Zadání na seminář č. 3

                             Donucení v mezinárodním právu: případ Irán

   

   

   Situace: Iránský prezident Ahmadínežád  na konferenci v Teheránu s názvem "Svět bez sionismu"
   prohlásil, že Izrael musí být vymazán z mapy světa. "Muslimský národ nedovolí svému
   historickému nepříteli, aby žil v jeho srdci." Dále také vyzval Palestince k jednotě a
   k vyhubení sionistického režimu. Ve snaze uklidnit rozvířené diplomatické vody vydala
   oficiální tisková agentura Íránu ISNA prohlášení, podle kterého měl Ahmadínežádův výrok znít:
   "S pomocí boží se proroctví imáma o zničení Izraele brzy naplní díky moudrosti Palestinců."
   Avšak prezident své výroky několikráte zopakoval i později.

   Tyto výroky vyvolaly ostrou kritiku mnoha států. Někteří evropští představitelé se rozhodli
   předvolat si íránské velvyslance ve svých zemích. Izraelský vicepremiér Šimon Peres
   v bezprostřední reakci požádal o vyloučení Íránu z OSN. "Je to v rozporu s Chartou OSN a rovná
   se to zločinu proti lidskosti. "

   Otázky:

   1.                  Lze vyjádření prezidenta Ahmadínižina, zejména v historickém kontextu,
   považovat za akt hrozby silou?

   2.                  Jestliže ano, jaké důsledky z toho pro Irán plynou, jaké prostředky
   mezinárodní právo nabízí k řešení situace?

   Literatura:

   1.                  Malenovský, J.: Mezinárodní právo veřejné, jeho obecná část  a poměr
   k vnitrostátnímu právu, zvláště k právu českému, 4. vyd., MU- Doplněk, Brno 2004, str. 303 --
   334.

   2.                  Čepelka, Č., Šturma P.: Mezinárodní právo veřejné, Eurolex Bohemia, Praha,
   2003. str. 642-649

   

   Doporučená literatura:

   

    1. Seidl-Hohenveldern, I., Mezinárodní právo veřejné, Codex Bohemia, Praha, 1999, 2. vydání,
       ASPI Publishing, Praha, 2001

   

   

   Dokumenty na seminář:

   

   1.                  Charta OSN

   2.                  Návrh článků o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování

   (naleznete: Mrázek, J.: Dokumenty ke studiu mezinárodního práva, Plzeň, 2005)

   

   

   

   

   

   

   Vytvořte konkrétní argumenty např. s pomocí následující struktury:

   1.                  Lze vyjádření prezidenta Ahmadínižina, zejména v historickém kontextu,
   považovat za akt hrozby silou?

      1. 1. Jak je mezinárodním právem pojímán akt hrozby silou?

    1.1.1. Jaká je úprava v Chartě OSN?

               Jaká je následná praxe členských států? (Jak relevantní ustanovení vyložil
   Mezinárodní soudní dvůr v důležitých rozsudcích/posudcích zabývajících se danou
   problematikou?)

           1.1.2. Jaká je úprava v obyčejovém mezinárodním právu?

   1.1.2.1. Jaká je praxe států? (Jaká je zejména judikatura judiciální/parajudiciální orgánů?)

   Lze tedy dané prohlášení prezidenta kvalifikovat jako hrozbu silou, jestliže ano, proč
   konkrétně?  Jestliže ne, proč konkrétně?

   

   2.         Jestliže ano, jaké důsledky z toho pro Irán plynou, jaké prostředky mezinárodní
   právo nabízí k řešení situace?

   2. 1. Jaké prostředky nabízí a jaké chování (protiopatření) je v rámci režimu donucení
   mezinárodním právem vyžadováno po Izraeli?

      2.1.1. Jaké prostředky poskytují Izraeli pravidla mezinárodního práva?

     2.1.1.1. Jakými prostředky s použitím neozbrojené síly disponuje Izrael?

     2.1.1.2. Jakými prostředky s použitím ozbrojené síly disponuje Izrael?

   2.1.1.2.1. Co je obsahem přirozeného práva na sebeobranu?

   2. 2. Jaké prostředky nabízí a jaké chování je vyžadováno mezinárodním právem po jiných
   suverénních státech mezinárodního společenství?

   2. 3. Jaké prostředky řešení nabízí smluvní systém v rámci Charty OSN?

        2.3.1. V rámci Kapitoly VI Charty OSN

         2.3.2. V rámci Kapitola VII Charty OSN