Kvalifikace a zaměstnání ve zdravotnictví, organizace zdravotnictví v Česku a v zahraničí, problém
                                            léčitelství 

                                            6. Přednáška

                                České a evropské zdravotnické právo

                                        2008, Filip Křepelka

                               Zdravotníci (zdravotničtí pracovníci)

u  Bez definice se užívá v zákoně o péči o zdraví lidu (např. § 55).

u  Vymezují se zde povinnosti zdravotnických pracovníků (zdravotníků ve smyslu legislativy) 

u  Z výčtu povinností vyplývá, že se rozlišují zdravotničtí pracovníci aktivní a neaktivní. Ti druzí
mají jenom některé povinnosti (mlčenlivost...) 

                                      Zdravotnické kvalifikace

u  Zdravotníkem (zdravotnickým pracovníkem) nemůže být každý: Musí být formálně kvalifikován.

u  Existující etablované zdravotnické kvalifikace.

u  Vysoké (samostatná řídící kompetence): lékaři, stomatologové (odděleno) a lékárníci.

- v případě lékařů jednotlivé specializace na základě profesních atestací (jedna na místo dvou)

u  (dnes) vyšší: zdravotní sestry a desítky dalších specializací, z nichž mnohé nepřicházejí do
přímého styku s pacienty, ale podílejí se na poskytování zdravotní péče. 

u  běžné: provádí se pod dozorem.



                                    Legislativa o kvalifikacích

u  V ČR nyní jednoznačné legislativní vymezení zákony 95/2004 Sb. a 96/2004 Sb. Mimořádně vysoký
počet atestačních specializací lékařů ve srovnání se zahraničím.

u  Tyto zákony jsou (ne zcela vydařenou) transpozicí směrnic EU. Umožňují ovšem snadné uznávání
kvalifikací. Migrace zdravotníků je – nejen – v Evropské unii nadprůměrná, neboť zdravotníci jsou
vesměs žádaní a použitelní v cizině.

u  Zásadní kvalifikační změna je postupně zaváděný požadavek bakalářského vysokoškolského vzdělání
pro kvalifikace, které nepracují pod dozorem.

u  Na Masarykově univerzitě se rozvíjí toto vzdělávání na Lékařské fakultě, vzhledem k rozsahu a
rozmanitosti se navrhuje  zřízení Fakulty zdravotních studií.

                                Bezúhonnost a zdravotní způsobilost

u  Další kvalifikační předpoklady:

u  bezúhonnost: v poměrně přísné podobě je předepsána pro lékaře (nesmí být nepodmíněný trest za
trestný čin v souvislosti se zdravotnictvím)

u  zdravotní způsobilost se zkoumá podobně jako v jiných profesích (+zvláštní opatření pro práci ve
zdravotnictví, jako je třeba očkování proti hepatitidám nebo četnější vyšetřování).  Těhotenství
jako obvyklý důvod nezpůsobilosti k výkonu práce.

                                   Svéráz práce ve zdravotnictví

u  Práce ve zdravotnictví a jeho specifika zejména v případě lékařů:

- přesčasy

-              rozsáhlá, dříve víceméně stálá pohotovost

-              mimořádné situace vyžadující okamžité nasazení

-              nadprůměrný akutní a chronický stres 

Tedy obecně výrazně větší zátěž než v jiných profesích. Přetrvávání takové zátěže dodnes, byť snaha
redukovat, což ale zvyšuje náklady.  

u  V ČR zákoník práce: co stanovoval a stanoví  ohledně zaměstnávání ve zdravotnictví? Je a bylo to
zcela v souladu s právem ES? Dnes patrně ano, ovšem možná jenom na základě „skrček“. 

                         Omezení práva na stávku, odbory ve zdravotnictví 

u  Nutnost poskytování zdravotní péče jako důvod omezení práva na stávku v rámci kolektivního
vyjednávání (§ 20 písm. g zákona o kolektivním vyjednávání): nelze stávkovat odepíráním urgentní
péče. Ostatní činnosti stávkou přerušené být mohou. 

u  Jinak velký vliv odborů ve zdravotnictví – byť nutně kastovaných - ve většině zemí světa s
ohledem na „nikdy nedostačující financování“. 

                       Úkoly a postavení zdravotníků v mimořádných situacích

u  Zdravotníci mají zvláštní povinnosti a režim v krizových situacích (katastrofy, války).

u  Ve většině zemí světa zvláštní režim pro muže-lékaře v rámci vojenské služby. Armády rozvíjejí
své vlastní zdravotní služby s ohledem na zdravotní rizika válek.

- původní smysl založení Červeného kříže, resp. Mezinárodního výboru ČK: ochrana obětí válek, vojáků
i civilistů

                                    Zvláštní podpora zdravotníků

u  Vysoké nároky kladené na zdravotníky, zejména lékaře, se mají pochopitelně odrážet v jejich
odměňování.

u  V Česku poněkud se zdá být trochu nižší než v leckterých západních zemích. To ale není nic
specifického pro zdravotnictví. V každém případě snaha dobře odměňovat zvyšuje náklady.

------------

u  Je zde tendence k zavádění zvláštní ochrany zdravotníků ve vztahu k určitým situacím (v ČR
„status veřejného činitele“). V některých cizích zemích je výslovná trestněprávní ochrana.

                         Organizace zdravotnictví v Česku, v Evropě a jinde



u  poměr jednotlivých sektorů poskytovatelů zdravotní péče

u  poměr neřízeného vývoje a plánování zdravotnických služeb

u  vedle reglementace v úzkém slova smyslu se výrazně používá veřejné financování jako nástroj
rozvoje a udržování odpovídající sítě zdravotnických zařízení:

- o veřejném financování bude sedmá přednáška.

                           Připomenutí sektorů ve zdravotnictví a dopadů

u  Sektory zdravotnictví: veřejný a soukromý

u  Veřejný: celostátní, regionální nebo lokální (ovšem s různou mírou centrálního politického řízení
anebo fiskální a organizační autonomie)

u  Soukromý: neziskový (zvláště církevní) anebo komerční, také však také nemusí mít úplnou autonomii
jako jiný soukromý sektor, prostřednictvím licencování.

u  Jaké jsou výhody a nevýhody sektorů? střet neefektivity na straně jedné a přílišného tahu na zisk
vedoucí k odepření žádoucí péče na straně druhé (Scylla a Charybda).

u  Poměr soutěže a spolupráce mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními.  

                                     Aktuální legislativa v ČR

u  Jak vypadá legislativa v ČR?

u  Nestátní zdravotnická zařízení – dle zákona z počátku 90. let poměrně jednoznačná právní úprava
(160/1992 Sb.)

u  Vedle to existují státní, resp. samosprávná zdravotnická zařízení. Poskytují zdravotní péči na
základě zákona o péči o zdraví lidu.

u  Rathův zákon o veřejných neziskových  ústavních zdravotnických zařízeních (245/2006 Sb.)
„vykostěný“ Ústavním soudem kvůli narušení autonomie krajů a práva na vlastnictví. Dnes zcela
nefunkční.

                                  Zdravotnické zařízení - definice

u   Zákon o péči o zdraví lidu neobsahuje legální definici zdravotnického zařízení.

u   Socialistická legislativa počítala výhradně se zařízeními státními (ústavy národního zdraví).



                            Skutečnost organizace českého zdravotnictví



u  Ambulance, polikliniky, specializované ordinace, lázně jsou vesměs soukromé, v minulosti
privatizovaná zařízení

u  dochází ke koncentraci, k vytváření nějakých nemocničních řetězců nebo je to spíše nástroj
zúčastněných lékařů a dalších profesionálů, jak si zajistit autonomii?

u  Fakultní nemocnice: celostátní řízení, snaha současné vlády proměnit v akciové společnosti (ovšem
„pseudo“).

u  regionální nemocnice: kraje mají různou politiku, některé transformovaly nemocnice do akciových
společností nebo společností s ručením omezeným. Většinou je nicméně neprivatizovaly, jiné je nadále
provozují jako příspěvkové organizace.

u  Existuje malá síť církevních nemocnic, ale v bezvěrecké ČR bezpochyby nemůže nikdy dominovat.
Významné postavení v činnosti hospiců.

                                 Sektory zdravotnictví v zahraničí

u  Jaké existují krajnosti v jiných zemích ohledně sektorového složení jejich zdravotnictví:

u  soustavy národní zdravotní služby: britská (základní NHS a vedle toho privátní sektor) a švédská
(decentralizovaná, kvalitní)

u  Řada států světa má zvláštní zdravotní služby pro vybrané skupiny obyvatel (armáda, policie,
vězení, školy, sociálně vyloučené skupiny obyvatel apod.).

u  soustavy s výrazným církevním sektorem: v minulých stoletích převládající, kde to dodnes
přetrvává?

u  soustavy s výrazným komerčním sektorem? USA, ovšem se značnými rozdíly mezi jednotlivými státy.

u  Nemalý odpor k privatizaci a internacionalizaci, pramalé závazků států WTO prostřednictvím GATS 

                               Míra plánování a trhu ve zdravotnictví



u  Lze ve zdravotnictví spoléhat na tržní síly? Nejen podle mne jenom částečně, v některých
zdravotnických službách.

u  Jinak četná a klíčová selhání trhu.

u  Kvalitní zdravotnický systém totiž má mít určité rezervy pro případ mimořádných situací.

u  Na druhé straně je třeba zvažovat rozumné rozmístění vzácných zdrojů: personálu, materiálu
(zařízení s ohledem na jejich využití, zásoby léčiv) s ohledem na omezené peníze na ně. Přehnané
plánování může jistě být kontraproduktivní. 

u  Po roce 1989 samozřejmě „protiplánovací rétorika“, avšak realita nutně nemohla vypadat
diametrálně jinak.

u  Jaký je právní rámec a jaká je skutečnost plánování v českém zdravotnictví?

                                    Správa českého zdravotnictví

u  Ministerstvo zdravotnictví: řada povolovacích kompetencí celostátního významu. 

u  Celostátní zvláštní úřady (SÚKL apod.): registruje léčiva, certifikuje zdravotnické prostředky,
dozoruje jejich odbyt a užívání.  

u  Krajské úřady, pověřené městské úřady: povolování místního významu, řada dozorových kompetencí. 

u  Veřejné zdravotní pojišťovny: veřejnoprávní stejně jako smluvní nástroje: uzavírání smluv s
poskytovateli hrazené zdravotní péče. 

u  Řízení zřizovatelem: stát (ministerstvo), kraje, města a obce, popř. hlavním akcionářem (v
případě transformovaných zařízení).   

                           Překročení kompetence zdravotnického zařízení

u  Státní reglementace a svoboda podnikání ve zdravotnictví si zaslouží ještě další zkoumání. 

u  Nedovolené poskytování zdravotní péče: za úhradu, bez úhrady. Postih jako trestný čin nedovolené
podnikání, patrně také možné postihování jako přestupek.

u  V případě překročení kompetence zdravotnického zařízení nebo jednotlivého lékaře, resp.
zdravotníka možný kárný postih.

                                Nelegální poskytování zdravotní péče

u  Co nelegální poskytování zdravotní péče bez úhrady? Určitě není nedovolené podnikání. Možnost
postihování patrně jenom v případě ublížení na zdraví. 

u  Třeba připomenout, že zdravotníci v mezích své kvalifikace mohou poskytovat individuální péči (a
mají samozřejmě zvýšenou povinnost poskytovat první pomoc).

u  První pomoc mají poskytnout také ostatní. Neposkytnutí je trestný čin.

u  Určitá – právem nevymezená – míra akceptace sebe- nebo blízkých léčení (prášky, ošetřování úrazů
apod.) na základě určitého rozsahu znalostí širších vrstev obyvatel ohledně léčení.

                                       Léčitelství - uchopení

u  Je léčitelství vyloučeno? Obecně nikoli.

u  Co je léčitelství? 

u  Non lege artis metody založené na různých alternativních interpretacích lidského života, jeho
těla a duše, často vázané na různé ideologie nebo náboženství. 

u  Různý stupeň škodlivosti nebo rizikovosti (újma přímá nebo v podobě odložení urgentní péče) od
obrovského ke zcela zanedbatelnému.   

u  Existuje kontinuum od alternativní medicíny v úzkém slova smyslu k rozmanitým praktikám majícím
za cíl zlepšení tělesně a duševní zdraví a společenské vztahy (sport v širokém slova smyslu, výživa
(bylinky, postní pravidla a zvyklosti), světonázorové a náboženské činnosti apod.).

                            Možnosti potlačování škodlivého léčitelství

u  Jak by se dalo postihovat, jak se v Česku postihuje?

u  Postihování nepřímé, odrazování:

u  žádné proplácení z veřejných peněz

u  absence uznání v rámci oficiální medicíny

u  karné postihování zdravotníků v případě angažmá v léčitelství (s výjimkou dílem uznaných metod).

u  postihování nedovoleného podnikání (šlo by ale asi podnikat pod nějakou zástěrkou)

u  standardy týkající se potravin a potravních doplňků

u  řádný výběr daní jako v uznaném hospodářství (podobný problém jako prostituce)

                                      Možnosti potlačování II

u  postihování nepodrobování se nutné péči a nebo nerespektování povinnosti k první pomoci

u  krajní nástroj: trestněprávní postihování podvodu, a to s přitěžujícím zneužitím nouze anebo
postihování ublížení na zdraví se zavrženíhodnou pohnutkou obohacení se, omezování osobní svobody
apod. 

u  V některých zemích právo jednoznačně vymezuje vyhrazené zákroky, ostatní může dělat kdokoli.
Nemělo by to být také v ČR? 

u  Mediální a školská propagace klasické medicíny a pomlouvání vybraných léčitelských metod (určitě
jenom selektivně): do jaké míry by se měl stát na tomto poli angažovat anebo nechat to na angažování
skeptiků z řad profesionálů a dalších? 



              Možnosti potlačování na ochranu těch, kteří za sebe nedokáží rozhodovat

u  Možné přísnější nároky v souvislosti s využíváním léčitelství (v širokém slova smyslu) lidmi,
kteří rozhodují za jiné (rodiče, ustanovení opatrovníci). Sociálně právní ochrana dětí, zanedbání
povinné péče apod.

u  V jakém rozsahu je možné (s ohledem na základní svobody) a v jakém rozsahu je vhodné? V jakém
rozsahu se prakticky zasahuje?

                        Meze potlačování léčitelství v liberální společnosti



u   Pacienti nemají povinnost využívat klasickou zdravotní péči („negativní revers“, resp.
nevyhledání zdravotní péče. Do přijetí konvenční péče je tedy nelze nutit.

u   Existuje široká paleta nezakázaných aktivit v liberální společnosti, jejichž prospěšnost je
sporná a hodnotí se jako škodlivé nebo rizikové (alkohol a cigarety, leckteré formy životního stylu,
ba dokonce práce)

u   Žádoucí je široký výklad náboženských svobod, který zahrnuje též alternativní výklady
biologických, psychologických a sociálních (stejně jako politických, ekonomických apod.) skutečností
a jejich volné šíření.

u   „Vědecký světový názor“ už prostě nemá monopol, byť jakási jeho zředěná forma má stále určitý
vliv (třeba prostřednictvím veřejné úhrady nebo zdravotnického školství) 

u   analogie: obtížné potlačování polygamie v jinak liberálních USA, obtížné zvládání nebezpečných
sekt. 

                                 Společenské postavení léčitelství

u   Uvědomění si psychologických aspektů využívání léčitelství jako důvodu spíše benevolentního
přístupu k němu. Zejména v případě infaustních diagnóz (rakovina) je zvažování a vyhledávání
léčitelských metod obvyklou odpovědí pacienta nebo jeho blízkých v určité fázi psychického
vypořádávání se s diagnózou, byť třeba později mnohdy „procitnou“.

u   Nezapomínejme ani na politický rozměr léčitelství. Část obyvatelstva nedůvěřuje konvenční
medicíně (jako součásti „establishmentu“). Tito lidé jsou také voliči.

u   Právo v demokratických zemích jim nutně do určité míry prostě vyjde vstříc. Pokud bude většina
obyvatel o vhodnosti určité metody přesvědčena, tak prostě bude legální.  

u   Částečně uznaná alternativní medicína díky své relativní neškodlivosti a nemalé společenské
podpoře: homeopatie, akupunktura

u   Léčitelství a multikulturní společnost? V souvislosti s imigrací se objevují nové formy
alternativní medicíny v podobě medicíny tradiční („čínská tradiční medicína“, „ajurvéda“).

                        Klasická medicína a léčitelství: nezřetelná hranice

u  Konečně mezi konvenční a alternativní medicínou není „geneticky“ jednoznačná dělící linie
(kořenářky a šamani jsou jak myšlenkoví předci lékařů včetně vědců, tak léčitelů)

u  Možná je proměna přístupu k metodám: některé metody klasické medicíny se mohou stát léčitelstvím
a naopak.

u  Vedle profesionální znalosti školených zdravotníků existuje zdravotnická zkušenost lidí obecně a
jednotlivých národů a skupin, často intuitivní, založená na zkušenosti, občas nesprávná a
zavádějící, ale většinou ne. Bylo by šílené takovou zkušenost zavrhovat „en bloc“ jenom proto, že
její součástí jsou také léčitelské sklony včetně těch škodlivých. 

u  Analogie: také na výchovu a vzdělávání nemohou mít monopol profesionálové, stejně tak na právo a
politiku.

u  Takže s léčitelstvím je třeba žít. Koneckonců většina lidí nejde do krajností. Konvenční
zdravotnictví má daleko větší společenskou podporu a obyvatelstvo využívá jeho služeb v daleko větší
míře.