VYDÁVÁNÍ OVĚŘENÝCH VÝSTUPŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY – CZECHPOINT LENKA TUŠEROVÁ Právnická fakulta Masarykovy univerzity Abstrakt Tento příspěvek se zabývá především problematikou vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy, kterou jako nový institut zavedl zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. Vyznané místo je rovněž věnováno projektu „Czechpoint“, který novinky v oblasti elektronické komunikace s veřejnou správou zastřešuje. Klíčová slova Zákon o informačních systémech veřejné správy, vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy, Czechpoint, e-Government, zpřístupněné registry, pověřené subjekty. Abstract This paper deals with the matter of issuing of verified statements from public administration information systems, that was introduced by the Act No., 365/2000 Coll., on Public Administration Information Systems. Important accent is laid on the project “Czechpoint” which covers all innovations in electronic communication with the Public Administration. Key words Act on Public Administration Information Systems, Issuing of Verified Statements from Public Administration Information Systems, Czechpoint, e-Government, Available Registers, Authorised Subjects. Dosud nejvýraznějších změn doznal zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších zákonů (dále též „zákon o informačních systémech veřejné správy“), jenž vznikl z důvodu potřeby právní úpravy vedení a řízení informačních a komunikačních technologií a systémů ve veřejné správě, vlivem své novely provedené zákonem č. 81/2006 Sb.[1] Předmětná novela rozšířila působnost zákona mimo jiné i na oblast vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy. Nejdůležitějším podnětem, který vedl zákonodárce k pokrytí této oblasti byl podle našeho názoru rychlý rozvoj informačních a komunikačních technologií, které umožňují dálkový přístup k datům (informacím), a to za současného zaručení originality a integrity poskytovaných dat. Vydávání těchto ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy hodnotí důvodová zpráva[2] jako podstatný posun směrem ke zpřístupnění informací z veřejné správy širokému okruhu osob jednoduchým a co nejméně byrokratickým způsobem. Jako více než přínosné lze rovněž hodnotit zavedení povinnosti přizpůsobit webové stránky institucí státní správy a samosprávy tak, aby byly přístupné i pro osoby zdravotně postižené, které bylo spolu s výše uvedeným institutem vydávání ověřených výstupů zavedeno do zákona o informačních systémech veřejné správy. Důvodová zpráva odůvodňuje tuto povinnost zejména tím, že „v prostředí veřejné správy není možné, aby byly skupiny hendikepovaných uživatelů při poskytování informací prostřednictvím webových stránek jakkoliv diskriminovány. Internetové stránky by měly být přístupné jakýmkoliv uživatelům, například i těm, kteří nevidí nebo nemohou používat horní končetiny. Tito uživatelé totiž mají k dispozici různé pomocné technologie, jako např. hlasové výstupy, braillské řádky atp., které jim informace z webových stránek zprostředkují. Pro fungování těchto pomůcek je však třeba, aby byly webové stránky vyrobeny podle pravidel a zásad přístupného webu. Přitom správně přístupné webové stránky navíc slouží nejen zdravotně postiženým. Vedle osob hendikepovaných mohou takto uzpůsobený web bez obtíží používat také uživatelé s méně obvyklými zobrazovacími zařízeními, operačními systémy, softwarovým vybavením apod. nebo i běžní uživatelé.“ [3] Vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy Ust. § 9 a násl. zákona o informačních systémech veřejné správy zavedlo do českého právního řádu nový institut, kterým je již několikrát zmiňované vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy. V souladu s ust. § 9 odst. 1 citovaného zákona vydávají orgány veřejné správy, které jsou správci nebo provozovateli informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému. U těchto informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, však musí být splněna podmínka, že se jedná o evidence, rejstříky nebo seznamy. To znamená, že podle citovaného zákona má každý provozovatel nebo správce informačního systému veřejné správy, příp. jejich části, který je veden elektronicky a je seznamem, rejstříkem nebo evidencí, povinnost na požádání poskytovat z tohoto informačního systému výpisy. Správce informačního systému veřejné správy nebo jejich částí, tj. subjekt, který podle zákona určuje účel a prostředky zpracování informací a za informační systém odpovídá[4], či provozovatele[5] takového systému, tedy subjekt, který provádí alespoň některé informační činnosti související s informačním systémem, a to bez ohledu na to, zda se jedná o veřejné nebo neveřejné evidence, rejstříky nebo seznamy, označuje zákonodárce legislativní zkratkou „správci“. Jak již bylo naznačeno, citovaný zákon rozděluje výše uvedené informační systémy, tj. ty, jež splňují podmínku elektronického vedení a současně jsou seznamem, rejstříkem nebo evidencí, na veřejné a neveřejné. Toto rozlišování je důležité nejenom z hlediska povinnosti, resp. oprávněnosti správců vydávat ověřené výstupy z takovýchto informačních systémů, ale též z hlediska osob, jež jsou oprávněny vydání příslušného výstupu požadovat. Zatímco u informačních systémů veřejné správy, které jsou podle svého určení nebo podle zvláštního zákona veřejné, má právo požádat o výstup kdokoliv, vydávají z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, správci výstupy pouze, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a to toliko na požádání osoby, které se zápis přímo týká, nebo která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna žádat informaci uvedenou v zápisu, a to v rozsahu tímto zvláštním právním předpisem stanoveném. Úpravu obsaženou v zákoně o informačních systémech veřejné správy tak lze zcela jednoznačně považovat za obecnou procesní úpravu. Tato právní úprava je proto esenciálně závislá na jednotlivých zvláštních zákonech upravujících ten který seznam, rejstřík nebo evidenci veřejné správy, neboť právě tyto speciální zákony musí umožnit vydávání ověřených výstupů z předmětných registrů veřejné správy, a to s přihlédnutím ke konkrétním požadavkům a podmínkám. Zpřístupněné registry V návaznosti na výše uvedené je vhodné na tomto místě zmínit usnesení vlády ze dne 20. 9. 2006, č. 1085, kterým vláda schválila soubor opatření pro urychlení rozvoje eGovernmentu v České republice. Citované usnesení mimo jiné uložilo ministrovi vnitra a informatiky zpracovat návrh zákona, který navrhne vytvoření jednotného univerzálního kontaktního místa občana s úřady a v počáteční fázi umožní občanům získat na tomto místě výpis z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku, rejstříku trestů a živnostenského rejstříku (projekt CZECH POINT). Podstatou tohoto projektu je vytvoření „sítě CZECH POINTů - Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, tedy základních kontaktních míst, kde občan bude moci získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech, získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních neveřejných evidencích a registrech ke své osobě, věcem a právům, mít možnost ověřit dokumenty, listiny, podpisy a také provést konverzi dokumentů do elektronické formy, mít možnost podat jakékoli podání ke kterémukoli úřadu státní správy, mít možnost získat informace o průběhu řízení ve všech věcech, které k jeho osobě vede stát či jiné orgány veřejné moci.“[6] Hlavním cílem tohoto projektu je především zjednodušení komunikace právnických a fyzických osob s orgány veřejné správy Vládním usnesením požadovaný legislativní návrh byl vypracován, a to jako návrh zákona, kterým se mění zákon o informačních systémech veřejné správy. Tento návrh byl schválen jako zákon č. 269/2007 Sb. a v praxi představuje druhou velkou novelu zákona o informačních systémech veřejné správy, která se týká oblasti vydávání ověřených výstupů. Předmětný zákon pak v souladu s první fází projektu CZECH POINT zavedl vydávání ověřených výstupů z obchodního rejstříku, katastru nemovitostí, živnostenského rejstříku a z evidence Rejstříku trestů, tedy ze základních a v praxi nejvyužívanějších registrů veřejné správy. V tomto směru bylo nezbytné doplnit příslušné zákony upravující poskytování údajů ze shora uvedených registrů veřejné správy o ustanovení, jež by umožňovala vydávání ověřených výstupů ve smyslu zákona o informačních systémech veřejné správy. Součástí navrhovaného zákona proto byly i novely čtyř dalších zákonů, které bezprostředně souvisí se změnami danými novelou zákona o informačních systémech veřejné správy. V případě obchodního rejstříku je tímto zákonem zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů[7], poskytování údajů z živnostenského rejstříku upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů[8], dále se jednalo o zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů[9]. Mezi registry, z nichž jsou poskytovány ověřené výstupy figuruje též Rejstřík trestů jako typický neveřejný rejstřík. Do zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, bylo nově vloženo ust. § 11a, které umožňuje předávání výpisů z Rejstříku trestů též subjektům oprávněným podle ust. § 9 odst. 2 zákona o informačních systémech veřejné správy k vydání ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy (tzv. „pověřené orgány“)[10]. Výjimku v tomto směru tvoří držitel poštovní licence spolu s Hospodářskou komorou České republiky, neboť tito nejsou prozatím oprávněni vydávat ověřené výstupy z evidence Rejstříku trestů. Důvodem této výjimky je zejména citlivý charakter údajů poskytovaných z evidence Rejstříku trestů a požadavek na určitou nezbytnou úroveň jejich ochrany. V souvislosti s touto novou právní úpravou, jejímž největším přínosem je podstatné rozšíření okruhu subjektů oprávněných k vydávání ověřených výstupů z evidence Rejstříku trestů, bylo s účinností od 1. 1. 2008 vyhověno návrhu, aby „okresní státní zastupitelství nadále nebyla příslušná k dosavadní činnosti podle ust. § 11 zákona o Rejstříku trestů, tj. aby již neověřovala žádosti o výpis z evidence Rejstříku trestů za účelem přeposlání takové žádosti Rejstříku trestů k přímému vyřízení.“ Důvodem byly zejména námitky státních zastupitelství o nesystémovosti výkonu této agendy, kdy poukazovaly na skutečnost, že primárně by státní zastupitelství mělo působit jako orgán veřejné žaloby v trestním řízení. Podle důvodové zprávy byla dále tato změna navržena s ohledem na skutečnost, že počet případů, kdy žadatel podá žádost u okresního státního zastupitelství za účelem jejího přeposlání Rejstříku trestů rapidně poklesne vzhledem k novým možnostem získat výpis u řady jiných subjektů přímo, a to v převážné většině případů na počkání. Důvodová zpráva v tomto směru taktéž zdůrazňovala, že je zapotřebí rovněž zohlednit tzv. „záměr snižování administrativní zátěže fyzických osob při řízeních nebo činnostech, při nichž je vyžadován výpis z evidence Rejstříku trestů za účelem doložení bezúhonnosti“, který byl schválen usnesením vlády č. 855 ze dne 12. července 2006 a nalezl svůj odraz v návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, jenž by měl nabýt účinnosti 1. 7. 2008. „Cílem předkládané právní úpravy je, aby byl odstraněn dlouhodobě nepřijatelný stav, kdy fyzické osoby samy žádají o výpis z evidence Rejstříku trestů za účelem doložení bezúhonnosti pro účely správního řízení ve formě originálu výpisu nebo jeho ověřené kopie. Základním principem navrhované úpravy je legislativní zajištění přesunu povinnosti z fyzické osoby, která je účastníkem správního řízení, ve kterém je výpis vyžadován, na správní orgán, který vede příslušné správní řízení. Tak bude naplňována jedna ze základních zásad činnosti správních orgánů uvedená v ustanovení § 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, že veřejná správa je službou veřejnosti. Pro jiné účely, např. kdy se fyzická osoba uchází o zaměstnání a prokazuje svou bezúhonnost výpisem před vznikem pracovněprávního vztahu nebo obdobného vztahu, zůstává tato povinnost na fyzické osobě opatřit si dosavadním způsobem výpis z evidence Rejstříku trestů. Vedle odbřemenění fyzické osoby coby účastníka správního řízení se projeví další nezanedbatelný efekt, a to je nemožnost padělání výpisů z evidence Rejstříku trestů. Snížení možnosti vzniku padělků je velkým sekundárním přínosem navrhované právní úpravy s ohledem na skutečnost, že výpis z Rejstříku trestů je jedním z nejčastěji požadovaných dokladů a Rejstřík trestů jich ročně vydá téměř jeden milion. S rozvojem úrovně xerografických technologií a jejich snadnou dostupností v posledních letech prudce stoupá i počet padělků. Vedle preventivní funkce, kdy se zamezí možnosti padělání, se zároveň zamezí i možnosti vzniku a fungování korupčního prostředí a v neposlední řadě dojde i k vyloučení zneužití ztracených nebo odcizených dokladů při podávání žádosti o výpis z evidence Rejstříku trestů.“[11] Pověřené subjekty Bližší vymezení subjektů, které ověřují a ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy[12] na žádost vydávají lze nalézt v ust. § 9 odst. 2 zákona o informačních systémech veřejné správy. „Kromě orgánů veřejné správy, které jsou správci nebo provozovateli příslušných informačních systémů veřejné správy, vstupují do procesu vydávání důležitých dat z informačních systémů veřejné správy také jiné subjekty za účelem přiblížení těchto činností co nejvíce k občanovi.“[13] Patří mezi ně: - krajské úřady (tj. 14 krajských úřadů), - matriční úřady[14], - obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis, ale také - zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem, - notáři, - držitel poštovní licence podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (tj. státní podnik Česká pošta a jeho pracoviště) a - Hospodářská komora České republiky (tj. 43 kontaktních míst).[15] V této souvislosti považujeme za nezbytné zdůraznit, že původní okruh subjektů, které mohly vydávat ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy, byl novelou provedenou zákonem č. 81/2006 Sb. omezen toliko na poslední tři jmenované subjekty, a dále na obecní úřady obcí s rozšířenou působností a obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanovil prováděcí právní předpis, konkrétně prováděcí vyhláška vydaná Ministerstvem vnitra. Celkem se jednalo o zhruba 400 obecních úřadů. Tento stav byl však hodnocen negativně, neboť velmi nízký počet zejména zapojených obecních úřadů nebyl schopen umožnit žadatelům snadný přístup k ověřeným výstupům z informačních systémů veřejné správy[16] a ztrácel se proto smysl spočívající v jednoduché dostupnosti těchto výstupů. Tento nežádoucí stav byl však odstraněn, stalo se tak prostřednictvím zákona č. 269/2007 Sb., který okruh subjektů příslušných k ověřování a vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy rozšířil či jak uvádí jeho důvodová zpráva[17] „redefinoval“. Kromě původních subjektů, kterými i nadále zůstali notáři, držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky, byla úprava rozšířena o všechny krajské úřady a matriční úřady; obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis; a dále o zastupitelské úřady stanovené rovněž prováděcím právním předpisem. Tímto prováděcím právním předpisem je v současnosti vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2007 Sb., kterou se stanoví seznam obecních úřadů a seznam zastupitelských úřadů, které vydávají ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. Jak již z názvu této vyhlášky vyplývá, byla zvolena cesta jediného prováděcího předpisu, který současně stanoví seznam obecních úřadů a úřadů městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a seznam zastupitelských úřadů, které vydávají ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy. V případě zastupitelských úřadů se v současnosti jedná pouze o velvyslanectví v Berlíně, Bratislavě, Tel Avivu, Varšavě, Vídni a ve Washingtonu a generální konzulát v Drážďanech. V souladu se smyslem vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy prostřednictvím obecních úřadů a dalších subjektů vymezených shora citovaným zákonem a s cíli sledovanými usnesením vlády ze dne 20. 9. 2006, č. 1085, kterým vláda schválila soubor opatření pro urychlení rozvoje eGovernmentu v České republice, se tak podle důvodové zprávy významným způsobem rozšířil počet úřadů, u nichž je možné si vyžádat ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy.[18] O tom, že projekt Czechpoint a s ním spojené vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy, nezůstal nepovšimnut ze strany široké veřejnosti svědčí zejména počty vydaných výstupů. Zatímco bylo během zkušebního a počátečního provozu v průběhu roku 2007 vydáno celkem 53 861 ověřených výstupů, byl počet vydaných výstupů za první tři měsíce roku 2008 (tj. od počátku doku 2008 do 26. 3. 2008) několikanásobně vyšší. Konkrétně se jednalo o 201 258 ověřených výstupů, z nichž největší část tvoří výstupy z evidence Rejstříku trestů (cca 60% z celkového počtu vydaných výstupů). Zda se se zájmem veřejnosti setkají i další novinky projektu Czechpoint plánované na rok 2008, jako například žádosti o živnosti, výpisy z registru bodů řidiče či hlášení matričních událostí do evidence obyvatel, zůstává prozatím otázkou. Cesta k hlavnímu cíli projektu, který výstižně vyjadřuje heslo „Obíhat musí data, ne občan!“, byla proto teprve započata. Literatura: [1] Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších zákonů (dále též „zákon o informačních systémech veřejné správy“). [2] Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon o informačních systémech veřejné správy ze dne 27. 1. 2005, PSP tisk 837/0. (Identifikační číslo ASPI LIT 25714CZ) [3] Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon o informačních systémech veřejné správy ze dne 1. 3. 2007, PSP tisk 158/0. (Identifikační číslo ASPI LIT 29081CZ) [4] Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů ze dne 18. 7. 2007, PSP 281/0. Kontaktní údaje na autora – e-mail: 61184@mail.muni.cz ________________________________ [1] Zákon č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. [2] Viz Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon o informačních systémech veřejné správy ze dne 27. 1. 2005, PSP tisk 837/0. Obecná část, bod 2. (Identifikační číslo ASPI LIT 25714CZ) [3] Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon o informačních systémech veřejné správy ze dne 27. 1. 2005, PSP tisk 837/0. Obecná část, bod 2. (Identifikační číslo ASPI LIT 25714CZ) [4] Viz ust. § 2 písm. c) zákona o informačních systémech veřejné správy. [5] Viz ust. § 2 písm. d) zákona o informačních systémech veřejné správy. [6] Viz Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon o informačních systémech veřejné správy ze dne 1. 3. 2007, PSP tisk 158/0. Obecná část. Bod 1. (Identifikační číslo ASPI LIT 29081CZ) [7] Viz ust. § 28a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. [8] Viz ust. § 60 odst. 7 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. [9] Viz ust. § 22a zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. [10] Podle ust. § 11a odst. 1 zákona o Rejstříku trestů je-li písemná žádost o výpis podle § 11 odst. 1 podána u notáře, krajského úřadu, obecního úřadu, matričního úřadu nebo zastupitelského úřadu, které jsou oprávněny podle zvláštního zákona k vydání ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy (dále jen "pověřený orgán"), ten, kdo žádost podal, obdrží výpis na počkání, pokud výslovně nepožádá o vyřízení žádosti postupem podle § 11 nebo není-li dále stanoveno jinak. [11] Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů ze dne 18. 7. 2007, PSP 281/0. Obecná část. [12] Na tomto místě je vhodné poznamenat, že výstupem z informačního systému veřejné správy není pouze výpis podle ust. § 9 odst. 1 citovaného zákona, ale také potvrzení o tom, že určitý údaj v informačním systému veřejné správy není v elektronické podobě označené elektronickou značkou správce. [13] Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon o informačních systémech veřejné správy ze dne 27. 1. 2005, PSP tisk 837/0. Zvláštní část, k bodu 45 a 46. (Identifikační číslo ASPI LIT 25714CZ) [14] Seznam matričních úřadů je obsažen ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů. [15] Aktuální přehled zapojených obecních úřadů lze nalézt na webových stránkách www.czechpoint.cz, jakož i příslušná pracoviště Hospodářské komory České republiky a České pošty, s. p. [16] Viz Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon o informačních systémech veřejné správy ze dne 1. 3. 2007, PSP tisk 158/0. Obecná část. (Identifikační číslo ASPI LIT 29081CZ) [17] Viz Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon o informačních systémech veřejné správy ze dne 1. 3. 2007, PSP tisk 158/0. Obecná část. Bod 2. (Identifikační číslo ASPI LIT 29081CZ) [18] Srovnej Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon o informačních systémech veřejné správy ze dne 1. 3. 2007, PSP tisk 158/0. Obecná část. Bod 2. (Identifikační číslo ASPI LIT 29081CZ)