Sociologie práva, východiska a přístupy (výchozí pracovní teze) Přednášející a seminarizující prof. JUDr. PhDr. Miloš Večeřa, CSc. doc. PhDr. Martina Urbanová, Ph.D. Literatura: Večeřa, M., Urbanová, M. Sociologie práva. Plzeň: A. Čeněk, 2006 Večeřa, M., Urbanová, M. Sociologie práva v textech. Brno: MU, 1998 Urbanová, M. Systémy sociální kontroly a právo. Plzeň: A. Čeněk, 2006 Večeřa, M. Teorie sociálního státu. Brno: MU, 1995 Girtler, R. Okrajové sociální kultury. Brno: MU, 2001. Keller, J. Úvod do sociologie. Praha: Slon, 2002. Přibáň, J. Sociologie práva. Praha: Slon, 1997. Velký sociologický slovník. Praha : Karolinum, 1996. Sociologický časopis - Sociologie se snaží postihnout sociální realitu a v ní se realizující sociální vztahy a sociální jevy (oblasti sociálního života, sociální útvary, činnosti, procesy), a to z hlediska sociálního referenčního rámce (tj.sociologického přístupu) - Studuje sociální příčiny, důsledky a zákonitosti sociálních jevů, vzdálené příčiny (příčiny příčin) jsou obvykle příčinami sociálními - Sociologie práva studuje právo jako sociální jev (oblast společenského života), sociální život práva, jeho fakticitu Předmět sociologie práva: - Reciproční vztah práv a společnosti - Mechanismus působení práva ve společnosti - Funkce a role práva ve společnosti - Sociální realita je stále abstraktnější a komplexnější. - Zkušenost je věc, kterou člověk získá až když ji nepotřebuje (Artur Bloch- Murphyho zákony) - Sociologie pomáhá porozumět svým zkušenostem prostřednictvím jiných lidí (Zygmunt Bauman: Myslet sociologicky) - Ty nejsamozřejmější věci nejsou samozřejmé - Velké věci bývají jednoduché - Kdo pojmenuje věci, ten je ovládá - Šťastný ten, kdo má dobré učitele (řecké rčení) - Non iurare in verba magistri (Nepřísahat na slova učitelova - Horatius a stará univerzitní zásada) - Právník se neustále pohybuje v sociálních vztazích a pracuje se sociálními jevy, řeší sociální problémy Oblasti právní praxe: n Právní služba – práce s klientem n Rozhodovací činnost – řešení právních situací n Práce v organizačních strukturách – vztahy spolupráce, podřízenosti a nadřízenosti - O jeho úspěšnosti rozhoduje schopnost práce s lidmi. - Aristoteles: Člověk je ZOON POLITIKON -Člověk je vybaven sociabilitou, to neznamená, že se ve společnosti a sociálních vztazích dobře orientuje - Sokrates: Vím, že nic nevím (mnozí ještě nevědí, že nevědí) - Goethe: Člověk vlastně ví, jenom když ví málo. Čím víc ví, tím větší jsou jeho pochybnosti. - Goethe: Ovoce ze stromu poznání trhá každý tak vysoko, kam až dosáhne - Sociální ignoranti; sociální a emoční slepota, hluchota - Sociální kompetence; sociologická erudice; sociologická imaginace - Berger: Představy lidí o sociologii a sociologovi jsou zjednodušené, iluzorní - Sociologický machiavelismus - zneužití sociologie; Orwelovská antiutopie (distopie) Sociologické poznání versus zdravý rozum Sociologické poznání představuje systematické a cílevědomé poznávání sociální reality vědeckými postupy a metodami. Zdravý rozum je zobecněním běžné nesystematické zkušenosti každodenního života. Jeho kvalita v sociální oblasti odvisí zejména od sociální a emoční inteligence jedince a socializací předávané obecné lidské zkušenosti (moudrosti). - Emoční inteligence (EQ) – schopnost porozumět emocím a pocitům svým a druhých lidí, zvládání emocí, sebemotivace - Sociální inteligence (SQ) - schopnost orientovat se v mezilidských vztazích a sociálních situacích, rozumět jim, spolužít s lidmi, působit na ně, komunikovat s nimi a dostat je tam, kam chceme - EQ a SQ jsou geneticky podmíněny, ale nerozvinou se bez průběžného rozvíjení (tréninku) v procesu sociální interakce a sociálního učení EQ a SQ podmiňují schopnost (umění) jednat s lidmi - Schopnost jednat s lidmi není běžná v populaci, většina lidí ji musí trénovat - Úspěšnost zdravého rozumu (úsudku) při řešení konkrétního sociálního problému závisí zejména na složitosti tohoto problému a úrovni sociální a emoční inteligence řešitele. Právní problémy bývají současně i problémy sociálními nebo mají sociální konsekvence (sociální příčiny a důsledky) - Sociologické poznání umožňuje porozumět sociálnímu dění a sociálním jevům kolem nás - Berger: Sociologické poznání umožňuje “vidět skrz”, “vidět za scénu”, “prohlédnout hru”, neboť “věci nejsou tím, čím se zdají”