SPOLKOVÉ PRÁVO JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D. Osnova: n Svoboda sdružování a její právní zakotvení n spolkové právo soukromé: n Charakteristika, právní subjektivita, název, sídlo n Účel spolku n Založení a vznik spolku n Náležitosti zakládacích dokumentů n Vnitřní organizační struktura n členství n Zrušení a zánik n Ochrana práv třetích osob n Zvláštní formy sdružování (PS a PH, CNS, OO) Svoboda sdružování x spolková autonomie n Svoboda sdružování se týká především vztahu spolek -- stát a vztahu zakladatel, člen - stát. n Spolkovou autonomií můžeme nazvat svobodu vůle subjektů, kteří se rozhodují, zda vytvoří či nevytvoří spolek, jaký obsah bude mít jeho základní dokument, jakým způsobem bude koncipována vnitřní organizace apod. Souvisí s ní i svoboda členství ve spolku. Trocha historie (nikoho nezabije) n Tendence vedoucí ke sdružování jsou staré jako lidstvo samo. n Římské právo povolovalo zakládání spolků k uskutečňování stanoveného účelu, pokud nespočíval v porušování práva. n Panovníci ve středověku si však uvědomovali význam svobody sdružování, proto jí často omezovali nejrůznějšími překážkami; vázali vznik a činnost spolku na výslovné povolení ze strany veřejné moci (princip koncesní). n Právo na svobodu sdružování nepřipouštěla ani jinak pokroková francouzská Deklarace lidských a občanských práv (Déclaration des drios de l´homme et du citoyen) z roku 1789. Aktuální právní zakotvení svobody sdružování: n V mezinárodních dokumentech o lidských právech n V ústavních předpisech -- LZPS, čl. 20 n V zákonných normách, především zákoně č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Všechny mezinárodní dokumenty svobodu sdružování prohlašují a povolují její omezení pouze z následujících důvodů: n ochrana národní a veřejné bezpečnosti n ochrana veřejného pořádku n prevence zločinnosti n prevence zdraví a veřejné mravnosti n ochrana práv a svobod jiných Článek 11 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod n (v ČR vyhl. č. 209/1992 Sb.) n 1.Každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s ostatními, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich. n 2. Na výkon těchto práv nemohou být uvalena žádná omezení, kromě těch, která stanoví zákon a jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Tento článek nebrání uvalení zákonných omezení na výkon těchto práv příslušníky ozbrojených sil, policie a státní správy. Vnitrostátní zakotvení svobody sdružování - Čl. 20 LZPS 1. Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. 2. Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. 3. Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. 4. Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu. Zákony, regulující sdružování za jiným účelem než podnikáním n zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (ZSO n zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích n zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech n zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice n Občanský zákoník § 20 f - zájmová sdružení právnických osob n Zákon č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, - společenství vlastníků jednotek n Některé další veřejnoprávní předpisy (myslivci, hasiči, rybáři apod.) Terminologický problém n Legislativní zkratka "občanské sdružení" dle zákona č. 83/1990 Sb. (pro ) spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby, jiná občanská sdružení, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, dobrovolné organizace, které vznikly po 30. 9. 1951 a dle zákona č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organizacích a shromážděních a spolky vzniklé před 1. 10. 1951, se dle §19 ZSO, považují za subjekty, vzniklé dle tohoto zákona, svazy právnických osob, vzniklé dle § 16 ZSO) n Sdružení dle smlouvy o sdružení (dle OZ) bez právní subjektivity n Zájmové sdružení právnických osob dle OZ PROTO BUDU UŽÍVAT TERMÍM SPOLEK SPOLKY ZÁKON Č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Neodpovídá evropským standardům Jeho základní nedostatky: n nedostatečná regulace postavení organizačních jednotek sdružení. n zánik sdružení není vázán na výmaz z rejstříku n chybějící zajištění ochrany práv třetích osob -- neveřejnost rejstříku, nejasnosti kolem organizačních jednotek spolku n Chybějící ochrana menšinových členů n Negativní vymezení účelu spolku DŮLEŽITÉ SOUKROMOPRÁVNÍ ASPEKTY, o kterých bude řeč n Charakteristika, právní subjektivita, název, sídlo n Účel spolku n Založení a vznik spolku n Náležitosti zakládacích dokumentů n Vnitřní organizační struktura n členství n Zrušení a zánik n Vztah spolek a stát n Daňové postavení n Zvláštní formy sdružování (PS a PH, CNS, OO) Pojem - spolek n ZSO neobsahuje zákonnou definici spolku n společenství soukromého práva, které je právnickou osobou sdružující primárně fyzické osoby, s omezenou druhotnou účastí právnických osob, pokud se nejedná o sdružení právnických osob či svazy spolků. n soukromoprávní korporace představující jednu ze základních a nejdůležitějších složek neziskové sféry n sdružení osob, které spojuje společný zájem, k jehož naplnění je vhodné, účelné a praktické spojit se a vykonávat společně činnost k dosažení společného cíle (účelu). Obecná charakteristika spolku n osobní korporativní podstata n princip dobrovolnosti a otevřenosti členství n princip oddělenosti od státu, což je odrazem ústavně zaručeného práva na svobodu sdružování n členská základna s hlasovacím právem a spolková samospráva n účel, jiný než hospodářský (dosažení zisku). Právní subjektivita n Spolek je pak samostatnou právnickou osobou, do jejíž činnosti a postavení mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. n činnost spolku nesmí být v rozporu s ústavou a zákony, nesmí být popírána nebo omezována osobní, politická nebo jiná práva občanů n nesmí být zakládána sdružení ozbrojená či s ozbrojenými složkami. n Nepřípustný je též cíl podněcovat nenávist, nesnášenlivost a podpora násilí. n Spolky nesmí vykonávat funkci státních orgánů, nesmějí tyto orgány řídit a ukládat povinnosti těm, kteří nejsou jejich členy, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak (§ 5 ZSO). n Spolky mohou zřizovat organizační jednotky, pokud tak výslovně stanoví ve stanovách (§ 6 odst. 2 písm. e) ZSO). Název spolku n je důležitým identifikačním a zároveň pojmovým znakem spolku. n Při jeho určování je zřizovateli dána v podstatě volnost, při respektování obecných občanskoprávních ustanovení týkajících se absolutní ochrany názvu právnických osob (§ 19b odst. 2 ObčZ). n název spolku (sdružení) se musí lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky (§ 6 odst. 4) n je obligatorní obsahovou náležitostí stanov Sídlo spolku n V souladu s ZSO (§ 6 odst. 2) musí být sídlo určeno jako podstatná náležitost stanov při samotném založení spolku. n Obecná ustanovení občanského zákoníku stanoví, že při zřízení právnické osoby musí být určeno její sídlo. To musí být určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se veřejnost může s právnickou osobou stýkat. Koncepce právní úpravy stojí na tzv. "skutečném sídle". n Sídlo spolku může být v bytě pouze případě, je-li to slučitelné s jeho účelem a odpovídá to povaze a rozsahu jeho činnosti. Účel spolku n zájmová činnost spolková n Podstata sdružování tkví ve společné činnosti a naplňování společných cílů či hodnot. n Sdružování (formální i neformální) je základním hybatelem občanského života (hasiči, rybáři, myslivci, fotbalisté, ...) n Právní forma pro společné zájmy osob hraje významnou roli zejména při vystupování vůči třetím osobám (důvěryhodnost, transparentnost) n Formulace účelu se musí objevit ve stanovách spolku, neboť se jedná o jejich obligatorní obsahovou náležitost (§ 6 odst. 2 písm. c) ZSO) SPOLEK A PODNIKÁNÍ n Podnikání spolků je přípustné n je v současné době, vedle členských příspěvků, jedním z klíčových zdrojů příjmů spolků n Je nutno od sebe oddělit podnikání a hospodářský účel, které se pravidelně společně vyskytují u obchodních společností. n Fakt, že spolek provozuje podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost ještě neznamená, že sleduje hospodářský (výdělečný) účel. Založení spolku -- soukromoprávní projev vůle zakladatelů I. n § 6 odst. 2 ZSO vyžaduje osoby tři (tres faciunt colegium), z nichž alespoň jedna je starší 18 let. n Vytváří tzv. přípravný výbor, který není nadán právní subjektivitou a vztahy mezi jeho členy jsou upraveny neformálně, popř. dohodou dle § 829 a násl.OZ. n Přípravný výbor je prozatímním statutárním orgánem, který má působnost všech budoucích orgánů, až do chvíle jejich ustavení. Založení spolku -- soukromoprávní projev vůle II. n Nutno vyjít z obecné úpravy týkající se právnických osob, protože n ZSO hovoří pouze o stanovách, sepsaných v písemné formě, pro které v § 6 odst. 2 ZSO předepisuje tyto obsahové náležitosti: a) název, sídlo, cíl činnosti spolku, b) orgány spolku, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jeho jménem, c) ustanovení o organizačních jednotkách, budou-li zřízeny a pokud budou jednat svým jménem, d) zásady hospodaření. n Neformální dohoda mezi členy přípravného výboru -- dohoda o stanovách. Registrace a vznik spolku dle z. č. 83/1990 Sb. I UPLATŇUJE SE POŘÁDKOVÝ REGISTRAČNÍ PRINCIP Proces registrace: n Sdružení vzniká registrací ministerstvem vnitra n Návrh na registraci podává přípravný výbor (min. 3 občané, min. jeden z nich starší 18 let) n Náležitosti návrhu -- podpisy členů přípravného výboru, jejich jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů starších 18 let je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem a připojí stanovy ve dvojím vyhotovení. Registrace a vznik spolku z. č. 83/1990 Sb. II Proces registrace: (pokračování) n Návrh se podává ministerstvu vnitra (MV) n Řízení o registraci je zahájeno až doručením bezvadného návrhu, o dni zahájení řízení vyrozumí MV přípravný výbor n Vady návrhu -- nemá-li návrh náležitosti dle § 6 odst. 2 a 4, MV nejpozději do 5 dnů od doručení upozorní přípravný výbor, že řízení o registraci nezahájí do odstranění vad Registrace a vznik spolku dle z. č. 83/1990 Sb. III Odmítnutí registrace po zahájení řízení: MV rozhodne do 10 dnů od zahájení řízení, pak doručí přípravnému výboru, není-li doručeno do 40 dnů, vzniká sdružení dnem následujícím Důvody odmítnutí návrhu - pokud podle stanov: n Jde o politickou stranu, hnutí, církev, náb. společnost či sdružení k výdělečné činnosti nebo výkonu povolání n Nutí ke sdružování nebo brání ze sdružení vystoupit n Lze dovodit občanskou újmu Registrace a vznik spolku dle z. č. 83/1990 Sb. IV Další důvody odmítnutí registrace po zahájení řízení: n Jde-li o sdružení s cílem popírat či omezovat osobní, politická či jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, smýšlení a sociální postavení atd., rozněcovat nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporovat násilí či jinak porušovat ústavu a zákony Registrace a vznik spolku dle z. č. 83/1990 Sb. V Ještě dva důvody pro odmítnutí registrace po zahájení řízení: n Způsoby jimiž dosahují svých cílů jsou v rozporu s ústavou a zákony n Jde o sdružení ozbrojená (mimo myslivce a sportovní střelce) Registrace a vznik spolku dle z. č. 83/1990 Sb. VI n Pokud MV nemá důvod k odmítnutí registrace, provede ji do 10 dní n Zmocněnci zašle jedno vyhotovení stanov s vyznačeným datem registrace n MV oznámí ČSÚ vznik sdružení, jeho název a sídlo do 7 dnů Opravný prostředek dle z. č. 83/1990 Sb. n Lhůta 60 dnů od doručení odmítnutí n K Nejvyššímu soudu ČR n Den právní moci rozhodnutí o zrušení rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace je dnem registrace sdružení n Zmocněnec si může vyžádat od MV jedno vyhotovení stanov s vyznačeným dnem registrace VZNIK SPOLKU -- SHRNUTÍ I. n a) registrací Ministerstvem vnitra České republiky, n b)dnem právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky o zrušení zamítavého rozhodnutí ministerstva o registraci n c) ex lege 41.dnem, tedy dnem následujícím po dni, kdy dojde k marnému uplynutí zákonem stanovené lhůty 40 dnů, jejíž běh počíná od zahájení řízení dle § 8 odst. 5 ZSO. VZNIK SPOLKU -- SHRNUTÍ II. n Na provedení registrace má spolek právo, pokud kumulativně splňuje jak hmotně právní tak procesně právní zákonem stanovené předpoklady: n hmotně právní negativně formulovaný předpoklad - nejedná se o spolek zakázaný, n procesně právní předpoklad formulovaný pozitivně -jsou splněny zákonem stanovené formální a obsahové náležitosti procesního návrhu na registraci. VNITŘNÍ ORGANIZACE SPOLKU n Údaj o orgánech spolku -- nutná obsahová náležitost stanov -- ponecháno plně v kompetenci stanov n Musí být určena alespoň minimální vnitřní organizační struktura, s ohledem na účel n Obecně bývá ustavován: nejvyšší orgán, výkonný orgán a kontrolní orgán (není však stanoveno zákonem -- má za následek vznik sporů a patových situací) VÝKONNNÝ ORGÁN n NUTNÝM ORGÁNEM U VŠECH SPOLKŮ (POKUD VYSTUPUJE NAVENEK) n Je potřebný pro řízení a zajišťování běžných záležitostí. n Jeho úkolem je "řízení v širším smyslu", které se dá rozdělit na "řízení v užším smyslu" (plnění vnitřních úkolů) a "vystupování (reprezentace) navenek". n Může jím být jednotlivec (PŘEDSEDA) či sborový orgán (RADA, VÝBOR, PŘESEDNICTVO), n Určující je pro jeho zakotvení ve stanovách; pokud není stanoveno jinak použije se obecná úprava zakotvená v § 20 ObčZ. NEJVYŠŠÍ ORGÁN SPOLKU n SHROMÁŽDĚNÍ VŠECH ČLENŮ SPOLKU n Členská schůze, spolkový sněm, spolkové shromáždění, sjezd, valná hromada n činí proto zásadní rozhodnutí týkající se existence a činnosti spolku n Je nadán nejdůležitějšími pravomocemi (např. jmenovat a odvolávat členy vedení a kontrolního orgánu, řešit otázky členství, rozhodnout i o zániku spolku) KONTROLNÍ ORGÁN n dohlíží především, zda jsou prostředky spolku užity v souladu s jeho posláním a cíli n Může jím být jednotlivec -- REVIZOR, či sborový orgán -- KONTROLNÍ ČI DOZORČÍ RADA n Jeho ustavení není ze zákona povinné a to ani tehdy, je-li spolek příjemcem dotací z veřejných rozpočtů, což se poněkud příčí pravidlům ochrany veřejného zájmu. n je často zřizován stanovami jednotlivých spolků , z důvodů transparentnosti hospodaření JEDNÁNÍ SPOLKU NAVENEK n Jednání (reprezentace) spolku navenek je osobním jednáním spolku n Reprezentační pravomoc jako určitou schopností (koennen), jež je nutno odlišit od reprezentačního práva (duerfen), které vyjadřuje vnitřní vztah spolku a jednajícího. n Spolek může omezit kompetence jednajícího, jak po stránce osobní tak i po stránce věcné. n orgán jednající navenek určen ve stanovách (určení je obligatorní náležitostí stanov) n jednání navenek se dále řídí obecnou úpravou společnou pro všechny právnické osoby uvedenou v § 20 ObčZ. ČLENSTVÍ VE SPOLKU Pro členství lze formulovat následující zásady: n Nikdo nemůže být nucen ke členství nebo účasti na činnosti spolku. n Každý může ze spolku svobodně vystoupit. n Nikdo nemá ex lege právní nárok na členství ve spolku. n Nikomu nemůže být na újmu, že je členem nějakého spolku a naopak. n Spolek je založen na samosprávných principech jako je princip většiny a současně ochrana práv menšiny. n Členy mohou být jak fyzické tak právnické osoby. n K zavazování členů může dojít pouze, pokud je tak výslovně uvedeno ve stanovách. ČLENSTVÍ - ÚVOD n "KAŽDÝ" SE MŮŽE SDRUŽOVAT n V ZSO je postavení členů zakotveno v § 3, který ponechává nabývání a pozbývání členství i zakotvení členských práv a povinností ponecháno na stanovách jednotlivých spolků. ( CHYBÍ však ochrana menšinových členů.) VZNIK ČLENSTVÍ n Nabýt členství ve spolku lze dvěma způsoby: n účastí při zakládání spolku -- působení v tzv. předspolku a spolupráce při vytváření stanov, každá taková osoba se automaticky stává členem spolku, jakmile vznikne. n přistoupením k již existujícímu spolku na základně dvoustranného právního úkonu soukromoprávní povahy (podání a akceptace přihlášky ke členství), pro který není ani v jedné zkoumané právní úpravě stanovena forma. ZÁNIK ČLENSTVÍ n NUTNO URČIT VE STANOVÁCH n dobrovolným vystoupením, n vyloučením člena n ukončení členství dohodou n smrtí člena n pominutí členství - marným uplynutím dodatečné lhůty k zaplacení dlužného členského příspěvku, pokud stanovy stanoví n zánikem spolku n z jiných, ve stanovách stanovených důvodů ČLENSKÁ PRÁVA n NUTNO URČIT VE STANOVÁCH !!!! n dají SE rozdělit do 3 kategirií: n SPOLUROZHODOVÁNÍ (spolupůsobení) členů n UŽÍVACÍ PRÁVO n OCHRANNÁ PRÁVA ČLENSKÉ POVINNOSTI n NUTNO URČIT VE STANOVÁCH!!!!! n OSOBNÍ Může se jednat o participaci na dosahování cílů spolku dodržování stanov apod. n b MAJETKOVÉ n K základním majetkovým povinnostem členů patří především placení členských příspěvků n fixní určení výše příspěvků ve stanovách n výše příspěvků není stanovena -- členové musí počítat s možným kolísáním výše příspěvků podle momentální situace -- nebezpečné! ZRUŠENÍ A ZÁNIK SPOLKU I. n Ke zrušení a následnému zániku může dojít: n S právním nástupcem n Bez právního nástupce n Ze zákonných důvodů n Ve stanovách stanovených důvodů ZRUŠENÍ A ZÁNIK SPOLKU n ZSO § 12 až 14 n Spolek zaniká na základě taxativně vymezených právních skutečností: n dobrovolným rozpuštěním n dobrovolným sloučením s jiným spolkem, n pravomocné rozhodnutí ministerstva o rozpuštění spolku ZRUŠENÍ SPOLKU ROZHODNUTÍM MINISTERSTVA n Spolek může být rozpuštěn, pokud Ministerstvo vnitra ČR zjistí, že spolek vyvíjí činnost, která je (§12 odst. 3): n A) vyhrazena jiným právnickým osobám - politickým stranám a politickým hnutím, podnikatelským subjektům, náboženským společnostem, n B) porušuje-li zásadu, že nikdo nesmí být nucen sdružovat se a být mu na újmu, že se sdružuje ( § 3 odst. 1,2 ), n C) v rozporu s § 4 (nedovolené sdružení) nebo pokud je činností, kterou vykonávají státní orgány (§ 5). n Ustanovení § 11 odst. 2 ZSO dává ministerstvu možnost rozpustit spolek, jestliže došlo ke změně stanov, která není v souladu s požadavky stanovenými zákonem1 ZSO. LIKVIDACE SPOLKU n Určující je obecná úprava likvidace v § 70 až 75 ObchZ, které lze pro spolky použít pouze přiměřeně, s ohledem na jejich neziskový charakter a jiný způsob registrace. n ZSO stanovuje speciální pravomoc Ministerstva vnitra ČR při likvidaci. Ministerstvo vnitra jmenuje likvidátora v případě administrativního (nedobrovolného) rozpuštění spolku a též, jestliže došlo k dobrovolnému rozpuštění, ale nebylo rozhodnuto, kdo má vypořádání provést. LIKVIDAČNÍ ZŮSTATEK n Pokud zůstane po uspokojení všech dluhů aktivní likvidační zůstatek, musí být rozdělen v primárně v souladu se stanovami. n ZSO postrádá ustanovení o způsobu naložení s likvidačním zůstatkem. Závěry právní teorie hovoří jasně proti jeho rozdělení mezi členy spolku.. n De lege lata je způsob naložení s likvidačním zůstatkem vnitřní záležitostí těchto subjektů. Není tedy vyloučeno ani rozdělení likvidačního zůstatku členům zrušeného spolku, pokud je tento postup zakotven ve stanovách nebo je-li takto určeno ve zrušovacím rozhodnutí jeho příslušného orgánu. ZÁNIK SPOLKU S PRÁVNÍM NÁSTUPCEM n ZSO připouští jediný možný způsob zániku s právním nástupce a to dobrovolným sloučením s jiným spolkem. n Pro ostatní případy je dána povinnost provedení majetkového vypořádání bez ohledu na důvod zániku spolku. ZRUŠENÍ A ZÁNIK n Zánik spolku však není vázán na výmaz z rejstříku n Je dána oznamovací povinnost o této skutečnosti n VÝMAZ je požadován, ale má pouze deklaratorní účinky n Nesystematické řešení -- speciální vůči OZ OCHRANA PRÁV TŘETÍCH OSOB n Zákaz dohledu ze strany státu -- svoboda sdružování Avšak Nutnost ochrany práv třetích osob!!!!!! BOHUŽEL, NENÍ DOSTATEČNÁ OCHRANA PRÁV TŘETÍCH OSOB II. HLAVNÍ NEDOSTATKY: - NEEXISTENCE VEŘEJNÉHO REJSTŘÍKU SPOLKŮ - NENÍ DÁNA POVINNOST ZVEŘEJŇOVÁNÍ VÝROČNÍ ZPRÁVY, ANI KDYŽ JE SPOLEK PŘÍJEMCEM FINANČNÍ PODPORY Z VEŘEJNÝCH ZDROJŮ - NENÍ POVINNOST USTAVIT VNITŘNÍ KONTROLNÍ ORGÁN - NEDOSTATEČNÁ OCHRANA ČLENŮ (PŘEDEVŠÍM MENŠINOVÝCH) DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST PŘÍJEMNÝ ZBYTEK DNE J