Příklady na téma odpovědnost za škodu I. 1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 5800 Kč z titulu náhrady škody, kterou mu žalovaný způsobil tím, že zabil jeho psa. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Připustil, že zvíře poranil tak, že na následky poranění uhynulo, ale stalo se tak z toho důvodu, že se snažil odvrátit útok zvířete na tříleté dítě. Uvedl, že se pes nacházel asi 3 metry od dítěte, byl bez náhubku a bylo zřejmé, že zaútočí. Vzal do ruky kámen a hodil jej po zvířeti, aby odlákal jeho pozornost a zabránil útoku, neboť zvíře na volání nereagovalo. Zabývejte se odpovědností žalovaného za způsobenou škodu. Posuďte, kdo bude odpovídat za škodu v případě, kdyby pes dítě poranil. 2. Adam B. přenechal svou nemovitost do nájmu Karlu D. na dobu dvou let. Ve smlouvě bylo uvedeno, že nájemce bude po dobu nájmu vykonávat na svůj náklad běžnou údržbu. V průběhu této doby došlo ke zřícení stromu nacházejícího se na zahradě, který poškodil sousední dům patřící manželům Z. Zabývejte se otázkou nároku manželů Z. na náhradu vzniklé škody, včetně toho, kdo za ni bude odpovídat. 3. Petr G. při nedovoleném zákroku v rámci fotbalového utkání zlomil protihráči Vladimíru L. nohu. Vladimír L. po něm požaduje náhradu za tuto újmu na zdraví. Škůdce tento požadavek odmítá, neboť jednak porušení pravidel hry není porušením právního předpisu (a chybí tak základní předpoklad odpovědnosti za škodu), jednak namítá, že ke zranění došlo v zápalu hry: každý, kdo se takové hry účastní, si přitom musí být vědom rizika případného zranění. Posuďte, zda je požadavek poškozeného na náhradu způsobené újmy oprávněný. Posoudíte stejně i situaci, kdy újma na zdraví bude způsobena úderem v rozporu s pravidly karate? (Vycházejte z toho, že zakázaný úder soupeř použil nikoliv při fotbalovém utkání, ale při zápasu v karate.) 4. František Rychlý se při lyžování na sjezdovce ve Stupavě srazil se Stefanem Schneckem, v důsledku čehož Schneck utrpěl poškození lyží a luxaci ramene (což si vyžádalo 39 dnů léčení). Ke střetu došlo tak, že Schneck jel jako předposlední ve skupině lyžařského kursu v širokém oblouku a Rychlý, přijíždějící zezadu, jej uviděl před sebou na krátkou vzdálenost (za terénním zlomem) a střetu již nemohl zabránit. Schneck se domáhal náhrady škody, neboť Rychlý dle jeho mínění porušil Pravidla chování pro lyžaře Mezinárodní lyžařské federace (FIS) mj. tím, že nepřizpůsobil rychlost a způsob jízdy svým schopnostem a terénním podmínkám, což měl učinit zvláště v místě, kde přes terénní překážku není výhled; podle čl. 3 těchto pravidel bylo rovněž jeho povinností zvolit si takovou dráhu, aby neohrozil před ním jedoucí lyžaře. Rychlý proti tomu namítal, že Schneck nevzal v úvahu přiměřenost obtížnosti sjezdovky svým schopnostem a že měl být připraven na manévr, který by střetu zabránil. Posuďte, zda Rychlý odpovídá za újmu na zdraví, kterou Schneckovi způsobil, či nikoliv. 5. Adolf A. a Josef D. měli v úmyslu uzavřít kupní smlouvu, jejímž předmětem byl obytný dům s příslušnými pozemky. Jako zálohu na kupní cenu poskytl kupující Josef D. prodávajícímu Adolfu A. v červnu 1998 částku 500 000 Kč. K uzavření kupní smlouvy však nedošlo, protože v září téhož roku prodávající kupujícímu oznámil, že si prodej rozmyslel a že nemovitosti prodávat nebude. a) Zabývejte se otázkou nároku kupujícího na vrácení uvedené částky. b) Bylo by možno dovodit odpovědnost za škodu v případě, že by Adolf A. jednání o uzavření kupní smlouvy ukončil zcela bezdůvodně? 6. Nebytový prostor byl v podílovém spoluvlastnictví tří rovnodílných spoluvlastnic (ideální spoluvlastnický podíl každé z nich tedy činil 1/3). Spoluvlastnice tento nebytový prostor pronajímaly Nikole S., z čehož jim plynul měsíční příjem ve výši 15000 Kč. Poté, co tento nájemní poměr skončil, přehlasovaly první dvě spoluvlastnice třetí spoluvlastnici a prosadily, že nebytový prostor neposkytnou v nejbližším roce nikomu do pronájmu. Třetí spoluvlastnice se tímto rozhodnutím cítila dotčena na svých právech, neboť v důsledku toho přišla o podíl na nájemném (celkem o 60000 Kč za rok). Domáhala se proto po prvních dvou spoluvlastnicích náhrady škody v uvedené výši. Zvažte, zda má třetí spoluvlastnice právo na náhradu škody. 7. Jiří Kaufmann cestoval z místa svého bydliště na obchodní schůzku se zástupcem společnosti LTO, spol. s r.o., při níž měl jako zprostředkovatel doručit zástupci svého obchodního partnera závazné objednávky a kupní smlouvy na dodávky motorové nafty třetím osobám. Jeho osobní účast na této schůzce přitom byla nutná, protože se jednalo o poslední možný termín uzavření smluv s dodavateli. Během cesty však bylo jeho osobní motorové vozidlo poškozeno při dopravní nehodě, kterou zavinil Josef Málopozorný. V důsledku toho byla Jiřímu Kaufmannovi znemožněna účast na uvedené schůzce a právě pro jeho absenci nemohly být objednávky a kupní smlouvy akceptovány. Ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, vyplynulo, že pokud by odběratelé koupili objednaných 702 230 litrů motorové nafty, Kaufmannovi by náležela provize ve výši 245 781 Kč. Na základě toho se Jiří Kaufmann domáhá po Josefu Málopozorném náhrady škody nejen za poškození vozidla, ale i za finanční ztrátu, kterou utrpěl proto, že se nemohl dostavit k obchodnímu jednání. Posuďte, zda jsou oba tyto nároky důvodné. 8. Žalobkyně se vůči žalovanému provozovateli vyhlídkových letů domáhala náhrady újmy na zdraví, která jí vznikla, když se dozvěděla, že její nezletilý syn, který se zúčastnil se svým otcem a bývalým manželem žalobkyně vyhlídkového letu pořádaného žalovaným, utrpěl v souvislosti s tímto letem zranění, na jehož následky zemřel; žalobkyně byla stižena psychickým šokem s následnými poruchami hybnosti a vyjadřování, depresivními a úzkostnými stavy, které přes léčení nepominuly a přetrvávají. Žalobkyně uváděla, že podle znaleckého posudku jde u ní o vážnou duševní poruchu vzniklou působením otřesného zážitku, a proto požadovala náhradu za ztížení společenského uplatnění s přihlédnutím k bodovému hodnocení znalce. Posuďte, zda jsou splněny všechny předpoklady odpovědnosti za škodu. 9. Ota Rákosník vjel svým nákladním automobilem do areálu společnosti ABC, a. s., kde načerpal naftu, poté přejel s vozidlem do prostoru společnosti OPBH, a. s., kde měl v úmyslu provést opravu svého vozidla. Rákosník byl sice oprávněn do objektu vjet, načerpat pohonné hmoty a v dílně složit či naložit materiál, avšak jinak nebyl oprávněn se v areálu pohybovat. Když se zde pokusil opravovat své vozidlo autogenem v blízkosti míchárny metanolu, byl z tohoto prostoru vykázán zaměstnancem jiné společnosti, areál opustil a opravu dokončil mimo objekt společnosti OPBH, a. s. Poté se do areálu vrátil, aby do dílny zanesl nástroje, a přitom byl osloven zaměstnancem bezpečnostní agentury MIB, s. r. o., Františkem Koudelkou, který zde byl zaměstnán jako ostraha tohoto objektu. Na jeho slovní výzvy k opuštění objektu žalobce nereagoval a když pokračoval dál v cestě, František Koudelka jej fyzicky napadl. Rákosník utrpěl těžké pohmoždění břicha s roztržením sleziny a následným krvácením do dutiny břišní, vedoucího k odstranění sleziny, za což byl Koudelka rozsudkem uznán vinným ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 trestního zákona. Zvažte, kdo ponese odpovědnost za způsobenou újmu: MIB, s. r. o. nebo František Koudelka? Jaké nároky lze v případě újmy na zdraví uplatnit vůči odpovědnému subjektu?