Veřejné finance Sociální zabezpečení 4. přednáška 3. dubna 2007 Svěřenecké fondy l Sociální pojištění l Zdravotní pojištění l povinné příspěvky – započítávají se do souhrnné daňové kvóty Sociální zabezpečení l řešení důsledků sociálních událostí a rizik a při garanci sociálních jistot l Sociální událost – vede k tíživé sociální situaci l Sociální riziko - „sociální události či sociální příhody, které jsou právem známé, a s nimiž právo řadí vznik, změnu či zánik práv a povinností, pomocí nichž lze těmto událostem předejít či je zmírnit nebo překonat tíživou životní situaci způsobenou takovou událostí.“ (Krebs, 1997) l Sociální jistota - např. právo na vzdělání, právo na ošetření v nemoci l paradox sociálního zabezpečení Prvky sociálního zabezpečení l Péče o zdraví l Zabezpečení v nemoci a při úrazu, při invaliditě l Zabezpečení matek v těhotenství a v mateřství l Zabezpečení ve stáří l Zabezpečení v nezaměstnanosti l Zabezpečení pozůstalých v případě úmrtí rodinných příslušníků l Pomoc rodinám s dětmi Principy sociálního zabezpečení l univerzalita l uniformita l komplexnost l adekvátnost l sociální garance l sociální solidarita l sociální spravedlnost l participace Metody sociálního zabezpečení I. l Sociální pojištění l povinné příspěvky l princip ekvivalence (zásluhové dávky), princip všeobecnosti a univerzálnosti l soukromé pojištění, někdy se státní podporou l Státní sociální podpora l adresné částky l hrazeny z daní (není stanovena konkrétní částka, kterou jedinec přispívá) l např. přídavky na děti l Podnikové zaopatření Metody sociálního zabezpečení II. l Sociální pomoc l hrazeno ze státního rozpočtu a z různých neziskových organizací l ve složitých životních situacích, kdy se občan nedokáže sám o sebe postarat, např. nezaměstnanost, úraz l princip solidarity, adresné dávky l Sociální péče l realizaci těchto služeb provádí regionální veřejný sektor či soukromé neziskové organizace l Spoření l v rámci dobrovolného smluvního důchodového pojištění Dávky sociálního zabezpečení I. l Dávky zásluhové l závisí na výši předchozího příjmu l princip ekvivalence a princip solidarity l pouze peněžní forma (např. náhrady při pracovních úrazech) l Dávky univerzální (tzv. plošné dávky) l nezávisí na předchozím příjmu (porodné) l mohou mít formu peněžní i naturální (např. ve zdravotnictví) Dávky sociálního zabezpečení II. l Dávky individualizované (tzv. adresné dávky) l poskytovány dle určitého kritéria potřebným občanům v individuální výši l Dávky kombinované l kombinace zásluhových a univerzálních dávek, např. starobní důchody l posilovat zásluhovou složku Modely sociálního zabezpečení I. l Klasický model sociálního pojištění (Bismarckův model sociálního pojištění) l nevylučoval sociální pomoc, ale nezahrnoval státní zaopatření l nebyl součástí státního rozpočtu l zásluhovost (zásluhové dávky) a sociální solidarita (univerzální dávky) - byly poskytovány jen výjimečně (zdravotní péče) Modely sociálního zabezpečení II. l Klasický model sociální pomoci (Liberální či anglosaský model) l vylučoval metody sociálního pojištění a metody státního zaopatření l zdokonaloval předchozí systém „chudinské péče“ l důraz na individualizované dávky určené jen pro prokazatelně potřebné občany Modely sociálního zabezpečení III. l Moderní model sociálního pojištění (Konzervativní model sociálního pojištění) l z příspěvků na sociální zabezpečení l zásluhové dávky, dávky univerzální (na zdravotní péči a u přídavků na děti) a dávky poskytované v rámci sociální pomoci l (důchodové, nemocenské, úrazové, v nezaměstnanosti, rodinné, zdravotní péče) Modely sociálního zabezpečení IV. l Moderní liberální model sociální pomoci l rozšířen o zavedení prvků sociálního pojištění (starobního, pozůstalostního, v nezaměstnanosti, úrazového a v některých státech i univerzálního zdravotního). l nevyužívají se, příp. využívají ve velmi málo příspěvky na sociální zabezpečení l Beveridgeův model sociálního národního pojištění Modely sociálního zabezpečení V. l Univerzální model státního zaopatření l modifikace klasického modelu sociální pomoci l využívá pouze univerzální dávky nezávislé na výdělku l je většinou financován ze státního rozpočtu Modely sociálního zabezpečení VI. l Skandinávský sociálně demokratický model l zahrnuje jak princip sociální solidarity, tak také princip ekvivalence, přičemž se snaží zabezpečit všechny obyvatele l dávky poskytované v rámci tohoto modelu jsou univerzální dávky a zásluhové dávky l odmítá daňové ráje Financování sociálního zabezpečení l Přímé l povinné příspěvky + část daňového výnosu l dávky sociálního zabezpečení l Nepřímé l daňové úlevy u individuálních důchodových daní a důchodových daní korporací l daňové výdaje l Prostředky na financování sociální zabezpečení l v parafiskálním mimorozpočtovém fondu sociálního zabezpečení l ve veřejných rozpočtech l Sociální kvóta Systémy financování sociálního zabezpečení I. l Průběžné financování l Příčiny deficitnosti tohoto systému: l Demografické příčiny (stárnutí obyvatel, nízká porodnost) l Rozsáhlý sociální program (široká „nabídka“ dávek sociálního zabezpečení) l Potřeba valorizace dávek l Růst nákladů institucí poskytujících služby sociálního zabezpečení l Růst povinných příspěvků na sociální zabezpečení, což má za důsledek: l Snižování čisté mzdy zaměstnanců l Zvyšování nezaměstnanosti l Nízká tvorba nových pracovních míst l Malé domácí úspory l Vládní populismus Systémy financování sociálního zabezpečení II. l Kapitálové financování l kapitalizovaný fond sociálního zabezpečení na pojišťovacím principu l respektuje princip ekvivalence a zásluhovosti l stát dohlíží nad hospodařením těchto pojišťoven a vymezuje způsoby zhodnocení l posiluje odpovědnost jednotlivce a stimuluje jej ke spoření na stáří (příspěvky ze státního rozpočtu, daňové výhody) Vícepilířový systém financování sociálního zabezpečení l Veřejný pilíř l minimální prostředky na stáří a případná rizika l všeobecný program zdravotní péče, l všeobecný program sociální pomoci, l univerzální dávky soc. zabezpečení, l státem garantovaná min. výše starobního důchodu, l povinné pojištění l princip neekvivalence a solidarity l průběžný systém financování (povinné příspěvky, dávky) l Povinný soukromý pilíř l povinné spoření občanů v kapitalizovaném fondu pojišťovny l odluka sociálního zabezpečení od státu a zrušení mezigeneračního přerozdělování l princip ekvivalence (zásluhové dávky) l Dobrovolný soukromý pilíř l dobrovolné soukromé pojištění l princip ekvivalence a jsou používány zásluhové dávky Situace v ČR v oblasti SZ l Sociální zabezpečení je příjmem SR (Ministerstvo práce a sociálních věcí) odděleně se sleduje pouze část plynoucí na důchodové pojištění. l Metody sociálního zabezpečení: l sociální pojištění l sociální péče l sociální pomoc l Oblasti sociálního zabezpečení: l Důchodové pojištění l Nemocenské pojištění (včetně pojištění pro případ mateřství a invalidity) l Pojištění v nezaměstnanosti l Péče o rodinu l Sociální péče, tzv. záchranná sociální síť (např. péče o opuštěné děti, hendikepované občany apod.) l Zdravotní pojištění (dostupnost základní zdravotní péče) l Princip ekvivalence v kombinaci s principem solidarity Dvoupilířový systém financování sociálního zabezpečení l Veřejný pilíř l průběžné financování l Dobrovolný soukromý pilíř l starobní pojištění l Sociální zabezpečení je financováno: l povinným příspěvkem na sociální zabezpečení a povinným příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti l povinným veřejným zdravotním pojištěním Sazby pojistného v ČR Sazby sociálního pojištění v zemích EU Věk odchodu do důchodu v ČR Věk odchodu do důchodu Starobní důchod l Je složen ze dvou částí: l základní výměr l jedná se o pevnou částku ve výši 1 470 Kč měsíčně l procentní výměra l částka je vypočtena jako 1,5 % z výpočtového základu za každý celý rok pojištění, minimálně však 770 Kč měsíčně. l Starobní důchody jsou valorizovány, jestliže inflace překročí 5 %. l Průměrný důchod v ČR dosahuje necelých 7 300 Kč (rok 2006), průměrná čistá mzda činí 12500, tj. 58,4 %. l Průměrné penze dosahuje cca 44 % občanů, průměrné mzdy však jen cca 30 % občanů. l Občan, který měl hrubý měsíční příjem přes 50 000 dostane penzi ve výši 12 000. l velmi výrazný nepoměr mezi penzí a původní mzdou u občanů různých příjmových skupin (občané s podprůměrnou mzdou dostávají starobní důchod ve výši 90 % původního výdělku, naopak důchod občanů s nadprůměrnými příjmy je v ČR jedna z nejnižších ze zemí OECD) Výše důchodu vůči předchozí mzdě v ČR Relace důchodu k předchozí mzdě v ČR Výše státní penze v zemích OECD Hlavní problémy sociálního pojištění l vysoká nivelizace důchodů, která nemotivuje k vyšší ekonomické aktivitě l vysoká míra příjmové solidarity l nedostatečná připravenost systému na stárnutí populace l nárůst počtu předčasných starobních důchodů v předchozích letech a s tím související stagnace reálného odchodu do důchodu l nepřiměřeně velký rozsah náhradních dob pojištění l nedostatečný rozvoj nositele pojištění vlivem rozpočtového uspořádání a dlouhodobého poddimenzování finančních prostředků (http://www.finance.cz/home/penzijni_pripojisteni/duchodove_systemy/situace_v_cr/) Povinné veřejné zdravotní pojištění I. l Poplatníci: l zaměstnanci, l zaměstnavatelé za své zaměstnance, l osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a l stát za nevýdělečné osoby. l Veřejné zdravotní pojištění je příjmem parafiskálního fondu (rozpočtů zdravotních pojišťoven) l Pojistné - 13,5 % z úhrnu příjmů zaměstnance za kalendářní měsíc, popř. 13,5 % z 45 % příjmu z podnikání u osob samostatně výdělečně činných a 13,5 % z částky 3556 Kč u pojištěnců, za něž pojistné platí stát. Povinné veřejné zdravotní pojištění II. l Hospodaření ZZP je vyrovnané až mírně přebytkové, hospodářský výsledek VZP je záporný již několik let. l VZP zažívá postupný odliv pojištěnců k jiným zdravotním pojišťovnám. l Věrni VZP zůstávají lidé důchodového věku, kteří tvoří největší část pojištěnců (cca 80 % pojištěnců VZP je starších 60-ti let). l zvyšování průměrné doby pracovní neschopnosti, kdy v roce 1989 činila 17,1 dne, v roce 1990 18,39 a v roce 2003 30,45 dne Srovnání pracovní neschopnosti ČR a ostatních zemí Děkuji za Vaši pozornost. J