V této kapitole se zaměříme na historii regulace mezinárodního obchodu na pozadí světového vývoje z pohledu České republiky. Pokud budeme uvažovat pouze moderní historii, lze si toto období dále rozčlenit do relativně samostatných etap:

1. období odII. sv. války do roku 1990;
2. období od roku 1990 do 30.4.2004;
3. období od 1.5.2004 do současnosti;

V tomto období centrálně plánované ekonomiky realizoval mezinárodní obchod výhradně stát prostřednictvím podniků mezinárodního obchodu. Jednalo se o právně samostatné právnické osoby, které byly 100% vlastněné státem, jenž však neodpovídal za jejich závazky. Tyto podniky zřizoval po projednání s příslušnými orgány federace a republik ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky. Jiné subjekty než podniky mezinárodního obchodu se zahraničím obchodovat nemohly s výjimkou československých právnických osob a zahraničních osob na základě a v mezích státem uděleného povolení. Stát měl v oblasti vnějších obchodních vztahů monopol.

K regulaci mezinárodního obchodu byla v tehdejším Československu přijata řada předpisů, zejména.:

1. zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím;
2. zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí;
3. zákon č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) a řada dalších…

Smluvně bylo Československo vázáno GATT 1948. Významnou roli dále hrála spolupráce s ostatními členy tzv. socialistického bloku v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci.
RVHP – 115/1960 Sb.

Od 1990 velká část právní úpravy postupně rušena

1. od 1992 – obchodovat se zahraničními subjekty mohou všichni podnikatelé, pokud zákon nestanovil jinak (vojenský mat.)
2.  základní důvody změn = převzetí závazků ve WTO a přidružení k ES (1995 Dohoda o přidružení)

I přes značnou liberalizaci si stát uchovává vliv na pohyb zboží přes hranice (politické i ekonomické důvody).