Zadání na seminář MPV Ak. rok 2006/2007 Situace: dne 30. 9. 2005 minulého roku zveřejnil dánský deník Jyllandsposten dvanáct kreseb proroka Mohameda. Deník podal vysvětlení, že tyto kresby byly zamýšleny jako příspěvek do debaty o kritice Islámu a censuře. Následovaly výhrůžky ze strany muslimů, po kterých musel deník najmout ochranku na ochranu svých zaměstnanců. Redakce vydírání odmítnula: “‘Žijeme v demokracii.”, řekl redaktor Juste, “Proto můžeme používat všechny novinářské techniky, které chceme. Satira je v této zemi akceptovatelná, a můžeme tvořit karikatury. Náboženství by nemělo klást žádné překážky tomuto druhu vyjadřování.” Muslimové tento názor nesdíleli a několik tisíc jich demonstrovalo proti zacházení s muslimy obecně a proti Mohamedovým karikaturám obzvláště. Karikatury byly znovu vytištěny v dalších denících ve více než 50ti evropských zemích, což vedlo k dalším protestům v muslimském světě. Jedenáct zastupitelů muslimských zemí se rozhodlo zaslat protest dánskému premiérovi Andersovi Fogh Rasmussenovi. Očekávali omluvu deníku Jyllandsposten a porozumění muslimským citům k Mohamedovi. Vyzvali premiéra, aby hnal deník Jyllandsposten k zodpovědnosti za “urážku islámu ve jménu demokracie, lidských práv a svobody vyjadřování”. Premiér se proti požadavku postavil: “Je to otázka principu. Nesetkám se s nimi, protože z principů, na kterých je vybudována dánská demokracie, vyplývá, že k tomu není žádný důvod. Je základním principem naší demokracie, že premiér nemá kontrolu nad tiskem.” Kritikové karikatur je popisují jako islamofobické, že jejich cílem bylo ponížit a marginalizovat muslimskou menšinu v Dánsku a že jsou manifestací neznalosti dějin západního imperialismu od kolonialismu až po současné konflikty na blízkém východě. Zastánci karikatur tvrdí, že karikatury poukazují na důležitý problém v období islámského extremistického terorismu a že jejich otištění je legitimním výkonem svobody projevu. Rovněž poukazují na to, že podobné karikatury bývají otištěny i v souvislosti s jinými náboženstvími a že tudíž muslimové tímto nebyli nijak diskriminováni. Otázky: 1. Která práva se v tomto případě střetávají? 2. Jaké druhy projevu znáte a jsou některé druhy chráněny více než jiné? 3. Mezi jaká práva (derogovatelná, nederogovatelná apod.) svoboda projevu patří? 4. Jaký je rozdíl mezi právem a svobodou? 5. Jaká kritéria musí naplnit limity svobody projevu, aby nedošlo k porušení čl. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod? 6. Jaké dva druhy projevu rozlišuje Evropský soud pro lidská práva ve věci Lingens proti Rakousku? 7. Existuje při výkonu kritiky nějaký rozdíl mezi kritizovanými kategoriemi osob? (např. známá zpěvačka a pachatel trestné činnosti). 8. Jaké argumenty byste uvedli pro a proti svobodě slova pro rasově motivované projevy? 9. Co je to doktrína volného uvážení států? 10. Jak se projevuje doktrína volného uvážení států ve věci Jersild a Wingrove (viz níže)? Literatura Povinná literatura Hubálková, E.: Evropská úmluva o lidských právech a Česká republika, Praha: Linde, 2003. Berger, V.: Judikatura Evropského soudu pro lidská práva, IFEC, 2003. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva Wingrove proti Spojenému království, stížnost č. 19/1995/525/611, rozsudek ze dne 22. 10. 1996. Handyside proti Spojenému království, stížnost č. 5493/72, rozsudek ze dne 7. 12. 1976. Lingens proti Rakousku, stížnost č. 9815/82, rozsudek ze dne 8. 7. 1986. Jersild proti Dánsku, stížnost č. 36/1993/431/510, rozsudek ze dne 22. 8. 1994. Doporučená literatura Bartoň, M.: Svoboda projevu a její meze v právu České republiky, Praha, Linde, 2002. Herczeg, J.: Meze svobody projevu, Praha, Orac, 2004.