114 Úvod do směnečného práva 4. Zvláštni druhy směnečných rubopisu Shora uvedené účinky směnečných rubopisu nemusí nastupovat vždy a za í všech okolností. Hovoří se potom o zvláštních druzích směnečných rubopisu?! Účastníci mohou zvláštní doložkou ve směnce efekty směnečných rabopisujj do určité míry modifikovat. V některých případech rozhoduje o účincích^ směnečných rubopisu také čas indosace. J| a) Rubopis s vyloučenou odpovědností (exonerační indosament) 1 Jako první ze zvláštních druhů rubopisu je v zákoně upraven tzv. exp$ neračni (nezavazující) rubopis. Podle § 15 odst. 1 2SŠ může každý indosamP ke svému rubopisu připojit doložku vylučující jeho odpovědnost za pnjejř a zaplacení - tzv. doložku úzkosti. V praxi se používá slov: „bez závazku"! „sine obligo", „bez závaznosti", „bez záruky", „bez postihu" apod. Rubopisj s touto doložkou nemá garanční účinky: indosant se vůbec nestává nepři? mým dlužníkem a neodpovídá za přijetí a za zaplacení směnky, jako je tomlj u běžného rubopisu. 11 Doložku úzkosti používá indosant z obavy, že by byl při nepřijetí nebo nejí zaplacení směnky postihován jako regresní dlužník. Deklarace této nejistoty! přímo ve směnečné listině a také skutečnost, že věřitel ztratil potenciálrmió| směnečného dlužníka, rozhodně nem pro další možné nabyvatele pnzmvýnrj signálem. Doložka úzkosti v rubopisu může směnku z obchodního hledísraj zcela znehodnotit. jjj Nezavazující rubopis nemá žádný vliv na další následné rubopisy, kterji mají (s výhradou zvláštních druhů směnečných rubopisu) všechny obvykle! účinky. Pokud tedy po rubopisu s doložkou „sine obligo" následují další běžji né rubopisy, stávají se jejich indosanti nepřímými dlužníky. Skutečnost, žel se jejich předchůdce zbavil své odpovědnosti, nemá vliv na jejich závazek. J§| SI b) Přímý rubopis (rektaindosament) 4j Jako další speciální druh směnečného rubopisu je v § 15 odst. 2 ZSJ upraven tzv. přímý rubopis (rektarubopis). Podle citovaného ustanovení natf| že indosant zakázat další indosaci směnky. Zákon nepředepisuje, jak má ta$j doložka (označovaná také jako negativní ordredoložka) znít, v praxi se zprjj g. Převody směnečných práv 115 vidia používá slov „nikoliv na řad". Indosant u přímého rubopisu se nazývá rektaindosant, indosatář tohoto rubopisu se označuje jako rektaindosatár. Přímým rubopisem se modifikují garanční účinky směnečného rubopisu, ostatní účinky (legitimační, převodní - včetně vyloučení námitek z vlastních vztahů) nastupují beze změn. Na rozdíl od exoneračního rubobopisu, u něhož se indosant zbavuje své odpovědnosti vůči všem, odpovídá indosant přímého rubopisu za zaplačem a přijetí směnky jen tomu, na koho směnku převedl (svému indosatáři), nikoliv dalším případným nabyvatelům směnky. Z toho vyplývá, Že pokud nedojde k dalším převodům, neliší se postavem indosanta u rektarubopisu od postavem indosanta. Odlišné účinky přímého rubopisu se projeví až vůči dalšímu nabyvateli, kterému rektaindosant neodpovídá. Eventuální další převod směnky ovšem neznamená, že se rektaindosant definitivně zbavuje své odpovědnosti za přijetí a zaplacení směnky. Je sice pravda, že směnečnou pohledávku může vůči němu uplatnit pouze rektaindosatár, ovšem právě k němu může směnka dospět v rámci směnečného postihu. Vůči rektaindosatár! však může rektaindosant uplatňovat námitky z vlastních vztahů (ČI. I § 17 ZSŠ). Dle mého názoru nelze za těchto podmínek považovat za součást postižních nároků rektaindosatáre vícenáklady způsobené dalšími převody, neboť k nim došlo v rozporu se zákazem indosace. Jednalo by se o výkon práv v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 ObčZ). Zákaz indosace u směnečného rubopisu v žádném případě nemá za následek změnu formy směnky na cenný papír na jméno (s tímto omylem se velmi často setkáme v naší praxi a ve velké míře také v naší odborné literatuře). Ke změně formy směnky (§ 3 ZcenP) může totiž dojít výhradně rektadoložkou výstavce směnky a nikoho jiného (§11 odst. 2 ZSŠ). Rektado-ložka u rubopisu takové účinky v žádném případě nemá. Směnka opatřená přímým rubopisem i nadále zůstává cenným papírem na řad a zásadně se Převádí rubopisy. Tak to ostatně předpokládá i ustanovení § 15 odst. 2 ZSŠ («neodpovídá těm, na něž byla směnka dále indosována")173. Pokud by se rektaindosatár nechal zlákat rektadoložkou svého indosanta k tomu, aby saiěnků dále „převedl" postoupením pohledávky, mělo by to závažné dopady. Uzavřením postupní smlouvy a předáním listiny by totiž k převodu směnky nedošlo. Blíže k tomu 3- oddíl této kapitoly. 116 Úvod do směnečného piáva c) Zmocňovací rubopis (prokuraindosament) Podle § 18 ZSŠ obsahuje-li indosament doložku „hodnota k vybrání „k inkasu", „in prokura" nebo jinou doložku vyjadřující jen zmocnění, mú majitel vykonat všechna práva ze směnky, převést ji však může jen dalsi zmocňovacím indosamentem. Prokuraindosamentem (v dikci zákona zmocňovacím rubopisem) rozi mime tedy z formálního pohledu rubopisy, které obsahují shora uvedei doložky, resp. jiné doložky vyjadřující zmocnění. Alternativně lze např už r klauzulí „v plné moci", „k vybrání", „hodnota v inkasu", „za účelem inkasa „na řad pana K. Černého, jakožto mého zmocněnce" apod. Indosant u zmocňovacího rubopisu se nazývá prokuraindosant, indosa-^ tár se označuje jako prokuraindosatář Účelem zmocňovacího rubopisu není ** převod práv ze směnky, nýbrž výtvorem zvláštní směnečněprávm možnos- T ti zastoupena;. Zmocnění obsazené ve zmocňovacím indosamentu nezaniká , ani smrtí zmocnitele, ani ztrátou jeho způsobilosti k právním úkonům. Prokuranidosament nemá účinky garanční ani transportní, konstatujeme u něj pouze legitimační efekt. Prokuraindosatář je legitimován k výkonu'? práv ze směnky, zejména k inkasu směnky, ke zřízení protestu či k žalobe Nebude již oprávněn k tomu, co není jen výkonem směnečných práv (např. k prominutí směnečné pohledávky či prolongaci směnky nebo k jejím převodům). Co se týče vztahu mezi prokuraindosatářem a prokuraindosantem, bude mezi nimi zpravidla uzavřena smlouva obstaravatelského typu, na základě které bude prokuraindosatář povinen provést určené směnečné úkony a prokuraindosant se zaváže poskytnout mu za to úplatu. Prokuraindosatář může směnku dále převést jen dalším zmocňovacím rubopisem. Půjde o speciální směnečnou substituci, se kterou je v praxi spojeno několik nejasností. Otázkou j"e například, jak hodnotit případy, kdy je prokuraindosatářem dále rubopi-sováno bez prokuradoložky. Podle převažujícího mínění v České i zahraniční odborné literatuře175 je takový rubopis platný a je nutno jej kvalifikovat jako rubopis zmocňo- 174 Což ovšem nevylučuje, aby se majitel alternativně nechal zastoupit na základě obecné plné moci, 1T5 Stejně např. Rouček, Nové českomoravské právo směnečné, 1941, s. 75; Baum-bach/Hefermehl: Wechselgesetz und Scheckgesetz, 1997, s. 264; Kapfer, Handkommentar zum Wechselgesetz, 1969, s. 101. i g. Převody směnečných práv 117 vad. Že jde o právě takový rubopis, může rozeznat každý nabyvatel z prokuradoložky u předchozího indosamentu. Zmocňovací rubopis je tedy dostatečně identifikován předchozí zmocňovací doložkou a další uvedení zmocňovací klauzule jíž není bezpodmínečně nutné. Naše novodobá judikatura tuto otázku - alespoň dle informací autora - zatím neřešila. Pro případné námitky směnečných dlužníků má zásadní význam ustanovení § 18 odst. 2 ZSŠ, podle kterého mohou osoby směnečně zavázané v tomto případě činit majiteli jen takové námitky, které by mohly činit indosantovi. Co ve zněm zákona na první pohled vypadá jako restrikce námitek (srovnej dikci „jen"), bude mít ve většině případů účinky přesně opačné, tedy především možnost úplatném námitek směřujících proti prokuraindosantu i vůči prokuraindosatáři. Citované ustanovení jen logicky brání tomu, aby dlužník do námitek promítal své vztahy ke směnečnému zmocněnci a ponechává mu k dispozici všechny námitky, které měl vůči prokuraindosantu. d) Zástavní rubopis V souladu s požadavky ZCenP m se vyžaduje ke vzniku zástavního práva ke směnce mj. zástavní rubopis. Zástavní indosament se formálně vyznačuje doložkami „k zajištění", „hodnota k zajištění", „hodnota v zástavě" Či jinými doložkami vyjadřujícími zastavení. Zástavní rubopisy mají (jak naznačuje dikce „může majitel vykonat všechna práva ze směnky") legitimační účinky177. Zástavní indosatář uplatňuje práva ze směnky svým jménem, nikoliv jménem indosanta. Transportní efekt nemá zástavní rubopis proto, že zástavní indosatář nemůže směnku převést, resp. jeho případné indosamenty mají jen účinky rubopisu zmocňovacích178. Zástavní rubopisy nemají ani účinky garanční (většinový názor). V případě, že pohledávka zajištěná zástavním právem ke směnce nem řádně a včas splněna, může zástavní věřitel může vykonat práva ze směnky sám. To ovšem předpokládá, že směnka je již splatná nebo umožňuje výkon směnečných práv před splatností (srov. § 43 ZSŠ). Z výtěžku se zástavní 176 Srov. § 40 odst. 2 ZCenP. 177 Opačně Chalupa, R.: Zákon směnečný a šekový - komentář, 1. díl (směnky), Praha, Linde 1996 s. 211. 178 Srov. § 19 ZSŠ. 118 Úvod do směnečného práva věřitel může uspokojit a po započtení obdrženého plnění proti pohledávce zajištěné zástavním právem poukáže eventuální převyšující výnos zástavnímu indosantovi. Zda může zástavní indosatář zvolit postup podle § 44 ZCenP, tj. prodej ;*a' ve veřejné dražbě prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, je zatím ' sporné179. e) Podrubopis (subindosament) & fí Na rozdíl od ostatních zvláštních druhů rubopisů se podrubopisy zpra- ^ vidla nevyznačují žádnou zvláštní doložkou. Rozhodujícím kriteriem je zde J? kriterium časové (okamžik převodu) a to nemusí být ze směnky patrné I* Z § 20 odst. 1 ZSS vyplývá, že pokud byla směnka indosována po protes- ? tu pro neplaceni či po uplynutí lhůty k protestu, má takový indosament jen\ účinky obyčejného postupu. Právě tyto rubopisy se označují jako podrubo- ;\ pisy (subindosamenty). *; Rubopis provedený do splatnosti má všechny běžné účinky a ničím spe- ; cifickým se nevyznačuje. Také rubopis po splatnosti, ale do provedení pro- r^ testu či do uplynutí lhůty k protestu je zcela běžným rubopisem. Směnky { lze v krátkém mezidobí mezi splatností a protestací, resp. mezi splatností * a uplynutím lhůty k protestaci, indosovat bez jakéhokoliv omezení se vše- [ mi běžnými účinky. Hovoří se zde někdy o tzv. dodatných rubopisech. Jinak je tomu ale již u indosace směnek po včas a řádně provedeném protestu (tzv. postprotestní podrubopis), resp. po uplynutí lhůty k protestu pro neplačem' (tzv. postprejudiční podrubopis). V těchto případech jde o nuzné (protože nezaplacené) směnky. Směnečné právo zde vykazuje jakousi „samočisticí funkci", když do značné míry oběh takových směnek ztěžuje. Účinky u těchto podrubopisů nastupují jen občanskoprávní; indosace má na základě zákonné konverze účinky postoupení pohledávky (cesse). Podin-dosatář, bez ohledu na to, zda byl Či nebyl v dobré víře, jen vstupuje do práv indosanta. Nabývá tedy práva odvozeně od něj a je vystaven veškerým námitkám dlužníka vůči indosantovi. Pokud dlužník disponoval vůči předchozímu majiteli námitkami z vlastních vztahů (§ 17 ZSŠ), nedochází podrubopisem k jejich vyloučení. 179 Kladně se k této variantě staví Kovařík, Směnka a Šek v České republice, 4. vydání, 2001, str. 143. g. Převody směnečných práv 119 Nerozhoduje přitom, že směnka neobsahuje doložku bez protestu180. V praxi se v souvislosti s podrubopisy181 setkáme se zcela nesprávným názorem, podle něhož ustanovení § 20 ZSŠ nelze vztáhnout na případy, kdy byla směnka vystavena s doložkou „bez protestu". Subindosatář čelící námitkám dlužníka podle § 20 ZSŠ se někdy brání argumentem, že pokud nem směnku třeba protestovat, nikdy neuplyne lhůta, kterou předpokládá zmíněné ustanovení, když protest samozřejmě nebyl učiněn. Jde o výsledek zjevného nepochopení § 20 odst. 1 ZSŠ, které se samozřejmě vztahuje i na směnky s doložkou „bez protestu". Směnka, která obsahuje výstavcovu klauzuli „bez protestu", samozřejmě může být protestována. Jak vyplývá z § 46 odst. 2 ZSŠ, může majitel učinit protest i přes eventuální doložku „bez protestu", následkem je jen, Že náklady protestace nese definitivně sám a nemůže je prostřednictvím postihu přenášet na dlužníky. Počátek lhůty lze proto bezpečně určit i u směnek s touto klauzulí. Zdá se tedy, že pozice dlužníka, který disponuje vůči majiteli oprávněnými námitkami, se zlepšuje, pokud je směnka marně protestována, resp. pokud uplyne protestační lhůta. Následné rubopisy již nebudou mít účinky běžných rubopisů, nýbrž postoupení pohledávky, čímž nedojde ke ztrátě námitek z vlastních vztahů. V praxi ale bude mnohdy obtížné určit, zda jde o běžný rubopis nebo již o podrubopis. Na rozdíl od akciových rubopisů182 nemusí být totiž směnečné indosamenty datovány. Skutečnost, že jde o podrubopis, může vyplynout z protestu pro neplacení a podle okolností také z příslušné protestní doložky umístěné na směnce (§ 86 ZSŠ). Jestliže nebylo protestováno a rubopis nebyl datován, platí podle § 20 odst. 2 ZSŠ vyvratitelná právní domněnka, že rubopis byl proveden před uplynutím lhůty k protestu (a že tedy jde o běžný rubopis se směnečnými účinky). Bude na tom, kdo se dovolává opa- 180 Dle § 46 odst. 1 ZSŠ. 181 V literatuře nepanuje terminologická jednota při rozlišování jednotlivých druhů rubopisů z hlediska časového. Např. Smítek se Štěpinou (Smítek/Štěpina: Jednotný směnečný řád, 1941, s. 122-123) uvádějí, že indosament, který se stal po splatnosti směnky, se obecně označuje jako podindosament či dodatný indosament, a dále rozlišují dva druhy takového indosamentu, a to dodatný indosament s účinky pravidelného indosamentu a dodatný indosament s účinky pouze obecně-právními. Na rozdíl od těchto autorů vycházím ze shora uvedeného dělení, tj. z rozlišování dodatného rubopisů (rubopisů po splatnosti ale do řádného protestu či do uplynutí lhůty k protestu) a dvou druhů podrubopisů (subin-dosamentů) s účinky postoupení pohledávky. Na prvně jmenovaný se vztahuje první věta § 20 odst. 1 ZSŠ a na druhý věta druhá téhož odstavce). Podobně i Dědic/Pauly, Cenné papíry, 1994, s. 66; Chalupa ve svém komentáři (Chalupa, R.: Zákon směnečný a šekový, 1996, s. 219-220); Baumbach/Hefermehl: Wechselgesetz und Scheckgesetz, 1997, s. 276). 182 Srov. § 156 odst. 6 ObchZ, který požaduje, aby indosament obsahovat mj. i „den převodu akcie". 120 Úvod do směnečného práv; ku, aby dokázal, že k převodu směnky skutečně došlo až po uplynutí lhůty k protestu, resp. po uplynutí lhůty k protestaci. To stejné platí i pro tvrze! ní, že datum u rubopisu neodpovídá skutečnosti (námitka antedatovanéM> rubopisu). ^ Účinky podrubopisu dobře ilustruje i usnesení Vrchního soudu v Prase ze dne 8. & 1997, sp. zn. 9 Cmo 338/97183. V posuzovaném případě bylo žalováno na základ: vlastní směnky. Krajský soud vydal směnečný platební rozkaz. Žalovaný podal spoří s námitkami i návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by soud zakázal ža% lobci převést směnku na jiného. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce porušuje s%, smluvní závazky a je třeba zamezit dalšímu oběhu, neboť by to mohlo zmařit námitky žalovaného. Krajský soud návrhu na vydání předběžného opatřem* nevyhověl. ;'M Vrchní soud zamítavé rozhodnutí potvrdil s následující argumentací: „.předmětnaL směnka byla splatná dne 28. 2. 1994, což znamená, že v současné době již uplynut,! lhůta k protestu (či. I, § 44 odst. 3 zákona). Z této skutečnosti plyne, že s ohledem já výše citovaný § 20 odst. 1 zákona, který dle či. I, § 77 odst. 1 zákona platí i pro vlastn směnku, budou účinky případného budoucího índosamentu stejné jako při smluvním: převodu ze směnky (§ 524 odst. 1 obč. zák.). Další majitel by tedy vstoupil dl práv a povinností předchozího majitele a žalovanému zůstanou zachovány všechny námitky, které měl proti žalobci (§ 529 odst. 1 pbč. zák). Za této situace postrádá; žalovaným navrhované předběžné opatřem věcný i právní význam".