PRINCIP PROPORCIONALITY – PRINCIP POMĚŘOVÁNÍ Aplikace Ústavy před 2. SV a po ní • PŘED: Hans Kelsen: Ústava „obvykle pouze určuje orgány a proceduru legislativy a ponechává rozhodnutí o obsahu přijímaných zákonů na zákonodárci. Ústava determinuje pouze výjimečně (a efektivně pouze v negativním smyslu) obsah zákonů, které mají být vytvořeny, vyloučením určitých obsahů.“ • PO: KONSTITUCIONALIZACE PRÁVNÍHO ŘÁDU: – Nutnost aplikace ústavního principu v případě, že jednoduché právo věc neupravuje – Koncepce prozařování Problém přímé aplikovatelnosti Ústav(y) • Koncepce bezprostřední závaznosti ústavní úpravy základních práv a svobod Řešení metodologických problémů přímé aplikovatelnosti Ústavy Doktrinální cesta • Dworkinovo pojetí právního principu: – logické vymezení – u principů neplatí, že buď platí nebo neplatí – pravidla nemají dimenzi důležitosti • Robert Alexy dodává: – principy jsou příkazy k optimalizaci • mohou být realizovány v různém stupni • rozsah jejich splňování závisí také na právních možnostech Propojení principu proporcionality a Alexyho tezí • Souvislost mezi teorií principů a principem proporcionality → logicky vyplývá z povahy principů – principy jsou druhy norem s aproximativní (nikoli absolutní) platností – jejich předmětem mohou být jak základní práva a svobody, tak kolektivní dobra – princip lze rozpoznat pouze je-li v konfliktu s jiným principem – kolize principů se řeší pomocí principu proporcionality – PRINCIPY JSOU PŘÍKAZY K OPTIMALIZACI Princip proporcionality • Německo: princip proporcionality je inherentní součástí programu právního státu a povahy základních práv, jež jako výraz požadavku občanů na svobodu ve vztahu ke státu mohou být veřejnou mocí omezena pouze v míře, v níž je to nezbytné pro ochranu veřejného zájmu. • Anglie: Derbyshire County Council v. Times Newspaper Ltd. [1993] A.C. 534 → každé omezení svobody projevu podle čl. 10 ÚOLPZS musí být přiměřené svým cílům. Prostřednictvím prozkoumání cílů a účinků vnitrostátního práva bychom mohli zjistit, že anglické právo upravující ochranu osobnosti zasahuje vyváženost mezi ochranou pověsti a svobodou projevu • USA: Harmelin v. Michigan, 501 U.S. 957 (1991) → představa principu proporcionality není nová, ačkoli tehdy (1778) ani dnes není jisté, co vlastně obsahuje. Jeho pravým účelem (pokud existuje) je umožnit soudům zhodnotit trest, který určité shromáždění mužů a žen považuje za přiměřený – a říci opak. Tedy, může to být způsob jak do práva vnést vlastní hodnoty. Princip proporcionality • Kriterium vhodnosti • Kriterium potřebnosti • Porovnávání závažnosti práv (proporcionalita v úzkém smyslu) – zvažování argumentů: – empirických, – systémových, – kontextových, – hodnotových. Základy principu proporcionality (Robert Alexy) • Třídy norem v moderních ústavách: – ustavují a organizují legislativu, soudnictví a výkonnou moc → normy zmocňovací – omezují a řídí veřejnou moc → sem náležejí normy udělující ústavní práva • Vymezení individuálních práv (koncepce): – úzká a přesná – normativní konstrukce – široká a úplná – principiální konstrukce Vymezení individuálních práv • Normativní konstrukce – jedná se o normy jako každé jiné – bez podstatného strukturálního rozdílu (rozdíl pouze v tom, že předmětem jsou abstraktní práva značného významu) – aplikují se jako jiné normy – jejich definičním znakem je, že chrání abstraktně popsanou pozici občana vůči státu • Principiální konstrukce – tak jednoduché to není – tato práva nedělají jednoduše pouze toto – případ LÜTH – prozařování ústavního práva do práva jednoduchého • Základní zákon (Ústava), který zdaleka nezakládá hodnotově neutrální řád, založil objektivní řád hodnot v jeho části týkající se základních práv… základ systému hodnot je jádro lidské osobnosti, které se svobodně rozvíjí ve společnosti a v lidské důstojnosti Norma x princip • Norma – pokud jsou dány podmínky stanovené hypotézou, nutně se musí uplatnit dispozice • Princip – antecedent má otevřenou povahu • Robert Alexy: je-li subsumpce formulována jednoznačně, jedná se o normy. Pokud je řešení dáno vyvažováním a poměřováním obou elementů, musí se jednat o principy. • Výsledkem kolize je vždy norma → podmínky, za nichž jeden princip má přednost před jiným principem konstituují skutkové okolnosti (hypotézy) normy, která má tyto následky, k nimž směřuje princip, který má v dané situaci přednost. Princip proporcionality • všechny tři součásti principu proporcionality vyjadřují ideu optimalizace • ústavní práva jsou příkazy k optimalizaci, tedy mají být realizovány v co největší míře v daných právních a skutkových podmínkách • vhodnost a potřebnost: optimalizace ve vztahu k tomu, co je doopravdy možné → Paretovo optimum Zákon (zásada) vyvažování (poměřování) • ČÍM VĚTŠÍ JE STUPEŇ NEUSPOKOJENÍ NEBO DOKONCE POŠKOZENÍ JEDNOHO PRINCIPU, TÍM VĚTŠÍ JE VÝZNAM USPOKOJENÍ PRINCIPU S NÍM V KONFLIKTU – je to záležitost ustavení stupně neuspokojení nebo poškození právního principu – pak musí být ustavena důležitost uspokojení protichůdného principu – nakonec je nutné zodpovědět otázku, zda význam uspokojení jednoho principu ospravedlní neuspokojení druhého • Problém kvantifikace Disproporce • Každá kolize s ústavním právem, která není ospravedlněna alespoň hypotetickou kolizí alespoň tak intenzivní, s jiným principem buď obsaženým v ústavě nebo principem jí připuštěným jako důvod pro kolizi, tedy kolizí, která by se mohla stát skutečnou v případě, že první kolize by byla opuštěna, je disproporční.