Normativní systémy v kyberprostoru

Umělé bytosti a jejich právní pojetí

Vědní obor umělé inteligence rozšiřuje možnosti delegace vykonávání nejrůznějších úkolů stroji či umělými bytostmi. Zdokonalování a zapojování umělých bytosti do každodenního života však vyvolává řadu otázek, z nichž asi nejzajímavějším problémem je udělení právní subjektivity umělým bytostem. Otázku, kdy se z umělé bytosti stává člověku rovná bytost, zpopularizovala sci-fi literatura. Komplexní řešení však nenabídla. V době, kdy se odborníkům v oblasti umělé inteligence podařilo vytvořit bytost vybavenou inteligencí na úrovni čtyřletého dítěte (http://www.physorg.com/news124368610.html), je však tato otázka stále naléhavější.

Umělou bytost lze obecně charakterizovat jako člověkem uměle vytvořený systém, který se vyznačuje schopnostmi reagovat na prostředí, v němž existuje, měnit toto prostředí a dosahovat v něm svých cílů.

Nejčastěji se v souvislosti s umělými bytostmi dočteme o softwarových agentech, kteří provádějí na účet fyzických i právnických osob nejrůznější transakce. Obchodní význam těchto agentů stoupl natolik, že jejich existenci odráží i právo a vyděluje pojem „elektronický agent“ a definuje jej jako speciální druh počítačového programu. Jako příklad takovéto legislativy můžeme zmínit Uniform Computer Information Transaction Act (UCITA, viz: http://www.law.upenn.edu/bll/archives/ulc/ucita/ucita200.htm), Uniform Electronic Commerce Act of Canada, či návrh Úmluvy o užívaní elektronických komunikací v mezinárodních smlouvách vypracovaný UNCITRALem (http://daccessdds.un.org/doc/UNDOC/LTD/V04/541/06/PDF/V0454106.pdf?OpenElement).

Vyřešení otázky právního postavení stále se zdokonalující umělé inteligence je před námi. Toto řešení se přitom nebude muset omezovat pouze na rozhodnutí, zda právní subjektivitu umělé bytosti přiznat nebo nepřiznat. Již nyní je potřeba řešit postavení softwarových agentů v procesu kontraktace. Při budoucí tvorbě pravidel bude nutné vzít v úvahu zájmy „majitele“, zájmy tvůrce, zájmy osob komunikujících s umělou bytostí jednající na účet svého „majitele“, zájmy třetích osob a bude nutné zvážit, zda má samotná umělá bytost nějaké zájmy.

Povinná četba:

Sartor, G., 2006, Cognitive Automata and the Law - http://ssrn.com/abstract=963760

Další doporučené materiály:

Krausová, A., 2007, Legal Regulation of Artificial Beings, Masaryk University Journal of Law and Technology, vol. 1, no. 1, pp 187-197

Turingův test: http://en.wikipedia.org/wiki/Turing_test

Argument čínského pokoje: http://en.wikipedia.org/wiki/Chinese_room

Film: Já, robot. (2004)

Dále doporučuji vyzkoušet si komunikaci s A.L.I.C.E.: http://alice.pandorabots.com/

K dokončení tohoto modulu prosím odpovězte na otázky níže:

nsk6-umela inteligence

Přednášku ve formátu ppt viz soubor níže:

Umele_bytosti.ppt