Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia Zvláštní způsoby řízení O/ Právní úprava: O/ Trestní řád – hlava 20: O/ řízení proti uprchlému, O/ podmíněné zastavení trestního stíhání, O/ narovnání, O/ řízení před samosoudcem, O/ řízení po zrušení rozhodnutí nálezem ÚS O/ Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže: O/ řízení proti mladistvým O/ Odklony – podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání, podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, odstoupení od trestního stíhání, event. trestní příkaz. Řízení proti mladistvým a řízení ve věcech dětí mladších 15 let O/ Důvodem zvláštní úpravy je především zájem na dosažení výchovného účelu trestního řízení, rozšíření a zvláštní a zajištění procesních práv mladistvého s ohledem na jeho věk, nižší osobnostní zralost, a tudíž omezení možnosti vlastní obhajoby a vyloučení všech škodlivých vlivů trestního řízení, které by mohly být na překážku výchovnému působení řízení na mladistvého. O/ Vztah zákona o soudnictví ve věcech mládeže vůči trestnímu zákonu a trestnímu řádu O/ Pojem mladistvý = ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku. O/ Pojem mládež = děti mladší patnácti let a mladiství O/ Pojem provinění = trestný čin spáchaný mladistvým O/ Mladistvému je možné uložit za provinění – výchovné opatření, ochranné opatření, trestní opatření. O/ Soudy pro mládež – vykonávají soudnictví ve věcech mladistvých a ve věcech posuzování činů jinak trestných spáchaných dětmi mladšími patnácti let. O/ Odchylka při vymezení místní příslušnosti soudu prvního stupně – základní hledisko je bydliště mladistvého. Řízení koná zásadně soud pro mládež, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a nemá-li stálé bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje, event. soud, v jehož obvodu bylo provinění bylo spácháno, příp. v jehož obvodu čin vyšel najevo. O/ Vyžaduje-li to prospěch mladistvého, může příslušný soud postoupit věc soudu pro mládež, u něhož je konání trestního řízení se zřetelem na zájmy mladistvého nejúčelnější. O/ Povinnost zvláště pečlivě objasňovat a dokazovat příčiny provinění mladistvých a skutečnosti významné pro posouzení jejich osobních, rodinných a jiných poměrů. O/ Povinnost zjistit stupeň rozumového a mravního vývoje mladistvého, jeho povahu, poměry i prostředí, v němž žil a byl vychován, jeho chování před spácháním provinění a po něm a jiné okolnosti důležité pro volbu prostředků vhodných pro jeho nápravu. O/ Povinná přítomnost mladistvého při hlavním líčení i veřejném zasedání O/ Povinná obhajoba mladistvého O/ Vazba – do vazby je možné vzít mladistvého jen tehdy, nelze-li účelu vazby dosáhnout jinak. O/ Společné řízení proti mladistvému a osobě starší osmnácti let – lze konat jen výjimečně O/ Omezení zveřejňování informací, týkajících se řízení ve věcech mladistvých, O/ Omezení účasti jiných osob u hlavního líčení a veřejného zasedání O/ Povinnost poučit mladistvého o jeho právech a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění. O/ Orgán sociálně-právní ochrany dětí O/ Probační a mediační služba O/ Zájmová sdružení občanů a osoby realizující probační programy Řízení proti uprchlému O/ Jde o řízení v nepřítomnosti obviněného, kterého nelze postavit před soud, a který dokonce ani nebyl vyslechnut v žádném stádiu řízení, ani mu nebylo sděleno osobně obvinění z trestného činu, protože se trestnímu stíhání vyhýbá pobytem v cizině nebo tím, že se skrývá. O/ Je možné vést pouze proti obviněnému (tedy proti osobě, vůči níž bylo řádně zahájeno trestní stíhání). O/ Obviněný musí mít obhájce, který má stejná práva jako obviněný a jen jemu se doručují všechny písemnosti určené pro obviněného. O/ Nutnost splnit následující podmínky: O/ Existence rozhodnutí soudu o konání řízení proti uprchlému O/ Podání obžaloby O/ Pachatel nemůže být postaven před soud, protože se vyhýbá trestnímu řízení pobytem v cizině nebo tím, že se skrývá. Podmíněné zastavení trestního stíhání O/ Podstatou tohoto odklonu je dočasné zastavení probíhajícího trestního stíhání s tím, že vyhoví-li obviněný stanoveným podmínkám po určitou zkušební dobu, bude jeho trestní stíhání zastaveno definitivně. O/ Nerozhoduje se tedy o tom, zda obviněný trestný čin spáchal nebo nespáchal, a neukládá se žádný trest. O/ Jde o fakultativní postup – žádná ze stran na tento postup nemá nárok. O/ K rozhodnutí o PZTS musí být splněny současně tyto podmínky: O/ Jde o řízení o trestném činu, na který zákon stanoví TOS, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let. O/ Obviněný se k trestnému činu doznal (doznání není totožné se souhlasem obviněného) O/ Obviněný nahradil způsobenou škodu, nebo s poškozeným uzavřel dohodu o její náhradě, nebo učinil jiná opatření k její náhradě O/ Obviněný projevil souhlas s takovým vyřízením trestného činu. O/ Takové rozhodnutí lze považovat za dostačující (vzhledem k osobě pachatele, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a okolnostem případu). O/ Nevyžaduje se souhlas poškozeného. O/ Rozhodnutí o PZTS má formu usnesení: O/ vydává státní zástupce (v přípravném řízení) a soud (v řízení před soudem). O/ Zkušební doba (6 měsíců – 2 roky) O/ Přiměřená omezení a povinnosti O/ Po uplynutí zkušební doby SZ, příp. soud rozhodne: O/ Obviněný se osvědčil (v průběhu zkušební doby vedl řádný život, splnil povinnost nahradit způsobenou škodu, vyhověl i dalším uloženým omezením či povinnostem) O/ O pokračování v trestním stíhání (může tak učinit i během zkušební doby) Narovnání O/ Jde o odklon spočívající v dohodě mezi obviněným a poškozeným, která vyžaduje schválení s procesními důsledky zastavení trestního stíhání. O/ Vyžaduje je se současné splnění těchto podmínek: O/ Jde o trestný čin, na který zákon stanoví TOS, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let, O/ Prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a toto prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě, O/ Obviněný uhradí poškozenému škodu způsobenou trestným činem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, příp. jinak odčiní újmu vzniklou TČ, O/ Obviněný složí na účet soudu nebo v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům a tato částka není zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu, O/ Obviněný i poškozený souhlasí s rozhodnutím o schválení narovnání, O/ Před rozhodnutím byli obviněný a poškozený soudem a v přípravném řízení státním zástupcem vyslechnuti, O/ Takový způsob vyřízení věci lze považovat za dostačující vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl trestným činem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům. O/ Rozhodnutí o schválení narovnání – usnesení ; rozhoduje v přípravném řízení státní zástupce, v řízení před soudem soud. Řízení před samosoudcem O/ Projednávají se trestné činy typově nižšího stupně nebezpečnosti pro společnost.. O/ Tento druh řízení se koná o trestných činech, na které zákon stanoví TOS, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let. O/ Odchylky: O/ Samosoudce má stejná práva jako senát a jeho předseda, O/ Předběžné projednání obžaloby samosoudce nekoná, O/ Samosoudce nekoná neveřejné zasedání, O/ Zjednodušené řízení: O/ koná se po zkráceném přípravném řízení na podkladě návrhu státního zástupce na potrestání O/ Je koncipováno jako jednoduché a neformální, aby se jeho zrychlení projevilo jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem. O/ Předpokladem je: O/ jednoduchost projednávaného trestného činu, O/ znalost stanoviska stran před konáním hlavního líčení či jiného předpokládaného postupu, O/ zaměření dokazování pouze na sporné a podstatné skutečnosti a O/ oproštění tohoto řízení od všech úkonů, které je neúměrně zdržují a zatěžují. O/ Trestní stíhání se zahajuje doručením návrhu státního zástupce na potrestání soudu. O/ V hlavním líčení samosoudce provede výslech obviněného. O/ Zjednodušený písemný rozsudek – neobsahuje odůvodnění – samosoudce jej vyhotoví jen pokud po vyhlášení rozsudku státní zástupce i obviněný se vzdali odvolání, nebo prohlášení o tom, že se vzdávají odvolání, učinili ve lhůtě, kterou jim samosoudce stanovil O/ Zásadní odchylka od obecného způsobu TŘ – samosoudce může rozhodnout věc bez jejího projednání v hlavním líčení vydání trestního příkazu: O/ Skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení. O/ Trestní příkaz má povahu odsuzujícího rozsudku, nevyhlašuje se, ale jen vyhotovuje. O/ Trestním příkazem je možné uložit tyto druhy trestů: O/ TOS do 1 roku s podmíněným odkladem jeho výkonu O/ Trest obecně prospěšných prací O/ Trest zákazu činnosti do 5 let O/ Peněžitý trest O/ Trest propadnutí věci O/ Vyhoštění do 5 let O/ Zákaz pobytu do 5 let O/ Proti trestnímu příkazu je možné podat odpor jako řádný opravný prostředek – do 8 dnů od jeho doručení u soudu, který trestní příkaz vydal. Pokud takto byl odpor podán, ruší se tímto trestní příkaz ze zákona a samosoudce nařídí hlavní líčení. Řízení po zrušení rozhodnutí nálezem Ústavního soudu O/ V tomto řízení se uplatňuje zásada, podle které orgán činný v trestním řízení, jehož rozhodnutí bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu, pokračuje v tom stadiu řízení, které bezprostředně předcházelo vydání zrušeného rozhodnutí. Tuto zásadu je však možné uplatnit jen, nestanoví-li něco jiného samotný nález nebo trestní řád. O/ OČTŘ je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Ústavní soud nařídil. O/ V nálezu Ústavního soudu vyslovený právní názor je závazný pro dotčený OČTŘ.