Příklad 1) V rámci konání předběžného projednání obžaloby bylo zjištěno, že důkazy provedenými v přípravném řízení nebyla dostatečně objasněna příčetnost obviněného v době činu. - Jaký bude další postup soudu? Příklad 2) Při předběžném projednání obžaloby vrátil soud věc státnímu zástupci k došetření výslechem svědka Františka N. a Pavla D., které po podání obžaloby navrhla obhajoba. Svědci byli vyslechnuti. Státní zástupce poté předložil soudu spisy s oznámením, že na podané obžalobě trvá. - Odpovídá takovýto postup státního zástupce TR? (srovn. 5 188, 191 a 195 TR). Příklad 3) Hlavní líčení bylo nařízeno na den 8.9. 1997, 10.00 hod: Obviněnému byla doručena obžaloba a předvolání k hlavnímu líčení dne 3. 9. 1997 v 8.00 hod. Obviněný se k hlavnímu líčení nedostavil. Hlavní líčení se konalo v jeho nepřítomnosti. - Bylo konání hlavního líčení v nepřítomnosti obžalovaného v souladu se zákonem? Příklad 4) První hlavní líčení projednával senát složený z předsedy senátu, dvou soudců (A, B) a náhradního soudce (C). Hlavní líčení bylo po třech hodinách jednání přerušeno pro nevolnost soudce A. Po třiceti minutách bylo v HL pokračováno, ale již bez soudce A. Hlavní líčení pak bylo po dalších dvou hodinách jednání odročeno na neurčito. V odročeném HL byl členem senátu opět soudce A a soudce C se jednání zúčastnil jen jako soudce náhradní. - Co lze tomuto postupu soudu vytknout a s jakými důsledky? (srov. . 197, 202, 219 TR). Příklad 5) Předseda senátu rozhodl usnesením o vyloučení veřejnosti, neboť jeden z přítomných občanů byl zjevně v podnapilém stavu a svým chováním rušil průběh HL. - Je postup předsedy senátu v souladu s TR? Pokud ne, jak mohl soud v tomto případě zajistit nerušený průběh HL? (srov. 2 odst 10, 199-201, 203-204 TR). Příklad 6) Poškozený uplatnil již v přípravném řízení vůči obviněnému nárok na náhradu způsobené škody. K hlavnímu líčení se nedostavil. Předseda senátu jeho návrh na náhradu škody učiněný již v přípravném řízení vůbec nepřečetl. V odsuzujícím rozsudku byla obžalovanému uložena povinnost, aby zaplatil poškozenému způsobenou škodu v souladu s návrhem učiněným v přípravném řízení. - Došlo postupem soudu k porušení trestného řádu a s jakými důsledky? (srov. §43, 206, 207, 228-229 TR). Příklad 7) Obviněný Z.L. se podle obžaloby dopustil trestného činu ublížení na zdraví dle * 2Z2 odst. I TZ vůči své družce H.C. Poškozená byla vyšetřovatelem vyslechnuta jako svědkyně. Podle protokolu o výslechu byla též poučena o právu družky odepřít výpověď. Její vyjádření ohledně využití tohoto práva nelze z obsahu protokolu zjistit, nicméně H.C. jako svědkyně ve věci vypovídala a svou výpovědí usvědčovala svého druha ze spáchání stíhaného trestného činu. V hlavním líčení svědkyně uvedla, že jako družka využívá svého oprávnění a vypovídat ve věci nebude a dále uvedla, že již v přípravném líčení nehodlá svědčit, ovšem nepochopila smysl poskytnutého poučení. Na základě toho dospěl soud k závěru, že výpověď svědkyně z přípravného řízení je nepoužitelným důkazem. Za této situace byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření. - Je tento postup soudu v souladu s trestním řádem? Ve kterém procesním stadiu lze závažné procesní vady pokládat za důvod k vrácení věci státnímu zástupci k došetření? Příklad 8) Poškozený František V., jemuž byl pravomocným odsuzujícím rozsudkem napadeným návrhem na povolení obnovy řízení přiznán nárok na náhradu škody, nebyl vyrozuměn o konání veřejného zasedání, ve kterém se o návrhu na povolení obnovy rozhodovalo. - Došlo uvedeným postupem soudu k porušení ustanovení 233 odst. 1.TR? Příklad 9) Obviněný F.V. byl odsouzen k trestu odnětí svobody za trestný čin loupeže podle § 234 odst. I TZ. Během výkonu trestu odnětí svobody podal návrh na povolení obnovy řízení, v němž uvedl, že soudu nebyly známy podstatné skutečnosti o trestném činu, pro který byl odsouzen. Den konání veřejného zasedání o návrhu na povolení obnovy řízení soud nařídil bez ohledu na žádost obviněného o odročení veřejného zasedání na pozdější termín. Veřejné zasedání proběhlo v nepřítomnosti obviněného. - Došlo tímto postupem soudu k porušení některého z ustanovení TŘ? Příklad 10) Obžalovaný F.V. prohlásil, že se vzdává účasti na veřejném zasedání. Toto prohlášení bylo učiněno ze strany obviněného v době, kdy veřejné zasedání nebylo ještě nařízeno. Na základě této skutečnosti soud nevyrozuměl obviněného v termínu veřejného zasedání a veřejné zasedání proběhlo v nepřítomnosti obžalovaného. - Došlo tímto k porušení ustanovení § 233 TŘ?