Tabulátory

Trocha teorie

Tabulátory slouží k uspořádání textu nebo čísel přesně pod sebe v rámci stránky či sloupce. Text na stránce je tak přehlednější, podobně jako v tabulce. Na mechanických psacích strojích bylo možné nastavit mechanické zarážky, takzvané tabulátorvé zarážky. Stiskem klávesy tabulátor došlo k uvolnění válce, a ten poskočil vlevo, až se zarazil o nejbližší další tabulátorovou zarážku. Písař pak pokračoval ve psaní od tohoto místa. Na novějších strojích existovaly navíc číselné tabulátory, které způsobovaly posun válce o určitý počet úhozů vlevo. To osnadňovalo psaní čísel pod sebe. Vzhledem k tomu, že psací stroj psal neproporcionálním písmem (všechna písmena jsou stejně široká), nastavovaly se tabulátorové zarážky na určitý úhoz.

Při sazbě je třeba rozlišovat mezi tabulátorem a tabulátorovou zarážkou. Tabulátor je skrytý znak, který slouží k odsunutí textu za ním (vpravo od něho) k tabulátorové zarážce. Tabulátorová zarážka určuje polohu na řádku, kam bude text za tabulátorem zarovnán, a způsob, jakým bude tento text na místě této zarážky zarovnán. Variantou nejvíce podobnou klasickým tabulátorům psacích strojů jsou levé tabulátorové zarážky. Text za znakem "tabulátor" bude začínat na pozici tabulátorové zarážky. V případě pravé tabulátorové zarážky, bude text za tabulátorem končit na místě zarážky. Středová tabulátorová zarážka zarovná text rovnoměrně vpravo i vlevo kolem sebe.

Vodící znak určuje, čím je vyplněna prázdná část řádku na místě znaku "tabulátor", tedy mezi textem před a za tabulátorem. Vodící znak se používá pro zvášení čitelnosti, například při sazbě obsahu.

Následující obrázek ukazuje všechny čtyři druhy tabulátorových zarážek a použití vodícího znaku.

Praxe (MS Word 2003)

Nastavení tabulátorových zarážek myší

Umistěte kurzor do odstavce, ve kterém chcete nastavit zarážky. Na pravítku nad dokumentem klikněte na místo, kam chce umístit levou tabulátorou zarážku. Pokud Vám nevyhovuje její poloha, můžete zarážku uchopit a přetáhnout na nové místo.

Pokročilé nastavení tabulátorových zarážek

Umístěte kuzor do odstavce. Menu Formát/Odstavec nebo klikněte pravým tlačítkem myši a v kontextovém menu zvolte "Odstavec." V následujícím dialogovém okně klikněte na tlačítko "Tabulátory." Objeví se Vám dialogové okno pro nastavování tabulotorových zarážek. Vyplňte umístění zarážky (jako vzdálenost od levého okraje stránky), druh zarážky (položka "zarovnání") a vodící znak. Pro nastavení zarážky stiskněte tlačítko "Nastavit". Takto nastavce všechny požadované zarážky a stiskněte tlačítko "OK". Pokud chcete upravit existující zárážku, vyberte ze seznamu její umístění a změnte zarovnání nebo vodící znak a stiskněte tlačítko "Nastavit." Nelze takto měnit umístění zarážky. Změnou umístění vložíte novou zarážku, původní je třeba poté odstranit. Pokud chcete nějakou zarážku odstranit, vyberte ji podle umístění a stiskntěte tlačíko "Vymazat." Tlačítkem "Vymazat vše" odstraníte všechny zarážky v odstavci.

Zásady hladké sazby

Troška teorie

Zde si uvedeme jen pár nejdůležitějších zásad pro sazbu dokumentů. Hladká sazba je taková sazba, která je snadno čitelná a zbytečně neunavuje čtenářovy oči. V celém dokumentu musí být použito písmo jednoho druhu, řezu a stupně. Řádkový proklad (viz druhé cvičení) by taktéž měl být v celém dokumentu jednotný. Například text vysázíme písmem 12 na kuželku 14 bodů (tedy 12/14), titulky 24/26 a poznámky 8/10.

Dělení slov by mělo být opět v celém dokumentu jednotné. Buď v celém textu povolte dělení slov, nebo slova nedělte vůbec. Avšak v nadpisech a titulcích se obvykle slova nedělí.

Nadpisy by neměly zůstat osamocené na konci stránky. Toto hrozí zejména u nadpisů nižších úrovní, která nejsou vysázeny na začátku stránky. Tomu předejdeme tím, že nadpis svážeme s prvním odstavcem pod ním. Nadpis i tento odstavec budou pak vysázeny na stejné stránce. Zde je třeba znovu opozornit na riziko prázdných řádků. Pokud mezi nadpisem a prvním odstavcem vynecháte prázdný řádky, to jest tam vložíte prázdný odstavec, dojde ke svázání nadpisu a tohoto prázdného odstavce. Může se tak stát, že na konci jedné stránky bude nadpis a prázdný odstavec a na stránce následující pak první odstavec pod nadpisem.

Při sazbě se setkáváme s tím, že se celý odstavec nevejde na celou stránku a musí být proto rozdělen. Právě tento stránkový zlom uvnitř odstavce může způsobit vážné problémy, pokud zůstane jeden řádek odstavce osamocen na stránce. Protože to je něco nechtěného, používá se pro to název parchant. Je-li tímto parchantem první řádek odstavce (to jest odstavec začíná na konci jedné stránky jedním řádkem, zbytek odstavce je na stránce následující), nazývá se vdova. Vdovy lze občas tolerovat. Závažnější je, když se východový řádek (poslední řádek) odstavce nevejde na stránku a přeteče tak na stránku následující. Tento případ se nazývá sirotek a velmi ruší vzhled stránky. Sirotek je tedy vážná sazečská chyba.

Boj s parchanty většinou přenecháme na textovém procesoru. Naleznete jako vlastnost odstavce a bývá označován různě (Kontrola osamocených řádků (MS Word) nebo Kontrola vdov a sirotků (OpenOffice)).

Praxe (MS Word 2003)

Pro vybraný odstavec vyvolejte dialogové okno Formát/Odstavec. Klikněte na záložku "Tok textu". Pro zamezení vzniku parchantů zaškrtněte pole "Kontrola osamocených řádků". U nadpisů zaškrtněte "Svázat s následujícím", aby nadpis na téže stránce jako text pod ním. U nadpisů nejvyšších úrovní, které mají být na nové stránce, zaškrtněte i pole "Vložit konec stránky před".

Styly

Trocha teorie

Neznalý autor se při tvorbě dokumentů soustředí na dvě hlediska: vlastní obsah dokumentu a jeho podoba. Každý odstavec musí autor formátovat ručně. Nemluvě o tom, že všechny nadpisy jsou většinou pouze "odstavce s větším písmem", mnohdy i ručně číslované. Problémy, které to způsobí, jsou nasnadě. Pokud se autor rozhodne změnit například písmo v nadpisech, musí to pracně provést ručně u všech nadpisů. Snadno se stane, že na některý nadpis zapomene nebo jej omylem naformátu trochu jinak. Vytvořit automaticky obsah z takto naformátovaného dokumentu je nemožné.
Existuje však druhý přístup k tvorbě dokumentů, kdy se soustředíme na vlastní text a na to, jakou funkci jednotlivé části textu plní. Zda to je běžný odstavec, nějaký výčet, poznámka, titulek, nadpis kapitoly či nadpis podkapitoly. Vzhled jednotlivých druhů částí dokumentů definujeme odděleně od textu pomocí takzvaných stylů. Na styl můžeme nahlížet i jako na pojmenovaný formát. Jednotlivé odstavce pak neformátujeme ručně, ale pouze jim přiřadíme styl. Zároveň tak můžeme určit, jakou funkci odstavec plní.
Když se později rozhodneme změnit vzhled některých částí textu, například nadpisů kapitol, stačí pouze změnit styl. Změna se projeví u všech odstavců, které mají přiřazen tento styl.
Styly můžeme definovat nejen pro odstavce, ale i pro písmo, tabulky, obsahy a další.
Použiívání stylů, zejména v rozsáhlejších dokumentech, zásadní měrou zkrátí tvorbu dokumentu. Přesto je potřeba nechat si po napsání textu dostatek času na finální úpravu dokumentu.
Se styly souvisí i tvorba obsahu. Aby mohl být automaticky vytvořen obsah, textový procesor nebo sázecí systém musí vědět, co jsou nadpisy a jaké úrovně. To se provádí dvěma způsoby. Prvním z nich je uvádění takzvané úrovně osnovy u každého odstavce. U běžných odstavců to je úroveň "základní text", u nadpisů pak úroveň 1, 2 a vyšší. Tuto úroveň osnovy můžeme zahrnout do definice stylu. Tento způsob je použit například v MS Wordu a jeho výhodou je možnost vytvoření obsahu i bez použití stylů (stačí správně nastavit úrovně osnovy). Druhý způsob je přiřazení úrovní jednotlivým stylů. Odstavec sám o sobě tedy nemá žádnou úroveň, tu získá až přiřazením stylu. Takto je to například v OpenOffice.org nebo v sázecím systému LaTeX.

Praxe (MS Word 2003)

Pro většinu činností spojených se styly je třeba mít zobrazený panel "Styly a formátování". Ten vyvoláte z nabídky Formát/Styly a formátování.

Přiřazení stylu odstavci (první způsob, není třeba mít zobrazen panel Styly a formátování)

Požadovaný styl vyberte z roletky Styl. Obvykle se nachází na panelu nástrojů vlevo, vedle roletky Písmo.

Přiřazení stylu odstavci (druhý způsob)

Klikněte na označení stylu na panelu "Styly a formátování".

Vytvoření nového stylu

Vzorový odstavec naformátujte do požadované podoby, včetně číslování, tabulátorů a toku textu. Na panelu Styly a formátován stiskněte tlačítko Vybrat vše pro označení odstavce (můžete označit i ručně) a stiskněte tlačítko Nový styl. Styl vhodně pojmenujte (za chvíli byste nevěděli, co znamená Styl1). Můžete nastavit i nějaké vlastnosti stylu. Další vlastnosti můžete upravit po stisku tlačítka "Formát" vlevo dole. Pokud definujete styl odstavce, zvolte typ stylu "Odstavec".

Pokud zaškrtnete "Automaticky aktualizovat", pak každá změna formátu odstavce, který má přiřazen tento styl, zúůspbí změnu definice stylu a tedy i vzhledu všech odstavců, které tento styl mají přiřazen. Protože ve Wordu lze formát měnit i tažením myši, můžete si tak snad neopatrností rozházet celý dokument.

Stiskem klávesy OK uložíte definici stylu. Nezapomeňte, že vzorový odstavec zůstává bez stylu. Nově definovaný styl mu musíte následně přiřadit.

Aktualizace stylu podle výběru

Mějme odstavec, kterému je přiřazen styl. Upravte formátování odstavce a v panelu Styly a formátování najeďte na název stylu. Klikněte na šipku za názvem stylu a vyberte "Aktualizovat podle výběru."

Změna definice stylu

V panelu Styly a formátování najeďte na název stylu. Klikněte na šipku za názvem stylu a vyberte "Změnit". Objeví se stejný dialog, jako při definici nového stylu. Zde upravte potřebné vlastnosti a stiskněte OK.

Vytvoření obsahu

Nabídka Vložit/Odkaz, dále Rejstřík a seznamy. Vyberte záložku Obsah a nastavte potřebné parametry.