaje, příjmy a deficity v daném období) a strukturálním rozpočtem. ˙ Primární deficit (je výsledkem hospodaření v daném rozpočtovém období) + úroky z veřejného dluhu ˙ Celkový deficit = - (hotovostní příjmy -- hotovostní výdaje -- úroky z veřejného dluhu) Deficit veřejného rozpočtu je tedy nutné krýt: ˙ mimorozpočtovými nenávratnými zdroji ˙ z rezerv ˙ použitím návratných finančních prostředků U st. rozpočtu je důležité, zda deficit je: ˙ plánovaný ˙ neplánovaný ˙ krátkodobý ˙ výsledný deficit ročního hospodaření ˙ střednědobý a dlouhodobý deficit Příčiny rozpočtového deficitu dlouhodobá politika státu blahobytu => chronická deficitnost st. rozpočtu => růstu veřejného dluhu ˙ Endogenní faktory - expanzivní charakter fiskální politiky - časové rozložení výdajového šoku - časové rozložení daňového zatížení na více generací - vládní populismus ˙ Exogenní faktory - tempo ekonomického růstu - růst cen základních surovin - deprese ve světě - vývoj úrokové míry - úrok z veřejného dluhu - mimořádné události Příčiny deficitu st. rozpočtu najdeme: ˙ na straně příjmů ˙ na straně výdajů Důsledky deficitu státního rozpočtu ˙ krátké období - pozitivní - eliminace vlivu exogenních faktorů - financování efektivních veřejných výdajových programů V krátkém období je obtížné zvýšit daně, stejně jako je obtížné provést škrty ve výdajích. ˙ dlouhodobé období - negativní - růst veřejného dluhu - vyvolává inflační tlaky Otázka časového zpoždění realizace vládních opatření. Financování deficitu st. rozpočtu ˙ Dluhové financování - emisí st. dluhopisů - vnitřní dluh - vnější dluh ˙ Peněžní financování - půjčkou od centrální banky, půjčkou ze zahraničí monetizace dluhu -- tzn. transformace deficitu do přírůstku peněžní zásoby ˙ Ze státních aktiv Dlouhodobé řešení deficitu: ˙ ze státních finančních aktiv ˙ zvýšením daní Skrytý deficit st. rozpočtu -- neustále od roku 1993 Veřejný dluh Veřejný dluh je souhrn závazků: ˙ státu ˙ jednotlivých článků územní samosprávy ˙ veřejných fondů ˙ veřejně právních institucí zřizovaných státem a územní samosprávou ˙ veřejných podniků Státní cenné papíry ˙ cenný papír s poměrně stabilním výnosem ˙ výnos ze státních cenných papírů je osvobozen od důchodové daně ˙ investují zejména investiční a pojistné fondy, ale i pojišťovny a obchodní banky a jiné peněžní instituce ˙ nominální hodnota státních cenných papírů pro investici domácností příliš velká Oznámení o aukci 8. tranše 42. emise střednědobých státních dluhopisů ČR Název emise: Dluhopis České republiky, 2004-2009, 3,80 % ISIN: CZ 0001000855 Název emitenta: Česká republika, zastoupená Ministerstvem financí Adresa emitenta: Letenská 15, 118 10 Praha 1 Typ dluhopisu: na doručitele Datum splatnosti: 22. 3. 2009 Kupon (vyplácen ročně): 3,80 % Alikvotní úrokový výnos: 57,00 Kč Jmenovitá hodnota dluhopisů: 10 000 Kč Nabízený objem do aukce:^**) 8 000 000 000 Kč Maximální přijatelný výnos dluhopisu: není stanoven Datum aukce: 11. 5. 2005 Uzávěrka příjmu objednávek: konkurenční 11. 5. 2005 do 12:00 nekonkurenční 11. 5. 2005 do 14:45^***) Datum vydání tranše: 16. 5. 2005 Způsob prodeje dluhopisů: americká aukce Způsob zadávání objednávek: v ceně na dvě desetinná místa Administrátor emise: Česká národní banka Důsledky veřejného dluhu ˙ rozpočtové ˙ redistribuční ˙ fiskální ˙ změna struktury portfolia ˙ inflace Řešení dluhového problému ˙ využít vlivu pozitivních exogenních faktorů - vyšší tempo ekon. růstu než reálná úroková sazba z veřejného dluhu - inflace - zahraniční pomoci ˙ využít vlivu aktivních vládních opatření - přebytek státního rozpočtu - mimořádné jednorázové paušální dávky z kapitálu k umoření dluhu - monetárním řešením - odmítnutí existujícího dluhu, případně úroku konverze x konsolidace dluhu Účinné řešení dluhového problému zamezují: ˙ nepopulárnost většiny opatření ˙ omezený časový horizont vlády ˙ politické tlaky Fiskální iluze obyvatelstva Veřejný dluh v ČR ˙ Začátek 90. let - nízký podíl sekuritizace dluhu, dnes je plně sekuritizován vnitřní dluh. ˙ Emitovány střednědobé státní dluhopisy s dobou splatnosti 2 - 5 let. ˙ Většinu státních dluhopisů skupuje bankovní sektor a pojišťovací spol. o Stále významnější je skrytý dluh, jak v případě státu, tak v případě obcí. Každý občan včetně novorozenců a důchodců dluží přibližně 58 014 Kč! Orientační částka nárůstu dluhu v současné době činí zhruba 300 Kč za vteřinu! Finanční prostředky z EU - strukturální fondy - Fond soudržnosti - Komunitární programy - iniciativy společenství Před vstupem -- iniciativa ISPA, fond PHARE, program SAPARD Iniciativy společenství INTERREG -- přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci EQUAL -- podpora projektů bojujících proti všem typům diskriminace a nerovnosti na trhu práce LEADER+ -- podpora venkova URBAN -- podpora hospodářské a sociální regeneraci malých a středních měst Komunitární programy - kooperace mezi členskými státy, grantové programy v oblasti: - výzkum, vzdělání, odborné školení - mládež - kultura - životní prostředí - energetika - veřejné zdraví - sociální politika - malé a střední podnikání - daně a cla Fond soudržnosti (Kohezní fond) - velké investiční projekty v sektorech životního prostředí a dopravy v členských státech EU, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru EU. Strukturální fondy Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) - podpora rozvoje zaostávajících regionů a podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací Evropský sociální fond - podpora sociální politiky a zaměstnanosti EU, zaměřen na nezaměstnanou mládež, dlouhodobě nezaměstnané, sociálně znevýhodněné skupiny a ženy Evropský orientační a záruční fond pro zemědělství (EAGGF) - podpora rozvoje venkovských oblastí Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG)