Zadání pro semináře z obecné části mezinárodního práva veřejného I

                                         Ak. rok 2007/2008

                                                          Pripad Al-Jedda

                                       Odlisne postaveni subjektu mezinarodniho
   prava              

   

   Pan Al-Jedda, ktery ma britske i iracke obcanstvi, byl 10. rijna 2004 zatcen a uveznen
   bristkymi jednotkami v Iraku na zaklade podezreni z clenstvi v teroristicke organizaci ci z
   ucasti na teroristickych aktivitach. Bristke jednotky byly soucasti mnohonarodnostnich sil
   jednajicich na zaklade, inter alia, rezoluce c. 1546 (2004) Rady bezpecnosti OSN. Rezoluce c.
   1546 (2004) byla prijata podle kapitoly VII Charty OSN a autorizovala mnohonarodnostni sily k
   “pouziti vsech dostupnych prostredku za ucelem udrzeni bezpecnosti a stability v Iraku v
   souladu s dopisy prilozenymi k rezoluci.” V jednom z prilozenych dopisu (viz text nize) bylo
   uvedeno, ze mnohonarodnostni sily jsou opravneny k zadrzeni jednotlivcu v pripade, ze je to
   “nutne z nalehavych bezpecnostnich duvodu”.

   

   Pan Al-Jedda pozadal ve Velke Britanii o soudni prezkum zakonnosti detence britskymi
   jednotkami v Iraku. Pan Al_Jedda namital, ze takoveto zbaveni osobni svobody je porusenim
   clanku 5(1) Evropske umluvy o lidskych pravech a zakladnich svobodach (Umluva) recipovane do
   britskeho prava prostrednictvim tzv. Human Rights Act (1998).

   

   Snemovna lordu ve svem vetsinovem rozhodnuti uvedla, ze britske jednotky nejednaly v rozhodne
   dobe pod zastitou OSN a nepodlehaly jejimu efektivnimu veleni a kontrole, jejich jednani tudiz
   nelze OSN pricist. Snemovna lordu nicmene stanovila, ze na zaklade clanku 25 a 103 Charty OSN
   byla Velka Britanie povinna pana Al-Jeddu zadrzet v souladu s rezoluci c. 1546 (2004) Rady
   bezpecnosti OSN, bylo-li to nutne z bezpecnostnich duvodu. Zavazky z Charty OSN tudiz
   prevazily nad zavazky z Umluvy. Lord Bingham vsak uvedl, ze “prava zadrzovanych osob na
   zaklade clanku 5 Umluvy musi byt zabezpecena takovym zpusobem, aby nedochazelo k jinym zasahum
   do osobni svobody nez tem, ktere jsou nezbytne pro vykon detence.” Stiznost pana Al-Jeddy byla
   v tomto smeru Snemovnou lordu zamitnuta, coz neznamena, ze by pan Al-Jedda nemohl v jinem
   rizeni pozadat o soudni prezkum doby a podminek vykonu detence. 

   

   Otázky:

   

    1. Uvedte rozdily mezi subjektivitou jednotlivce, statu a mezinarodni organizace v
       mezinarodnim pravu.

   

    2. Souhlasite s tvrzenim, ze jednani britskych jednotek jako soucasti mnohonarodnostnich sil
       v Iraku na zaklade rezoluce 1546 (2004) nebylo OSN pricitatelne? Zhodnotili byste situaci
       odlisne v pripade jednani jednotek UNMIK nebo KFOR v Kosovu z hlediska pricitatelnosti
       OSN? Proc?

   

    3.  Jaka jsou kriteria pricitatelnosti jednani statu a/nebo mezinarodni organizaci?

   

    4. Jake jsou dusledky pricitatelnosti jednani mezinarodni organizaci namisto statu z hlediska
       prijatelnosti stiznosti Evropskym soudem pro lidska prava? Kdo muze byt smluvni stranou
       Umluvy?

   

    5. Provedte vyklad clanku 103 Charty OSN a posudte, zda se vztahuje i na zavazky vyplyvajici
       z Umluvy. Nema Umluva jako specificky nastroj ochrany lidskych prav zvlastni postaveni
       mezi ostatnimi mezinarodnimi smlouvami? Porovnejte s odstavcem 35 v rozhodnuti Al-Jedda.

   

    6. Jake znate zpusoby recepce mezinarodniho prava do prava vnitrostatniho? Jaky zpusob
       recepce je typicky pro Velkou Britanii? Jaky pro Ceskou republiku?   

             

   

   Povinná literatura:

   1)        MALENOVSKÝ, J., Mezinárodní právo veřejné, jeho obecná část a
   poměr k vnitrostátnímu právu, zvláště k právu českému, Brno, 2008.

   2)        Vytah rozhodnuti v pripadu Al-Jedda:  House of Lords: R (on the application of
   Al-Jedda) (FC) v. Secretary of State for Defence (December 12, 2007), International Law in
   Brief, ASIL.

   http://www.asil.org/ilib/2007/12/ilib071228.htm#j2

   

   Doporucena literatura:

   1)        Cele rozhodnuti v pripadu Al-Jedda (vlozeno v Isu).

   2)        Behrami v. Francie, Saramati v. Francie, Nemecko a Norsko (Application Nos. 71412/01
   and 78166/01, May 2, 2007).

   3)   Koskenniemi, M.: The Fate of Public International Law: Between Technique and Politics,
   Modern Law Review, Vol. 70, January 2007, p. 6.

   http://www.blackwell-synergy.com/doi/pdf/10.1111/j.1468-2230.2006.00624.x?cookieSet=1

   

   Dokumenty:

   1)      Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1546 (2004).

   http://daccessdds.un.org/doc/UNDOC/GEN/N04/381/16/PDF/N0438116.pdf?OpenElement

   2)  Charta OSN 30/1947 Sb.

   

   

   Rezoluce 1546 (2004):

   “Decides that the multinational force shall have the authority to take all necessary measures
   to contribute to the maintenance of security and stability in Iraq in accordance with the
   letters annexed to this resolution expressing, inter alia, the Iraqi request for the continued
   presence of the multinational force and setting out its tasks, including by preventing and
   deterring terrorism, so that, inter alia, the United Nations can fulfil its role in assisting
   the Iraqi people as outlined in paragraph seven above and the Iraqi people can implement
   freely and without intimidation the timetable and programme for the political process and
   benefit from reconstruction and rehabilitation activities.”

   

   Annex Text of letters from the Prime Minister of the Interim Government of Iraq Dr. Ayad
   Allawi and United States Secretary of State Colin L. Powell to the President of the Council, 5
   June 2004:

   “These include activities necessary to counter ongoing security threats posed by forces
   seeking to influence Iraq’s political future through violence. This will include combat
   operations against members of these groups, internment where this is necessary for imperative
   reasons of security, and the continued search for and securing of weapons that threaten Iraq’s
   security.”