Rozhodčí řízení Základní koncepce a principy Rozhodčí smlouvy Osoba rozhodce Vhodná literatura ke studiu ž Rozehnalová, N. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. Praha : ASPI, 2002 ž Růžička, K. Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Plzeň : Aleš Čeněk, 2005 První kniha vám poskytne ucelený pohled na rozhodčí řízení včetně jednotlivých koncepcí a také problematiky uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, druhá kniha obsahuje řadu příkladů vážících se k rozhodčímu řízení před RS při HK ČR a AK ČR. Alternativní způsoby řešení sporů ž alternativy k řešení sporů před obecnými soudy ž řešení, které není zaštítěno veřejnou (státní) mocí ž nejde o vynesení autoritativního rozhodnutí (rozsudek, rozhodčí nález), ale o nalezení řešení akceptovatelného pro obě strany sporu ž výsledkem je dohoda mezi stranami (tj. žádný exekuční titul) – kompromis, který nemusí být v souladu s právem (nesmí být protiprávní) ž absence právní úpravy – se zahájením takové formy řešení sporů tudíž není spojen žádný právní následek, jako třeba litispendence, stavění promlčecích a prekluzivních lhůt, ž dobrovolnost podřízení se – muís existovat dohoda o této forě řešení a pokud není vůle podřídit se této formě řešení sporů, nenastane žádný důsledek Alternativní způsoby řešení sporů ž mediace ž konciliace ž smírčí řízení ž pre-arbitral referee ž mini-trial ž med-arb Častá kombinace s rozhodčím řízením, což odstraňuje některé z nevýhod těchto forem řešení sporů. Alternativní způsoby řešení sporů Strany se zavazují řešit veškeré spory smírně. Nepodaří-li se do 60 dnů od zahájení jednání spor vyřešit, bude spor s konečnou platností řešen v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR. Výhody těchto ADR ž výsledek odpovídá potřebám obou stran ž podstatně vyšší pravděpodobnost pokračování obchodní spolupráce mezi stranami ž diskrétnost a rychlost Nevýhody těchto ADR ž nemožnost prosazení tohoto řízení, jestliže jedna ze stran na něm ztratí zájem ○ to vyplývá z faktu, že tyto formy nejsou právně regulovány, tudíž s dohodou o tom, že spory budou řešeny touto cestou, není spojen žádný důsledek – pokud by jedna ze stran zahájila např. řízení před obecným soudem, tak druhá strana nemůže namítat, že existuje „mediační“ doložka ž nemožnost vynucení výsledné dohody bez dalšího řízení ○ výsledkem je nová smlouvy mezi stranami bez vlastnosti exekučního titulu – tj. není možné exekuovat, ale muselo by být zahájeno nové řízení Souhrn rozdílů oproti RR Rozhodčí řízení ž alternativa k obecnému soudnictví s vynutitelným výsledkem ž Dobrovolné postoupení řešení sporu neutrální třetí straně (rozhodci/rozhodčímu senátu), která po provedeném řízení vydá závazné a vykonatelné rozhodnutí. ž Vznik spojen se vznikem lex mercatoria – 11. a 12. století, řešení sporů mezi obchodníky. ž Známé i ve veřejnoprávní rovině – např. spory mezi státem a zahraničním investorem z neochránění investice (ČR – CME, ČR – Nomura, atd.) Základní pilíře • autonomie vůle stran ○ strany musí mezi sebou uzavřít tzv. rozhodčí smlouvu (ujednání o přenesení pravomoci) • procesní garance státu ○ stát musí připustit, aby rozhodčí řízení vůbec mohlo probíhat. A pokud tak učiní a tuto alternativu umožní, tak ji poté garantuje (pomáhá a kontroluje) . Tím se dostáváme k třetímu bodu. • spolupůsobení obecných soudů Prameny RŘ • vnitrostátní ○ zákon 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Ten odkazuje v § 30 na přiměřené použití ○ zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu • mezinárodní smlouvy ○ New Yorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů – 74/1959 Sb. ○ Evropská úmluva o mezinárodní obchodní arbitráži – 176/1964 Sb. ○ dvoustranné smlouvy o právní pomoci ○ smlouvy o ochraně investic Přiměřenost použití OSŘ ž nejedná se o subsidiaritu OSŘ ž neznamená to, že vždy, když chybí úprava nějakého institutu v ZRŘ, použije se podpůrně OSŘ ž k použití OSŘ sice dochází, ovšem je nutné daný institut z OSŘ použít v mezích koncepce/doktríny rozhodčího řízení, v souladu s principy rozhodčího řízení, nikoliv bez dalšího převzít Druhy rozhodčího řízení ž ad hoc rozhodčí řízení ○ vývojově starší ○ pro západní státy po dlouhou dobu typičtější ○ neexistence administrativního aparátu ○ méně vhodné pro neznalé strany, méně zkušené rozhodce ž rozhodčí řízení před stálými rozhodčími soudy ○ výrazněji připomíná řízení před stálými soudy ○ vydávají své řády – procesní pravidla, podle kterých se postupuje v řízení ○ předem jasná pravidla o nákladech ○ mají administrativní aparát – zázemí ○ vedou listiny rozhodců Rozhodčí smlouva ž jedna ze základních podmínek rozhodčího řízení ž Dohoda stran o derogaci pravomoci obecných soudů a jejím přenesení na rozhodce nebo rozhodčí senát ž Je to smíšený institut – sice je to smlouva, ovšem s výraznými procesními dopady. Proto je s ní spojena řada problematických otázek Rozhodčí smlouva ž smlouva o rozhodci ○ samostatný dokument, vzniká po smlouvě hlavní ○ týká se již vzniklého sporu ○ obsahuje konkretizaci rozhodce (jeho určení) nebo instituce ž rozhodčí doložka ○ nesamostatný dokument – součást smlouvy hlavní ○ týká se sporu, který může vzniknout v budoucnosti ze smlouvy hlavní, jejíž je rozhodčí doložka součástí ž neomezený (všeobecný) kompromis ○ samostatný dokument, vzniká typicky před smlouvou hlavní ○ týká se sporů, které mohou vzniknout v budoucnosti z většího počtu vztahů mezi stranami, které neomezený kompromis uzavřely Rozhodčí sml. vs. sml. hlavní ž zejména v případě rozhodčí doložky, která je součástí smlouvy hlavní, je nutné řešit jejich vzájemný vztah Rozhodčí sml. vs. sml. hlavní ž doktrína separace rozhodčí smlouvy (zejména doložky) na smlouvě hlavní se odráží v tom, že platnost každé z nich se posuzuje zcela samostatně. Neplatnost jedné neznamená automaticky neplatnost druhé. ž doktrínu pravomoc – pravomoc lze popsat jako oprávnění rozhodců posoudit svoji pravomoc, je-li tato například stranami zpochybněna. ○ pokud je zpochybněna platnost rozhodčí smlouvy, je tím pádem zpochybněna pravomoc rozhodců; ti ale mají právo posoudit svoji pravomoc – tím pádem i platnost rozhodčí smlouvy. Není proto nutné přerušit RR, předat věc obecným soudům (zda rozhodci pravomoc mají či nikoliv) a poté se případně vracet před rozhodce Rozhodčí sml. vs. sml. hlavní ž důsledkem doktríny separace je i skutečnost, že každá ze smluv se může řídit jiným právem. ž další komplikaci u rozhodčí smlouvy a zjišťování jejího právního režimu představuje její smíšená povaha – viz § 36 ZRŘ (216/1994) ž arbitrabilita (viz dále) je procesní složkou rozhodčí smlouvy a proto se vždy posuzuje podle práva toho státu, který zrovna rozhodčí smlouvu posuzuje (opět viz dále) – důležité např. pro uznání rozhodčího nálezu v cizím státě ž ostatní části rozhodčí smlouvy mají hmotněprávní povahu, proto je postup již klasický za využití kolizních norem Rozhodčí smlouva - arbitrabilita ž platně lze uzavřít rozhodčí smlouvu pouze ve věcech, které jsou arbitrabilní = rozhodovatelné rozhodci ž u nás upraveno v § 2 ZRŘ (216/1994 Sb.) ž spory majetkové s výjimkou výkonu rozhodnutí, konkurzu a vyrovnání ž o nichž je možné uzavřít smír (§ 99 OSŘ) ž a které by jinak řešily obecné soudy Arbitrabilita ž je nutné ji posuzovat nejen z pohledu lex arbitri (místo rozhodčího řízení - pokud není, tak ani rozhodčí řízení probíhat nemůže) ž ale i z pohledu místa potencionálního výkonu rozhodčího nálezu ○ nemá smysl vést rozhodčí řízení, když podle právního řádu státu, kde budete chtít vykonat rozhodčí nález, by takový spor nebyl arbitrabilní – nedostatek arbitrability je jasným důvodem pro odmítnutí uznání takového cizího rozhodčího nálezu ○ je proto vhodné si tuto otázku zkontrolovat předem, ještě než bude rozhodčí řízení zahájeno ○ protože je to procesní část rozhodčí smlouvy – viz výše, bude ji stát uznání posuzovat podle svého práva Arbitrabilita – diskutabilní otázky ž nemovitosti ○ řada názorů ve prospěch arbitrability ž pracovní právo ○ platnost pracovní smlouvy ne ○ ale vyloženě majetkové spory – náhrada škody atd… ano Rozhodčí smlouva - forma ž opět vhodné neposuzovat pouze podle lex arbitri, ale preventivně i podle práva státu uznání, respektive je vhodné zohlednit mnohostranné mezinárodní smlouvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů ž § 3 ZRŘ – rozhodčí smlouva musí mít písemnou formu s výjimkou rozhodčí doložky, za předpokladu, kdy je součástí písemné nabídky, která je akceptována jinak, než písemně ž Písemně = i telegraficky, dálnopisem, elektronicky se zachycením obsahu a určení osob, které rozhodčí smlouvu sjednaly (elektr. podpis) Rozhodčí smlouva - forma ž co rozhodčí smlouva uzavřena emailem bez elektronického podpisu? Rozhodčí smlouva - příklady Obsah rozhodčí smlouvy Je patrný z výše uvedených příkladů: ž na které spory se vztahuje ○ je možné objektivní arbitrabilitu (co stanoví zákon) subjektivně zúžit – například: „spory o náhradu škody“, „spory z porušení smlouvy“ apod. ž jasné přenesení pravomoci z obecných soudů ž označení instituce, rozhodců nebo alespoň způsob určení rozhodců ž počet rozhodců ž jazyk a místo jednání ž rozhodné právo/rozhodování podle zásad spravedlnosti ž zda jen písemné podklady či bude ústní jednání Obsah rozhodčí smlouvy Jak formulovat odkaz na stálý rozhodčí soud: • odkaz na samotnou instituci - … řešeny u Rozhodčího soudu Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR ... ○ obvyklejší ve státech bývalého východního bloku • odkaz na pravidla instituce - … řešeny podle / v souladu s Pravidly … / Řádem … ○ tato varianta je častější a obvyklejší v „západních“ státech Obě varianty jsou možné a z praktického pohledu mezi nimi není činěn rozdíl. Rozhodčí doložka – žaloba k obecnému soudu? Jak je řešena situace, kdy strany uzavřou rozhodčí smlouvu, ale jedna z nich podá žalobu k obecnému soudu? • druhá strana nic nenamítá a OS rozhodne spor – tj. nepřihlíží k rozhodčí smlouvě ex officio. • druhá strana namítne až v průběhu řízení před OS – pozdě, OS rozhodne spor • druhá strana namítne nejpozději při prvním úkonu ve věci samé nepravomoc OS (viz § 106 OSŘ) ○ OS prozkoumá rozhodčí smlouvu a pokud je v pořádku, je povinen usnesením zastavit řízení pro nedostatek pravomoci ○ pokud dozná, že není platná, tak pokračuje v řízení ○ důležitá lhůta 30 dnů od doručení usnesení, kdy zůstávají zachovány účinky podání žaloby k OS Osoba rozhodce Nezávislá osoba, která je stranami povolána, aby rozhodla jejich spor – má postavení jako soudce. Není však státním orgánem (k tomu i rozhodnutí ÚS). Podmínky, aby se osoba mohla stát rozhodcem podle českého práva (§ 4 ZRŘ): ž zletilost ž způsobilost k právním úkonům Žádné další podmínky, např. vzdělání apod. nejsou stanoveny. Negativní vymezení – nemůže jím být soudce. Rozhodcem může být i cizinec. Osoba rozhodce Jmenováním rozhodcem se osoba rozhodcem nestává, je nutné písemné přijetí funkce – receptum arbitri (§ 5 ZRŘ). V ad hoc řízení je zcela na vůli osoby, zda přijme jmenování. Pokud je osoba zapsaná jako rozhodce na listině stálého rozhodčího soudu, tak již může odmítnout pouze z určitých důvodů. Ze zákona rozhodují 3 rozhodci. Jiný počet by musela stanovit rozhodčí smlouvy. Počet musí být lichý (§ 7 ZRŘ). Jmenování rozhodce. Rozhoduje-li jeden rozhodce – strany se na něm musí dohodnout, nebo mohou určit třetí osobu, která rozhodce jmenuje. Rozhoduje-li rozhodčí senát o 3 rozhodcích, jmenuje každá ze stran jednoho rozhodce a tito jmenují předsedu rozhodčího senátu. Pokud některý z těchto kroků selže, může kterákoliv ze stran podat návrh na obecný soud, aby rozhodce/předsedu rozhodčího senátu jmenoval (§ 9 ZRŘ). To nastane pouze u ad hoc řízení. U stálých rozhodčích soudů většinou toto řeší předseda/předsednictvo stálého RS (§ 21 Řádu RS při HK ČR a AK ČR). Vzdání se fce, vyloučení § 8, 10, 12 ZRŘ ž pochybnosti o nepodjatosti ž nezávislost a nestrannost rozhodování ž nesmí přijmout / musí se vzdát fce ž nevzdá-li se, může kterákoliv ze stran podat návrh na soud (§ 12/2 ZRŘ)