Veřejné finance Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Soustava veřejných rozpočtů ČR Rozpočet EU Rozpočet EU se horizontálně člení do osmi institucionálních sekcí: n Sekce I: Evropský parlament n Sekce II: Rada EU n Sekce III: Evropská komise n Sekce IV: Evropský soudní dvůr n Sekce V: Evropský účetní dvůr n Sekce VI: Hospodářský a sociální výbor n Sekce VII: Výbor regionů n Sekce VII: Evropský ombudsman a Evropský úřad pro dohled nad ochranou dat Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtvých pravidlech, zejména § 37 Specifika rozpočtu EU n Největší příjmy: n příspěvky, n cla, n zemědělské dávky. (Zcela zde chybí příjmy z daní a z odvodů sociálního pojištění.) n Největší výdaje: n zemědělská politika Význam a podstata státního rozpočtu n nejvýznamnější veřejný rozpočet n soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy (prochází jím 80 % příjmů soustavy veřejných rozpočtů) n nejdůležitější finanční nástroj užívaný ústřední vládou v hospodaření státu k financování státních netržních činností n nejvýznamnější nástroj stabilizační politiky n prostřednictvím státního rozpočtu se nenávratným způsobem přerozděluje významná část HDP Státní rozpočet n Nejdůležitější bilance státu n příjmy a výdaje st. rozpočtu závazně člení rozpočtová skladba n rozpočtové provizorium n vzhledem k objemu st. rozpočtu je významná výše jeho deficitu a výše tzv. skrytého dluhu n finanční plán n nabývá podoby rozpočtového zákona n za plnění odpovídá ministerstvo financí n vláda je většinou zmocněna provádět v případě potřeby dílčí úpravy rozpočtu n po skončení období se sestavuje závěrečná bilance skutečného plnění st. rozpočtu -- tzv. státní závěrečný účet n významný nástroj rozpočtové politiky n pokladní plnění se uskutečňuje na účtech ČNB Příjmy a výdaje SR Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z hlediska: n odpovědnostního (do jednotlivých kapitol) n druhového (následující snímek) n Výdaje -- dle druhu věci, služby, práce, výkonu nebo práva, které bylo daným výdajem pořízeno, u transferů - druh podpory, kterou transfer představuje. n Příjmy - dle právního důvodu platby, která do rozpočtu plyne. n odvětvového (funkčního) n dle druhu činnosti, z níž příjmy plynou nebo na kterou se finanční prostředky vynakládají n konsolidačního n na příjmy a výdaje vznikající uvnitř soustavy veřejných rozpočtů § 2/1 vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě Funkční třídění rozpočtové skladby (zkráceno) Konsolidační třídění rozpočtové skladby (zkráceno) Výdaje SR n na vládní nákupy -- zajištění veř. statků státem -- tzv. alokační výdaje n na financování běžných a kapitálových potřeb neziskových organizací, které stát zřídil pro zabezpečení veřejných statků n na peněžní transfery pro obyvatelstvo n formou dotací na výrobu některých výrobků pro domácnosti n formou dotací ekologických n redistribuční výdaje Dotace poskytované SR n Účelové -- převažují u kapitálových dotací n podmíněné (nutnost spolufinancování) n nepodmíněné n umožňují vládě kontrolu n omezují pravomoc místních orgánů n Neúčelové -- převažují u běžných dotací Trendy ve výdajích SR ČR n Tok výdajů st. rozpočtu je během roku poměrně rovnoměrný, avšak v závěru roku objem výdajů vzrůstá. n Rozhodující objem výdajů SR ČR představují běžné výdaje (1993 -- 2000 cca 88 %, v poslední době tvoří cca 98 %). n Celkové výdaje st. rozpočtu vzrostly za poslední roky o více jak 20 %, neinvestiční transfery obyvatelstvu vzrostly o téměř 30 %, příjmy st. rozpočtu vzrostly pouze o cca 15 %. n V zemích, kde jsou součástí st. rozpočtu i výdaje na sociální zabezpečení, rostou výdaje na starobní důchody. n Od roku 1995 stoupá podíl mandatorních výdajů (skupina peněžní transfery obyvatelstvu) a ostatních obligatorních výdajů -- tzv. quasi mandatorní výdaje (výdaje na obranu, příspěvky do rozpočtů mezinárodních organizací, jichž je ČR členem). n Quasi mandatorní výdaje vzrostly v období 1995 -- 2004 téměř dvakrát. Důvodem tohoto vzrůstu je růst mezd pracovníků rozpočtové a příspěvkové sféry. Příjmy SR n Daňové n daně n pojistné na sociální zabezpečení (pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění) n příspěvek na státní politiku zaměstnanosti n pojistné na veřejné zdravotní pojištění n cla n správní a soudní poplatky n Nedaňové n příjmy ve formě uživatelských poplatků n z pronájmu a prodeje státního majetku Trendy v příjmech SR ČR n běžné příjmy (daně cca 58 %) + příspěvky na soc. zabezpečení se podílejí (38 %) -- tj. cca 95% na celkových příjmech n tempo růstu daň. příjmů ve státním rozpočtu se snižuje (nejdynamičtější daň je daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti) n kapitálové příjmy jsou velmi malé Daňová kvóta n jednoduchá (daně, poplatky a cla) n složená (včetně povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění) Peková, J.: Veřejné finance, úvod do problematiky, Aspi Publishing, Praha 2002, str. 251 Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2006) Kraje územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace s právem na samosprávu, jež mohou mít vlastní majetek a sestavený vlastní rozpočet s vlastními příjmy Trendy: n decentralizace, n dekoncentrace a n deetatizace Rozpočty krajů Kraje mají vztah k: n činnosti samosprávy i k výkonu státní správy v rámci tzv. přenesené působnosti n regionálnímu veřejnému sektoru (úkolem regionálního veřejného sektoru je zabezpečování regionálních veřejných statků, jež se uskutečňuje pomocí neziskových organizací zřizovaných krajem) n podnikatelským subjektům (např. poskytování dotací soukromým podnikatelům) n státnímu rozpočtu, příp. státním fondům n obcím, jež se nacházejí na území kraje n k ostatním obcím, které se na území kraje nenacházejí n jiným krajům n k rozpočtům ostatních článků rozpočtové soustavy n k ostatním subjektům Struktura příjmů rozpočtů krajů v roce 2003 Příjmy krajů - § 6/ 1, 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Šelešovský, J., Jahoda, R.: Veřejné finance v ČR a EU. Masarykova univerzita, Brno, 2004, str.56 Výdaje krajů n Výdaje krajů - § 10 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů n Přes 90 % běžné výdaje (cca 1/2 z toho tvoří příspěvky příspěvkovým organizacím v oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče a kultury). n Necelých 10 % investiční výdaje. Bilance příjmů a výdajů krajů (mil. Kč) Příjmy obcí n Daňové (přes 50 %) n sdílené daně, n svěřené daně, n místní poplatky n poplatek ze psů, n poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, n poplatek za užívání veřejného prostranství, n poplatek ze vstupného, n poplatek z ubytovací kapacity n Příjmy plynoucí z vlastní činnosti n příjmy z prodeje neinvestičního majetku n příjmy z uživatelských poplatků za veřejné statky n Příjmy z jiných veřejných rozpočtů n Nárokovatelné dotace n Nenárokovatelné dotace Výdaje obcí n Běžné (cca 2/3) n alokační výdaje - výdaje na zabezpečení potřeb veřejného sektoru, tyto výdaje mají charakter mandatorních výdajů (např. likvidace komunálního odpadu, oprava a údržba pozemních komunikací apod. n redistribuční výdaje -- výdaje v podobě sociální výpomoci (poskytování výpomoci nad rámec dávek státní sociální podpory) n kapitálové výdaje (cca 1/3) n financování investic Mimorozpočtové fondy n jsou zřizovány podle zákona (v ČR je každý fond zřizován zvláštním předpisem) n hospodaří s veřejnými prostředky n mohou mít finanční vztah k příslušnému veřejnému rozpočtu (např. v ČR platby veřejného zdrav. pojištění za tzv. stát. pojištěnce) Specifika mimorozpočtových fondů n Výhody: n Realizace potřeb, k jejichž účelu je fond vytvořený n Nepropadávání nevyužitých prostředků z dotací n Nevýhody: n zvolit vhodné příjmy s ohledem na jejich objem a dynamiku v čase n přísná účelovost -- možnost financování pouze předem stanovených druhů potřeb Členění mimorozpočtových fondů n Státní (účelové) fondy n o oblasti, které jsou významné pro vládu n oblasti, kde chce vláda ovlivnit tržní podmínky n Fondy podpory podnikání n různé vládní agentury, jež podporují podnikání finančním i nefinančním způsobem n dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa n Privatizační (majetkové) fondy n úspěšnost transformace ekonomiky n pouze přechodná existence n Svěřenecké (pojistné) fondy n prostředky určené na sociální a zdravotní pojištění Státní fondy n Státní fond životního prostředí n zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky n Státní fond kultury n zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky n Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie n zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie n Státní zemědělský intervenční fond (nahradil Státní fond tržní regulace) n zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu n Státní fond dopravní infrastruktury n zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury n Státní fond rozvoje bydlení n zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení Fondy podpory podnikání n Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. n poskytování finančních operací malým a středním podnikům n Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. n poskytování záruk a bankovních úvěrů subjektům podnikajícím v zemědělské či lesnické výrobě n Exportní a garanční pojišťovací společnost, a.s. n pojišťování krátkodobých a dlouhodobých vývozních úvěrů českých subjektů n Česká exportní banka, a.s. n podpora střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů podle pravidel OECD n Česká konsolidační agentura (nahradila Konsolidační banku) n správa dlouhodobých pohledávek státu Děkuji za Vaši pozornost. J