ZÁKLADY EKONOMIE Státní rozpočet 4. přednáška Struktura veřejných rozpočtů l Soustava veřejných rozpočtů l nadnárodní rozpočet l ústřední rozpočet l rozpočty jednotlivých celků územní samosprávy l rozpočty neziskových organizací působících ve veřejném sektoru l Mimorozpočtové fondy (státní fondy a tzv. mimorozpočtové parafiskální fondy) Typy fiskální politiky l Expanzivní l přímé nástroje: zvýšení vládních výdajů l nepřímé nástroje: snížení daní l výsledek: rozpočtový schodek l Restriktivní l přímé nástroje: snížení vládních výdajů l nepřímé nástroje: zvýšení daní l výsledek: rozpočtový přebytek Význam a podstata státního rozpočtu l nejvýznamnější veřejný rozpočet l soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy (prochází jím 80 % příjmů soustavy veřejných rozpočtů) l nejdůležitější finanční nástroj užívaný ústřední vládou v hospodaření státu k financování státních netržních činností l nejvýznamnější nástroj stabilizační politiky l prostřednictvím státního rozpočtu se nenávratným způsobem přerozděluje významná část HDP Státní rozpočet l Nejdůležitější bilance státu l příjmy a výdaje st. rozpočtu závazně člení rozpočtová skladba l rozpočtové provizorium l vzhledem k objemu st. rozpočtu je významná výše jeho deficitu a výše tzv. skrytého dluhu l finanční plán l nabývá podoby rozpočtového zákona l za plnění odpovídá Ministerstvo financí l vláda je většinou zmocněna provádět v případě potřeby dílčí úpravy rozpočtu l po skončení období se sestavuje závěrečná bilance skutečného plnění st. rozpočtu – tzv. státní závěrečný účet l významný nástroj rozpočtové politiky l pokladní plnění se uskutečňuje na účtech ČNB Příjmy a výdaje SR Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z hlediska: l odpovědnostního (do jednotlivých kapitol) l druhového l Výdaje – dle druhu věci, služby, práce, výkonu nebo práva, které bylo daným výdajem pořízeno, u transferů - druh podpory, kterou transfer představuje. l Příjmy - dle právního důvodu platby, která do rozpočtu plyne. l odvětvového (funkčního) l dle druhu činnosti, z níž příjmy plynou nebo na kterou se finanční prostředky vynakládají l konsolidačního l na příjmy a výdaje vznikající uvnitř soustavy veřejných rozpočtů § 2/1 vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě Výdaje SR l na vládní nákupy – zajištění veř. statků státem – tzv. alokační výdaje l na financování běžných a kapitálových potřeb neziskových organizací, které stát zřídil pro zabezpečení veřejných statků l na peněžní transfery pro obyvatelstvo l formou dotací na výrobu některých výrobků pro domácnosti l formou dotací ekologických l redistribuční výdaje Rok 2006 Trendy ve výdajích SR ČR l Tok výdajů st. rozpočtu je během roku poměrně rovnoměrný, avšak v závěru roku objem výdajů vzrůstá. l Rozhodující objem výdajů SR ČR představují běžné výdaje (1993 – 2000 cca 88 %, v poslední době tvoří cca 98 %). l Celkové výdaje st. rozpočtu vzrostly za poslední roky o více jak 20 %, neinvestiční transfery obyvatelstvu vzrostly o téměř 30 %, příjmy st. rozpočtu vzrostly pouze o cca 15 %. l V zemích, kde jsou součástí st. rozpočtu i výdaje na sociální zabezpečení, rostou výdaje na starobní důchody. l Od roku 1995 stoupá podíl mandatorních výdajů (skupina peněžní transfery obyvatelstvu) a ostatních obligatorních výdajů – tzv. quasi mandatorní výdaje (výdaje na obranu, příspěvky do rozpočtů mezinárodních organizací, jichž je ČR členem). l Quasi mandatorní výdaje vzrostly v období 1995 – 2004 téměř dvakrát. Důvodem tohoto vzrůstu je růst mezd pracovníků rozpočtové a příspěvkové sféry. Příjmy SR l Daňové l daně l pojistné na sociální zabezpečení (pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění) l příspěvek na státní politiku zaměstnanosti l pojistné na veřejné zdravotní pojištění l cla l správní a soudní poplatky l Nedaňové l příjmy ve formě uživatelských poplatků l z pronájmu a prodeje státního majetku Trendy v příjmech SR ČR l běžné příjmy (daně cca 58 %) + příspěvky na soc. zabezpečení se podílejí (38 %) – tj. cca 95% na celkových příjmech l tempo růstu daň. příjmů ve státním rozpočtu se snižuje (nejdynamičtější daň je daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti) l kapitálové příjmy jsou velmi malé Daňová kvóta l jednoduchá (daně, poplatky a cla) l složená (včetně povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění) Peková, J.: Veřejné finance, úvod do problematiky, Aspi Publishing, Praha 2002, str. 251 Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2006) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2007) Státní rozpočet l vyrovnaný l přebytkový l schodkový Prohlubování deficitu: Příjmy Výdaje stagnují rostou rostou pomaleji než výdaje rostou rychleji než příjmy klesají rostou klesají rychleji než výdaje klesají pomaleji než příjmy Členění deficitu l U st. rozpočtu je důležité, zda deficit je: l plánovaný (aktivní) l neplánovaný (pasivní) l krátkodobý l výsledný deficit ročního hospodaření l střednědobý a dlouhodobý deficit Příčiny rozpočtového deficitu l Endogenní faktory l expanzivní charakter fiskální politiky l časové rozložení výdajového šoku l časové rozložení daňového zatížení na více generací l vládní populismus l Exogenní faktory l tempo ekonomického růstu l deprese ve světě l růst cen základních surovin l vývoj úrokové míry l úrok z veřejného dluhu l mimořádné události Důsledky deficitu státního rozpočtu l krátké období - pozitivní l eliminace vlivu exogenních faktorů l financování efektivních veřejných výdajových programů l v krátkém období je obtížné zvýšit daně, stejně jako je obtížné provést škrty ve výdajích l dlouhodobé období - negativní l růst veřejného dluhu l vyvolává inflační tlaky Financování deficitu státního rozpočtu l Dluhové financování l emisí st. dluhopisů l vnitřní dluh l vnější dluh l Peněžní financování l půjčkou od centrální banky, půjčkou ze zahraničí l monetizace dluhu – tzn. transformace deficitu do přírůstku peněžní zásoby l Ze státních aktiv Krytí deficitu l Krátkodobé řešení deficitu: l mimorozpočtovými nenávratnými zdroji l z rezerv l použitím návratných finančních prostředků l Dlouhodobé řešení deficitu: l ze státních finančních aktiv l zvýšením daní Schodek státního rozpočtu Přebytek/deficit (v % HDP) 2004 Bilance vládního sektoru v zemích EU v % HDP Výsledky ankety: Deficit státního rozpočtu Veřejný dluh l Veřejný dluh je souhrn závazků: l státu l jednotlivých článků územní samosprávy l veřejných fondů l veřejně právních institucí zřizovaných státem a územní samosprávou l veřejných podniků Řešení dluhového problému l využít vlivu pozitivních exogenních faktorů l vyšší tempo eko. růstu než reálná úroková sazba z veřejného dluhu l inflace l zahraniční pomoci l využít vlivu aktivních vládních opatření l přebytek státního rozpočtu l mimořádné jednorázové paušální dávky z kapitálu k umoření dluhu l monetárním řešením l odmítnutí existujícího dluhu, případně úroku Veřejný dluh v ČR l V roce 1993 stát převzal dluh ve výši 164 mld. Kč, z toho: l Vnitřní státní dluh cca 92 mld. Kč (věřitelem se stala ČNB a obchodní banky) l Vnější dluh ve výši zhruba 72 mld. Kč. l 90. léta - nízký podíl tzv. sekuritizace dluhu (tzn. krytý státními cennými papíry). Dnes je plně sekuritizován vnitřní dluh. l Emitování střednědobých státních dluhopisů s dobou splatnosti od 2 do 5 let a výnosem cca 8 % l Většinu státních dluhopisů skupuje bankovní sektor a pojišťovací společnosti. l Podíl veřejného dluhu na HDP se v posledních letech výrazně zvyšuje, podle prognózy vývoje deficitu st. rozpočtu se tento veřejný dluh v nejbližších letech ještě zhorší. Struktura a vývoj státního dluhu I. Struktura a vývoj státního dluhu II. Úrokové náklady státního dluhu Tempo růstu veřejného dluhu l Každý občan včetně novorozenců a důchodců dluží přibližně 79 000 Kč! l Orientační částka nárůstu dluhu v současné době činí zhruba 360 Kč za sekundu! Pramen: http://pda.ceskenoviny.cz/ekonomika/index_img.php?id=58247 Děkuji za Vaši pozornost. J