Systém nařízení regulujících evropské MPP Rozbor případu Eurocontrol Právní pomoc Cvičení 1 z MPS II (jarní semestr) Zdeněk Kapitán Cíle této prezentace n Tato prezentace je rozdělena do dvou částí a) stanovení úkolů, abyste zjistili, co sledovat u předpisů regulujících MPP b) shrnutí některých podstatných institutů souvisejících s používáním MPP n Cílem tedy je poskytnout Vám návod, jak studovat tuto problematiku, kterou je potřeba nastudovat a zažít vlastní prací s předpisy Doporučení ke studiu n Projděte si nejprve tuto prezentaci n Projděte si poznámky z přednášky n Sežeňte si všechny potřebné předpisy (seznam v interaktivní osnově) a projděte si je n Nastudujte si potřebné pasáže učebnice a seriálu v Právním fóru (přístup je v interaktivní osnově) n Vyřešte úkoly z této prezentace Předpisy regulující mezinárodní právo procesní – základní přehled n ZMPS n Mezinárodní smlouvy dvoustranné n Mezinárodní smlouvy mnohostranné n Brusel I n Brusel IIa (Brusel IIbis) n insolvenční nařízení n nařízení o doručování n nařízení o dokazování n nařízení o EET n nařízení o EPR Jaký je vztah mezi regulujícími mezinárodní právo procesní? Okruhy které je nutno si zopakovat n Kvalifikace n Aplikační přednost mezinárodních smluv n Princip primátu práva Společenství n Konflikt konvencí n Věcná působnost n Místní působnost n Časová působnost Doplňte tuto tabulku podle výkladu na cvičení: Kontrolní a shrnující otázky n Jaký je vztah mezi mezinárodními smlouvami navzájem? n Lze řešit vztah mezi mezinárodními smlouvami a nařízeními stejně jako konflikt konvencí? n Existuje mezi nařízeními hierarchický vztah (jaký, mezi všemi)? n Pro která nařízení je typická intraktomunarita a ve kterých se vyskytuje i exktrakomunitarita? Kontrolní otázky k rozhodnutí Eurocontrol n Kterého právního předpisu se rozhodnutí týkalo a proč je použitelné i pro ostatní předpisy regulující EJP? n Jaké závěry vyslovilo rozhodnutí v této věci ve vztahu k věcné působnosti sporných ustanovení? n Jaké závěry vyslovilo rozhodnutí v této věci z hlediska interpretace? Vzájemnost Kde se vzájemnost vyskytuje? n v úpravě majetkových a osobních vztahů s mezinárodním prvkem (tj. v kolizním právu) n v úpravě mezinárodní právní pomoci n při úpravě průběhu civilního řízení (zajímají nás nyní poslední dva body) Co je to vlastně vzájemnost? Vzájemnost je skutková okolnost, která činí v tuzemsku řešenou právní otázku s mezinárodním prvkem závislou na posouzení, jak by tato právní otázka byla posuzována cizím orgánem, nebo podle cizího zahraničního právního řádu. Druhy vzájemnosti n Formální (absolutní) – je stanovena, a proto není třeba ji zjišťovat (považuje se za zachovanou) n Materiální (relativní) – je stanovena potřeba ji zjišťovat, proto se posuzuje ad hoc Formální vzájemnost n staví na principu rovnosti n je typická pro úpravu kolizních (hmotněprávních) vztahů n při její aplikaci platí zásada, že se má za zachovanou Materiální vzájemnost n „příslušníci státu A mají ve státě B stejné postavení jako příslušníci státu B ve státě A“ n staví na principu reciprocity n je typická pro oblast procesního práva n je třeba posoudit, jak by v dané otázce bylo postupováno v zahraničí ve vztahu k tuzemsku Kde je vzájemnost upravena, a jak ji poznáme? n Pokud právo stanoví pouze podmínku vzájemnosti a dále mlčí, jedná se o vzájemnost materiální n Formální vzájemnost vyplývá z formulace textu právního dokumentu; • tuzemský právní předpis, • mezinárodní smlouva, • prohlášení ministra dle § 54 MPSaP. Vzájemnost v EMPS n Proč není v komunitárních předpisech regulujících MPSaP obsažena podmínka vzájemnost? n Při odpovědi na tuto otázku vycházejte ze zkušenosti mezinárodních smluv, z podstaty vzájemnosti a cílů vytváření evropského justičního prostoru Překážky v řízení Druhy překážek v řízení n Překážka zahájeného řízení – lis pendens (litispendence) n Překážka věci rozhodnuté – res iudicata n V EJP nabývá překážka res iudicata zvláštního významu, poněvadž je formulována šířeji Režim EU n režim EU je ten, kdy překážku posuzuje soud členského státu EU a ve vztahu k soudu jiného členského státu n Výsledek: • překážka litispendence – ANO • překážka res iudicata – ANO n Pozor na smlouvy a další instrumenty zmínění v čl. 69 až 71 nařízení Brusel I Režim mimo EU n Vztahuje se na ostatní případy mimo režim EU n Výsledek: • překážka litispendence – NE • překážka res iudicata – ANO n Pozor na režim (dvoustranných smluv o právní pomoci) Právní pomoc Druhy právní pomoci n Aktivní právní pomoc – stát je „aktivní“ z hlediska cíle právní pomoci, potřebuje jej dosáhnout = dožaduje se právní pomoci n Pasivní první pomoc – stát je „pasivní“ z hlediska cíle právní pomoci, sám jej nepotřebuje dosáhnout, tj. poskytuje právní pomoc pro jiný stát = je dožádán Shrnutí pro právní pomoc Oblasti poskytování: n důkazy n doručení n informace o cizím právu Důvody odmítnutí n veřejný pořádek (v EJP omezeně) n závažná faktická překážka (nově v EJP) n vzájemnost (ne v EJP) Významná zlepšení v EJP n nařízení v oblasti právní pomoci precizují konstrukce mnohostranných smluv Haagské konference n zlepšení přišla v těchto oblastech: • stanovení lhůt pro provádění úkonu právní pomoci • lepší koordinace mezi státy • používání (internetových) formulářů • možnost činnosti tuzemského orgánu na území jiného členského státu EU (omezeně)