1. Směnka obsahuje předtištěnou doložku "na řad". Výstavce tuto doložku neškrtnul, do textu však doplnil text doložku "nikoliv na řad". Jakým způsobem lze směnku převádět? Sporné, ale již převažuje názor (dosud nepublikované rozhodnutí VS v Praze, že směnka je neplatná pro neurčitost formy; není jasné, jaká je forma (na řad nebo na jméno, tj. převoditelná rubopisem nebo postoupením pohledávky). 2. Je platná směnka, která obsahuje více směnečných částek s různou měnou? Svůj závěr odůvodněte. Ne, není, kolize je řešena jen pro případ různosti směnečných částek a nikoliv měn (judikát VS) 3. Lze úročit směnečnou sumu? Ano, ale jen vistasměnky a lhůtní vistasměnky, u ostatních směnek platí úrok za nenapsaný. 4. Posuďte platnost směnek s následujícími vybranými náležitostmi a svůj názor odůvodněte: a) "se splatností kdekoliv" -- N, neurčité b) "splatno v okrese Kyjov" -- N, neurčité c) "zaplaťe podle faktury č. 234/06" -- N, podmínka, nepřípustná vazba na kauzu d) "zaplatím majiteli Horský hotel v Kamenné Lhotě" -- N, neurčité, nutné jméno remitenta, výjimka jen u směnek na vlastní řad, kde lze určit výstavce opisným způsobem "na řad můj vlastní" e) "zaplatím Janu Novákovi nebo majiteli směnky" -- N, byť sporné, judikatura platnost takových směnek ale jednoznačně odmítá: vnímá údaj "majiteli" jako výraz snahy o vystavení směnky na doručitele a ne jako neškodné konstatování toho, že směnka může být převáděna. f) "splatno 23. 3. 2003 nebo na viděnou" -- N, rozpor mezi fixní směnkou a vistasměnkou g) "splatno 23. 3. 2003 ve 14, 20" -- N, dle judikatury (české) nelze použít přesnější údaje pro vyjádření data splatnosti h) "zaplaťte Kč 19989,32" P, směnka může znít i na haléře, byť platba není fyzicky možná. Použijí se pravidla pro zaokrouhlování (judikatura) i) "zaplaťte při předložení" P, vistaměnka j) "s úrokem 8% ročně" (jde o vistasměnku) -- P, úroková doložka je účinná k) "s úrokem 8% p.a." (jde o lhůtní vistasměnku) -- P, nevadí latinský původ zkratky l) "s úrokem 8%" (jde o fixní směnku) -- P, úroková doložka ovšem neplatná, srov. čl. I § 5 SŠZ m) "s úrokem 8% (jde o datosměnku) - P, úroková doložka ovšem neplatná, srov. čl. I § 5 SŠZ n) "splatno v druhý dubnový čtvrtek" -- N, chybí rok, jinak by to bylo v pořádku o) "zaplaťte po dodání zboží dle smlouvy č. 34 ze dne 2. 4. 2004" -- N, podmínka příkazu 5. Výstavce vlastní směnky AB byl k podpisu přinucen násilím. Směnku převzal remitent R. Směnku poté na rubu avaloval XY. R po dvou měsících převedl směnku na další osobu -- pana N. R však před převodem v textu provedl změnu -- u numerického údaje 1000,- Kč doplnil další "0", takže směnka zní na 10.000,- Kč, než byla původně vystavena. Posuďte platnost směnky a zvažte, jaká práva ze směnky má N vůči AB, XY a R (u dlužníka R zvažte jeho postavení převodce dle čl. I § 15 SŠZ). -- Směnka platná, z pohledu platnosti směnky nehraje roli, že ji vystavil výstavce (čl. I § 7 SŠZ). AB však není zavázán (nesvobodný podpis). XY je zavázán jako aval; avalské prohlášení může být i na rubu. Nemůže přitom namítat, že je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil -- pomoci mu mohou pouze formální vady u podpisu výstavce. Dluží přitom částku 1000,- Kč -- podepsal kontext na 1000,- Kč (srov. čl. I § 69 SŠZ, podle kterého je každý zavázán podle textu, jaký podepsal a pozdější změny nehrají roli). Pokud byla směnečná suma i slovy, není ostatně co řešit -- při kolizi slovního a číselného údaje, má přednost údaj slovní (čl. I § 6 SŠZ). Zfalšováním numericky udané sumy tedy R ničeho nedosáhnul, to by musel zfalšovat i slovní výraz. Důkazní břemeno o zfalšování textu směnky nese ovšem ten, kdo se neoprávněné změny textu dovolává, tj. sám dlužník. Ze směnky ovšem dluží R, jako indosant odpovídá za přijetí a zaplacení směnky. Jelikož podepisoval směnku po zfalšování sumy (indosoval směnku po zfalšování sumy - převáděl směnku na částku 10000,- Kč), bude dlužit tuto částku. Opět může hrát roli, zda zfalšoval i slovní vyjádření, pokud ne, zní směnka i nadále na 1000,- Kč.