Právní úprava mezinárodního obchodu v právu WTO

Historie Světové obchodní organizace byla ve stručnosti nastíněna výše. Nebudeme se k ní proto již vracet a zaměříme se výhradně na právní regulaci mezinárodního obchodu. Popis bude vycházet ze systematiky smluv WTO.

Struktura, funkce, cíle a principy WTO

Světová obchodní organizace je mezivládní mezinárodní organizací. Má právní subjektivitu a jak už napovídá předchozí věta, je postavena na odlišných výstavbových principech než Evropské společenství. Členské státy Světové obchodní organizace na ni nepřenesly výkon ani části svých pravomocí. Smlouvy uzavřené na půdě WTO zavazují jen ty státy, které k nim přistoupily a totéž platí analogicky i pro přijaté změny těchto smluv. Tím samozřejmě není dotčen způsob přijímání vnitřních rozhodnutí WTO, kde je sice upřednostňováno rozhodování cestou konsenzu, ale rozhodnutí mohou být přijímána též většinově. Každý člen má právě jeden hlas s výjimkou Evropského společenství,                 které disponují počtem hlasů, rovnajícím se počtu jejich členských států.

Struktura WTO je tvořena hlavními orgány, vedlejší a pomocné orgány, výbory a dalšími orgány zřizovanými jednolitými vícestrannými dohodami.
Hlavní orgány jsou:

  1. Konference ministrů, která je složená ze zástupců všech členů. Schází se nejméně jednou za dva roky a přijímá veškerá hlavní rozhodnutí;
  2. Generální rada, složená rovněž ze zástupců všech členů, která se schází podle potřeby. Generální rada vykonává v období mezi zasedáními funkce Konference ministrů a kromě toho též plní funkci Orgánu pro řešení sporů

Vedlejší orgány jsou:

  1. Rada pro obchod zbožím, Rada pro obchod službami a Rada pro TRIPS. Dohlížejí nad působením a realizací jednotlivých smluv a spolupracují přitom s Generální radou. Mohou si zřizovat pomocné orgány tam, kde to uznají za nezbytné.

Výbory zřizuje Konference ministrů a patří tam zejména:

  1. Výbor pro obchod a rozvoj;
  2. Výbor pro omezení, uplatňovaná z důvodu platební bilance
  3. Výbor pro rozpočet, finance a správu a další.

Činnosti WTO jsou zajišťovány po materiální a administrativní stránce Sekretariátem, v jehož čele stojí Generální ředitel jmenovaný Konferencí ministrů. Generální ředitel i sekretariát jsou nezávislí a při plnění svých úkolů nesmí požadovat ani přijímat instrukce žádné vlády ani žádného úřadu mimo WTO.

Funkcí Světové obchodní organizace je zejména:

  1. usnadňovat provádění, správu a působení smluv na její půdě uzavřených (zejména GATT, GATS, TRIPS a vícestranných obchodních dohod);
  2. vytvářet platformu pro jednání mezi svými členy o jejich mnohostranných obchodních vztazích;
  3. řešit obchodní spory mezi členskými státy;
  4. spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi, zejména s Mezinárodním měnovým fondem a Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj;

Cílem WTO je přispět ke zvýšení zaměstnanosti, životní úrovně, prosperitě, zvýšení výroby a obchodu, to vše při zohlednění potřeby ochrany životního prostředí a pomoci nejzaostalejších států.

Preambule Dohody o zřízení Světové obchodní organizace stanoví:
Strany této Dohody,

uznávajíce, že by jejich vztahy v obchodní a ekonomické oblasti měly být zaměřeny na zvýšení životní úrovně, dosažení plné zaměstnanosti a vyšší a stále rostoucí úrovně reálného důchodu a efektivní poptávky a na zvýšení výroby a obchodu zbožím a službami, což umožní optimální využití světových zdrojů v souladu s cílem trvalého rozvoje, majíce v úmyslu zároveň ochraňovat a zachovávat životní prostředí a rozvíjet prostředky k tomu určené tak, aby to bylo slučitelné s jejich potřebami a zájmy, vztahujícími se k různým úrovním ekonomického rozvoje,
uznávajíce dále, že je nutné vyvíjet rozhodné úsilí k tomu, aby si rozvojové země, a zvláště ty nejméně rozvinuté mezi nimi, zajistily podíl z růstu mezinárodního obchodu, který odpovídá potřebě jejich ekonomického rozvoje,

vedeny přáním přispět k realizaci těchto cílů uzavřením dohod, které budou, na základě reciprocity a vzájemných výhod, zaměřeny na podstatné snížení celních sazeb a ostatních překážek obchodu a na odstranění diskriminačního zacházení v mezinárodních obchodních vztazích,

rozhodnuty vytvořit komplexní, životaschopnější a trvalejší mnohostranný obchodní systém, zahrnující Všeobecnou dohodu o clech a obchodu, výsledky snah o liberalizaci obchodu dosažené v minulosti a všechny výsledky Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání,

odhodlány zachovávat základní principy a podporovat uskutečňování cílů, které rozvíjejí tento mnohostranný obchodní systém,

Světová obchodní organizace při dosahování shora uvedených cílů vychází z následujících principů:

  1. zákaz diskriminace v mezinárodních obchodních vztazích;
  2. omezování obchodní bariér;
  3. předvídatelnost a čitelnost legálně uplatňovaných obchodních bariér;
  4. příznivější režim obchodu se nejzaostalejšími státy

Prostředkem k dosahování cílů WTO jsou mezinárodní smlouvy uzavírané na jeho půdě. Tyto smlouvy ideově vychází se shora uvedených principů a postaveny jsou na základě reciprocity a vzájemných výhod.  Tyto smlouvy lze dělit na dvě velké skupiny:

  1. mnohostranné dohody; a
  2.  vícestranné dohody.

Rozdíl spočívá ve skutečnosti, že mnohostranné dohody jsou závazné pro všechny členy Světové obchodní organizace.  Vícestranné dohody naproti tomu zakládají povinnosti nebo práva pouze pro ty členy, kteří je přijali.

Mnohostranné dohody

Vícestranné dohody

Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994

Dohoda o obchodu civilními letadly

 Dohoda o zemědělství

Dohoda o vládních zakázkách

 Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření

Mezinárodní dohoda o obchodu hovězím masem

 Dohoda o textilu a ošacení

Mezinárodní dohoda o obchodu mléčnými výrobky

 Dohoda o technických překážkách obchodu

Rozhodnutí o opatřeních ve prospěch nejméně rozvinutých zemí

 Dohoda o obchodních aspektech investičních opatření

 

 Dohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994

 Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994

 Dohoda o kontrole před odesláním

 Dohoda o pravidlech původu

 Dohoda o dovozním licenčním řízení

 Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních

 Dohoda o ochranných opatřeních

 Všeobecná dohoda o obchodu službami

 Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví

 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů

 Mechanismus přezkoumávání obchodní politiky

 Uvedený systém je poměrně komplikovaný už sám o sobě. Právní regulace mezinárodního obchodu je navíc znepřehledněna množství výhrad a rozdílnou úrovní převzatých závazků ze strany jednotlivých členů. S ohledem na zaměření těchto skript zmíníme a to jen orientačně nejvýznamnější mnohostranné dohody.

Všeobecná dohoda o clech a obchodu