Seminář č. 3

   

   a)      pokračování v nedokončeném příkladu

   b)      nový příklad -- viz níže

   c)      rozbor případů Engler (už byl na minule) a případu  C-3/05 Verdoliva

   

   

   b) Česká společnost Chemlon a.s. (sídlo na území ČR) uzavřela smlouvu o obchodním zastoupení
   se společností Ahmed k.p., jejímž jednatelem byli pánové Abdul a Odeh,   s místem podnikání a
   sídlem na území Jordánska. Její náplní bylo:

   - firma Ahmed k.p. bude působit pozitivním směrem k získání zakázky na dodávku vojenských
   džípů pro ministerstvo vnitra Jordánského království. V případě, že v důsledku její činnosti
   dojde k uzavření smlouvy, obdrží 10% z kupní ceny.

   - o své činnosti bude podávat pravidelně zprávy.

   - smlouva se sjednává na dobu určitou do 31.12.2002. V nutném případě může být prodloužena na
   nezbytnou dobu.

   

   Společnost Ahmed do roku 2002 činila všechny kroky vedoucí k vytváření příznivého obrazu o
   firmě Chemlon. V roce 2002 byly změněny parametry zakázky ze strany ministerstva. Ahmed se
   odmlčel a dále nekomunikoval. V Chemlonu proběhly rovněž změny na nejvyšších místech a na
   smlouvu se zapomnělo. Chemlon navázal kontakty s jinou společností, která dotáhla zakázku do
   konce a byla uzavřena v roce 2005 smlouva (konkrétní jednání o ní probíhaly v letech
   2003-2005). V roce 2006 se objevila u českého soudu žaloba pana Abdula  na vyplacení 10%
   z kupní ceny realizované zakázky. Svou aktivní legitimaci dokládal pan Abdul tím, že došlo
   k postupu pohledávky ze společnosti Ahmed na fyzické osoby Abdul a Odeh, a následně pan Odeh
   převedl pohledávku na pana Abdula. Dle dokladů se toto odehrálo  v roce 2002. Současně tvrdil,
   že tato změna je dle jordánského práva možná a platná.

   

   Posuď:

   

   a)      Aplikaci procesních norem (ve smyslu konkurence ZMPS a Brusel I)

   b)      Pravomoc českého soudu

   c)      Aplikaci kolizních norem. Kvalifikuj situaci. Dále ovšem případ posuzuj z pohledu ZMPS
   i Římské úmluvy

   d)      Právní režim předložené smlouvy.

   e)      Kvalifikaci nastalé situace, právní režim

   -         postupu pohledávky, pokud budeš takto situaci posuzovat

   -         jiného institutu, pokud budeš situaci posuzovat a kvalifikovat jinak

   

   

   C-27/02 Engler

    1. Uveď základní pravidlo, kde mohou být strany žalovány.

   2. Uveď, jaký vliv má státní příslušnost na stanovení pravomoci dle nařízení.

   3. Uveď, v jakém vztahu je článek 2 a 5.

   4. Uveď, na jaké případy dopadá pravomoc ve věcech spotřebitelských.

   5. Uveď, kde může spotřebitel podat žalobu proti druhé straně smlouvy.

   6. Je možná prorogace ve spotřebitelských věcech?

   7. Uveď skutkovou podstatu případu

   8. Jak zněl interpretační dotaz?

   9. Kterých ustanovení se problém dotýká

   10. Proč se problém měl týkat článku 5.1 nebo 13?

   11. Proč se problém měl týkat článku 5.3.

   12. Na jaké otázky dopadá článek 5.1. Konfrontuj s daným případem.

   13. Na jaké otázky dopadá článek 5.3. Konfrontuj s daným případem.

   14. Jak musí být vykládány pojmy v obou ustanoveních

   15. Kdy se použije článek 13 prvý pododstavec. Konfrontuj s daným případem.

   16. Proč nemohla být žaloba považována za spotřebitelskou?

   17. Má být výklad článku 13 rozšiřující nebo restriktivní. Proč.

   18. Vysvětli proč se rozhodl ESD pro aplikaci článku 5.1, i když neexistovala smlouva?

   19. Existují i jiné případy, kdy byl problematický vznik smlouvy

   

   

   

   C 3/05 Verdoliva

   

    1. Uveď základní pravidlo pro uznání, prohlášení vykonatelnosti a výkon
    2. Uveď, jaké návrhy lze vlastně podat (s přihlédnutím k ZMPS)
    3. Uveď podstatu případu
    4. Uveď, kterých ustanovení Úmluvy a nařízení se týká
    5. Uveď důvody pro odepření uznání a prohlášení vykonatelnosti
    6. Kterého se případ týkal
    7. Uveď otázky
    8. Uveď interpretaci článku 36 ve světle rozhodnutí ESD
    9. Jak bylo v jiných rozhodnutích zacházeno s rozhodnutími pro zmeškání