..■■■ ..'*% Jfroiá^urhé1 stíhání Prpti vůli cizího statu nem vydaní přípiistíiě; íb^a^cní;iiávrh ,,(žádost) eizi vlády je conditio sme qua non. Kdežto vyppveděnížv0$Kse vyslovuje .soudem nebo admimstra -*. 233). Teprve „Ä. tohoto oizo^kffio návrhu a 'neke-h tedy postupovati v tom .kterém, případě podle vydávacího práva, přistupuje náš stát sáni' k trestnímu stíhání cizince v cizině se provinivšího Jde ostíhaní, jen. podpůrné, nebofe zásada světového práva uplatňuje se , u nás tok^o/subsidiárně. Esrtradice je pravidlem, podpůrné stíhání je výgimkou. Naš zájem na, vydání zatčeného cizince do ciziny je větši :neŽ,-zájem na jeho podpůrném stíhání v,' ÖSR. Podpůrné stihám je drahé (vazba, tiWočnik), .obtížné á ^zdloiihavé' (rekvísice do cizmy) a^ mnohdy .prakticky neproveditelné (srov. či; 17 ve spojitosti s čl;6 extradicní smlouvy ěsL-němecfeé).. JPodpŮmé'stíhání nahrazuje extra-» díci:-Aut dederé aut. punire-.(Grotius). . Podmínky-podpůrného stíhání v oblasti tr. z. 1852 se značně h£í od oněch, které vyžaduje slov. tr,. ž. ,1878.*' V zemích České a iíoravskostezské je podle § 40, tr. z. třeba k zavedení podpůrného stí há^ jen je<3^é podmínky,,té totiž, .že.se cizí stát. z.dr.áhá přijmouti ! provinilce v,ÖSK postiženého. V tóm okamžiku vzniká trestní narok , čsl;. á jeho .uplatnění jest obligatórni, m£:-li trestný čin v cizmě spa chaný zločinnoxikvalifikaci' ípodl^nášěho' práva. Naproti tomu na $lo-veňskU',jé k zajedení:'podpůrného stihání podle §. 9 slov." tr z třeba; dvou*3j^niín^ platných smluv nebo dosavaď ^nícK zvyHpj?B; n«má~ místa, a zá druhé> že -podpůrné stihaní ná~ ři d;í I niimstr spravedlnosti- Bez tohoto nařízení bylo by trestní řízem ' žmatečné (rpzh. kurier ~T .TTT 173.' a ■■ rózh. nejv. soudu y.Brně Zrn HI 107py25j). Kdežto '§:m[ tr. z. váze pbonúnku zavedení podpůrného stíháníjen na>'pasivitu.cizího státu, je dikcí § 9 slov. tr z dana možnost .podpůrně stíhati i při aktivním odepření extradiče s Čsl strany. Výhoda úpravy podpůrného stíhání podle, § -9 slov. tr z zaletí v'.tom, žeje-vé volném uvážení ministra spravedlnosti, zda podpůrné stíhání nařídí čí nikoliv. N Vtzemích české a- Moravskoslezské, platí, zákonná povinnost podlé., či.; 9 úmluvy, ,z 20. dubna 1929 o potírání penězókazectvi, č. 15/1932 Sb,ř jejíž speciální, ustanovení mají z důvodu § 41 tr, z a §.474 slov..tr.por. přednost před obecnou úpravou,zákonnou Pokud jde a rozsáb, podßurneho stíhání, je toto. v zemích České a Moravsko ,slezské zásadně přípustné jen pro*zIočin (§•§ 39, 40 a 234 tr. z, rozh* Č.-5206 Sb. n. š. tr.)> kdežto na Slovensku pro zločin í přečm (§ 9 slov 58 V ':.ŠÍi '■ <,< fpr "z, § 13 sloV.-přest. zák.). Avšak podle speciálních zákonů a smluv Spiůtho .'podpůrně -stíhati -v zemích ,Česk*é a -Moravskoslezské též.,pro J,přečin, ba v obou právních oblastech-, někdy i pro.:;pouhý/přestupek. ?Jde o § 10 zákona -č. 41/18|8 ř, z. a § ;1Ó: zák. či. XII/1888' o ppd-Wořskycb kabelech, § 35 — obchod1 s ženami — zákonac; 71/1922 Sb. o vystěhovalectví, či. 9. úmlúVy ó potírání pejiězokázečtví, Č. 15/1932 Sb.', a Ve spojitostí,s § 4,,pdst. 3 zákona č. 269/1919, Sb: o paděláni peněz, Jkonečně § 20- opiového zákona & 29/1938 Sb.. . ■ ^ V Čsl. smluvním vydáväcím právu, je vyjádřena' zásada, že lze vy- ' ;. ^í. ^dání odepříti z.důvodů"péndence..trestního řízení v?tuzemsku-pro idem " :il factum, po.případě proto, že jde o rés iudicata.; Tyto, dvě ,výjimky ze /TS smluvm extradicní ^povinnosti píenásímeper .an'alog.'i do-zákonného . '. ;:^i ^výdavaciho" prává: .Proto dojde4i opožděně- extradicní'.žádost';v' dbbě, ^ , :-.■£$ *i kdy podpůrné stíijäní jest už pravoplatně skončeno (rozsudkem zprošťu- , >;:/' * jícím nebo ! odsuzujícím, 'zastavením' nebo. mupstí), nutno vydání öde- ' "i-y]'[^: |*přiti Naproti tomu je naší ustálenou praxí, že néňí-li podpůrné'ftí-■ - ....($$ "haní skončeno vX stolici, přihlédneme k opožděné.'extradiění žádosti v ■'"■<>% ,a učmíme ji podkladem řízení o vydání /podle § 59trvř., resp. § 476,' ^ /Slov tr por,;rpřípad »2aubek<í, Právník 1535,; sir. 317;.28) ;Bližšívpodrí Jnosti viz vě plánku: »Extradicě a podpůrné;stíhání«;, slavnostní jtVěět mmispráv. k-poctě T: G/M^leSSv^str^^nasl.} .pódrob- "'' ■ " .';:''í,i thí číslo ''-'- i! *'. \f-'.','-'. -'. ■ ';:}Wé ■ ■ ' '. rX/>í^ "\ ■' ■ : • Vv'Vííí : ' s,"-:ľ'.,ť.J!y ■■■■'. ■ ' 'SIS '■/."ílľ^l 'i . h '<-r~-'-č'1^-Á i i Blankosměnka. f Václav Nejedlý*' ' . ■'■- Jednotný-směnečný .řád.přinesl také "některé změny v ohledu rie^ úplných směnek. V tomto'směru je dobře rozlišovati přesně mezi pojmy právnnni á pojmy, které přináší finanční technika; peněžní. Mlúvíine-IL o neúplné 'směnce, blankošměnce, pak' zjišťujeme v peněžní;-technice "pojmy směnky krycí, podkladní, depötriv käuční a pod: Při tom však ^e docela dobře, možno, aby takovou-podkladní, kaučni.směnkou-byla , ;:!;; i normálm vyplněna směnka, která je ^opatřena všemi podstatnými nále:. "\ .'.)::;;;.: žitostmi, jichž zákon k vzniku směnky vyžaduje. ' . ; ^ ".. ;}^l Takovou směnku nelze pak. arci zařaditi pod.pojem blankosměnky (směnky nevyplněné( — v podstatě ještě nesměnky). Pojmu krycí směnka zákon nezná. listina, které schází "něfeterá podstatná Směnečná náležitost, je něsmenkou; álé je třeba'lišiti, zda'še jedná o sňiěnku, která sice byla jako směnka myšlena, ale.které schází (nedopatřením nebo 1 ;j *M !í) Tak .již v-ýnós minj sprav, ^z 5. ťSeivna 1924,'Čís. 16.384/24 (nepublikován). ' .:.,;.* Sr&vnej táké/Cl. -46, Ms, '2 šmlouvy.á Jugoslávií, č. 146/1924 Sb: Gl o s:. Zpraxe mezi- ;• ■ : .;Vrí i národního práva trestního,'Právník^ 1925; str. 658. " ' , ; - ■.-.''>; *\ \ v^:!' r ., . ■ '" '''.■■ ' - . / . : . ■. ."" • " ■■ .^V-S ' '■'■;-'.'... ... 'T e-'.' , ' ■; & . ■;&*$ <• ■■■ "■ ■■-. ' "" .y ■ y ■■' i -yé$ neznalostí): některá.směnečná náležitost, a mezi Směnkou: neúplnou, která má. býti později úmluvou stran doplněna na směnku. Taková '.jistina,; které scházejí některé podstatné náležitosti (nebo ■jak/jdále. dovozujeme všechny směnečné náležitosti), avšak kde je zároveň úmluva,, žé/takpváJistina bude na směnku doplněna, jeblanko-sminkja (neúplňá\směnka).. -■;' Je; dóporuěitelrio používati, názvu blankosměnka, který je Širší než technické pojmy1 krycí, kaučňí, depoťní a pod. Názvu toho užívá také literatura' (Roúčej^:' Praktické šměnečnictví a šekovnictví, Smitek-Stěpína::Npvé.směnečné právo). v tbmtö. slovníkú;,použito,nehí:— toliko ve spojitosti in bianco a pod Dřívější směnečný zákon mluvil o blankosměnce jako o listině, které se nedostává některých podstatných náležitostí. Předpokládal teáy,.že taková listina, má. aspoň některou směnečnou náležitost (srv §-\odst; 2 zákona z J3. :Xri; 1927, Č. 1/1928 Sb.). K témuž paragrafu praví Roúčék: (Právo směnečné 1927, str. 72): »Blankosměnka není na př. pouhý papír; .y'němž v době směnečného > prohlášení chyběly všechny podstatné, náležitosti (arg. »některá« ;§ 6, odst, 2), nýbrž blankosměnka je listina, na které chybí několik' podstatných náležitostí.« Dodává však současně: »Stručně: musí.jíti o listinu, která byla vydána s tím,. že má" býti doplněna na směnku.« (Ibid.) Podle nyní platného, směnečného .práva je situace poněkud jiná, jak uvádíme dále Nynější jednotný směnečný řad (vl. nař. ze dne 19. XII. 1940, č.lllSb. 1941) -ť- který pravděpodobně zůstane i nadále trvale v plat? nósti bez jakýchkoliv změn' — jde však mnohem dále a v důsledku znění či. 10 uznává í možnost listiny, .která vůbec nemá (tedy ani jediné) podstatné náležitosti směnky — jako blankosměnku. Může to . tedy býti listina, obsahující pouhý podpis (směnečně právně zavazující) —- arci za logického předpokladUj že je zde zmocněny aby taková listina byla doplněna na směnku - (Šmitek-Štěpina, stir. 74). Naproti'tomu Rouček (Praktické směněČnictví 1941, str. 23) definuje blankosměnku .»Byla-li-podepsaná.rli^tina, které chybí jedna .nebo více podstatných náležitostí,nadána *S' tím, aby byla.doplněna na směnku,• nazýváme ji bíankosměnkóď (čL 10).« '■ Při přehledu změn proti dřívějšímu stavu uvádí pak Rouček při či. 10 (str, 132): »Odpovídá.bývalému § 6, odst. 3 — novinka v obsahu není —platí, co dosud;« . ' \Y-komentáři Smitek-ětěpiňa se však praví; »Článek 10 jednotiiého .směnečného • řádu* znúňnje. se toliko o směnce, jež byla při odevzdání neúplná' a neustanovuje. nic o tom, ják daleko může sáhat tato neúplnost. Z pouhého' slova »směnka« v č.10 použitého nemůže býti usuzo- 54 1 " váno nic na nezbytný obsah-kusé listiny. Jé to o ď chylk a. odprávního řádu dříve platného, který y § 6,' odst 1 zákona č. 1/1928: Sb. \ správně i oďst. 2) -mluvil o listině-. které se nedostává některé z podstatných náležitostí /směnečných a který tudíž vyžadoval pro pojem í blankosměnky; aby listina, vykazovala' aspoň' některou z podstatných náležitostí. Odchylka je dostŕ závažná/ä pozoruhodná. Podle-pojetí jed-' ' notného směnečného řádu tvoří jedině podstatný obsah blankosměnky směnečně-právně zavazující podpis na listině, která po případě; neobsahuje ještě ani jediné náležitQsti směnky a která se ■ ovšem odevzdá s někomu s propůjčením^ práva k jejímu vyplnění.« ' Některé obtíže v posouzení.působila otázka domieUu době akceptu listina' ještě není směnkou ä; akcept bude dokonán .teprve dpplněnímna směnku,: je dp-. ..ppručitélno, aby bylo däno.zmpcnení i v ohledu domidlú, i když je toto ', . zmocnění, kryta ppyšeehným »doplniti kteroukoli scházející podstatnou , •nebo nepodstatnou náležitostí«,m Ppnevadž domicil je. v podstatě-označení platebního místa,' jéďná se o náležitost podstatnou. "E opatr-* nosti.v tomto směru vedla také rozhodnutí sb. 5585 (Je, lhpštejnp, zda ■ se'doložka dpnucilu^ dostala na směnku po podpisu přijatelem, ale;s jeho souhlasera) a sb; 6121 (Odevzdání nevyplněného blanketu nezahrnuje' '■ v sobě oprávnení opatřit směnku domicilem). Při téťo příležitosti je třeba.taíté se.zmíniti o obtížích, které se dostavují, v důsledku užívání , nesprávné terminologie; Máme ná'mysli otázku'»ručitelů«, ,;V běžném názvosloví u dalgích poďpisatelů směnky i používá se pojmu >ručitel, třebaže se v mnoha /případech jedná o spoluakcepťahtý, kteří jsou také uvedeni ve. směnečné adrese; naopak v mnoha případech se mluví '' 56' \ N'' o spoluakceptantech a předepisujé.sr pák. rdkpjémská doložka. Je-li stanovena'podmínka, že>někdo podepíše směnku jako• ručitel a pak; je uveden'jako. Spoludlužník, ve směnečné adrese, je tento postup prpti^ smluýním vyplnením,, směnky., (Srv. sb. -Í4226): »Jde o protismluyní vyplnění -směnky, uvedla-li o. z; h. jako majitelka směnky v adrese jako . smenečňíka toho, kdo měl býti podle,jejího usnesení jenom ručitelem«; .stejně tak i sb. 16241: &Když.byla adresa;podepsaná blánkosměnky vyplněna jménem toho, kdo se svým podpisem chtěl a: měl. zavázati Jako směnečný ručitel, nebyla, směnka zfalšována, ale jenom bezprávně^ protišmluvně doplněná.« " ./'.,. ;'■ Doplnění řukojemské doložky neuí doplněním podstatnou náležitostí .'(nel-zě.všák také míuyiti o náležitosti nepodstatné)', takže k do- , plnění takové doložky, je třeba/souhlasu rukojmího' (sb.. 12513). Je tedy rukpjemskpu doložku připojiti..na blankPsměňku. hned při jejím podpisů/ rukojniíni.: ■ _ - • Při doplnění blánkosměnky-nesetkáváme se se zvláštními překážkami, přece, vsak nutno''připojiti několik poznámek'. '■ r ! Co do. částky: Částka je; určena přesně úmluvou ä :výše v této úmluvě označená je také mezí; clo které lze .práva1 použíti. Čo; do., data; datum sé nemusí shodovati se skutečností, jenom nesmí odporovati- výslovne" úmluyě, zákonu, a .logickému" úsudku o nemožnosti (sb. 10450). Výslovná,úmluva by sena .ipř...týkala ujednání, že před určitou "dobou smenbavnebude vyplněna. Datum (časoVě) ■ vy-, i plnění směnky, musí také «spadati v případě úmrtí akceptantova do • doby jeho života,, třebaže ve skutečnosti vyplněni se stalo později.. Vyznačiti-tedy datum vystavení dnem, kdy již nežil, platí za nedoložené vyplnění směnky (sb, 5863). Naproti tomu 'nečiní směnku ne-/ platnou vyplnění datem,' které pocXiázi- z. doby po úmrtí jednoho z příjemců směnky (sb. 13742). - ' .' Co'do-splatností: soháží-li vůbec ve směnce děn splatnosti, pova^ '• žuje se za splatnou na viděnou^.Při ^skutečně označených' směnkách na viděnou (a vista) sluší, míti na zřeteli; žes taková směnka musí -býti presentována do roka' oďe dne vystavení (či. 34). Výstavce může však tuto lhůtu nroďíouziti (indosánti' ji :mohou zkrátit i když výstavce stanovil lhůtu delší). Toto právo plyne- výstavci ze zákona,, není třeba zvláštního zmocnění. Jisty rozdíl však sé vyskytne při vyplnění směnky datem splatnosti a jejím uplatnění. Teiito rozdíl se projeví v největším počtu případů při spojení v běžném účte. ,V!'běžném úctě (kontokorentu) platí, že. jednotlivé položky se kompensují á platí za . uvěřené do konče nejbližší 'uzávěrky, kdy se zjišťuje saldo, a-přenáší se na nový účet jako první, položka a platí zase za uvedené dó.konce nejbližší závěrky (nebylo-li spojení výpovědí'.přerušeno)1;. Jestliže: by tedy blánkosměnka měla býti uplatněna před: koncem období, bylo 'by to 57 . vyplněni proti úmluvě, která je sepjata ^úmluvou- kontokorentní. Je ■tedy třeba lišiti mezi dnem splatnosti; a uplatněním/ Datum splatnosti může spadati arci do-doby, kdy ještě kontokorentní spojení nebylo přerušeno a tedy, pohledávka1 z rteho nebyla ještě-' splatná, avšak vymá-■ haní směnky (žaloba), může nastati až při splatnosti pohledávky .(sb. 14967).' *-.,'"■, '."."'' '"*■■'' Doba, do které bude; možno vyplniti bíankosměnku, nesouvisí nijak s dobou tříleté promlčecí .doby. směnky.' Blánkosměňka je nesměnkou; která se teprve na směnku doplňuje* a. promlčení směnečných nároků začne běžet dnem vyplněné splatností směnky. 1 I do textu'-blankósniěnky lze s podmínečnou nepoplatností pojmouti * zástavní prohlášení akeeptantovo ohledně jeho nemovitostí.' Této otázce - věnujeme ještě pojednání zvláštní. ' , ' ' N ■•> "- - •" \. ' -.- " '•'•■■■ .'•.... '■ : : ■ Z P R Á V N í P Ft AX E Každá dědická. piřihláška vyhotovená, v předepsané f br ni ě má. býti od soudu přijata a. k pozůstalostním/spisfun vzata, nenHi zřejmě, nezákonná, nebo zcela libovolná, ä žádným delaěním důvodném nepodiožená, a není-Ii již předem -jisto, že osoba jako dědic se přihlašující neana- dědSckého práva, a že přihláška nemůže proto vésti k odevzdání pozůstalosti. Z důvodů-nejvyššího soudu: . Napadené, usnesení, senepříčí jasnému á nepochybnému .znění nebo . smyslu zákona, jehož bylo nebo mělo ibýti na případ užito (§46, odst. 2 zák. Sb. č. 100/1931, ěl. V č. 1 žák. Šb- č. 251/1934 a öl. I Žák. Sb. č. 314/36). Naopak je v pláěm souhlasu s-jasným předpisem §' 122 nesp. pat., že každá dědická přihláška vyhotovená v předepsané formě (§§ 799 a 800 >obč. z.), má býti öd soudu přijata a k po^ůstálositním spisům vzata ■ (rozh". č. 8086, 11472 a 14478 Sb. n. s.), není-Ii zřejmě'nezákonná nebo zcela'libovolná a žádným delacním důvodem nepodložená, a 'není-Ji. již předem jisto, že osoba jako dědic se přihlašující nemá dědiqkého (práva, a že přihláška nemůže proto vésti k odevzdání pozůstalosti. Této jistoty v projednávaném případě není, když,, dědičky ze závěti dosud přihlášky hepodájý; ' ■ Nespornému soudci, je se' omeziti při prvním vyřizování dědické přih4'á.Šky jen na zkoumání její správnosti po stránce ,form á'l n í; nemůže &a, pouštěti do řešení otázfcy,v zda je dědický nárok věcně odůvodněn. Pozůstalostnímu soudu nepřísluší [proto také řešiti při tom otázku,' zda se přihlášený dědic; zřekl před tím, dědického, práva a stak>-li se tak platně Či nikoliv. , (Rozh. néjy. s. Z 15. listopadu 1944 ô. j. R I 389/44.) Ďoh. - ........-«li»—WMWiil—»I.- IMM I ■■.....i i," ||-|M . ./I •, ' ■■■ i^lMi.i^wilUMWwnh—■■,■■ L I T E RÄ R N í Z P R Ä V Y Dr Jaroslav Po á v. ár: Správni, trestní řízení, Brno 1946, nákladem čs. akademického spolku »Právnik«, Brno,. 63 str.' V zemích historických je trestní řízení správní >nedókbnaíe upraveno 58 ' ' - předpisy z 2, polovice 19. století. Vídeňský správní soud byl vyloučen z kontroly správních trestních nálezů, kdežto nejvyšší správní soud náš tuto " kontrolu vykonávati může, k velikému prospěchu věci. Literárně látku zpracoval u nás před Pošvářěm nejlépe Dusil (Trestní, řízení správní, Praha 1922) a zvláště dobře, ve XV. sv. Slovníku veřejného^ práva ■ československého (str. 932—942).. Jeho jasný, pečlivý a koncisní výklad zasluhuje nejvyššího uznání. Spis Pošvářův přijde vhod všem interesentům, zvláště těm, jimž je »Slovník« nedostupný. Jde o práci svědčící o dokonalém ovládání' látky, do které jest autor speciálně zapracován. Přihlíží se i k naší osnově o správním' trestním právu a řízení, parlamentně bohužel neprojednané, k rakouskému zákonu ž 21. července 1925 ě. 275 BGBl., jenž sloužil naší osnově'za vzor, k praxi, judikatuře Nssů, k nejnovějším normám,' k řízení proti. mladistvým a k řízení podle pres. dekretu Č. 138/1945 Sb. . Látka projednává se velice zevrubně, autor ■ se nevyhýbá pochybným otázkám a uvádí pro svá mínění dobré důvody Vede si. velice pečlivě; , .S. dobrým svědomím mohu jeho záslužný spis vřele doporučiti všem interesentům, jimž vykoná dobré služby a budě jim spolehlivým vůdcem. • H o e t z el.: . Dr Jaroslav Pošvář: Výtah ze zvláštní Části práva správního, Brno 1945, nákladem čs. akademického spolku »Právník«, 144 strl Jsem jako, referent, v rozpacích, co o .této publikaci napsati. Na pouhých 144 stránkách výtah ze zvláštní části práva správního; Kdyby publi-. kace byla určena jen pro neprávnickou veřejnost, -byla bý to dobrá popu-larišační pomůcka -po vzoru publikací: co má věděti každý občan. Ale z předmluvy se dovídám, že/ práce má »býti studijní pomůckou oněm posluchačům, kteří po zkouškách se hneď ujmou práce v nejrůznějších, oborech -našeho veřejného • života«. Autor mluví také o tom, že jednotlivě obory •odpovídaly rozsahu