CRITICAL LEGAL STUDIES Kritická právní teorie Dvě tendence CLS Počátek CLS * 1976 (1977) 1. konference CLS * patří mezi levicově orientované směry v moderním právním myšlení * Připodobňován k postmodernismu * Frankfurtská škola * kritika formalismu a objektivismu * formalismus: metoda právního ospravedlňování, která je opakem diskusí s otevřeným koncem o základních podmínkách sociálního života. Opak takových postupů, které se obvykle nazývají ideologické, filosofické a vizionářské. * objektivismus: víra, že autoritativní právní materie vyjadřuje a zároveň udržuje vhodné schéma lidského společenství. * čistě instrumentální používání právní praxe a doktríny k dosažení levicových cílů * kritika myšlenky, že existují typy sociálních útvarů, které jsou založeny na určité právní struktuře (každému systému jsou vlastní specifická právní pravidla) * NAŘÍZENÁ SVOBODA * Právní systém není schopen poskytnout jednotnou verzi demokracie a s ní spojených pojmů a jevů. Na druhou stranu ovšem náznaky jiných názorů (a přístupů) než dominantních jsou v něm velmi nerozvinuté. * Doktrína je pouze arbitrární omezení způsobů ospravedlnění právního systému. * CLS není školou, je to především politika Teoretické zaměření CLS * vystupuje vůči LAW AND ECONOMICS a RIHTS AND PRINCIPLES * Tyto teorie jsou pokusem restaurovat objektivismus a formalismus * Oba směry předstírají, že objevily kanonické formy sociálního života a osobnosti, které nikdy nebudou moci být přepracovány a znovu-představeny, navzdory tomu, e by mohly projít rozkladem či obrodou. KRITICKÁ METODA ZÁKLADY METODOLOGIE CLS * pokračování školy právního realismu * kritika marxistického myšlení (akceptace metody) * politická imaginace * umění odhalovat patologické jevy v právu * expresivní slovník * provokace ZAČÁTKY CLS * Jak právo ospravedlňuje dominaci a privilegia díky svému abstraktnímu diskursu,který ve svém každém bodě hlásá neutralitu? * právo není nic než sada ideologických konstrukcí * Není možné nalézt ideologicky neutrální pojem práva. ZÁKLADNÍ ROZPORY * Základní třídící mechanismus protikladů v rámci práva, který je vytvářen všudypřítomnými spory mezi individuem. * Základní rozpory existují všude. * Důsledkem má být větší diverzita. * Popis právního systému jako formy odráží a současně vytváří politickou kulturu, která ví, jak přesvědčit lidi, aby akceptovali legitimitu a nevyhnutelnost existujícího hierarchického uspořádání. REFORMA PRÁVNÍ PRAXE A PRÁVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ * Právníci nejsou techničtí experti, ale musí znát také morální a politické dopady své činnosti. * „Musí se naučit hájit zájmy svých klientů a nikoli pouze zájmy své.“ * Právo selhává při řešení konkrétních sociálních problémů. * Výuka: * nový kritický přístup k právu, který je založen na osobní a smyšlené (imaginativní) zkušenosti * osobní zkušenost s diskriminací VLIV STRUKTURALISMU * Právo spočívá na základní struktuře významů, které nejsou ani objektivní ani pevné, ale leží na vztazích, které právo sdílí s dominantními společenskými a kulturními rysy společnosti. * Důležité jsou binární opozice. 2. GENERACE CLS * polovina 80. let 20. století * důraz na interpretaci - právo není nic jiného než příběh, který máme interpretovat * tíha k dekonstrukci a poststrukturalismu (neostrukturalismu) – J. Derrida * snaha osvobodit čtenáře od autorova textu * logocentrismus * právní nihilismus * Problém KONTEXTU – neexistuje jeden univerzálně závazný text, od něhož se vše ostatní odvozuje jako jisté kontexty – Stanley Fish. * Autoritou je text a nikoli čtenář či autor. * IRONIE - NEVĚŘÍ NA ŘÁD MIMO ČAS A PŘÍRODU, KTERÝ URČUJE SMYSL LIDSKÉ EXISTENCE A ZAKLÁDÁ HIERARCHII ZODPOVĚDNOSTI (Richard Rorty). * Právo není koherentní a logicky bezrozporný systém, ale systém, který se pokouší uskutečnit podmínky sociální spravedlnosti. (Duncan Kennedy) DĚLENÍ CLS * Feminist Theory (Martha Minow) * Critical Race Theory (Richard Delgado) * Postmodernists (Literary theory) (Jack Balkin, Drucilla Cornell) * Cultural Radicals (Peter Gabel) * Political Economists (Mark Tushnett)