Dějiny právního myšlení Přednáška V. Účel práva / účel v právu Pojmová jurisprudence * exegetické a systematické zpracování právních textů * dedukce normativních vět z právních pojmů * ztotožnění práva se zákonem a soudcovské rozhodnutí s reprodukcí právní normy → zákon je plodný vycházeje ze sebe sama, bez odkazu na životní poměry * Georg Friedrich Puchta – poznávat právní věty v jejich systematické souvislosti jako navzájem se podmiňující a od sebe pocházející * KOGNITIVISMUS, RACIONALITA, ÚPLNOST, KONZISTENTNOST, HIERARCHICKÉ USPOŘÁDÁNÍ PRÁVNÍHO ŘÁDU ŠKOLA PRÁVNÍ EXEGEZE * Francie, 19. století * zákony jsou úplným, autoritativním vyjádřením přirozeného práva * interpretace právních textů → závislost na normativním textu * Montesquieu: Soudci jsou pouze ústy, jimiž se vyslovují slova zákona, jsou bezduchými bytostmi, jež nemohou zmírnit ani sílu ani přísnost zákona. Rudolf von Jhering (Ihering) (1818 – 1892) * „ranný“ Jhering – pojmová jurisprudence * Pojmy jsou zde kvůli životu. * Pojem práva spočívá na zjištění užitku → práva jsou právem chráněnými zájmy * Neexistuje právní věta bez účelu (zajištění životních podmínek společnosti). Boj o právo * Pojem práva je praktický – tj. pojem účelový. * Mír je cíl (účel) práva, boj (boj práva proti neprávu) jeho prostředek. * Boj o právo → běží tu o ideální účel, o uhájení osoby samé, jejího právního citu čili jejího citu pro právo * Právo jako výsledek boje společenských zájmů (zájmová jurisprudence) Účel práva / účel v právu * Účely práva – účely, které právo parciálně sleduje. * Účel práva se promítá do základní struktury účelů v právu. Vztah jednotlivce a skupiny * Účelem práva je zajistit vnitřní mír v určitém lidském společenství a umožnit tak jak zachování jeho samotného, tak jeho členů. * Gustav Radbruch - skupiny účelů: * obecné blaho *sociologické pojetí *organické teorie státu *hodnotové * spravedlnost * (právní) jistota * Účel je tedy normotvůrcem chtěný stav věcí, jehož dosažení je sledováno prostřednictvím právní normou postulovaného lidského chování. Karel Engliš (1880 – 1961) * vznik normy lze pochopit pouze teleologicky * Všechny naše myšlenkové výtvory jsou, pokud nejsou determinovány jinými, útvary účelové, které nám nejlépe umožní pochopit a postihnout skutečnost. * Na právní řád se můžeme dívat teleologicky, jako na soustavu účelovou → příkazy a zákazy jsou instrumenty k určitým účelům, které spolu souvisí a vytvářejí z nich řád. * Logické a empirické poznání * ontologický řád * teleologický řád → poznání užitečnosti nebo škodlivosti * normologický řád ÚČELY INDIVIDUÁLNÍ DOBRA * jsou dělitelná a přičitatelná jednotlivým lidem KOLEKTIVNÍ DOBRA * kolektivní statky Rational Basis Test * Nejvyšší soud USA * otázka, zda vládní akce (vládní akt) je rozumný prostředek vedoucí ke stanovenému cíli, který může být legitimně sledovaný vládou * McCulloch v. Maryland, 17 U.S. 316 (1819) * ústavní omezení: Kongres může jednat pouze, je-li to nezbytné, a to nezbytnými prostředky Kolize a hierarchie účelů * Jhering – není objektivní hierarchie účelů * Zejména kolize mezi obecným blahem a spravedlností * Právní jistota * jistota prostřednictvím práva * určitost a konstantnost přisuzování významu právního textu → předvídatelnost právního textu