Právnické osoby

                      Pojem, místo v systému, typologie, charakteristické rysy

                                  Vznik a vývoj právnických osob I

•            Římské právo ani středověké právo neznalo právnické osoby jako obecnou kategorii

•            Pojem právnické osoby se utváří s nástupem novověku

•            Právnické osoby jako typy a obecný pojem vznikají po několika liniích:

•            A) korporativní povahy (obchodní společnosti)

•            B) nadační povahy (legáty, fideikomisy, nadace, fondy..)

•            C) samosprávné typy (obce, univerzity, profesní komory..)









                                 Vznik a vývoj právnických osob II

•           Institut právnické osoby vznikal jako obecný pojem v podmínkách přirozenoprávního
myšlení, které bránilo připustit existenci subjektu, odlišného od člověka

•           Řešení – teorie fikce

•           Druhy teorií fikce A) t. personifikace

            B) t. fikce ve vlastním smyslu

                C) t. transsubstanciace

                                 Vznik a vývoj právnických osob III

•           Proces přijetí PO jako reality (právní) - transobjektivizace  - vedl k převládnutí
teorií reality (PO je chápána jako reálně existující organizačně právní útvar)

•           Druhy teorií reality:

•           A) Teorie kolektivní vůle

   B) Teorie organická (Gierke)

   C) Teorie technické reality

  



                             Charakteristické a identifikační znaky PO



•                      Vliv státu a práva na vznik PO

•                      Způsobilost k právům a povinnostem

•                      Způsobilost k právním úkonům

•                      Deliktní způsobilost

•                      Organizační struktura

•                      Název

•                      Sídlo

•                      „Národnost“ (osobní statut)

Diskusní znak – majetek (majetková způsobilost)



                                  1.Vliv státu a práva na vznik PO

•           Právnické osoby soukromého a veřejného práva

•           Vliv veřejné moci uplatňován podle tří principů:

•           - koncesní

•           - legality (registrační, imatrikulační)

•           - volnosti (liberality)

  –      - dílčí princip spontaneity

                               2. Způsobilost k právům a povinnostem

•            Dva základní typy:

  –       Speciální subjektivita (daná předmětem činnosti)

  –       Neomezená subjektivita (shodně s FO)

  

  –       Současné pojetí vychází z:

    •       subjektivity FO

    •       omezení daného povahou PO

    (důvod opuštění spec. subj.: ochrana třetích osob před překročením oprávnění osob jednajících
    jménem PO)

    Prakticky:překročení předmětu činnosti nezakládá neplatnost PÚ, může být veřejnoprávním deliktem

                                   3.Způsobilost k právním úkonům

•            Dva typy:

  –       Odvozená od rozsahu právní subjektivity (podpůrný argument § 20 odst. 2 obč. zák.)

  –       Omezená jen zákonem

  Jednání za právnickou osobu (§ 20 obč. zák.):

  -          Statutární orgán (jedná v plném rozsahu statutu PO)

  -          Jiní pracovníci nebo členové…

  -          Zmocněnci na základě plné moci

  Následky překročení  oprávnění (§ 20 odst. 2 obč. zák.)

                                      4. Deliktní způsobilost

Nutno odlišit :

-             Trestně právní

-             Administrativně právní

-             Majetkovou (civilní) odpovědnost PO

Nutno odlišit:

-             Odpovědnost PO (rozsah, obsah – jen za sebe nebo za jiné?)

-             Odpovědnost orgánů, členů společníků, zakladatelů atd. PO za delikty primárně
přičitatelné právnické osobě

                                      5. Organizační struktura

•           Vytváří předpoklady pro:

-           Tvorbu vůle PO

-           - koncepční

-           - operativní

-           Projev vůle PO vně PO

-           Projev vůle PO uvnitř PO

-           Kontrolu činnosti PO (odpovědnost vůči sobě samé a vůči společnosti)

                                              6. Název

•           Základní identifikační znak (§ 19b odst. 1 obč.zák.)

  –      Požadavek nezaměnitelnosti

  –      Povinná součást – ve stanovených případech označení typu PO

•           Ochrana názvu PO (§ 19b odst. 2 obč.zák.)

                                              7. Sídlo

•           Identifikační znak (§ 19c obč. zák.)

•           Požadavky na sídlo:

•           Shoda registrovaného a skutečného s.

•           Registrované sídlo – skutečná adresa, kde je umístěna správa a kde lze doručovat a
osobně kontaktovat

                                    8. Národnost (osobní statut)

•           Podrobnosti mezinárodní právo soukromé

•           Určuje se podle tří principů:

•           - princip sídla

•           - princip inkorporace

•           - princip kontroly