IUSNATURALISMUS vs. IUSPOSITIVISMUS III Minimální přirozenoprávní obsah práva • Přežití je cílem • Vztah antropologických rysů člověka a nutných rysů právní úpravy – Lidská zranitelnost – Přibližná rovnost – Omezený altruismus – Omezené zdroje – Omezené porozumění a síla vůle O. Weinberger – přirozené rudimenty společnosti • Antropologické složky spravedlnosti: – Člověk je zoon politikon – Člověk je nadán svobodnou vůlí – Člověk je tvůrcem institucí – Jednání člověka je ovlivnitelné a ovlivněné působením norem • Stanovení norem není aktem libovůle (ani v etice ani v právu) • Přirozené rudimenty společnosti: přirozené reakce a způsoby chování. • Nejedná se o přirozené právo, ale odkaz na přirozený základ. Lon Fuller – vnitřní morálka práva • Právo nelze definovat nezávisle na důvodech dodržování práva • Principy legality (Procesní forma přirozeného práva): – Obecnost – Přístupnost (vyhlašování) – Retroaktivita – Jasnost – Bezrozpornost – Nepožadovat nemožné – Stálost v čase – Shoda normy a postupu aplikačních subjektů • Tím se vytváří jakékoli právo • Morálka vnější právu Ronald Dworkin • Positivismus je model systému a systém pravidel, jehož ústřední představa jednoho jediného testu, co právo je, nás nutí pomíjet důležité role, které hrají ty standardy, jež pravidly nejsou. • Soudce se pokusí nalézt nejlepší ospravedlnění, které může nalézt v principech politické morálky. – Zákon nepůjde proti jeho politickému přesvědčení. Joseph Raz • Právo může být hodnotné, ale může být také zdrojem zla. • Odmítnutí rozdělovací/spojovací teze Třídění obsahového napětí mezi právem a morálkou • Konflikt demokratického a totalitního systému – Reakce na totalitní systém (priorita přirozeného nad positivním právem/priorita jednoho positivního nad druhým positivním) – Občanská neposlušnost – Negativní normotvorba • Konkrétní rozhodování soudů – Jiří Boguszak – soudní jurisdikce (ve věcech lidských práv) fakticky zužuje uvážení v rozhodování státních orgánů – Pozitivní normotvorba Imperativ nezměnitelnosti materiálního jádra ústavy Materiální jádro ústavy • Materiální omezení prostoru ústavní revize • „La forme républicaine du Gouvernement ne peut faire l'objet d'une révision“. (revize Ústavy z roku 1875) • „Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.“ čl. 9 odst. 2 Ústavy ČR • Georg Jellinek: „Stát může se zprostiti každé meze, kterou si sám položil, ale jen ve formách právních a tvoře si nové meze. […] právně neexistuje absolutně neomezený suverénní stát. Diskuse o nezměnitelnosti materiálního jádra Ústavy • Alfred Verdross: ustavit závazek dvou států – každý zaváže sám sebe; Ústava zároveň získá klauzuli nezměnitelnosti • František Weyr: změna Ústavy je možná, a to za stejných podmínek, za jakých vznikla • A.V.: Stát je při tvorbě Ústavy svobodný • Adolf Merkel: Bez zmocnění Ústavy není možná žádná její změna Oprávnění ke změně Ústavy - Carl Schmitt • Ústavu lze měnit pouze za podmínky, že její identita a kontinuita jako celku zůstane zachována. • Kompetence ústavodárná a ústavodárce x kompetence k vydávání ústavních zákonů a subjekt ústavně-zákonné normotvorby • Vyloučeny jsou (ústavními změnami nejsou): – likvidace Ústavy – odstranění Ústavy – prolomení Ústavy – suspendování Ústavy • V každém případě vzniká suverén nový. Oprávnění ke změně Ústavy – Hans Kelsen • Odlišení fakticity a normativity • Pro změnu nezměnitelné části Ústavy schází kompetenční norma • Emanuel Joseph Siéyés: rozlišuje moc ustavují a ustavenou • Můžeme tedy rozlišit ústavní právo kvalifikované a ústavní právo jednoduché (rakouský ústavní soud)