PRÁVNÍ JAZYK Odlišnosti mezi jazykem obecným a jazykem právním • rozdíly ve slovníku (lexikální) – výběr slov – význam slov (sémantický) • odlišná pravidla pro spojování slov (syntaktický) • krása vyjadřování a přesnost vyjádření (stylistická – emocionální) Vlastnosti právního jazyka • jednoznačnost a přesnost • náležitosti právních termínů Štefan Luby: – jazyková správnost – odborná správnost – jednoznačnost – přesnost – ustálenost – zřetelnost Václav Chytil (1907 – 1980) • Pojmy právní vědy – pojmy apriorní neboli formální – Pojmy materiální • Pojmy právního řádu – Pojmy právním řádem vytvořené – Pojmy ostatní Ota Weinberger • Právo může fungovat, jen pokud mezi normotvůrcem a adresátem normy existuje jazyková komunikace. • Právem nejsou jen sdělovány skutečnosti a popisovány stavy, také normativní obsahy. • Právní jazyk musí být schopen vyjadřovat co má být a také stanovit cíle a hodnocení, jakož i zmocňovat. • Právní jazyk spadá do kategorie pragmatických jazyků Teorie jazykových aktů Jazykové akty jsou nástrojem informace a prostředkem k uspořádání záležitostí a k dosažení společenských následků. Výraz: – Samostatný – Nesamostatný Věty: – Oznamovací – Praktické • Normativní • Hodnotící – Jednoznačné – Relativní Věty oznamovací a věty praktické – normativní Podobnosti: • obě jsou samostatnými výrazy • obsahem obou jsou popisy skutečností • obě mohou být jak větami obecnými tak individuálními • obě mohou být větami podmínkovými Rozdíly: • oznamovací věty mohou být pravdivé nebo nepravdivé • oznamovací věty jsou objektivní / normativní jsou relativní k určitému systému Právní hermeneutika • Předvědění • Předběžné porozumění (předporozumění) Specifika právní interpretace - specifický vztah mezi interpretací a rozhodovací praxí: – Interpretace je předpokladem aplikace práva. – Záleží na porozumění příjemce. – Právo je závislé na tom, jak je skutečně aplikováno – velký význam má faktická interpretace praxe. – Právo je nutné vykládat v celkových souvislostech právního řádu. Friedrich Carl von Savigny (1779 – 1861) výklad práva usiluje o rekonstrukci myšlenky obsažené v zákoně Rekonstrukce pomocí výkladových metod: • gramatická • logická • historická • systematická Aplikace jednoduchého práva • Kognitivistická koncepce – Puchta, Bergbohm, ranný Jhering • Decisionistická koncepce – Pozdní Jhering, Ehrlich, Gény, Dworkin H.L.A. HART OTEVŘENÁ TEXTURA PRÁVA • Jazyk má určité meze: ty nemohou pomoci překonat ani kánony interpretace; • V jisté chvíli vyvstanou pochybnosti o použití prostředku, jímž se sdělují normy, přestože se v řadě běžných případů zcela osvědčí. Příčiny neurčitosti právních pravidel (O. Weinberger) • Užívané termíny jsou leckdy vágní. • Hodnotově určené elementy. • Sémanticky otevřená normativní ustanovení. • Otázka relevance precedentů pro následující případy. RACIONÁLNÍ JURISTICKÁ ARGUMENTACE • Ota Weinberger: na jedné straně logická analýza a na druhé straně racionální zdůvodnění, které plní roli výkladu a objasňování • Chaim Perelman: postup, při němž řečník ovlivňuje posluchače s cílem získat je pro své názory. • Theodor Viehweg: TOPIKA: technika úvah o problémech myšlení, která je založená na rétorice (umění argumentace a diskuse). • Robert Alexy: Procedurální argumentace. Racionalita je definována diskursem. Právní argument • tvrzení: pravidlo S je neústavní – prohlašuje domnělou pravdu. • zkoumání základů tvrzení → co je S; základ tvrzení je jeho podpora. • potvrzení (ospravedlnění): vysvětluje význam základu pro tvrzení; – formy argumentu • formy argumentu jsou podporou potvrzení (ospravedlnění): textové, doktrinální, historické, pečlivé, strukturální, etické.