FILOSOFICKÉ ASPEKTY PRÁVNÍ NORMY

                           Členění teorie norem (Georg Henrik von Wright)

•      1. z hlediska NOETICKÉHO

  –  KOGNITIVISTICKÉ (deskriptivní)

    •   Naturalistický kognitivismus

      –   Eugen Ehrlich (1862 – 1922)

    •   Non-naturalistický kognitivismus

  –  NON-KOGNITIVISTICKÉ (preskriptivní)

    •   Normotvůrce (zákonodárce) vybraný podle určitých pravidel

    •   Normotvůrce (zákonodárce) jako fiktivní postava

                      Další třídění non-kognitivistických teorií (Weinberger)

•      Počítají s možností logického popisu normativního myšlení – logický optimismus

•      Odmítají možnost logického popisu normativního myšlení – normologický skepticismus

                                       Členění teorie norem:

•      z hlediska jazykového (doplnění hlediska noetického):

  –  Norma jako jazyková skutečnost

  –  Norma jako nejazyková skutečnost



                                       Členění teorie norem:

•      z hlediska ontologického:

  –  Teorie platnosti norem (Pavel Holländer):

    •   Analytické

    •   Syntetické

      –   jiný normový soubor (iusnaturalizmus)

      –   aktivita mocenských institucí (právní pozitivizmus; Hobbes)

                                       Členění teorie norem:

•      z hlediska ontologického:

  –  Pojem platnosti (Robert Alexy):

    •   Sociologický

    •   Etický

    •   Právnický

      –   interní

      –   externí

                                       Členění teorie norem:

•      z hlediska ontologického:

  –  Teorie pojmu platnosti (Ota Weinberger):

    •   teorie rodokmenu

    •   realistická teorie

    •   teorie ospravedlnění

    •   institucionální teorie

                                          Teorie rodokmenu

•      Hans Kelsen

  –  „Grundnorma“ (základní norma)

    •   Funkce:

      –   Konstituuje jednotu právního systému

      –   Tvoří základ každého právního poznání

      –   Umožňuje odlišit objektivně platné právo

      –   Určuje, co je platným právem

•      H.L.A. Hart

  –  Určení platnosti na základě pravidel poznání



                                            H.L.A. Hart
                                           (pokračování)

•      Dva typy pravidel:

  –  Pravidla primární

  –  Pravidla sekundární:

    •   Pravidla o právním rozhodování

    •   Pravidla o změnách

    •   Pravidla o určení platnosti norem

                                         Realistické teorie

Skandinávský právní realismus

•      Alf Ross (1899 – 1979)

•      Karl Olivecrona (1897 – 1980)

                                         Realistické teorie

•      Oliver Wendell Holmes jr.

  –  Předpovědi toho, jak bude soud jednat, je tím, co se považuje za právo.

                                Teorie ospravedlnění platnosti práva

Způsoby ospravedlnění pozitivního práva:

  –   Přirozené právo je důvod platnosti pozitivního práva

  –   Přirozenoprávní zásady jsou filtr institucionálně vzniklého práva

Důvody existence materiální podmínky:

  –   Zkušenosti s degradací práva

  –   Existence základních principů

  –   Vztah praxe v přirozeným argumentům

  –   Právo a morálka mají společný základ

                                      Institucionální koncepce

•      Ota Weinberger

Skutečnosti zdůvodňující platnost práva:

  –  Vědomí normy

  –  Faktická existence právních zařízení

  –  Uznání práva