Otázky k případu Van Gend en Loos: 1. má čl. 12 SES přímý účinek na území členského státu, tedy zda se jednotlivec může dovolat svého individuálního práva dle uvedeného článku. 2. Mají ES společenství zvláštní postavení mezi státy a mezinárodními organizacemi -- Nizozemská vláda tvrdila, že SES je běžnou mezinárodní smlouvou -- jaká je tedy povaha SES, jedná se o mezinárodní smlouvu stejného významu a účinku jako "běžné mezinárodní smlouvy"? 3. v případě střetu komunitárního práva a předpisu vnitrostátního -- který z nich má přednost. Je rozdíl, zda-li je "konfliktním" předpisem obyčejný zákon nebo předpis vyšší právní síly? 4. Jaké podmínky musí být splněny, aby norma práva ES, v daném případě čl. 12 SES, mohla mít přímý účinek. 5. popiš ve zkratce vývoj hospodářské integrace Evropských společenství, smysl přechodných období a postupného rušení překážek volného pohybu zboží. Otázky k případu Ratti: 1. Jaké podmínky musí být splněny, aby určité ustanovení směrnice mělo přímý účinek. 2. Jsou uvedené směrnice bezprostředně použitelné, tj. zakládají práva přímo jednotlivcům? 3. Může členský stát přijmout právní úpravu určité otázky v přísnější podobě než je předpokládána směrnicí? Pokud ano, za jakých podmínek? 4. Může skutečnost, že určitá směrnice byla provedena před jedním členským státem před vypršením lhůty k jejímu provedení, zakládat nějaké účinky ve vztahu k dalším členským státům? 5. Je možné, aby se jednotlivec dovolával v členském státě ustanovení směrnice, která ještě nebyla tímto státem provedena, ačkoliv ještě nevypršela lhůta k jejímu provedení? 6. Kdy se stát ocitá v prodlení s provedením určité směrnice? Otázky k případu Paola Dori: 1. Jaký je rozdíl, z hlediska účinku mezi směrnicí a nařízením, kde je to právně upraveno? Je odůvodněné trvat na rozlišování mezi směrnicemi a nařízeními -- proč? 2. Jaké podmínky musí být splněny, aby směrnici mohla mít přímý účinek? 3. může vůbec neprovedená směrnice zakládat práva a povinnosti jednotlivcům? 4. Je možné, aby směrnice měla horizontální účinek? 5. Jaký vliv má existence evropského práva na soudní výklad práva vnitrostátního, jsou soudy povinny zohledňovat právo ES? 6. V tomto sporu se jedna strana spoléhala na národní předpis, druhá na směrnici, která z těchto stran si zaslouží více ochrany? Může jednotlivec požadovat náhradu škody za to, že stát řádně a včas neprovedl směrnici do národního právního řádu? Otázky k případu Brasserie du Pecheur a Factortame III: 1. uplatní se princip práva ES, podle něhož jsou členské státy povinny nahradit škodu, kterou utrpěl jednotlivec v důsledku porušení práva ES členským státem i tehdy, kdy porušení práva spočívá v tom, že není zákonné ustanovení přizpůsobeno právu ES? 2. Jak se bude postupovat v případě náhrady škody -- použijí se přiměřeně vnitrostátní předpisy upravující náhradu škody způsobenou jednotlivci státním orgánem porušením národního práva? 3. A pokud ano, je možné, aby náhrada škody byla omezena na případy úmyslného nebo nedbalostního protiprávního chování na straně státního orgánu, který odpovídal za přizpůsobení legislativy právu ES? 4. v jakém rozsahu by se měla utrpěná škoda hradit? 5. lze omezit náhradu škody způsobené jednotlivcům jednáním státu resp. jeho orgánů pouze na náhradu škody vzniklé po vydání rozsudku ESD konstatujícího takové porušení? Otázky k případu Simmenthal II: 1. V jakém vztahu je právo ES k právu členských států -- je nadřazené či nikoliv? 2. Stávají se vnitrostátní předpisy, které jsou v rozporu s určitým předpisem ES automaticky neplatnými či zrušenými? 3. Jaká je pozice národních soudů -- mají za povinnost respektovat právo ES i za cenu, že je v nesouladu s národním zákonodárstvím? 4. Definuj princip bezprostřední použitelnosti práva ES.