Úvod

Hospodářská soutěž v různých technologických odvětvích je specifická v celé řadě aspektů. Takzvané technologické trhy jsou tak například silně náchylné k monopolizaci, přičemž koncentrace tržní síly je mnohdy nejen užitečná ale doslova nutná k zajištění dalšího technického vývoje. Podobně specifický charakter mají například i takzvané přirozené bariéry pro vstup na příslušné trhy, existence vzájemné závislosti jednotlivých technologických trhů (či trhů jednotlivých technologických platforem) apod. Kvalitní státní či dokonce mezinárodní regulace technologických trhů je tedy vysoce žádoucí, přitom však relativně složitá. V tomto modulu se zaměříme především na problematiku regulace trhů s informačními a komunikačními technologiemi s hlavním důrazem na regulaci softwarového průmyslu.

Pokusne video

 

Legislativa

Důležitost kvantitativní ochrany tržního prostředí podtrhuje skutečnost, že základy normativní regulace v této oblasti jsou položeny primárním právem EU, konkrétně pak články 101 a 102 (původně 81 a 82) Slouvy o EU:

• Aktuální znění Smlouvy o EU

Prováděcím předpisem k uvedeným článkům jsou pak zejména nařízení Rady (ES) č. 1/2003 a nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

• Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy
• Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování)

Česká legislativa je ve vztahu k přímo aplikovatelným předpisům EU subsidiární. Jejím základem je zákon č. 143/2001 Sb., který upravuje především pravomoci Úřadu pro ochranu hospodárské soutěže ve vztahu k orgánům EU a dále pak působnost Úřadu ve věcech, které nemají komunitární rozměr (zde je třeba zdůraznit, že technologické trhy již zpravidla nemají místní charakter a proto se na jejich ochranu již české předpisy nevztahují).

• zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže)

Portály

Základní orientaci v problematice ochrany hospodářské soutěže nám mohou poskytnout především portály příslušných státních orgánů, tj. Komise a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

      

Literatura   Povinnou literaturou je následující článek z časopisu Jurisprudence (jedná se o manuskript): Polčák, R. Internet, technologické trhy a tržní dominance. Jurisprudence, vynutitelnost práva a právní praxe, Utrecht : Stichting EMP, Roč. 15, č. 4, p. 3-11, 9 pp. ISSN 1212-9909. 2006. Doporučenou literaturu tvoří především následující zdroje: Newberg, J.A. Antitrust for the economy of ideas: The logic of technology markets. Harvard Journal of Law and Technology, ročník 14, číslo 1 Goldman, C.S. a kol. Proceed with Caution: The Application of Antitrust to Innovation-Intensive Markets. Journal of International Law and Technology. Ročník 2004, číslo 1

Vedle výše uvedené literatury stojí za pozornost především dokumenty k přelomovému rozhodnutí ve věci Microsoft: Většina dokumentů je k dispozici jen v angličtině. Některé z nich, především samotná rozhodnutí, jsou poměrně rozsáhlé - každopádně však doporučujeme alespoň do nich stručně nahlédnout.

 

    

Toto téma má i speciální sekci v Atlasu ICT práva:

Zadání úkolu pro kolokvium

Pro ukončení tohoto modulu prosím odpovězte na otázky níže:

Vzhledem k tomu, že současnost kvantitativní ochrany hospodářské soutěže v technologických odvětvích je určována rozhodovací praxí v případu Microsoft, můžete se odreagovat na stránkách, které jsou věnovány více či méně vtipnému plísnění tohoto technologického monopolu.