Osoba v právním smyslu Obecná charakteristika Pojetí osoby Osoba – součást jazykových sítí Dvě základní roviny analýzy: • mimoprávní • právní Rozdílný význam a funkce. Jejich historický vývoj paralelní v rámci vlastních systémů, vzájemné ovlivňování. Právo vyjadřuje formálně právní stránku reálných vztahů mezi reálnými lidskými bytostmi a/nebo jimi vytvořenými organizačními útvary, ergo: právo je zjednodušené normativní schéma společenské reality. Literatura a prameny: • Korten, D.C., Keď korporácie vládnu svetu. Vyd. PARADIGMA.SK, Košice, 2000 • Gray, J., Marné iluze. PARADIGMA.SK, Košice, 2000 • Giddens, A., Důsledky modernity. SLON, Praha 1998 • Hendersonová, H., Za horizontem globalizace. DharmaGaia, Praha, 2001 • Reich, R., Dílo národů. Prostor, 2002 Literatura-pokračování • Hurdík, J., Osoba a její soukromoprávní postavení v měnícím se světě. MU, Brno 2004 • Hurdík, J., Právnické osoby a jejich typologie. C.H.Beck, Praha, 2003 • Hurdík, J., Právnické osoby. Obecná právní charakteristika. MU, Brno, 2000 Osoba v mimoprávním smyslu • Dvě dimenze osoby: – individuální – vztahová Dva pojmy: - Osoba (lze ji charakterizovat bez zařazení do systému vztahů) - Subjekt (charakterizuje místo osoby v systému vztahů) Osoba v právním smyslu Je součástí právně významné triády, tvořící prvky právního vztahu: - osoby (subjekty) - hodnoty (objekty) - práva a povinnosti (obsah) Je souborem právních charakteristik umožňujících působení lidí a jimi utvořených útvarů v systému právně významných společenských vztahů = právní status Právní status osoby • pasívní - způsobilost k právům a povinnostem - základní práva a svobody • aktivní - způsobilost k právním úkonům - způsobilost k protiprávním úkonům - soubor právních vztahů