Dějiny právního myšlení

                                           Přednáška IV.

 Iusnaturalismus vs. Právní positivismus III – Imperativ nezměnitelnosti materiálního jádra ústavy

                          O. Weinberger – přirozené rudimenty společnosti

*  Antropologické složky spravedlnosti:

  *  Člověk je zoon politikon

  *  Člověk je nadán svobodnou vůlí

  *  Člověk je tvůrcem institucí

  *  Jednání člověka je ovlivnitelné a ovlivněné působením norem

*  Stanovení norem není aktem libovůle (ani v etice ani v právu)

*  Přirozené rudimenty společnosti: přirozené reakce a způsoby chování.

*  Nejedná se o přirozené právo, ale odkaz na přirozený základ.

                                 Lon Fuller – vnitřní morálka práva

*  Právo nelze definovat nezávisle na důvodech dodržování práva

*  Principy legality (Procesní forma přirozeného práva):

  *  Obecnost

  *  Přístupnost (vyhlašování)

  *  Retroaktivita

  *  Jasnost

  *  Bezrozpornost

  *  Nepožadovat nemožné

  *  Stálost v čase

  *  Shoda normy a postupu aplikačních subjektů

*  Tím se vytváří jakékoli právo

*  Morálka vnější právu

  

                                           Ronald Dworkin

*  Positivismus je model systému a systém pravidel, jehož ústřední představa jednoho jediného testu,
co právo je, nás nutí pomíjet důležité role, které hrají ty standardy, jež pravidly nejsou.

*  Soudce se pokusí nalézt nejlepší ospravedlnění, které může nalézt v principech politické morálky.
– Zákon nepůjde proti jeho politickému přesvědčení.



                                             Joseph Raz

*  Právo může být hodnotné, ale může být také zdrojem zla.

*  Odmítnutí rozdělovací/spojovací teze



                          Třídění obsahového napětí mezi právem a morálkou

*  Konflikt demokratického a totalitního systému

  *  Reakce na totalitní systém (priorita přirozeného nad positivním právem/priorita jednoho
  positivního nad druhým positivním)

  *  Občanská neposlušnost

  *  Negativní normotvorba

*  Konkrétní rozhodování soudů

  *  Jiří Boguszak – soudní jurisdikce (ve věcech lidských práv) fakticky zužuje uvážení v
  rozhodování státních orgánů

  *  Pozitivní normotvorba



                                      Materiální jádro ústavy

*  Materiální omezení prostoru ústavní revize

*  „La forme républicaine du Gouvernement ne peut faire l'objet d'une révision“. (revize Ústavy z
roku 1875)

*  „Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.“ čl. 9 odst. 2
Ústavy ČR

*  Georg Jellinek: „Stát může se zprostiti každé meze, kterou si sám položil, ale jen ve formách
právních a tvoře si nové meze. […] právně neexistuje absolutně neomezený suverénní stát.

                        Diskuse o nezměnitelnosti materiálního jádra Ústavy

*  Alfred Verdross: ustavit závazek dvou států – každý zaváže sám sebe; Ústava zároveň získá
klauzuli nezměnitelnosti

*  František Weyr: změna Ústavy je možná, a to za stejných podmínek, za jakých vznikla

*  A.V.: Stát je při tvorbě Ústavy svobodný

*  Adolf Merkel: Bez zmocnění Ústavy není možná žádná její změna

                              Oprávnění ke změně Ústavy - Carl Schmitt

*  Ústavu lze měnit pouze za podmínky, že její identita a kontinuita jako celku zůstane zachována.

*  Kompetence ústavodárná a ústavodárce x kompetence k vydávání ústavních zákonů a subjekt
ústavně-zákonné normotvorby

*  Vyloučeny jsou (ústavními změnami nejsou):

  *  likvidace Ústavy

  *  odstranění Ústavy

  *  prolomení Ústavy

  *  suspendování Ústavy

*  V každém případě vzniká suverén nový.

  

                              Oprávnění ke změně Ústavy – Hans Kelsen

*  Odlišení fakticity a normativity

*  Pro změnu nezměnitelné části Ústavy schází kompetenční norma



*  Emanuel Joseph Siéyés: rozlišuje moc ustavující a ustavenou

*  Můžeme tedy rozlišit ústavní právo kvalifikované a ústavní právo jednoduché (rakouský ústavní
soud)