120
Úvod do směnečného pravá '
ku, aby dokázal, že k převodu směnky skutečně došlo až po uplynutí lhůty k protestu, resp. po uplynutí lhůty k protestaci. To stejné pterfi i pro tvrzen ní, že datum u rubopisu neodpovídá skutečnosti (námitkpifciiitedatovanéhp: rubopisu).                                                               /
Účinky podrubopisu dobře ilustruje i usnesení Vrchnpro soudu v Praze ze dne 8 8* 1997, sp. zn. 9 Cmo 338/97183. V posuzovanémoíípadě bylo žalováno na základě vlastní směnky. Krajský soud vydal směnečný olíEtební rozkaz. Žalovaný podal sp<% s námitkami i návrh na nařízení predbežnej» opatřem', kterým by soud zakázal Ža lobci převést směnku na jiného. Svůj náefli odůvodnil tím, že žalobce porušuje sve* smluvní závazky a je třeba zamezit dajéímu oběhu, neboť by to mohlo zmařit námitlcy žalovaného. Krajský soud návrhujarít vydání předběžného opatření nevyhověl.
Vrchní soud zamítavé rozhodnutí potvrdil s následující argumentací: „.předmětní směnka byla splatná dneJJíT 2. 1994, což znamená, že v současné době již uplynukvf lhůta k protestu (či. IJi^M odst. 3 zákona). Z této skutečnosti plyne, že s ohledem na výše citovaný § 20 oást. 1 zákona, který dle či. I, § 77 odst. 1 zákona platí i pro vlasti směnku, budoujžcinky případného budoucího indosamentu stejné jako při smluvmmf převodu ze směnky (§ 524 odst. 1 obč. zák.). Další majitel by tedy vstoupil dol práv a povinností předchozího majitele a žalovanému zůstanou zachovány všechny i námitky které měl proti žalobci (§ 529 odst. 1 obč. zák). 2a této situace postrádaj žatovaným navrhované předběžné opatření věcný i právní význam".
2. oddíl: Blankotradice
r Blankotradice představuje druhý směnečněprávní způsob převodu směn- .
ky. Zatím u nás není příliš rozšířena, je ovšem jen otázkou času, kdy praxej'
objeví její výhody a začne ji využívat více.
Podstata blankotradice spočívá v uzavření smlouvy o převodu cenného* papíru, která nemusí mít písemnou formu, a v předání listiny dalšímu na-' byvateli bez nutnosti jakýchkoliv zápisů na směnce. Oproti indosamentu sej tento způsob převodu vyznačuje značnou neformálností, protože blankotra^ dice se v textu směnky nijak neodrazí.
Blankotradicí nelze převést každou směnku, jejím nutným předpokladem^ je blankoindosament, tedy rubopis, jenž neobsahuje jméno indosatáře. Novy^ majitel může využít toho, že nevyplněný rubopis legitimuje zásadně každého^' držitele listiny. Za tohoto stavu má nyní k dispozici tři možnosti: může vy^ plnit indosament svým jménem nebo jménem někoho jiného, nebo směnkv
Rozhodnutí bylo publikováno v PPP Č. 10/1998, s. 19.
p, převody směnečných práv
121
dále indosovat, anebo ji odevzdat třetí osobě, aniž blankoindosament vyplní aaniž směnku indosuje (§ 14 odst. 2 ZSŠ). Právě poslední případ je označován jako blankotradice. Směnka se zde fakticky chová jako cenný papír na doručitele, aniž by jím byla, neboť nevyplněný rubopis může být kdykoliv změněn na vyplněný a směnka může být dále indosována.
Blankotradice má stejně jako rubopis převodní a legitimační účinky (§ 16 odst. 1 ZSŠ), z pochopitelných důvodů však zcela postrádá účinky garanční (převodce není na směnce podepsán). Pro toho, kdo nabyl směnku blankotradicí, je situace co do jeho odpovědnosti z pohledu směnečného práva v zásadě stejná, jako kdyby směnku nikdy neměl v rukou. Blankotradice umožňuje totiž převodcům směnky vyhnout se odpovědnosti za přijetí a zaplacení směnky, aniž by to ohrozilo důvěryhodnost směnky'jako např. při indosamentech s vyloučenou odpovědností.
Z historického pohledu je zajímavé, že blankotradice nebyla vždy přípustná. Některé starší směnečné řády blankoindosament, který je jejím nutným předpokladem, buď zakazovaly184 nebo mu přiznávaly pouze účinky zmocňovacího rubopisu185. Podobné restrikce ale mohly být jen stěží efektivní. Případný zákaz je možno vždy bez větších obtíží obejít tak, že blankoindosament vyplní až ten nabyvatel, který musí směnku uplatňovat soudně. Ten se pak legitimuje (přípustným) vyplněným rubopisem jako řádný nabyvatel směnky (zatímco směnka mohla být ve skutečnosti již mnohokrát převedena).
3. oddíl: Převod práv ze směnky postoupením pohledávky                             s^
Převoditelnost prostřednictvím rubopisu není vlastností každé směnky. Podle ustanovení § 11 odst. 2 ZSŠ můzčlřndosabilitu vyloučit výstavce směnky (vlastní i cizí) tzv. rektadoložkptr^'.
184 Urfus, Zdomácnění směnečnpHo práva v Českých zemích a počátky novodobého práva obchodního, 1959, s. 105. yf
185  Opitz, Der Funktions^andel des Wechselindossaments, 968. s. 60.
Je sporné, zda s^fektadoložka může objevit i u směnky na vlastní řad výstavce. Taková směnka bv^osahovala např. následující text: „Zaplaťte nikoliv na řad můj vlastní". Přípustnosti^rcktadoložky se v těchto případech vzpírá jazykový výklad ustanovení § 3 °dst. 1 záS, podle kterého může směnka znít na vlastní řad výstavce. Doložka „nikoliv 5a řad" je s uvedeným ustanovením v rozporu. Lze tedy mít za to, že jde o neplatnou směnku.