Veřejné finance Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů 3. přednáška 28. března 2008 Struktura veřejných rozpočtů l Soustava veřejných rozpočtů l nadnárodní rozpočet l ústřední rozpočet l rozpočty jednotlivých celků územní samosprávy l rozpočty neziskových organizací působících ve veřejném sektoru l Mimorozpočtové fondy (státní fondy a tzv. mimorozpočtové parafiskální fondy) Rozpočet EU Rozpočet EU se horizontálně člení do osmi institucionálních sekcí: l Sekce I: Evropský parlament l Sekce II: Rada EU l Sekce III: Evropská komise l Sekce IV: Evropský soudní dvůr l Sekce V: Evropský účetní dvůr l Sekce VI: Hospodářský a sociální výbor l Sekce VII: Výbor regionů l Sekce VIII: Evropský ombudsman a Evropský úřad pro dohled nad ochranou dat Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, zejména § 37 Specifika rozpočtu EU l Největší příjmy: l příspěvky, l cla, l zemědělské dávky. (Zcela zde chybí příjmy z daní a z odvodů sociálního pojištění.) l Největší výdaje: l zemědělská politika Význam a podstata státního rozpočtu l nejvýznamnější veřejný rozpočet l soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy (prochází jím 80 % příjmů soustavy veřejných rozpočtů) l nejdůležitější finanční nástroj užívaný ústřední vládou v hospodaření státu k financování státních netržních činností l nejvýznamnější nástroj stabilizační politiky l prostřednictvím státního rozpočtu se nenávratným způsobem přerozděluje významná část HDP Státní rozpočet l Nejdůležitější bilance státu l příjmy a výdaje st. rozpočtu závazně člení rozpočtová skladba l rozpočtové provizorium l vzhledem k objemu st. rozpočtu je významná výše jeho deficitu a výše tzv. skrytého dluhu l finanční plán l nabývá podoby rozpočtového zákona l za plnění odpovídá Ministerstvo financí l vláda je většinou zmocněna provádět v případě potřeby dílčí úpravy rozpočtu l po skončení období se sestavuje závěrečná bilance skutečného plnění st. rozpočtu – tzv. státní závěrečný účet l významný nástroj rozpočtové politiky l pokladní plnění se uskutečňuje na účtech ČNB Příjmy a výdaje SR Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z hlediska: l odpovědnostního (do jednotlivých kapitol) l druhového l Výdaje – dle druhu věci, služby, práce, výkonu nebo práva, které bylo daným výdajem pořízeno, u transferů - druh podpory, kterou transfer představuje. l Příjmy - dle právního důvodu platby, která do rozpočtu plyne. l odvětvového (funkčního) l dle druhu činnosti, z níž příjmy plynou nebo na kterou se finanční prostředky vynakládají l konsolidačního l na příjmy a výdaje vznikající uvnitř soustavy veřejných rozpočtů § 2/1 vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě Funkční třídění rozpočtové skladby (zkráceno) Konsolidační třídění rozp. skladby (zkráceno) Výdaje SR l na vládní nákupy – zajištění veř. statků státem – tzv. alokační výdaje l na financování běžných a kapitálových potřeb neziskových organizací, které stát zřídil pro zabezpečení veřejných statků l na peněžní transfery pro obyvatelstvo l formou dotací na výrobu některých výrobků pro domácnosti l formou dotací ekologických l redistribuční výdaje Rok 2006 Dotace poskytované SR l Účelové – převažují u kapitálových dotací l podmíněné (nutnost spolufinancování) l nepodmíněné l umožňují vládě kontrolu l omezují pravomoc místních orgánů l Neúčelové – převažují u běžných dotací Trendy ve výdajích SR ČR l Tok výdajů st. rozpočtu je během roku poměrně rovnoměrný, avšak v závěru roku objem výdajů vzrůstá. l Rozhodující objem výdajů SR ČR představují běžné výdaje (1993 – 2000 cca 88 %, v poslední době tvoří cca 98 %). l Celkové výdaje st. rozpočtu vzrostly za poslední roky o více jak 20 %, neinvestiční transfery obyvatelstvu vzrostly o téměř 30 %, příjmy st. rozpočtu vzrostly pouze o cca 15 %. l V zemích, kde jsou součástí st. rozpočtu i výdaje na sociální zabezpečení, rostou výdaje na starobní důchody. l Od roku 1995 stoupá podíl mandatorních výdajů (skupina peněžní transfery obyvatelstvu) a ostatních obligatorních výdajů – tzv. quasi mandatorní výdaje (výdaje na obranu, příspěvky do rozpočtů mezinárodních organizací, jichž je ČR členem). l Quasi mandatorní výdaje vzrostly v období 1995 – 2004 téměř dvakrát. Důvodem tohoto vzrůstu je růst mezd pracovníků rozpočtové a příspěvkové sféry. Příjmy SR l Daňové l daně l pojistné na sociální zabezpečení (pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění) l příspěvek na státní politiku zaměstnanosti l pojistné na veřejné zdravotní pojištění l cla l správní a soudní poplatky l Nedaňové l příjmy ve formě uživatelských poplatků l z pronájmu a prodeje státního majetku Trendy v příjmech SR ČR l běžné příjmy (daně cca 58 %) + příspěvky na soc. zabezpečení se podílejí (38 %) – tj. cca 95% na celkových příjmech l tempo růstu daň. příjmů ve státním rozpočtu se snižuje (nejdynamičtější daň je daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti) l kapitálové příjmy jsou velmi malé Daňová kvóta l jednoduchá (daně, poplatky a cla) l složená (včetně povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění) Peková, J.: Veřejné finance, úvod do problematiky, Aspi Publishing, Praha 2002, str. 251 Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2006) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2007) Bilance příjmů a výdajů SR (rok 2008) Kraje územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace s právem na samosprávu, jež mohou mít vlastní majetek a sestavený vlastní rozpočet s vlastními příjmy Trendy: l decentralizace, l dekoncentrace a l deetatizace Rozpočty krajů Kraje mají vztah k: l činnosti samosprávy i k výkonu státní správy v rámci tzv. přenesené působnosti l regionálnímu veřejnému sektoru (úkolem regionálního veřejného sektoru je zabezpečování regionálních veřejných statků, jež se uskutečňuje pomocí neziskových organizací zřizovaných krajem) l podnikatelským subjektům (např. poskytování dotací soukromým podnikatelům) l státnímu rozpočtu, příp. státním fondům l obcím, jež se nacházejí na území kraje l k ostatním obcím, které se na území kraje nenacházejí l jiným krajům l k rozpočtům ostatních článků rozpočtové soustavy l k ostatním subjektům Struktura příjmů rozpočtů krajů v roce 2003 Příjmy krajů - § 6/ 1, 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Šelešovský, J., Jahoda, R.: Veřejné finance v ČR a EU. Masarykova univerzita, Brno, 2004, str.56 Výdaje krajů l Výdaje krajů - § 10 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů l Přes 90 % běžné výdaje (cca ݣ toho tvoří příspěvky příspěvkovým organizacím v oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče a kultury). l Necelých 10 % investiční výdaje. Bilance příjmů a výdajů krajů (mil. Kč) J Příjmy obcí l Daňové (přes 50 %) l sdílené daně, l svěřené daně, l místní poplatky l poplatek ze psů, l poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, l poplatek za užívání veřejného prostranství, l poplatek ze vstupného, l poplatek z ubytovací kapacity l Příjmy plynoucí z vlastní činnosti l příjmy z prodeje neinvestičního majetku l příjmy z uživatelských poplatků za veřejné statky l Příjmy z jiných veřejných rozpočtů l Nárokovatelné dotace l Nenárokovatelné dotace Výdaje obcí l Běžné (cca 2/3) l alokační výdaje - výdaje na zabezpečení potřeb veřejného sektoru, tyto výdaje mají charakter mandatorních výdajů (např. likvidace komunálního odpadu, oprava a údržba pozemních komunikací apod. l redistribuční výdaje – výdaje v podobě sociální výpomoci (poskytování výpomoci nad rámec dávek státní sociální podpory) l kapitálové výdaje (cca 1/3) l financování investic Mimorozpočtové fondy l jsou zřizovány podle zákona (v ČR je každý fond zřizován zvláštním předpisem) l hospodaří s veřejnými prostředky l mohou mít finanční vztah k příslušnému veřejnému rozpočtu (např. v ČR platby veřejného zdrav. pojištění za tzv. stát. pojištěnce) Specifika mimorozpočtových fondů l Výhody: l Realizace potřeb, k jejichž účelu je fond vytvořený l Nepropadávání nevyužitých prostředků z dotací l Nevýhody: l zvolit vhodné příjmy s ohledem na jejich objem a dynamiku v čase l přísná účelovost – možnost financování pouze předem stanovených druhů potřeb Členění mimorozpočtových fondů l Státní (účelové) fondy l o oblasti, které jsou významné pro vládu l oblasti, kde chce vláda ovlivnit tržní podmínky l Fondy podpory podnikání l různé vládní agentury, jež podporují podnikání finančním i nefinančním způsobem l dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa l Privatizační (majetkové) fondy l úspěšnost transformace ekonomiky l pouze přechodná existence l Svěřenecké (pojistné) fondy l prostředky určené na sociální a zdravotní pojištění Státní fondy l Státní fond životního prostředí l zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky l Státní fond kultury l zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky l Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie l zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie l Státní zemědělský intervenční fond (nahradil Státní fond tržní regulace) l zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu l Státní fond dopravní infrastruktury l zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury l Státní fond rozvoje bydlení l zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení Fondy podpory podnikání l Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. l poskytování finančních operací malým a středním podnikům l Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. l poskytování záruk a bankovních úvěrů subjektům podnikajícím v zemědělské či lesnické výrobě l Exportní a garanční pojišťovací společnost, a.s. l pojišťování krátkodobých a dlouhodobých vývozních úvěrů českých subjektů l Česká exportní banka, a.s. l podpora střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů podle pravidel OECD l Česká konsolidační agentura (nahradila Konsolidační banku) l správa dlouhodobých pohledávek státu Děkuji za Vaši pozornost. J